Rallye Dakar 2017: Hlasy Čechů v cíli

Ondřej Klymčiw (Klymčiw Racing, motocykl Husqvarna, 12. místo): „Dal jsem do poslední etapy úplně všechno, ale bohužel to na tu nejlepší desítku neklaplo a trochu jsem to za doprovodnou dodávkou obrečel. Chtěl bych poděkovat všem lidem za podporu, partnerům za jejich přízeň, trenér Ivan s fyzioterapeutkou Lenkou udělali spoustu práce. Strašně moc si vážím samozřejmě týmu, který jsem tady měl, svého táty a Vaška Růžičky. Musím vyzdvihnout práci Petra Dokonala, který se staral o motorku mojí i Petra Vlčka a těch nocí, co nespal, bylo více než těch druhých. Předvedl fenomenální práci, motorky dojely obě ve stoprocentní kondici a já mu budu do konce života vděčný. Už se těším domů, na rodinu a myslím, že si týden na chalupě zasloužím. Co bude příští rok nevím, musím si v hlavě srovnat určité priority.“

Martin Kolomý (Tatra Buggyra Racing, kamion Tatra, 15. místo): „Začalo to skvěle vítězstvím v etapě, další den jsem se držel druhý, ale pak bohužel přišly technické problémy, ale to se na závodech bohužel stává. Musíme se dívat na ročník pozitivně. Máme skvělé auto, máme se kam dál technicky posouvat a myslet už na další ročník, abychom se na něj dostali.“

Rudolf Lhotský (BARTH Racing, motocykl KTM, 82. místo): „Jsem rád, že jsem to zvládl. Bylo toho strašně moc, potkaly mě dobré i špatné dny. Přehříval se mi motor, šel jsem tvrdě na hubu a poslední dvě etapy před tou závěrečnou byly pro mě opravdu utrpením. Těšil jsem se na dnešní den a hlavně na cílovou rampu v Buenos Aires.“

Aleš Loprais (Tatra Buggyra Racing, kamion Tatra, 7. místo): „Po technických problémech se servo pumpou v první polovině soutěže, jsme se v té další části dokázali posunout o sedm míst. Potřebovali bychom ty kilometry, o které pořadatelé zkrátili letošní ročník, abychom si mohli polepšit v pořadí ještě o nějaké příčky.“

Martin Macík (Big Shock Racing, kamion Liaz, 10. místo): „Byly to dneska nervy. Neskutečné. Startovali jsme podle celkového umístění a celou dobu bojovali jak s MANem před námi, tak i s tím za námi. Peter Versluis se s výsledkem nechtěl smířit a přijel si to s námi vyříkat. Nakonec musel zasáhnout i organizátor. Mám z desátého místa radost. Projevila se precizní příprava, kterou jsme věnovali autu, ale také sami sobě. Nezaznamenali jsme žádné závažné poruchy nebo zdravotní problémy. Všechno šlapalo, jak mělo.“

David Pabiška (BARTH Racing, motocykl KTM, 45. místo): Jsem rád, že jsem v cíli a celé to letos přežil. Letos mě potkal nejhorší moment za jedenáct let, co Dakar jezdím. Zhasla mi motorka v horách, které působily hodně strašidelně. Napadlo mě, že takhle to asi vypadá, když člověk musí vzdát. Musel jsem sám sebe postavit do latě, abych se vzpamatoval a začal něco dělat s poruchou. Vyměnil jsem svíčku a zkoušel vstřikování benzínu a ukázalo se to jako klíčové. Musím na dálku poděkovat mechanikovi Michalovi, se kterým vždycky připravujeme motorku na start. Ta úprava vstřiku byl jeho nápad. Dalo by se říci, že mi svým způsobem takhle na dálku zachránil život. Poděkování si samozřejmě zaslouží také mechanik Jarda Cvěch, který to se mnou celé absolvoval a možná jsem o trochu zklamal tím, že to nevyšlo na lepší umístění. Tak se omlouvám.

David Pabiška startoval na Rallye Dakar podesáté. Devětkrát jel na motocyklu, jednou jako navigátor v kamionu. A při všech deseti startech dojel do cíle!

Martin Prokop (MP Sports, automobily Ford, 11. místo): „Paráda, fantazie, nádhera! Jsem šťastný, že jsme v cíli a na výborném umístění. Loni jsem tady byl poprvé a v cizím týmu. Letos jsme všechno zvládli ve vlastním týmu, kterému málokdo věřil. Největším zklamáním pro mě byla navigace. Tam jsme ztráceli spoustu času, minuli kontrolní bod a ta hodina nás stála sedmé místo. Na druhou stranu bychom si asi vyplýtvali všechny motivačním prvky. Nadšený jsem z auta, které si nechalo líbit neskutečné věci, ale drželo a nikdy nás nenechalo ve štychu. Všechno se povedlo. Projektu Dakaru jsem obětoval sezonu v mistrovství světa v rallye a když to takhle skvěle běží, tak by byla škoda to nezkusit v roce 2018.“

Zdeněk Tůma (BARTH Racing, čtyřkolka KTM, 12. místo): „Až se doma dozví, že jsem v cíli a zdravý, tak budou určitě hrozně šťastní. Jsem na tom stejně a moc rád, že jsem dojel Dakar a ve zdraví. Nejhorší momentem bylo, když mi tekla nádrž, ale řekl jsem si, že musím udělat všechno, abych dojel. Povedlo se to a já si tak splnil velký sen.“

Jedním z těch, kteří bohužel neměli štěstí a nedokončili letošní Rallye Dakar, byl motocyklista Lukáš Kvapil (Big Shock Racing, motocykl Yamaha). Na slavné soutěži debutoval a na začátku závodu pomohl zraněnému italskému soupeři. Ve stejný den však havaroval, zranil si rameno a musel odstoupit. Za jeho počínání vyznamenal vojáka z povolání ministr obrany Martin Stropnický.

Lukáš Kvapil napsal po poslední dakarské etapě na Facebook: „Velký respekt a blahopřání našim jezdcům na Dakar 2017. Ondra Klymčiw je neskutečný a prostě dokázal, že je nejlepší. Tak to pořádně oslavíme a těším se na výstavu, kde určitě bude čas na vyprávění o tom, co jsem bohužel nezažil.