TEST Volvo XC70 2,5T – Vzhůru na kalamitu!

Jedu asi po silnici, ale ta se výškou sněhu od okolních polí neliší. Suneme se do kopce, za hranicí xenonů je tma jako v pytli. Auto snaživě hrabe všemi čtyřmi a já bych si nejradši nafackoval. Nápad podívat se na silvestrovské půlnoční ohňostroje z vrcholu kopce uprostřed Vysočiny v době sněhové kalamity asi nebyl nejšťastnější. Haldex spojka mi zdola nadává, ale Volvo se pomalounku prodírá dopředu. Moje stopy jsou první.

volvo crossover vyssistredni testy Volvo XC70 jsme již před časem představili a od té doby prodělal vůz v podstatě jen drobné kosmetické úpravy. Vůz se stejným zážehovým pětiválcem o výkonu 154 kW jsme tentokrát přebírali s pětistupňovým automatem Geartronic, umožňujícím sekvenční řazení. Motorizace je netypická tím, že je o 46 tisíc dražší než vyspělý pětiválcový turbodiesel o výkonu 136 kW a dvoutřetinovou spotřebou. Lehký podiv nad ceníkem ale alespoň trochu vyvažuje vskutku minimální hlučnost a lineární nárůst výkonu.

Kalamita I.

Fyzikální zákony platí i pro nízké silniční čtyřkolky a cesta po zledovatělé dálnici průměrnou rychlostí 33 km/h není ani pro Volvo žádná potupa. Ani na extrémně kluzkém povrchu nebyl problém auto ovládat i v průběhu brždění, více než kdy jindy nám ale chyběla větší zpětná vazba od řízení. Chválíme Geartronic za plynulost, manuální převodovka by v těchto podmínkách dostala zabrat.

volvo crossover vyssistredni testy Interiéru dominují přední sedačky, na které pějeme chválu už pět let. Opěrky hlavy by už konečně mohl někdo okopírovat, ať má hlava pohodlí a bezpečí i v konkurenčních autech. To není reklama, opřete se sami. Přístrojový štít s česky komunikujícím displejem je nadstandardně přehledný, středový panel s množstvím tlačítek se lze po čase naučit. U autorádia s měničem na 6 CD chvályhodně ubyl jeden otočný ovladač, naopak s lehkým překvapením v ceníku čteme, že v základní výbavě verze Kinetic je pouze přehrávač kazet – používá je ještě někdo?.

Kalamita II

Na suché či vlhké vozovce je všechno jak má být – Volvo sedí jako přibité – v čase sněhu vždy a všude ale začínají platit trochu jiná pravidla. Na systém přenášení krouticího momentu na zadní nápravu pomocí spojky Haldex je potřeba si trochu zvykat – systém je totiž dobrým sluhou, při špatném zacházení ale umí překvapit. Klasický nájezd do zatáčky provází za zhoršené adheze mírným sklonem k nedotáčivosti, což lze většinou korigovat. Náhlé přidání plynu je ale signálem k záběru i pro zadní kola a z předokolky se bez varování stává tlačný remorkér s putující zádí. O tomhle smyku stačí vědět a ubráním plynu se ho zase zbavíme – stačí jen trochu cviku na parkovišti.

Obrovský prostor na šířku a vepředu i na délku chválíme, relativně málo místa pro kolena zadních cestujících se vydržet dá. Zvyk ale vyžaduje relativně mělký zavazadelník s výškou podlahy a nakládací hrany 67 cm nad zemí. Čtenářům, vyděšeným maximální hodnotou objemu zavazadelníku 745 litrů vzkazujeme, že jde o objem se sklopenými zadními sedadly, ale pouze po hranu oken. Délka takto vzniklé rovné ložné plochy je velmi solidních 185 cm, výška ke stropu pak 80 cm.

Kalamita III.

Vůz nemá systém pro kontrolované sjíždění svahů a ke spouštění po zasněžené cestě-necestě se tedy hodí jen sekvenčně ukotvený první či druhý rychlostní stupeň a důvěra v zimní obutí. Autu výrazně nevadila ani vrstva sněhu vyšší než světlá výška 209 mm – Volvotank ji prostě odhrnul částečně stranou a ani jednou se nám nestalo, že bychom si „sedli“. Absence uzávěrek diferenciálu je nutné kompenzovat pudem sebezáchovy – jedno zabírající kolo auto ze závěje nedostane, ale dvě protilehlá už kupodivu ano. Vůz nás opakovaně překvapil jistou křížitelností náprav, díky čemuž jsme se dostali i z naprosto nesilničních podmínek.

Nedívejte se na palubní počítač. Zatímco při poklidném ježdění po okresních silnicích si vůz řekne o 12-13 litrů na 100 km, na dálnici při průměrné rychlosti 110 km/h se spokojil s 8,5 litry. Během celého testu jsme ujeli 620 km s průměrnou spotřebou 11,8 litrů Naturalu. Je sice pravda, že dle údajů výrobce lze tankovat i benzín s oktanovým číslem 91, přesto bychom ale případnou vlastní peněženku klonili spíše k turbodieselu. I přes počáteční skepsi také nemáme větší výhrady automatické převodovce, která řadí s minimálními prodlevami a jak v terénu, tak v městském provozu poskytuje řidiči ideální komfort.

Kalamita IV.

Na kopec jsem vyjel včas a pohled na ohňostroje v desítkách vesnic stál za to. Nezůstal jsem ale sám. Toutéž cestou vyjel za chvíli nahoru naleštěný konkurenční off-road s řetězy na všech kolech. Posádka se na mé nizoučké auto dívala divně a hledala řetězy na pneumatikách. Nebyly tam.

Plusy:

• komfort a styl
• inteligentní automatická převodovka
• přední sedadla a prostor vpředu
• průchodnost lehčím terénem

Minusy

• cena vzhledem k turbodieselu
• menší zpětná vazba řízení