Aquaplaning: Co to je, příčiny vzniku a co při něm dělat
Řidiči se často ptají, co je to vlastně aquaplaning nebo co při aquaplaningu dělat. Jde o situaci, kdy pneumatiky přestanou odvádět vodu a vozidlo začne klouzat po vodním filmu.
Aquaplaning (někdy také hydroplaning) je jedním z největších rizik při jízdě na mokré vozovce. Stačí delší kaluž a auto může během okamžiku ztratit kontakt s povrchem silnice a tím i svou ovladatelnost. Autoškoly se tomuto tématu věnují bohužel jen okrajově. Proto se podívejme se na to, co je to aquaplaning, jaké jsou jeho hlavní příčiny, jak rozpoznat první příznaky a jak se mu dá účinně předcházet.
Aquaplaning – co to je, co znamená
Pojem aquaplaning (někdy také hydroplaning) označuje situaci, kdy mezi pneumatikou a povrchem vozovky vznikne souvislý vodní film. V tu chvíli pneumatika ztrácí přímý kontakt s asfaltem a vozidlo doslova plave po vrstvičce vody na vozovce.
Aquaplaning tak znamená okamžitou ztrátu přilnavosti – řidič nemůže efektivně zatáčet, brzdit ani akcelerovat. Vysoce riziková situace, která může vést k nehodě i při relativně nízké rychlosti.
Jak poznat aquaplaning
Aquaplaning má několik jasných příznaků, které by měl znát každý řidič:
- Volant se najednou odlehčí
- Auto pocitově plave
- Auto nereaguje na řízení ani pedály
- Auto se nekontrolovaně klouže vpřed
Aquaplaning – co dělat, když nastane
Pokud už se do aquaplaningu dostanete, pokuste se zachovat klid a postupujte následovně:
Nesešlapujte prudce brzdu ani plyn. To by smyk ještě zhoršilo.
Držte volant rovně. Pevně ale né křečovitě.
Mírně uvolněte plyn. Tím dáte pneumatikám šanci znovu navázat kontakt.
Neotáčejte volantem. Po návratu přilnavosti by to mohlo vést k nečekanému vybočení.
❗Rychlost a směr jízdy lze korigovat až když pneu opět získají přilnavost❗
Příčiny vzniku aquaplaningu
K aquaplaningu dochází, pokud dezén pneumatik nedokáže odvést dostatek vody zpod kontaktní plochy. Nejčastější příčiny jsou:
Vysoká rychlost – čím rychleji jedete, tím méně času má pneumatika na odvod vody
Sjetý dezén – nízká hloubka vzorku výrazně zvyšuje riziko
Stojatá voda – kaluže, koleje od kamionů a intenzivní déšť vytvářejí ideální podmínky
Nízký tlak v pneumatikách – snižuje schopnost dezénu správně pracovat
Nevhodný typ pneumatik – levné nebo špatně zvolené modely
Jak předejít aquaplaningu
Prevence je klíčová, řidič totiž může riziko aquaplaningu výrazně snížit:
- Kontrolou hloubky dezénu (minimálně 4 mm pro bezpečnou jízdu na mokru)
- Pravidelným dohustěním pneumatik na správný tlak (nejčastěji 2,2–2,5 bar)
- Výběrem kvalitních pneumatik s ověřenými vlastnostmi na mokru
- Snížením rychlosti při dešti o 20–30 km/h oproti suchu
- Vyhýbáním se velkým kalužím a stojaté vodě v kolejích
Technické faktory a náchylnost k aquaplaningu
Náchylnost auta k aquaplaningu není u všech vozidel stejná.
Hmotnost vozu – těžší auta tlačí na pneumatiky větší silou, což pomáhá „prořezat“ vodní vrstvu. Na druhou stranu, když už aquaplaning nastane, vyšší hmotnost znamená větší setrvačnost.
Šířka pneumatik – širší pneumatika musí vytlačit více vody, a proto bývá k aquaplaningu náchylnější než užší rozměry.
Rozložení hmotnosti – rovnoměrně zatížené vozy jsou stabilnější než auta s výrazně přetíženou přední nebo zadní nápravou.
Konstrukce a vzorek pneumatik – směrový dezén a hluboké drážky zvyšují schopnost odvodu vody.
Zdroj: Autorský text, foto: Pixabay, video: Bezpečné cesty
