TEST Smart ForTwo Coupé – neopouštějte město

Smart, který dorazil do redakce k testu je uzavřený model s hrdým označením Coupé v prostředním stupni výbavy Pulse a jeho zadní kola pohání přeplňovaný litrový tříválec, poskytující výkon 62 kW (84 k). Při pohledu na papírové hodnoty je jasné, že mám v ruce klíče od nejvýkonnějšího modelu v nabídce této mikro značky, ale nějak z toho nemám radost. Hlavní problém je v tom, že mám vyzkoušet auto určené pro pohyb ve velkoměstě, ale bydlím zhruba dvacet kilometrů od Prahy v maloměstě, které pohodlně přejdete pěšky z jednoho konce na druhý za dvacet minut. To znamená, že pro vyzkoušení jeho schopností v městském provozu se s ním svezu po dálnici i okreskách.

Malý dvoumístný automobil svou velikosti i svým vzhledem vždy přitahoval pozornost okolí a není tomu jinak ani u tohoto exempláře v jasně žlutém laku. Pokaždé, když se k němu přibližuji dostává se mi podobné pozornosti, jako kdybych právě nasedal do nějakého supersportu. Na rozdíl od něj je, ale nastupování do Smartu zcela bezproblémovým procesem, protože má rozměrné dveře, které se otevírají v poměrně velkém úhlu a sedadla jsou umístěna v podobné výšce jako u většiny vozů třídy MPV.

smart testy minivozy
 

V interiéru je Smart druhé generace stále tím hravým autíčkem, kterým byla první generace. Vzhledem k vnějším rozměrům vozu – 2695 mm délka, 1559 mm šířka a 1549 mm výška - je interiér pro dvě osoby velmi prostorný a to všech směrech. Přístrojová deska již nemá tvar prohnutého S, ale je mnohem konvenčnější. Hlavním důvodem pro její nový vzhled je zvýšení bezpečnosti cestujících. Před řidičem je jednoduchá kaplička s rychloměrem a několika kontrolkami po stranách, další dva přístroje (otáčkoměr a hodiny ) jsou na stopkách nad středovou konzolí. Do rukou příjemně padne trojramenný kožený volant. Mezi sedadly, která jsou o několik centimetrů v podélném směru vzájemně přesazena, je jen náznak středového tunelu, čímž se šetří prostor v interiéru. Uprostřed přístrojové desky je ovládání rádia a klimatizace. Poměrně nepříjemným zjištěním je absence jakékoli uzavíratelné schránky v interiéru, což znamená, že nemůžete prakticky nic nechat ve voze, pokud si nepřiplatíte 855,-Kč za uzamykatelnou schránku před spolujezdcem. Zavazadlový prostor je přístupný po otevření zadního okna směrem vzhůru a sklopením dolní části podobně jako u některých terénních vozidel. Kufr sice nabízí objem 220 litrů, ale i ten je zcela odkryt zvědavým pohledům, v případě, že si neobjednáte zatahovací kryt za 2565,-Kč.

Dost bylo rozhlížení se po interiéru a nyní můžu přistoupit k samotné jízdě. První rozjezd se Smartem probíhá díky jeho převodovce, která má pět rychlostních stupňů a umožňuje automatický i manuální režim, poněkud rozpačitě, když se pokouším hned napoprvé proniknout do tajů změny rychlostních stupňů pádly pod volantem. Ta totiž vyvolávají představu rychlého přeřazení, ale ve skutečnosti si chvíli počkáte než převodovce dojde co po ní vlastně chcete, takže je nakonec výhodnější nechat ji stále v automatickém režimu a o řazení se nestarat. Ve srovnání s předchůdcem jde však o znatelný generační pokrok kupředu, synchronizované předklony cestujících, které generovala posádka prvních Smartů se nyní již nekonají.

smart testy minivozy
 

Několik prvních kilometrů si ve Smartu připadám jako na jezdící barové židličce, kterou není možné překlopit. ForTwo sice na první pohled působí jako vratké vozítko, které by se mělo k zatáčkám přibližovat pouze v malých rychlostech, ale jeho podvozek s koly vystrčenými do rohů a standardně montované ESP, ABS, EBD a hydraulický brzdový asistent zajišťují překvapivou stabilitu.

Jak už jsem se zmínil výše musel jsem se Smartem překonávat i meziměstské vzdálenosti a tak jsem se s ním dostal na běžné české okresky s jejich „úžasným“ povrchem. Musím přiznat, že Smart neměl díky svému motoru prakticky žádný problém držet krok s ostatními účastníky provozu a pohyboval se rychlostmi okolo 90 km/h, ale limitujícím faktorem se stal podvozek, jehož tvůrci pravděpodobně nikdy neviděl běžnou českou silnici. Na nekvalitním povrchu se Smart třese jako nemocný pes a cestující si v interiéru poslechnou kromě rádia i různé zajímavé pazvuky, které vydávají plasty. V nerovném souboji s nekvalitním povrchem může Smart zvítězit jen, když se nepohybuje rychlostmi vyššími než 80 km/h a v takovém případě se z něj stává opět celkem příjemný společník.

Shoda okolností mě se Smartem zavedla i na rychlostní komunikaci mířící z Prahy do Mladé Boleslavi, kde se Smart předvedl jako malý hrdina s velkým srdcem, když se pohyboval rychlostmi okolo 130 km/h. Trochu problém je vyšší stavba dvoumístného automobilu, díky níž je ForTwo citlivější na boční vítr. Naopak zcela bezproblémový je jízdní komfort a i při rychlostech nad 100 km/h byl Smart v interiéru relativně tichý, takže se v něm dalo konverzovat nebo poslouchat rádio.

smart testy minivozy
 

Po vyzkoušení schopností Smartu mimo město mi již nic nebránilo vniknout do víru velkoměsta. Zde je ForTwo skutečně jako ryba ve vodě. Díky výkonnému motoru jsem mohl na semaforech soutěžit s poslíčky na skútrech a motorkách, kdo dřív vyrazí na zelenou a přitom nechat běžnou automobilovou produkci za zády. Vzhledem k vyššímu umístění sedadel je i příjemný rozhled a z vozu je vidět dál dopředu než z běžných rodinných automobilů. Bohužel i ve městě jsem narazil na místa, kterým bych se Smartem s chutí vyhnul, ale protože jsem neměl jinou možnost, tak jsem okusil i jízdu po dlažbě a na takových místech jsem měl pocit, že by bylo lepší vystoupit, auto přenést někam na asfalt a tam pokračovat v jízdě. Na kostkách se celý Smart roztřásl takovým způsobem, že nebylo slyšet vlastního slova, natož pak rádio nebo spolujezdce. Ale stejně jako klasická česká okreska i kostky jsou s největší pravděpodobností místem, které tvůrci Smartu neznají.

Kapitolou samou pro sebe je parkování. Asi jen málokdo nikdy neslyšel o schopnostech Smartu, který můžete zaparkovat kolmo k chodníku i tam, kde se běžně stojí podélně. Přiznám se, že i já jsem se občas škodolibě bavil různými videi na nichž majitelé Smartu mají problém správně trefit místo, kam se vejde i pětimetrový sedan. A přiznám se, že v prvních dnech mého soužití s ForTwo jsem měl podobný problém, protože jsem zvyklý na parkování s auty, která jsou většinou o jeden až dva metry delší než Smart a tak jsem se několikrát šel nevěřícně podívat za Smart jak daleko jsem od vozu za mnou nebo jsem vycouval z řady vozu s takovou toleranci, že bych neměl potíže odjet ani s Corvettou. Když jsem si ale zvykl na minimální rozměry Smartu, stal se z parkování minimalistický úkon a opravdu jsem mohl Fortwo nechat v místech, která byla pro běžný automobil nižší střední třídy naprosto nepřijatelná.

smart testy minivozy
 

Závěr

Smart Fortwo je poměrně zábavným a dokonce i relativně praktickým automobilem pokud je používáte k úkolům pro které byl stvořen. Jako městské přibližovalo pro dva cestující a nákup je prakticky dokonalý, ale toto je zároveň i jeho hlavní potíž v českých podmínkách, kde se většinou kupuje automobil, tak aby dokázal odvézt nejen nakup, ale například i rodinu na chalupu nebo na dovolenou. Dalším problémem je bezpochyby také jeho cena. Asi jen málokdo se rozhodne utratit 327.500,-Kč za automobil, který je příliš jednostranně zaměřen na pohyb ve městě.

Související články:

• Smart ForTwo - chytrý jedináček
• Smart ForTwo (1998 - 2007): Mikroexperiment
• Smart Fortwo Cabrio – Hlava otevřená
• Smart City Coupé Passion CDI - Tudy z nudy (08/2002)

Plusy

• Ideální rozměry pro pohyb ve městě
• Živý motor
• Sedadla a poloha řidiče
• Nízké povinné ručení

Minusy

• Vyšší cena
• Strohý interiér
• Tuhý brzdový pedál