Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

McLaren MP4-12C – Británie vrací úder

Diskuze (0)
Už to téměř vypadalo, že opravdová sportovní auta se dělají jen v Itálii, případně v Německu. McLaren ale chce přesvědčit svět, že Velká Británie jako automobilová velmoc ještě neřekla zdaleka poslední slovo… prvním z chystaných modelů...

Festival of Speed v Goodwoodu byl ve dnech 1 až 4. července 2010 místem oficiální premiéry McLarenu MP4-12C. Piloti týmu Vodafone McLaren Mercedes – Jenson Button a Lewis Hamilton – předvedli nové silniční auto divákům i budoucím majitelům na okruhu, kde shodou okolností tragicky zahynul zakladatel automobilky Bruce McLaren.

McLaren Group je především konstruktérem a výrobcem závodních aut a provozovatelem závodního týmu, který s těmito auty (ve většině případů monoposty Formule 1) závodí. Znamená to, že ačkoliv na závodních tratích se zvuk jména McLaren vyrovná italskému Ferrari, na silnicích lze potkat auto této značky ve zcela výjimečných případech. Za 48 let, které uplynuly od doby, kdy Bruce McLaren založil svoji firmu, vznikly jen tři silniční automobily se značkou McLaren.

Po několika kusech M6GT z roku 1969, jehož výrobu prakticky ukončila Brucova smrt, se McLaren vrátil do světa supersportů v roce 1993, kdy představil dodnes obdivovaný a v mnoha ohledech nepřekonaný McLaren F1. F1 měl tři sedadla, kdy řidič seděl uprostřed a dva spolujezdci po stranách byli posunuti vzad. Poháněl jej vidlicový dvanáctiválec 6,1 litru z dílen BMW. Ve výbavě chyběl posilovač řízení – konstruktér Gordon Murray tvrdil, že by zbytečně snižoval zpětnou vazbu od kol – i moderní elektronika. Celkem vzniklo v silničním i závodním provedení 107 kusů. McLarenu F1 se blíže věnuje článek Pod lupou: McLaren F1, legendární král na webu AUTOFUN.

Nesmíme zapomenout ani na Mercedes-Benz SLR McLaren, který byl výsledkem spolupráce McLarenu se svým dodavatelem motorů. Vývoj byl společný, výrobu zajišťoval McLaren, avšak vůz byl více Mercedesem. Z plánovaných 3500 kusů bylo nakonec mezi lety 2003 a 2009 vyrobeno 2252 exemplářů v pěti modelových variantách. Cesty obou automobilek se ale brzy měly rozejít: už od roku 2005 ale McLaren pracoval na vývoji sportovního vozu vlastní konstrukce – tehdy s kódovým vývojovým označením P11, Mercedes-Benz se zase vrhl do příprav modelu SLS AMG, který je ideovým nástupcem SLR i legendárního Gullwingu (více v článku Představujeme: Mercedes-Benz SLS AMG – Smyslná lehkost supersportu).

Nový McLaren se vrátil ke koncepci s motorem uprostřed před zadní nápravou. Má na mušce přímé konkurenty Ferrari 458 Italia, Lamborghini Gallardo a Audi R8 GT. Automobilka chce ale také oslovit majitele Porsche 911 Turbo a podobně drahých cestovních kupé jako Aston Martin DB9 a Bentley Continental GT.

Karbonová konstrukce šasi umožnila použít lehčí panely dvoumístné karoserie rovněž z uhlíkových vláken, jen střecha, přední kapota a blatníky jsou hliníkové. Design je dílem týmu, který nevedl nikdo menší než Frank Stephenson. Tento designér vystudovaný v Kalifornii pracoval dlouhá léta pro BMW a skupinu Fiat. Podepsán je především pod Maserati MC12, Ferrari 612 Scaglietti a Ferrari F430. Pod jeho dohledem ale vznikly také například Maserati Quattroporte, BMW X5 nebo Fiat 500.

Přední část MP4-12C, kde našly místo xenonové výbojky, je velmi nízká, tvary boků s chladicími vstupy k motoru mohou někomu připomínat italskou konkurenci. Podobnost je daná ale především snahou o co nejčistší aerodynamiku. Motiv černého žebrování v nasávacích otvorech se opakuje i na zadním čele.

Dveře jsou vzhůru výklopné a otevírají se směrem vpřed. Malý zavazadlový prostor je v přední části vozu, té zadní pak dominuje černá plocha, ve které jsou pásy LED diod. Nevšedním stylistickým prvkem jsou zde vysoko umístěné dvě koncovky výfukového potrubí. Na zádi nechybí ani výrazný difuzor.

Automobil je 4507 mm dlouhý, široký vpředu 1895 mm, v zadní části pak 1908 mm a pouhých 1199 mm vysoký. Jezdí na devatenáctipalcových kolech z lehké slitiny vpředu, vzadu jsou o palec větší. Obuta jsou do pneumatik Pirelli rozměrů 235/35 R19, respektive 305/30 R20, které italská firma ušila na míru.

Oba cestující, tedy řidič i spolujezdec, sedí blízko sebe co nejblíže středu vozu. Automobil je tak užší a lehčí. Interiér je navržen jako bezpečnostní buňka, inspirace královnou motoristického sportu je opět zřejmá. Pilot je obklopen řadou tlačítek a ovladačů na středové konzole, dveřích, přístrojové desce i volantu. Při couvání mu pomohou parkovací senzory, při případné nehodě ochrání posádku airbagy.

Nechybí dvouzónová klimatizace, kterou si mohou oba pasažéři nastavit zvlášť na dveřích. Nejvýraznějším prvkem horní části středové konzoly je sedmipalcová dotyková obrazovka, kterou je možné ovládat telematiku. či satelitní navigaci. Mobilní telefon lze propojit díky přítomnosti rozhraní Bluetooth. Multimediální systém obsahuje prohlížeč obrázků, přehrávač videa a AM/FM rádio, připojit lze i MP3 zařízení. Na klasická CD ovšem zapomeňte, redukce hmotnosti byla prvořadá.

Hi-fi soustava nese značku Meridian a má dvě specifikace. Třešničkou na dortu je pak trojice kamer, jedna je vpředu, druhá vzadu a třetí uvnitř za řidičovým ramenem. Přenášený obraz umí nahrát na pevný disk. Chcete si zaznamenat své nejrychlejší kolo na Severní smyčce Nürburgringu? Žádný problém, říká McLaren.

MP4-12C můžete mít jednu ze sedmnácti barev karoserie, interiér v kůži či Alcantaře, střechu, difuzor a zrcátka z karbonu s průhledným lakem. Ten se uplatní i uvnitř dvoumístného supersportu. Individualizaci byl dán velký prostor, místo spolujezdce může dokonce vypadat jinak než to řidičovo. Sedadla mohou být buď vyhřívaná a elektricky ovládaná, nebo odlehčená manuální pro opravdové puristy.

Spojení se světem F1

V názvu MP4-12C je zakódována symbolika i základní fakta ze světa Formule 1. Označení MP4 znamená McLaren Project 4 a nesou jej všechna závodní auta počínaje MP4/1 z roku 1981, od doby, kdy Ron Dennis (a jeho firma Project 4) převzal McLaren. Číslo 12 je dle výrobce záležitostí interního výkonnostního indexu (Vehicle Performance Index), který kombinuje výkon, hmotnost, emise a aerodynamiku, a písmeno C značí karbon. Je ale zároveň pravdou, že řada technologií a elektronických systémů v MP4-12C se poprvé objevila také na shodně pojmenovaném monopostu MP4/12 z roku 1997.

Karbon jako takový je společným jmenovatelem všech McLarenů vzniklých pod vedením Rona Dennise, a nejedná se jen o monoposty Formule 1 ale i o supersport F1 – žádný McLaren za posledních 30 let neměl hliníkové nebo ocelové šasi. Průkopníkem karbonových monokoků byl právě již zmíněný MP4/1. V praxi se ukázala jako velká výhoda nejen nízká hmotnost ale i velká tuhost karbonu a s tím spojená pasivní bezpečnost konstrukce. McLaren proto záhy následovali i další konstruktéři závodních formulí a příkladu McLarenu F1 následovali i výrobci konkurenčních supersportů. Karbon tvořil i základ Mercedes-Benz SLR McLaren, který se stal zatím nejprodávanějším autem s karbonovým monokokem.

C jako karbon

Karbonové šasi MP4-12C, které McLaren nazývá MonoCell, váží necelých 80 kg, to je o 25 % méně než srovnatelná hliníková konstrukce. MonoCell má také o 25 % vyšší, což představuje výraznou konkurenční výhodu. Přímo na šasi je připevněno přední zavěšení a také svařené celky extrudovaných a odlévaných hliníkových dílů, které tvoří povrch karoserie. Právě hliníkové, snadno vyměnitelné, díly přitom tvoří nárazové zóny, MonoCell proto zůstane při většině nárazů neporušený. Zkušenost s McLarenem F1 navíc ukazuje, že ani po 15 letech karbon nezestárne a má stejné vlastnosti jako v novém autě.

Použití MonoCell si zároveň vyžádalo vytvoření nových výrobních postupů. Monoposty Formule 1 vznikají v jednotkách kusů ročně, supersportu F1 se vyrobilo nejvíce 24 za rok, a proto pro něj stačily podobné technologie jako u závodních aut – 100 lidí strávilo na výrobě každého šasi celkem 3000 hodin. U SLR došlo díky rozdělení monokoku do šesti částí a použití resinových forem k racionalizaci výroby a zkrácení času na 400 pracovních hodin.

SLR se ovšem vyrobilo za sedm let 2252 kusů, zatímco MP4-12C má dosáhnout podobného objemu roční produkce a také jeho cena bude výrazně nižší. McLaren proto vyvinul ve spolupráci s rakouským CarboTech a japonským Toray novou výrobní metodu. Díky kombinaci kovových forem a vstřikování resinu pod velkým tlakem bude vyrobení jednoho šasi trvat jen čtyři hodiny. MonoCell bude navíc z pece vycházet jako jeden kompaktní, uvnitř dutý, díl. Odpadá proto složité slepování jednotlivých částí jako u SLR.

Není to ale jen karbonová struktura, co šetří hmotnost. Úspory přináší kompaktní motor a převodovka, ale také detaily jako odlehčené uložení ocelových kotoučů z kovaného hliníku (celkem 8 kg neodpružených hmot), racionalizovaná elektroinstalace (4 kg) nebo lithium-iontový akumulátor (10 kg). Konstruktéři věnovali pozornost také umístění chladičů co nejblíže motoru a současně těžiště auta, aby přispěly k lepšímu rozložení hmotnosti a kompaktní zástavbě, nebo odladěním co nejkratšího (a tím pádem lehčího) výfukového potrubí. Výsledkem je suchá hmotnost 1300 kg a její rozložení mezi nápravy v poměru 43:57, dle McLarenu vhodnému kvůli trakci a vyváženým jízdním vlastnostem.

Motor – pure McLaren

McLaren se na rozdíl od jiných britských výrobců malosériových sportovních aut ani v případě pohonné jednotky nespoléhá na jinou automobilku – investoval značné prostředky také do vývoje zcela nového motoru. McLaren zdůrazňuje, že žádný z potenciálně vhodných motorů nevyhovoval všem požadavkům v oblasti výkonu, hmotnosti, zástavby nebo emisí – vždy by se jednalo o velký kompromis, tak jako tomu bylo i v případě kompresorového osmiválce pro SLR.

Nový agregát nese kódové označení M838T, které značí McLaren – 8 válců – 3,8 litru – Turbo. Lehký a kompaktní motor disponuje moderními technologiemi a vyznačuje se vysokým výkonem. Společně s MonoCell byl jednou z cest, jak dosáhnout výkonnostního cíle: překonat hranici 450 koní na tunu a 450 Nm na tunu. Maximální hodnoty 600 k (441 kW) a 600 Nm znamenají, že tento požadavek se podařilo naplnit – při hmotnosti 1,3 tuny připadá na jednu tunu 462 koní i newtonmetrů.

Motor využívá konstrukční postupy běžně používané u závodních vozů. Mezi ně patří mazání se suchou skříní a klikový hřídel typu flat-plane, tedy s jednotlivými písty přesazenými o 180°. Toto řešení se v poválečném období objevuje zcela výjimečně – například u osmiválcových Ferrari nebo Lotusu Esprit V8. Takový motor má méně vyvážený chod a postrádá typické bublání osmiválců, zároveň ale (na rozdíl od běžně používaného přesazení o 90°) nepotřebuje na klikovém hřídeli vyvažovací závaží. Proto dosahuje vyšších otáček a má menší ztráty.

Díky tomu je maximum otáček na přeplňovaný motor nezvykle vysokých 8500 min-1. Dvojice turbodmychadel zároveň vyhlazuje křivku točivého momentu – maximum 600 Nm leží už v 3000 min-1, 80 % této hodnoty (tzn. 480 Nm) je ale dostupných už v 2000 min-1. Výkonové maximum 441 kW (600 k) je pak položeno do 7000 min-1.

Pohonná jednotka také disponuje – u přeplňovaných motorů ne zcela obvyklým – duálním variabilním časováním ventilů. Důvodem jeho použití je především snaha o zvýšení výkonu a snížení spotřeby, díky snížení ztrát tlaku na straně sání i výfuku.

Motor je nízký a krátký. Výšku bloku radikální snižuje suchá skříň a flat-plane klikový hřídel, centimetry na délku zase šetří promyšlené rozmístění příslušenství. K jejich pohonu neslouží řemen, ale jednotlivé agregáty jsou poháněny řetězem přímo od vačkových hřídelí. Na jedné straně se nachází olejové čerpadlo, na druhé straně vodní pumpa, alternátor a kompresor klimatizace. Celková hmotnost příslušenství motoru – umístěného co nejníže – je 15 kg.

Sací potrubí je umístěno nad motorem, nasazené na osmi svislých trumpetkách, inspirovaných závodními motory. Krátké výfukové potrubí pak svou konstrukcí připomíná více motocykly než přeplňované motory v automobilech. Zajímavostí je, že na délce 18 mm se výfukové plyny ochladí z 900 °C na 300 °C.

S MP4-12C přichází také nová dimenze emisního marketingu: McLaren tvrdí, že jeho motor je nejlepší pohonnou jednotkou na světě v poměru výkonu k vypouštěným emisím CO2.

Dvouspojková převodovka

McLaren se společně s Ferrari zařadil mezi průkopníky dvouspojkových převodovek ve spojení s motorem uprostřed. Zatímco Lamborghini Gallardo a Audi R8 spoléhají i nadále na sekvenční převodovku (případně na přání zákazníka přímo řazenou manuální), McLaren MP4-12C má sedmistupňovou převodovku se dvěma mokrými spojkami. Nese obchodní označení Seamless Shift Gearbox (SSG).

I převodovka je malá a lehká, s dvojicí vedlejších hřídelí. Ve srovnání s konvenční šesti- nebo sedmistupňovou převodovkou s jednou spojkou je SSG o 150 až 200 mm kratší, díky tomu může být zadní převis karoserie podstatně kratší. Od obvyklých konstrukcí dvouspojkových převodovek se SSG liší použitím dvojice malých samostatně umístěných spojek (běžně bývají spojky koncentrické, jedna velká a v jejím středu druhá menší), vstupní a výstupní hřídel jsou navíc umístěny co nejblíže k sobě, opět z důvodu snížení těžiště.

Tak jako u závodních aut, i v MP4-12C jsou pádla obousměrná. Pohybem pravého k sobě nebo levého od sebe se řadí vyšší převodový stupeň, naopak stisknutím levého nebo oddálením pravého pádla se podřazuje. McLaren navíc instaloval systém označený Pre-Cog. Při jeho aktivaci slouží pádla jako dvoupolohový spínač – v první poloze řidič pouze převodovku připraví na požadovanou změnu převodu a teprve v druhé poloze vydá pokyn k přeřazení. Prodleva přenosu momentu na zadní kola se tak téměř blíží nule, protože řídící mechanismus převodovky má vždy připraven požadovaný převod.

S manuální převodovkou se nepočítá, proto také uchycení pedálů je připraveno specificky pouze pro dvojici pedálů.

Proaktivní šasi, Brake Steer, aerodynamická brzda

Zavěšení ctí na obou nápravách čistou konstrukci s lichoběžníkovými rameny a vinutými pružinami. Tlumiče jsou propojeny hydraulickým okruhem a dokáží se přizpůsobit nejrůznějším podmínkám – pomalým i rychlým zatáčkám, akceleraci, mírnému a prudkému brzdění i prudkým změnám směru. Hydraulika navíc nahrazuje konvenční stabilizátory. Podvozek nabízí, stejně jako převodovka, také trojici režimů Normal, Sport a Track. McLaren komplexu těchto vlastností říká proaktivní šasi.

I v hydraulice hledal McLaren úspory vedoucí k vyšší efektivitě. Proto má hydraulický okruh tlumičů s posilovačem řízení společné jedno elektrické čerpadlo.

Dnes běžné elektronické systémy, usnadňující v normálním provozu řízení auta (ABS, ESP, ASR, EBD a Hill Hold), doplňuje Brake Steer. Poprvé se toto zařízení objevilo na eponymní formuli MP4/12 z roku 1997 (v roce 1998 bylo následně FIA ve formulových závodech zakázáno). Činnost systému spočívá v přibrzďování vnitřního kola na výjezdu ze zatáčky. Tím je potlačena nedotáčivost, zkušený řidič tak může dosáhnout vyšší rychlosti výjezdu ze zatáčky, méně zkušený řidič pak má k dispozici neutrálně se chovající auto, které nevyžaduje v zatáčkách korekce volantem.

Brake Steer také zabraňuje protáčení vnitřního kola. Díky tomu odpadá nutnost použití těžšího samosvorného diferenciálu, Brake Steer navíc vykazuje rychlejší reakce než mechanicky generovaná svornost v diferenciálu.

Po vzoru F1 a SLR dostane MP4-12C aerodynamickou brzdu Airbrake. Na zádi se nachází křídlo, které se při brzdění z rychlostí nad 95 km/h pomocí hydraulického mechanismu vyklopí do úhlu 57°. Tím se zvýší aerodynamický odpor i přítlak na zadní nápravě, brzdy tak fungují efektivněji, příď není při brzdění přetěžována a auto má lepší směrovou stabilitu.

Výroba zahájena letos, naplno se rozjede v roce 2011

Pro McLaren je výroba v měřítku, jaké se chystá pro MP4-12C novinkou. Proto automobilka najala ředitele výroby Alana Fostera, který má zkušenosti na tomto postu z velkých evropských a japonských automobilek. První vozy budou vznikat v McLaren Technology Center (MTC), kde se vyráběly i Mercedesy SLR. Doba potřebná pro výrobu jednoho SLR byla 800 až 1000 hodin a automobilka dokončila nejvýše čtyři auta za den. V případě MP4-12C se chce posunout do kategorie malosériové výroby, což představuje rychlejší a levnější výrobu a denní produkci v rozmezí 10 až 20 aut. Jeden automobil má být vyroben zhruba za 100 hodin.

Zatím v MTC vzniklo ve dvou sériích dvacet a třicet prototypů, k tomu se později předalo celkem 26 aut z verifikační série. Z kapacitních důvodů není MTC schopno dosáhnout produkčního cíle, proto se v blízkosti MTC dokončuje nové výrobní středisko – McLaren Production Centre (MPC), které bude od roku 2011 zajišťovat montáž MP4-12C.

Na začátku roku 2011, kdy se rozeběhnou dodávky koncovým zákazníkům, bude mít dealerská síť McLarenu 35 prodejních míst, zájem o udělení licence byl přitom obrovský. přihlásilo se 600 firem. V konečném výběru žádný český prodejce není, zájemci z České republiky tak budou mít nejblíže k některému z německých dealerů – v Hamburku, Düsseldorfu a chystá se také zastoupení v Mnichově a Frankfurtu nad Mohanem.

Zatím probíhají prezentace nového modelu přímo v sídle automobilky. Produkce z prvního roku by záhy měla najít své majitele, McLaren již nyní eviduje 2500 registrovaných zájemců o MP4-12C.

Ačkoliv McLaren samotný oficiálně nic nepotvrdil, z dostupných informací je zřejmé, že se chystá více modelů. Postupně by měla vzniknout celá řada technicky spřízněných sportovních aut různých velikostí a výkonů, včetně nových variant samotného MP4-12C.

Diskuze (0)