Opel Astra ST vs. Ford Focus Kombi: První dojmy

Velkoprostorové modely se za nedlouhou dobu staly takovým hitem, že jsou už de facto implicitní volbou evropských rodin. Vzdušnost a vnitřní výška ve spojení s kratší celkovou délkou jsou velkými lákadly. Ovšem klasické kombi to nevzdává – nabízí také řadu výhod. Dva debutanti jsou toho nejlepším příkladem.

Opel tentokrát nevyzývá Volkswagen, ale sám je vyzván Fordem. Oba mají se stavbou malých kombíků přebohaté zkušenosti, mnohem větší, než soupeř se dvěma véčky. Proto očekáváme lahůdkový souboj elegance s jízdní precizností. Zatímco Ford své nové kombi představil už v Ženevě, šlo o statickou premiéru nehotového prototypu; nebylo možné vůbec nahlédnout dovnitř. Opel si počkal na podzim, avšak přestavuje svůj kombík v definitivní podobě, navíc s názvem, který je významný i pro Ford, i když úplně jiným způsobem.

První pohledové srovnání dopadlo podle očekávání. Opel znovu stvořil elegantní a kompaktně působící celek, ukončený tak neuvěřitelně povedenou zádí, že vypadá ještě lépe, než hodně ambiciózní hatchback. Narůstající boční prolis se hezky trefuje mezi nepřehnaná koncová světla a mistrovsky vyřezaný D-sloupek, zároveň ukončující nízký pás oken a rozehrávající novou hru se zadními dveřmi s velkým oknem. Výsledku to sluší ze všech stran a na hezkých kolech unikátně kombinuje prostor s elegancí, jako všechny dosavadní astry a kadety s výjimkou Astry F.

I fokusu kombi to sluší více, než základnímu hatchbacku; v tom soupeři dosáhli shody. Zatímco neuvěřitelně nafouklý hatchback byl z některých úhlů hodně nezvyklý, kombi našlo přímější cestu k evropským srdcím. Hmotnější záď si rozumí s masivní a dynamickou přídí lépe, než kudrlinka s obřími světlomety, kterou už známe z hatchbacku. Přesto lze vypozorovat zásadní změny v přístupu; Ford narozdíl od Opelu nepoužil pro kombi delší rozvor, proto je vzadu hmotnější. A také se uchýlil ke kolmějším zadním dveřím, které ho donutily daleko více se snažit o zamaskování optické tíže. Proto nacházím místo jednoduchých oblouků složitou hru horizontálních prolisů, které svůj účel splnily, ale měly s tím zřetelně hodně práce.

Na zadních sedadlech čekají největší rozdíly. Ford ustoupil sedákem maximálnímu prostoru pro zavazadla a výsledkem je, že podélně nelze hovořit o nadbytku místa. Sedne-li si dopředu velká postava, druhá velká za ní přijde o místo pro kolena. Na šířku a výšku ovšem vládne přepych, pokažený jen jednoduchým provedením LED-lampičky bez vypínače a směrování paprsku. Sedačky mají standardní rozměry (47 x 58 cm), ovšem také kvalitní kůži a příjemné tvarování. Opěrky hlavy by se však mohly vysouvat výš a loketní opěrka se obtížně vyklápí. V astře je vzadu místa pro nohu přes nohu. Ani hlava v nejmenším nestrádá, o chlup slabší je to jen na šířku. Loket koliduje s dveřními výplněmi, avšak ve fordu se s nimi potkává rovnou celá paže, což také není příliš příjemné. V obou případech jsou dveře vyplněné ekonomickým tvrdým plastem bez nějakého rozmazlování. Opel však nabízí lépe provedenou čtecí lampičku.

Nejzajímavější je srovnání zavazadelníků. Zatímco do astry je díky skloněné zádi mnohem příjemnější přístup, ford zase nabízí skvělou kinematiku víka, kterým stačí jen houpnout a snadno se samo dovře. Focus také zvedá páté dveře mnohem výše a narozdíl od opelu pod nimi projde i 188centimetrová postava (opel 184 cm). Opel nabízí o plné čtyři centimetry delší podlahu (108 cm), ovšem mezi pevnými rovnými bočnicemi je výrazně méně místa (101 vs. 115 cm). Nakládací hrana je v obou případech přijatelných 59 centimetrů nad zemí. Ve variabilitě ovšem dominuje opel. Začíná to druhým dnem, které fordu chybí, pokračuje integrovanými fixačními kolejničkami a velký náskok znamená i dálkové sklápění zadního opěradla tlačítkem. I díky němu je sklápění mnohem snazší. Opel zdá se vítězí v praktičnosti, Ford zase v objemu.