Renault Twingo první generace po 20 letech definitivně končí

Výroba v Envigadu byla zastavena dle španělského Autoblogu již v červnu 2012, teprve 30. září 2012 ovšem tuto skutečnost automobilka oficiálně oznámila. V Kolumbii se během 17 let smontovalo a prodalo pouhých 100 tisíc aut.

K prvnímu Twingu se navíc váže jedno kulaté výročí: mělo premiéru na autosalonu v Paříži v roce 1992. Během své dvě dekády trvající kariéry se vizuálně příliš nezměnilo na rozdíl od druhé generace, jejíž facelift z loňského prosince byl poměrně radikální. Designéři vedení Patrickem le Quémentem tenkrát odvedli vynikající práci. Těsně přes 3,4 m dlouhé miniauto mělo podvozek s rozvorem 2345 mm a díky doslova jednoprostorové karoserii (říká se jí „monospace“ či „monobox“) poskytovalo dostatek prostoru a variabilitu zvyšovala posuvná zadní sedadla. Zejména dopředu se bez problémů vešel i muž značně nestandardních rozměrů.

Prodej se rozběhl v dubnu 1993, rodištěm autíčka byla továrna ve francouzském Flinsu. Původní verze měla poněkud obstarožní zážehový čtyřválec OHV 1239 cm³/40 kW ještě z Renaultu 5. První úpravy přišly již ve čtyřiadevadesátém, nejdříve lehké retuše interiéru, pro modelový rok '95 se objevila technická novinka - dvoupedálové Twingo Easy s automatickou spojkou. Nesmíme zapomenout na unikátní shrnovací plátěnou střechu. V září 1995 přišly na trh první omezené série, kterých během dalších dvanácti let vzniklo bezpočet (Kenzo, Benetton, Oasis, Jade, Collector a další). Šlo si přikoupit také přední airbagy.

Bezesporu nejvýznamnějšími změnami prošel maličký renaultík v létě 1996 (nový motor OHC 1149 cm³/40 a 43 kW) a na jaře 1998. Tento model poznáme podle jednotných předních světel, které ztratily původní oranžové blikače. Standardem se staly lakované nárazníky, interiér dostal nový volant a další revize. Modernizace byla uváděna pod názvem Twingo 2, ale o novou generaci pochopitelně nešlo. Postupně docházelo k doplnění bezpečnostní a komfortní výbavy, vrcholem se stal stupeň Initiale. Příplatkovou látkovou střechu nahradilo sklo, zpočátku posuvné, později díky zpřísňujícím se předpisům bohužel jen pevné.

Na podzim 2000 se představila další modernizace, třináctipalcová kola byla konečně nahrazena čtrnáctipalcovými a zvětšily se dveřní kapsy. Koncem roku se objevila nejsilnější verze šestnáctiventilového agregátu s 55 kW. Od jara 2001 pak samočinnou spojku Easy nahradila robotizovaná převodovka Quickshift 5. Mírné restylingy interiéru i exteriéru přišly na řadu ještě pro modelové roky 2003 a 2005, vždy v září předchozích letopočtů. Šlo ale jen o decentní modifikace

(nové barvy, kola, logo na víku zavazadelníku), vzhled vozu se radikálně neměnil, pro zásahy nebyl žádný důvod.

Produkce ve Francii byla zastavena na konci června 2007, do té doby vzniklo přesně 2.478.648 kusů. Odvážný design i konstrukce komerčně zafungovaly. Twingo se v letech 1995-1998 vyrábělo také v uruguayském Montevideu, v úvodu zmíněná kolumbijská produkce, která byla zahájena také v polovině 90. let, skočila tedy až letos v létě.

Twingo rozhodně nebylo autem bez chyb, nikdy se nedočkalo dieselu a například třístupňový automat byl skutečně letargický. Kritizována byla roztříštěnost digitálních přístrojů i nečalouněné plochy na dveřích. Ty měla ovšem i konkurence od modrého oválu, v polovině minulé dekády se vrátily kvůli úspoře opět „do módy“ a někteří výrobci (PSA, Toyota, VW) se jim nebrání ani v současnosti. Statistiky spolehlivosti TÜV Twingo také vždy uzavíralo. To ale nemění nic na tom, že od Renaultu bylo geniálním, doslova revolučním počinem.