Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Škoda LT vzor 35: Z cesty, jedu já!

Jiří Baborský
Diskuze (7)
Za volantem – tedy spíš za pákami – unikátního tanku Škoda LT vz. 35 jsme se i v dnešním provozu plném agrese cítili dokonale bezpečně. Tuhle škodovku nezastaví bahno, náledí ani zaparkovaná auta.

Sluší se uvést na pravou míru, že tahle škoda nemá s dnešní octavií zrovna moc společného. Pamětníkům a znalcům historie je jasné, že kořeny unikátního československého stroje musíme hledat ve Škodovce plzeňské.

Po testu jsme prahli dlouho, dodací lhůty na typ LT vzor 35 jsou ale nesmírně dlouhé. Sériová výroba se zastavila v roce 1938, dodnes se dochovalo pět kusů a renovace jediného pojízdného exempláře na světě trvala dlouhé čtyři roky. Ale konečně tu stojí, v ruce máme klíčky a soukáme se dovnitř malým otvorem.

DOJEM: Nepřehlédnutelný

Člověk si tank představuje á priori jako ocelový kolos, ale škodovka nás překvapila drobnou stavbou. Přesto ji na silnici nejde přehlédnout, už díky

křiklavému maskování. „V polovině třicátých let minulého století to byla běžná velikost tanku,“ vysvětluje Michal Burian, ředitel odboru muzeí Vojenského

historického ústavu. „Byl obratný a dokázal se rozjet přes 30 km/h.“

POHODLÍ: Jste na špatné adrese

Komfort vojáků nikoho nezajímal. Dovnitř se soukáme jak do tanku, v malém bojovém prostoru se pořád o něco mlátíme do hlavy a sedadla hledáme

marně. Usedáme tedy na kožené polštářky, ocenit musíme důmyslně řešená opěradla – tvoří je odepínatelný kožený pás, na který je také možné usednout, zvýšit se a zajistit si lepší výhled úzkým průzorem. V kabině je za jízdy solidní průvan. Ventilátor tunelového chladiče motoru nasává vzduch právě z prostoru posádky a současně tak slouží jako odsávání škodlivých plynů vzniklých při boji. Našli bychom tu dokonce jakési topení. Opět ale nejde o pohodlí, ale hlavně o to, aby nezamrzly hadičky pneumatických rozvodů.

MOTOR: Horší než ženská

K zahřátí na bojeschopnou provozní teplotu potřebuje tahle škodovka 90 minut, živit ji není také žádná radost. Kdo by čekal obyčejnou naftu, je na omylu. Tanku chutná lihobenzinová směs, což při dnešní ceně čistého lihu 1000 Kč/ litr poněkud prodražuje provoz. Do jisté míry lze využít palivo E85.

Nejdříve nás šokuje sympaticky tlumený zvuk. Žádné zlověstné hřmění. Renovátor techniky tanku Pavel Šercl spouští výklad o motoru a my se nestačíme divit. Objem 8620 cm3 je rozdělen pouze do čtyř válců. Motor tvoří jeden celek s třístupňovou planetovou převodovkou, která řadí bez spojky. „Pak ji ale musím sešlápnout, přeřadím redukci a mám k dispozici další tři kvalty. Takže celkem šest a stejný počet pro couvání,“ vysvětluje Šercl, který při rekonstrukci techniky musel přijít na princip fungování a ovládání. Vzhledem k unikátnosti tohoto LT vz. 35 je jediným člověkem na zeměkouli, který s ním umí jezdit. Tedy spolu s pracovníkem muzea, kterého už stačil zaškolit.

JÍZDA: Hlavně neztratit tlak

Všechno je tu jinak. Jediným mechanickým spojením řidiče s tankem je pedál plynu a sytič. Zbytek se ovládá pneumaticky, což bylo v roce 1935 přelomové řešení představující výkladní skříň techniky. „Pro boj a údržbu to ale bylo strašně komplikované,“ upřesňuje Michal Burian.

Veškeré periferie motoru jako magneto, dynamo nebo karburátor jsou tu dvakrát a umístěné na prsou motoru za pancéřovou přepážkou v prostoru posádky. V případě poruchy tak mohli vojáci bez opuštění korby zajistit provozuschopnost.

Samotné pneumatické řízení pákami je ale nečekaně lehké a komfortní. Člověk však musí počítat s určitou prodlevou, což vyžaduje zkušenosti při zatáčení a pomalých přesných manévrech.

ZÁVĚR

Jděte se vycpat s ferrari a podobnými voňavkami. Tohle je kára pro opravdové chlapy. Když vidíme celou její složitost, nechápeme, jak v téhle stísněné plechovce mohli jezdit a bojovat o život sotva dvacetiletí kluci. Klobouk dolů před nimi i konstruktéry, kteří tohle zvládli v roce 1935.

Video se připravuje ...

Plusy

  • Nezastavitelný i v nejtěžším terénu
  • Zaparkuje kdekoli
  • Špičková ochrana proti střelným zbraním
  • Odpich z místa
  • Manévrovatelnost – otočí se na pětníku
  • Atraktivní design – ideální do města
  • Díky kanonu si na vás nikdo netroufne

Minusy

  • Krkolomné nastupování
  • V interiéru chybí čalounění, řada kovových nástrah
  • Stísněný interiér (standardně pouze pro tři)
  • Vysoká spotřeba
  • Pomalý na silnici, zcela nevhodný na dálnici
  • Vyšší hluk v interiéru

Jiří Baborský
Diskuze (7)
Avatar - Blue Sun
30. 12. 2013 11:32
Střelec
Jestli bych u téhle hračky nechtěl něčím být, tak střelcem... to sedátko z kola na řetízku, to je tedy moc.
Každopádně klobouk dolů všem restaurátorům a těm, kdo se zasadili o to, aby LT-35 u nás mohla předvádět své umění. Ono už kolikrát je boj jen dostat ty tanky sem, zpět do republiky.
Avatar - Blue Sun
30. 12. 2013 11:28
Re: Klobouk dolů
T-72 je třeba na řízení nuda. Velký, těžký, prostě jede. Tohle musí být jiná liga. S BVP... no vzpomínky hezké :-)
Avatar - Stejsn
29. 12. 2013 20:43
Re: Gratulace restaurátorům, a připomenutí redakci.
Vysoká nakládací hrana kufru? Dlouhé dráhy řadící páky?
29. 12. 2013 14:02
Re: LT35
A taky byl k vidění na Dnech NATO parádní stroj...
29. 12. 2013 12:55
LT35
A kdo byl letos na tankovém dni v Lešanech tak ho mohl vidět v dynamické hrané ukázce boj se sudeťáky a vyhlášení mobilizace 1938.Parádní zážitek a kus historie.