Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Proč některé vozovky v Česku tolik kloužou? Víme, na které si dát pozor!

Petr Barták
Diskuze (64)
V Česku jsou dlouhé úseky dálnic a tunelů, na kterých zejména za mokra sundejte nohu z plynu. Jejich povrch je místy tak hladký, jako by po nich právě přejela rolba na úpravu ledové plochy! Proč? Kdy to skončí?

Z nízkých mraků padají 29. června hektolitry vody a na vnějším Pražském okruhu (D0) v úseku mezi D1 a D5 postupně havaruje šestice osobních aut. Jeden pruh sice zůstává volný, ale i tak se při velké intenzitě dopravy tvoří mnohakilometrové kolony, které silničáři ten večer hodnotí jako dopravní kolaps. Není první ani poslední.

„Jakmile začne na některé úseky dálnic s cementobetonovým krytem pršet, je jen otázkou času, kdy se někdo vybourá a vzniknou dlouhé kolony,“ říká Leoš Nekula, který se dlouhodobě zabývá měřením a hodnocením protismykových vlastností povrchu vozovek dálnic a silnic v České republice. Za katastrofálně kluzký považuje zejména Pražský okruh D0, ale prakticky se mu vyrovnají i některé úseky dálnice D5 za Plzní, D11 mezi Poděbrady a Hradcem Králové nebo úsek D1 mezi Vyškovem a Říkovicemi.

Jako sklo

Tyto vozovky jsou totiž velmi silným provozem zejména těžkých vozidel v pomalém pruhu vyhlazeny do té míry, že jakmile jen trochu zaprší, je jejich povrch velmi kluzký. Na něm vůz snadno ztratí stabilitu a dopravní nehoda je nevyhnutelná. Proč takové nebezpečné komunikace vůbec máme?

Zmíněné úseky vznikly po roce 2000. Ředitelství silnic a dálnic tehdy trvalo na tom, že na finální úpravu povrchu cementobetonového krytu (CBK) se bude používat technologie takzvané tažené juty, tedy přetažení hotové vozovky pruhy tkané jutové látky, která komunikaci zdrsnila. Jak potvrzuje Petr Svoboda ze Sdružení pro výstavbu silnic, tažená juta skutečně měla výrazně lepší protihlukové vlastnosti a byla i levnější než dříve používaná metoda příčné striáže, tedy zdrsňování povrchu rýžovými kartáči. Navíc na prvním úseku silnice R35 u Olomouce byly protismykové vlastnosti této úpravy dobré.

Jenže okolo roku 2005 došlo (nejspíše) kvůli snaze ušetřit ke snížení kvality používaného cementu. Beton tak ztratil odolnost proti ohlazení zdrsňující textury. Navíc po vstupu do Schengenského prostoru v roce 2007 enormně narostla intenzita dopravy hlavně těžkých vozidel. Vytvořená textura se rychle ohlazovala, navíc se v tunelech přidávají mastné nečistoty z výfukových plynů i uniklé provozní kapaliny. Souběh těchto okolností znamenal, že výsledný povrch CBK, který měl sloužit minimálně desetiletí bez jakéhokoli zásahu, začal být nebezpečný řidičům zejména při dešti nebo vlhku už po roce provozu.

Psi a karavana

Sdružení pro výstavbu silnic i Leoš Nekula na tyto okolnosti upozorňovali, ovšem ze strany státních úředníků jim nebylo dopřáno sluchu. „Nikdo u juty neřešil, jak dlouho vydrží protismykové vlastnosti,“ připomíná Svoboda. Prostě jen ať si psi štěkají, karavana jde dál. Traduje se dokonce, že když měl na podzim roku 2010 otevírat tehdejší ministr dopravy Vít Bárta Pražský okruh D0 (tehdy pod názvem R1), byli kverulanti okřiknuti s tím,že se přece nebude omezovat rychlost hned v okamžiku otevření stavby.

Když už to bylo neúnosné, odstraňoval se jen havarijní stav, a to nejlevnějším způsobem. Na řadu tak přišlo dopravní značení snižující rychlost v tunelech. Ovšem na odkrytých vozovkách jsou maximálně pouze značky Nebezpečí smyku – navíc obvykle na žádost policie, která si místa s největší nehodovostí monitoruje.

Počkáme si

Kdy takové úseky dálnic zmizí a kolik to bude stát? „Celoplošné zdrsnění povrchů cementobetonového krytu připravujeme,“ říká mluvčí ŘSD Jan Studecký. Mělo by pokrýt na 500 km těchto dálnic s CBK a údajně se počítá s náklady v řádech stovek milionů během nejbližších čtyř let. Podle našich informací se dokonce už začalo na úseku dálnice D1 Vyškov - Říkovice. „U některých soutěží se ale odvolali neúspěšní uchazeči o zakázku, a tak se všechno musí vysoutěžit znovu,“ potvrzuje Studecký další zdržení nápravy.

Ušetřit, ale pak zaplatit víc

Přitom se už před více než deseti lety stačilo jen podívat za hranice, kde taženou jutu opustily ještě před rokem 2000 například Rakousko nebo Německo, odkud k nám tato technologie původně přišla. U nás začaly nesmělé pokusy s nahrazením progresivnější, ale z pohledu prvotních nákladů minimálně o pětinu dražší metodou obnažení kameniva CBK, kterému se také říká vymetání nebo vymývání povrchu, až po roce 2010.

To proto, že při zadávání zakázek je v Česku nejdůležitějším kritériem cena. „Zákon o veřejných zakázkách je největší překážkou nejen operativnímu odstraňování nehodových lokalit,“ říká Leoš Nekula a dodává: „Krátkozraké preferování nejnižší ceny bez ohledu na kvalitu se v životním cyklu stavby projeví několikanásobně vyššími sumami, protože za cenu na úrovni výrobních nákladů nebo pod ní nelze dělat kvalitní údržbu, opravu nebo stavbu.“ Dlouhodobě nejvýhodnější povrch s obnaženým kamenivem však je dražší a náročný na materiály, což rozhodovalo. „Na jutě odborníci z ŘSD tvrdošíjně trvali, a tak se přechod na nové, lepší technologie odkládal zbytečně dlouho,“ podotýká Petr Svoboda. Podle ŘSD však na její dřívější používání nebyly nastavené normy. Zpočátku se proto nový povrch zkoušel na úseku D0 bez zatížení provozem – tedy v místech, kde okruh D0 bude pokračovat dál směrem k D11 – nebo na D1 na odpočívce Stříbrnice. Tak se ovšem jejich přínos nemohl projevit.

Přelom přinesla teprve modernizace a rekonstrukce D1 a D2, kde se na všech opravovaných úsecích při finalizaci používá právě povrch s obnaženým kamenivem.

Určení silnic

Na hodnocení protismykových vlastností povrchu vozovek je vytvořena pětistupňová škála klasifikačních stupňů, odpovídající zhruba hodnocení školnímu. Tedy 1 – velmi dobrý, 2 – dobrý, 3 – vyhovující, na všech těchto stupních je vozovka normálně provozně způsobilá bez omezení. Při klasifikačním stupni 4 – nevyhovující je už třeba plánovat údržbu a opravy a při verdiktu 5 – havarijní stav je třeba bez prodlení úsek opravit, nebo alespoň upozornit dopravními značkami řidiče na nebezpečí smyku a omezit rychlost jízdy.

Úpravy povrchu v čase

Příčná striáž: Požadované protismykové vlastnosti, ale vyšší hlučnost. Nepoužívá se od poloviny 90. let.

Tažená juta: Jednoduché použití, nízká hlučnost, nevyhovující protismykové vlastnosti – používaná od poloviny 90. let do roku 2013.

Obnažené kamenivo: Výborné protismykové vlastnosti, nízká hlučnost – používané od roku 2013.

Jak zdrsnit dálnice

Metod zdrsňování povrchu dálnic je více, ale například používání paprsku tlakové vody se podle Leoše Nekuly ukázalo hlavně na velmi zatížených úsecích jako málo účinné. Tam vyhovující stav vydržel jen zhruba dva měsíce, u méně frekventovaných komunikací pak rok, maximálně dva. Dražší technologie broušení diamantovými kotouči nebo jemného frézování se používají jen omezeně, nejvíce v současnosti jsou v kurzu zdrsnění povrchu tryskáním ocelovými kuličkami.

Jak se měří protismykové vlastnosti

V Česku se na měření protismykových vlastností povrchu vozovek používá zařízení TRT Leoše Nekuly, umístěné v upravené dodávce Ford Transit. Celý proces probíhá tak, že po dosažení ideální rychlosti pro daný úsek (obec 50 km/h, mimo obec 60 km/h, dálnice 80 km/h) se otvorem v podlaze automaticky vysune měřicí kolečko, které je hydraulicky brzděno na 25% prokluz. Zároveň zaznamenává součinitel podélného tření i podélné nerovnosti vozovky. Na displej operátora přicházejí finální data pro každou měřenou část vozovky, která se následně po projetí celého úseku oběma směry uloží do souboru. Jejich vyhodnocením vznikají finální zprávy pro správce komunikací, zhotovitele, policii a další uživatele. Například zpráva z tříhodinového měření povrchových vlastností pražských ulic má asi 50 stran, z celodenního nasazení měřicího vozu na nově otevřené dálnici D8 mezi Řehlovicemi a Lovosicemi vznikly zprávy v rozsahu téměř 900 stran.

Petr Barták
Diskuze (64)
Avatar - Gasoline
26. 7. 2017 07:57
Re: bordel
Blbost.
Dokončuje se obchvat Třince a stavějí to Portugalci. Teda začali. Během stavby firma zbankrotovala a dokončují to pod jejich hlavičkou Poláci. Za co nejméně peněz. Ještě to není hotové a už se rozpadají mosty.
Zahraniční firmy nás nezachrání, největší zlo je kritérium ceny při výběrovém řízení.
Také úroveň stavebního dozoru ŘSD je tristní, ti lidé snad ani nejsou stavaři.
Avatar - Hammunasakra
24. 7. 2017 23:22
Re: bordel
Nechápu tvuj příspěvek = bráníš a okecáváš gigantický levárny a nekvalitu ŘSD

Máš k tomu důvod?
Avatar - Hammunasakra
24. 7. 2017 23:21
Re: Nerozumim, nechapu
Tvuj rozum sem fakt nenašel = potvrzuji :-)
Avatar - Hammunasakra
24. 7. 2017 23:20
Re: tak takhle idiotsky clanek jsem tu uz dlouho nevidel...
Co seš ty fakt nevim = že furt okecáváš brutální úlety ŘSD = vim

Že mám ptáka taky vim = co máš ty fakt netušim >:-[]
Avatar - Blue Sun
24. 7. 2017 23:20
Re: bordel
Jsem člověk, je to problém? Pro hlupáka tvého formátu zjevně ano.
Na druhou stranu, i ten vrátný by byl chytřejší, než ty.