Renault Twingo (1992-2007) - dej přednost prostoru

31. 10. 2005 • 00:00

Když se v roce 1992 představil nový malý Renault, asi nikdo nečekal, že se ve výrobě udrží bez výraznějších změn až do dalšího milenia. Jednoprostorový design je dodnes ve třídě městských minivozů unikátní, podobně jako prostor, který tento malý...

Oválné světlomety na přídi nového Twinga, představeného na pařížském autosalonu v roce 1992, mnoha lidem příliš nesedly do celkově jednoduchého a předvídatelného designu, ale druhá část populace tuto extravaganci přijala s nadšením. O nadčasovosti řešení Twinga svědčí dodnes nezměněná příď. Hravost, která neměla stát příliš mnoho peněz, se stala heslem konstruktérů Renaultu, při navrhování Twinga. Značně skloněné čelní sklo, které plynule navazovalo na krátkou přední kapotu, se zasloužilo o vzdušný interiér. Designéři se uvnitř originálního minivozu vydováděli, když všechny ovládací prvky dostaly křiklavou barvu, vzbuzující úsměv na rtech řidiček, které za volantem vozu převažují.

Interiér byl na svou dobu geniálně variabilní. Pouze čtyřmístné Twingo mělo druhou řadu sedadel dělenou v poměru 50:50, sedadla bylo možné nejen sklápět, ale také jako celek podélně posunovat v rozsahu 17 cm. Variabilně tak bylo možno volit mezi prostorem pro zavazadla a místem na zadních sedadlech. Zavazadelník přístupný výklopnou zádí nabízel 168 litrů v minimální konfiguraci, 261 litrů se zadní řadou posunutou zcela vpřed a 1096 litrů ve dvoumístném uspořádání, délka prostoru pro zavazadla je potom 700 mm.

Prostor výhradně třídveřové karosérie obsluhovaly široké boční dveře s klikami tvořenými jednoduchými páčkami a půlkruhovou prohlubní v zadním blatníku. Hrana zavazadelníku je 430 mm nad zemí, do zádě se v případě potřeby mohou nakládat i objemné předměty (výška pravidelného otvoru v zádi činí 676 mm!).

renault Zpočátku bylo Twingo dodáváno s jediným motorem, jediným stupněm výbavy a omezenou nabídkou pastelových barev. Po několika letech výroby přišly první změny na původním originále, přibyly komfortní i bezpečnostní prvky, nové stupně výbavy, metalické barvy. Dodnes oblíbená je verze s rozměrnou plastovou shrnovací střechou, která posádce za minimální příplatek poskytuje v této třídě neobvykle věrný cabrio-feeling. U letitých vozů s otevírací střechou se však vyplatí otestovat těsnost střechy v myčce, protože léta na ulici a nemilosrdné sluneční UV-záření, spolu s častým namáháním střechy při otevírání a zavírání, dokáží vykonat své...

Jedinou motorizací nejstarších Twing je stařičký čtyřválec 1239 cm³ s rozvodem OHV z Renaultu 5. Jeho výkon 40 kW při 5300 ot./min je dostatečný pro většinu jízd, horší je to se spotřebou, která není vzhledem k velikosti vozu příliš povzbuzující. 3,4 m dlouhé a 810 kg těžké Twingo v praxi žádá 7-8 litrů benzinu na 100 km. Běžná je také vyšší spotřeba motorového oleje a hlučný ventilový rozvod. U starších vozů s tímto motorem je třeba dát pozor na závady jako propálené těsnění pod hlavou motoru nebo vadné zapalování. Hledáte-li Twingo z druhé ruky, je výhodnější poohlédnout se po exemplářích s novějším a spolehlivějším motorem, který se začal montovat od roku 1997.

V rámci modernizací se pod kapotou Twinga objevil nový čtyřválcový motor o objemu 1149 cm³ již s rozvodem OHC. Na trhu se objevilo několik variant, ale nejobvyklejší je ta se 43 kW u dvouventilové a s 55 kW u čtyřventilové verze. Při lepších provozních vlastnostech nabízí tyto agregáty spotřebu kolem sedmi litrů na 100 km jízdy a ve třídě nejlevnějších vozů nadprůměrnou dynamiku jízdy. Z 0 na 100 km/h zrychluje slabší Twingo za 13,7 s, silnější dosáhne stovky za 11,7 sekund.

Vznětový motor se v dosavadní 13leté kariéře pod kapotou nejmenšího Renaultu neobjevil.

Standardní pětistupňovou převodovku (s nepříliš přesným řazením) bylo možno za příplatek nahradit převodovkou se samočinnou spojkou ve Twingu Easy resp., Quickshift. Výjimečně byste mohli narazit na klasický třístupňový automat, který sice řadí za řidiče, ale současně ubírá motoru značnou část dynamiky.

Zásadních změn se Twingo dočkalo v modelové roce 1998, kdy tento automobil prodělal modernizaci. Kritizovaná malá sedadla z první fáze výroby, byla nahrazena pohodlnějšími sedačkami z Clia, interiér se oblékl do jiných barev, přední světlomety sice nezměnily tvar, ale dostaly spolu se směrovkou jeden společný kryt z čirého plastu, opticky modernější je od tohoto okamžiku také design koncových svítilen.

renault Nic se nemění na nemožnosti seřídit volant, což působí vyšším postavám nepohodlí, ale i průměrně vzrostlí řidiči charakterizují posaz za volantem slovy "volant moc daleko, pedály moc blízko". Velký počet nezakrytých „plechových“ ploch v interiéru svědčí o úsporách, které výrobce hledal kde to jen šlo, aby mohl nabídnout nízkou cenu. Netradiční digitální displej uprostřed přístrojové desky zobrazuje jen základní informace, což má však i své výhody. Číslicemi vyobrazená rychlost 58 km/h nutí řidiče ve městě sundat nohu z plynu podstatně více, než stejná rychlost indikovaná na klasickém rychloměru. Otáčkoměr Twingo díky absenci příslušného ukazatele nikdy nemělo.

Twingo je francouzsky měkce odpruženo, což je vítaným nastavením pro jízdu ve městě, ale naopak hůře dopadá hodnocení při jízdě mimo aglomerace, protože automobil se více naklání a ostře projížděné zatáčky právě nejsou jeho parketa. U modelů s posilovačem řízení je manévrování ve městech hračkou, ale kontakt s vozovkou není příliš věrný, levnější verze bez posilovače mají méně strmý převod, který zase nutí řidiče velmi točit volantem při vynaložení vyšších ovládacích sil.

Statisíce majitelů prověřily malé Twingo v nelehkém městském provozu. Ani přes jednoduchou konstrukci Twinga se Renaultu nevyhnuly některé zásadní nedostatky na mechanických komponentách. Týká se to například praskajících vinutých pružin, netěsností motoru a převodovky, z nichž po čase začnou vytékat provozní kapaliny, opotřebení náprav v městském provozu si samozřejmě po několika letech provozu žádá výměnu silentbloků a čepů na ramenech. Samostatnou kapitolou jsou brzdy, které bývají v městském provozu obzvláště zatěžovány popojížděním v kolonách a při prohlídkách často vykazují nedostatečný nebo nesouměrný účinek. Potkat vás může jak výměna obložení a předních kotoučů tak i náhrada zkorodovaných trubek vedení brzdové soustavy. Hluk od kol při jízdě může být prvním symptomem pro nutnou výměnu ložisek kol.

Ani interiér nezůstává ušetřen opotřebení. Častý je zvukový doprovod vrzajících a skřípajících plastů, nechtěný zvuk se může linout i z neobsazeného viklajícího se sedadla spolujezdce, takže zkušební jízda po horší silnici by měla být součástí vašeho rozhodování o koupi konkrétního vozu. Ke zlosti bývá závada na motorku předního stěrače, která končí obvykle zaseknutím paralelogramu někde na opisované dráze. Elektroniky na palubě Twinga naštěstí mnoho není, takže problém občas bývá jen s neoblomným imobilizérem a na vlhkost velmi citlivým rozdělovačem.

Z hlediska pasivní bezpečnosti se letité Twingo mezi soudobou společnost dostalo až po faceliftu v roce 1998, v jehož rámci byla zásadně vyztužena karosérie a rozšířena bezpečnostní výbava. Ani po tom však tento Renault nedosahoval pověsti, kterou si výrobce získal díky výsledkům v testech Euro NCAP u ostatních modelů. Při čelním nárazu byla kabina Twinga silně poškozená, ale zůstala stabilní. Při bočním nárazu bylo Twingo lepší, hlavový a boční airbag ochránily řidiče dobře. Zato pro Twingo určené dětské sedačky s upevněním ISOFIX s vrchním připevněním podaly jen průměrnou ochranu. Totéž platí pro ochranu chodců.

Zájemcům o Twingo z druhé ruky lze doporučit modely po faceliftu v roce 1998, protože tak dostávají bezpečnější automobil, s lepší výbavou, lepšími brzdami i motorem. Ceny takových vozů začínají na necelých 100 tisících Kč, první Twinga lze pořídit asi za polovinu. Zcela nové Twingo nyní dealeři Renault nabízí již od 199.000,- Kč.