Škoda Fabia Combi 1.0 MPI na zemní plyn: Kombi s nejlevnějším provozem?
Vozidla poháněná stlačeným zemním plynem přestávají být i na českých silnicích raritou. Veřejných rychloplnicích stanic je v současné době dle údajů ze serveru Cng.cz už 110 a jejich počet rychle roste. Leckdy už za zařízeními schopnými natlačit nám plyn do nádob pod 300 bary nemusíme zajíždět na podivná místa – různé dvory plynáren a dopravních podniků. Najdeme je normálně na čerpacích stanicích u dálnic, kde si člověk může dojít na toaletu či dát kafe. Zkrátka CNG přestává být pohonem pro pár spořínků a ekologických nadšenců, ale čím dál častěji o něm uvažují i normální lidé. Lákají je samozřejmě hlavně nižší náklady – často jen poloviční proti jezdění na benzin. Stojí za tím vysoká výhřevnost metanu (převažující složky zemního plynu) na straně fyzikální a mnohem menší spotřební daň na straně ekonomické – obojí přehledně ukazuje naše tabulka.
Tovární řešení neexistuje
Ruku v ruce s rostoucí infrastrukturou jde i nabídka vozů na CNG od samotných automobilek. Zrovna nejprodávanější model Škody však má v plynovém programu díru. Citigo G-Tec (1.0 MPI 50 kW) za 290.900 Kč je pro mnohé příliš malé – jeho zavazadelník pojme jen 213 l. Škoda Octavia 1.4 G-Tec 81 kW by rozhodně stačila, ale za 554.900 Kč je pro českou rodinu většinou moc drahá a je jí škoda na to, aby s ní v práci jezdil každý, kdo má nohy a ruce. Fabia Combi by byla ideálem pro obě skupiny, ale v továrním programu automobilky neexistuje. Auto, které jsme převzali k důkladnému šestitýdennímu měření, je vlastním projektem prodejce škodovek Havex auto, vývoje se technicky zhostil JK Product – známý specialista na plynové přestavby vozidel. Není to jejich první počin na tomto poli – možná si pamatujete, že před necelými dvěma roky jsme testovali minulou generaci Fabie Combi přestavěnou na CNG. U vozu s motorem 1.4 16V/63 kW jsme tehdy měli výhrad dost – předně nádoba na 12 kg stlačeného plynu s objemem 70 l zabrala půlku zavazadelníku, vliv její hmotnosti na jízdní vlastnosti nebyl malý, motor na plyn duněl, měl omezenou dynamiku a při každém přepnutí paliv chvíli škubal. Odříkání však stálo za to. Při tehdejších cenách benzinu 36,20 Kč/l jsme na každý litr s plynovou Fabií 1.4 16V ušetřili 1,06 Kč. Tedy zatímco při spotřebě benzinu 6,5 l/100 km by nás kilometr tehdy vyšel na 2,35 Kč, při jízdě na plyn stál jen 1,29 Kč.
Bude litr úspornější?
Nyní je benzin podstatně levnější (k datu redakční uzávěrky dle údajů společnosti CCS 27,93 Kč/l), ale zase současná fabia s litrovým motorem slibuje spotřebu plynu podstatně nižší. Zatímco s minulou jsme jezdili za 4,2 kg na 100 km, u současné Havex píše 3,7 kg na 100 km. K této hodnotě dospěl provozní zkouškou, nikoliv homologačními měřeními. Měla by tak být souměřitelná s průměrnými šesti litry benzinu, které jsme litrové Fabii Combi stanovili v našich testech. Při současných cenách obou paliv (CNG – 24 Kč za kg, Natural 95 – 27,93 Kč za l) by z toho mělo plynout, že na každém plynovém kilometru ušetříme 79 haléřů. Je to méně než před dvěma lety, ale také je to nyní skoro polovina nákladů na palivo. Kilometr na benzin stojí 1,68 Kč, na plyn 0,89 Kč – aspoň pokud se údaje prodejce potvrdí. Po prvních doplněních tlakových nádob to vypadá, že ano – celých 11,5 kg nám do nich nacpe málokterá plnička (v provozu často nestačí vytvářet tak vysoký tlak), přesto běžně najíždíme přes 300 km na jedno plnění. O 55.000 Kč vyšší kupní cena (kombi s CNG začíná na 322.900 Kč) by se měla zaplatit během 69.620 km. Finální zúčtování spotřeby a návratnosti přineseme na konci testu – vozem bychom chtěli najet aspoň 4000 km. Započteme i spotřebovaný benzin, na který auto jede, než se reduktor ohřeje na 60 stupňů. Pokud je ráno zima, jedeme volně a malý motůrek ochlazujeme topením, bývají to i čtyři kilometry. Zatím se pojďme podívat, jak je přestavba udělaná a jak s ní auto jezdí.
A proč ne TSI?
Předně se asi podivujete, proč Havex pro přestavbu na plyn vybral model s litrovým motorem 1.0 MPI (55 kW a 95 N.m), o jehož dostatečnosti pro Fabii Combi se polemizuje už bez pohonu CNG. Zemní plyn navíc pro ideální spalování potřebuje více vzduchu, konkrétně 17,2:1 proti 14,7:1 u benzinu. Motor bez turba však nemá další vzduch kudy nasát (jeho maximální výkon na benzin odpovídá množství vzduchu, které dokáže protéct kolem ventilů), a tak má na CNG vždy menší výkon. Propagační materiály Havexu udávají při provozu na CNG parametry 50 kW a 90 N.m. Proč tedy nezvolili pro přestavbu třeba verzi 1.2 TSI s výkonem 66 či 81 kW? Protože přeplňovaná dvanáctistovka má přímý vstřik. Benzinové vstřikovače ve spalovacím prostoru není možné vypnout, musíte stále přidávat určité množství paliva, aby se teplem neroztavily. Kromě vyšších nákladů na palivo
(spotřeba benzinu kolem 1 l/100 km) je taková přestavba i dražší. Takže by se ve fabii těžko zaplatila.
Dojmy vesměs kladné
Skromný litřík ve fabii nás už překvapil vícekrát. Točivý moment má sice malý, ale s velmi lineárním průběhem. Krátké převody jej zdatně násobí, přitom na dálnici ani není slyšet, že při 130 km/h točíte už 4300 ot./min. Plynulou jízdu ve městě, okolí a na dálnici bez stoupání zvládá, při vyšší zátěži je však těžké vyždímat z něj plný výkon. Zmíněných 55 kW totiž dosahuje až v 6200 otáčkách, tedy už v červeném poli otáčkoměru. Předjíždění však s ukrutným vytočením motoru zvládnete. A to byl první zaznamenaný rozdíl po přepnutí na plyn – nahoře se nic neděje a předjíždění
musíme nechat ostatním.
Tah tříválce výrobce vyžehlil měkkými pružinami lamely spojky. Kdo neumí při řazení srovnat otáčky, tomu se ozve kovové cvaknutí – to je častá výtka
k vozům Škoda s „litrem“: fabii i citigo. K poskakování auta většinou nedojde – o to se starají pečlivě naladěné adaptace mapy předstihu, které při přeřazení na chvíli sníží výkon. Posunutí celého předstihu při provozu na plyn tyto adaptace narušilo, takže třeba při jízdě na čtyřku po rovině ve velmi nízkých otáčkách (35-40 km/h) nám auto leckdy začalo škubat – jak si pružiny spojkové lamely hrály s motorem běžícím na minimální výkon ping-pong. Samozřejmě je sešlápnutí plynu zmáčklo k jedné straně a jev ustal. Po pár kilometrech jsme se i tomuto druhému negativu plynové přestavby přizpůsobili a režimům velmi nízké zátěže při nízkých otáčkách se začali vyhýbat. Radši jsme vyřadili na neutrál a nechali auto s vynikající aerodynamikou a nízkými jízdními odpory plachtit. Velmi nás překvapily pneumatiky Nexen N-Blue z prvomontáže v rozměru 185/60 R15 – nejen nízkými valivými odpory a tichostí, ale i přilnavostí.
Asi nejvíc nás potěšilo ticho z motoru. Větší předstih při jízdě na plyn většinou znamená škaredý dunivý zvuk, a tady nic. Pokojná dálniční stodesítka byla pohodová jak v mnohem větších autech – žádný jekot přetočeného motůrku, jak internetoví diskutéři zlověstili.
To jsme nečekali
Když jsme auto prohnali přesnými měřeními na obě paliva, byli jsme nemile překvapeni, o kolik nižší jsou parametry na CNG. To bychom vůbec nečekali! Že k pružnému zrychlení z 80 na 120 km/h na pětku bude vůz poháněný zemním plynem potřebovat 30,9 s, to bychom vážně nečekali. Ani 23,1 s naměřených na benzin nebyla žádná hitparáda – stiskem přepínacího tlačítka totiž nezmizí těžké nádoby v kufru ani další věci (celkem 80 kg), které vůz stále tíží. Už vůbec by nás při zkouškách v běžném provozu nenapadlo, co nekompromisně odhalila brzda Moto Com firmy Dieselpower – že na plyn výkon ze skutečných 55,6 kW klesl na 41,1 kW. Tedy někam na úroveň nejstarší verze známého předchozího tříválce 1.2 HTP.
Naopak bez ztráty květinky auto prošlo zkouškami podvozku. Současná fabia si proti minulé velice polepšila v komfortu. Při rychlé jízdě se pak
výrazně naklání, ale ničemu to nevadí. Jen při opravdové hře na rallye na špatných cestách se začnou projevovat rány od kol, jak jim měkké tlumiče nestačí zabránit ve výletech do vzduchu a nárazech o vozovku. U plynového kombi je tato výtka asi bezpředmětná. Převažujícím dojmem z našeho testu je komfort – opět (jako odhlučnění) lepší, než by se od malého auta běžně čekalo. Úpravce tentokráte zapracoval i na zadním odpružení, takže zvenku vypadá plynová fabia zcela normálně – vůbec nemá pokleslou záď. Ani při jízdě nemá sklony k přílišné citlivosti na pohyby volantu, či dokonce překlápění a vandrování zádi, jak by se od malého kombíku s těžkými bombami za nápravou čekalo. Přišlo nám, že s nádobami pod podlážkou zavazadelníku jezdí fabia snad ještě lépe než bez nich. V tomto ohledu všechna čest. Přecitlivělé řízení, kde první pohyb volantem po najetí na dálnici řidiče skoro vyplaší, je přitom nectností i tak vycizelovaného plynového vozu, jakým je Octavia G-Tec.
Jezdíme v ní rádi
K noční můře motoristického nadšence už tříválcovému litrovému kombi na zemní plyn chybí jen přívěsný vozík na bantamových kolečkách a v něm tři pytle brambor. My však plynovou fabií jezdíme rádi – tak jako kdysi Mercedesem W 123 „Piano“ 200 D. Taky moc nejel, ale měl pohodlné sedačky a krásně se nesl po silnici. Je překvapivé, že o malé fabii platí to samé – i o sedačkách! Nejdůležitější zde však bude finální zúčtování po najetých 4000 km, na což se můžete těšit už za dva týdny.
CNG není LPG
Perspektivní technologii stlačeného zemního plynu CNG si mnozí pletou s tradičním zkapalněným propan-butanem LPG. Rozdíl mezi těmito palivy je ale zásadní:
LPG se skladuje v kapalném stavu. K tomu stačí již poměrně malý tlak. Nádoba na něj tudíž může mít tvar vyhovující vnitřnímu
prostoru vozidla – třeba být takzvaná toroidní v prostoru pro rezervní kolo. LPG se vyrábí v rafinerii vedle benzinu, nafty, petroleje a dalších produktů. Pro rafi nerii je výhodné dělat jej stále určité množství, cena tak odpovídá poptávce. Rozváží se v cisternách. Kvalita záleží na poctivosti distributora a péči věnované skladování i přepravě. V rámci České republiky je výrazně kolísavá – zejména v Moravskoslezském kraji se uživatelé LPG často setkávají s ucpanými filtry. LPG má podobný směšovací poměr se vzduchem jako benzin, a tak je-li přestavba dobře udělaná, nesnižuje výkon motoru.
CNG je stlačený zemní plyn, který se těží obvykle tam, kde ropa (Rusko, země Blízkého východu). Ale dokázali bychom jej těžit i v Česku na Mostecku či v mořích kolem Evropy, proto je považován i za strategickou alternativu. Jeho převažující složku (více než 99 %) představuje metan. To je nejjednodušší uhlovodík CH4. Kromě toho, že hoří velmi čistě, má i nejvyšší poměr vodíku vůči uhlíku ze všech automobilových paliv. Vzniká tak z něj nejvíce neškodné vodní páry (H2O) a nejméně oxidu uhličitého (CO2), za jehož produkci Evropská unie automobilky pranýřuje. Jde
o stejný zemní plyn, jaký nám doma vede do sporáků či topení. I k rychloplnicím stanicím se dostává podzemními rozvody, odpadají tak přepravní výkony. Kvalita zemního plynu je po celé republice stejná a obecně velice dobrá. Vozy na CNG dokážou jezdit i na bioplyn, což je také metan, ale trochu méně čistý. Tam už kvalita (podíl metanu) záleží na konkrétním zdroji (nejčastěji fermentace hnoje a jiného zemědělského odpadu).
Pro lepší orientaci přinášíme srovnání všech čtyř obvyklých automobilových paliv.
Hustota výhřevnost a cena běžných paliv | CNG | LPG | Benzin | Nafta |
Měrná jednotka | kilogram | litr | litr | litr |
Hmotnost jednotky (g) | 1000 | 550 | 740 | 820 |
Energie v jednotce (MJ) | 50,0 | 25,3 | 32,0 | 35,6 |
Cena za jednotku (Kč) | 24,00 | 12,10 | 27,93 | 26,01 |
Z toho spotřební daň (Kč) | 0,50 | 2,16 | 12,84 | 10,90 |
Cena za 100 MJ (Kč) | 48,00 | 47,83 | 87,28 | 73,06 |
Měsíc se to ladilo na válcích
Se zájmem o bližší vysvětlení pohonu na CNG jsme zamířili za Janem Kieslichem z firmy JK Product, který měl vývoj plynové verze fabie technicky na starosti.
Proč je plnicí hrdlo stále pod kapotou? Byla to naše velká výtka k minulé generaci. Otvírání motorového prostoru každých 300 km není moc komfortní.
Je to řešení bez zásahů do karoserie vozidla s plnicím hrdlem dobře chráněným před nečistotami. Já však tento způsob nevnímám jen jako nouzové
řešení, ale i velmi rozumné opatření, aby lidé v roztržitosti neodjížděli od plnicích stanic se zapojenými hadicemi. Sami nejen upravujeme auta, ale provozujeme i plnicí stanici. A s hadicí nám někdo odjede jednou do měsíce.
Kdo je výrobcem plynového pohonu použitého v testované fabii?
Koncepci jsme si navrhli sami. Použili jsme komponenty od známých výrobců, jmenovitě reduktor od společnosti Tomasetto Achille, tlakové nádoby Vítkovice Steel, jejich ventily značky Emer a vstřikovače Hana. Řídicí jednotka je od společnosti Europegas s programem konkrétně pro tento vůz. Obsahuje totiž variátor předstihu. Jeho zvýšením lze částečně kompenzovat snížení výkonu, k němuž při provozu na CNG dochází. Ladění probíhalo na válcové zkušebně a trvalo přes měsíc.
Jak máte upravené odpružení, že záď pod tíhou tlakových nádob nepoklesla?
Na tom jsme si dali velice záležet, neboť fabia s lehkým motorem a pokleslou zádí velmi špatně brzdila – přední kola neměla potřebný přítlak. Polyamidovými podložkami pod pery jsme tak karoserii vyrovnali přesně na výchozí úroveň. A důkladně odzkoušeli, že původní tlumiče si s více stlačenými pery velmi dobře rozumějí.
Naměřené hodnoty | Na benzin | Na CNG |
Zrychlení na 100 km/h (s) | 17,5 | 21,9 |
Pružnost 60-100 km/h na 4 (s) | 14,9 | 18,0 |
Pružnost 80–120 km/h na 5 (s) | 23,1 | 30,9 |
Brzdná dráha ze 100 km/h (m) | 43,3 | |
Maximální výkon (kW/min-1) | 55,6/6278 | 41,1/5767 |
Točivý moment (N.m/min-1) | 97,2/3639 | 82,7/3561 |
Kolik stojí? | ||
Základní cena | Fabia Combi Active 1.0 MPI CNG | 322.900 Kč |
Testovaný vůz | Fabia Combi Ambition 1.0 MPI + paket Ambition plus (obsahuje klimatizaci), litá kola, metalický lak |
360.900 Kč |
Plusy
- Levný provoz
- Tichý motor
- Komfortní odpružení
- Skoro žádný vliv CNG na jízdní vlastnosti
- Absolutně čisté spaliny
Minusy
- Omezená dynamika
- Nepřesný ukazatel stavu plynu (jen čtyři diody)