Abarth 595 Pista – Emoce na úkor zbytku

S novodobým Fiatem 500 se italská značka přesně trefila do vkusu široké veřejnosti. Od roku 2007 se v polských Tychách vyrábí tato zdařilá reinkarnace slavného vozu původně z 50. let. Technika auta vychází z první novodobé pandy, přičemž dekáda účinkování je už na voze vidět. Dílčí modernizace, jimiž model za ta léta prošel, jej sice vždy oživí, ovšem technický základ, pamatující počátek první dekády 21. století, vůz zkrátka nezapře.

Pouhý rok po premiéře základního modelu dorazila ostrá verze 500 Abarth. Pod kapotou se místo atmosférických motorů Fire objevila jeho přeplňovaná verze T-Jet o objemu 1,4 litru. Původní verze začínala na výkonu 99 kW, ta současná pojmenovaná jednoduše Abarth 595 startuje se stejným motorem pouze s dílčími úpravami (z důvodu plnění přísnějších emisních norem) na výkonu 107 kW. My jsme však získali k testu o stupeň výkonnější variantu se 118 kW. V nabídce je ještě varianta se 121 kW, jejíž vrchol točivého momentu 230 N.m při 3000 otáčkách za minutu je však shodný s testovanou 118kilowattovou verzí.

Vrchol představuje verze Competizione, která je jako jediná poháněna nejostřejší variantou motoru o výkonu 132 kW a maximem točivého momentu 250 N.m při 3000/min. Competizione také jako jediná má i mechanické úpravy na podvozku a převodovém ústrojí. Z těch nejdůležitějších zmíníme velké brzdy Brembo a také mechanický samosvorný diferenciál. Ten je ovšem i tady za příplatek 75.800 korun v rámci paketu Performance I, respektive Performance II. U jiných, méně výkonných verzí, si za tento technický prvek připlatit nelze. A to platí také o výše zmíněných velkých brzdách.

TEST 2012: Abarth 500 Esseesse – Profesionální komediant

Rozdíly jsou také v ceně. A velké. Základní Abarth 595 vyjde na nikterak laciných 480.000 korun. Vrcholné Competizione pak stojí v základu 680.000 korun. Verze se shrnovací plátěnou střechou stojí v obou případech o dalších 60.000 korun více.

Místo něžnosti svaly

Pokud máte pocit, že výchozí Fiat 500 působí hodně zženštile, tak vám to rozhodně vyvracet nebudeme. Však také ženy jsou jistě ve většině případů kupujícími tohoto malého autíčka. Verze Abarth je ovšem jiná. Pro ten si chodí k prodejcům spíše muži. Otázkou je, jací. Dobře situovaní pánové po padesátce si toto auto asi moc často nezvolí. Abarth je hlučný, malý, nepraktický a takový, trochu až„vulgární“. Prostě až příliš okatě dává okolí najevo svůj potenciál.

V Abarthu 595 bychom tak spíše čekali mladé kluky, nebo minimálně mladé duchem. Těm se jistě bude líbit výrazný vnější vzhled, stejně jako barevné kombinace. Když už nic, minimálně je auto zajímavé. Pokud chcete více, můžete využít četných doplňků, které Abarth nabízí. Například rozličné barevné kombinace karoserie doplněné o polepy. Nejsou ovšem zrovna levné a hlavně možnost si je zvolit a tedy si za ně připlatit, je často podmíněna koupí některé vyšší verze.

My jsme se museli spokojit s druhou základní, označenou Pista. Jen krásný bílý lak Gara vyšel na 9.500 korun. S ním dobře ladily červené kryty vnějších zpětných zrcátek a také ve stejné barvě vyvedený lem nárazníků. To je v této variantě standard. Novinkou, která se objevila u Fiatů 500 na jaře letošního roku, jsou světlomety pro denní svícení typu LED. Zakomponovány jsou do spodní části svítilen, které jsou jinak vyhrazeny pro dálková světla. Za příplatek 30.000 korun lze mít xenony.

Náznak sportu uvnitř

Podobně jako zevnějšek se snaží být sportovní také kabina. Součástí sériové výbavy je paket 595. Zahrnuje sportovní pedály, prahové lišty, opěrku levé nohy z nerezové oceli a koberečky s logem Abarth. Do jednoduchého přístrojového štítu se konstruktérům podařilo vtipně zakomponovat digitální rychloměr, otáčkoměr, palivoměr i teploměr chladicí kapaliny. Vlevo vedle něj je ještě „budík“, ukazující okamžitý plnicí tlak turbodmychadla.

Za výrazně anatomická sedadla se připlácí u základní verze, stejně jalo u testované Pisty, 38.000 korun. My jsme se museli spokojit se standardními sedadly, která jsou stejná jako v každé jiné pětistovce. Z jejich rozměrů je vidět, že je primárně navrhovali pro ženy. Statnějším mužům tak budou připadat poněkud malá. To platí jak pro sedáky, tak i opěradla.

+

Navíc pozice za volantem je nejen z dnešního pohledu hodně kompromisní a ke sportu má docela daleko. Sedí se vysoko, navíc v nejnižší poloze je sedák zbytečně moc skloněný dozadu. Úpravou jeho výšky se to sice zlepší, ale zase už sedíte spíše na autě než v něm. Také volant, přesněji jeho sloupek řízení, je přesným opakem toho, co si autor představuje pod pojmem sportovní. Je prostě příliš naplocho, tedy jako v dodávce či autobusu. To se týká zejména nejvyšší polohy. Pokud si jej dáte níže, je to trochu lepší. A na podélné nastavování zapomeňte úplně. Také jinak pěkné pedály jsou více u středu auta, než by bylo milé.

Je to právě kabina, kde je stáří a také kategorie auta vidět nejvíce. Abarth 595 je tak přesným opakem konkurenčního Mini. I u jeho první generace z roku 2001 se sedělo nesrovnatelně lépe. Nízko s volantem kolmo a hlavně stavitelným ve dvou směrech. To samé lze říci o dalším rivalovi DS3. I v něm je pozice za volantem bez výhrad. Podobné je to s kvalitou plastů v kabině. I na nich je stáří bohužel znát a i tady platí, že Mini a DS3 jsou někde jinde.