Test: Ducati Multistrada 620: univerzální sportovec

Tradiční italský výrobce motorek Ducati slaví už druhým rokem úspěch se svou litrovou motorkou Multistrada. Ducati Multistrada je velmi neobyčejný stroj. Je jedním z těch, kteří dali motorkářskému světu svěží vítr v podobě nové koncepce. Multistrada je totiž něco mezi endurem a sportovní cestovní motorkou. Když se objevila první studie této motorky, nikdo nechtěl uvěřit, že to Ducati může myslet vážně.

Šest set, nebo tisíc?

Vize designérů a konstruktérů byla nakonec převedena do skutečnosti, a tak se můžeme pokochat pohledem na neobvyklé tvary, velké zdvihy kol a originálními prvky známé všem zarytým „ducatistům“. Multistrada je nejvšestrannější motorkou italského výrobce, cítí se dobře na rychlých okreskách, v horských serpentinách, na dálnici i ve městě. Dosud bylo možné osedlat pouze litrovou verzi, pro méně náročné nebo mladší jezdce je od letošního roku v nabídce i menší verze Multistrada 620, která vyjde na 269 000 Kč, což je cca o sto tisíc méně než u Multistrady 1000. Šestistovka sice nenabízí tak masivní porci výkonu jako tisícovka, na slušné svezení to ale stačí.

Oproti staršímu litrovému modelu má šestsetdvacítka kvůli lepší ochraně jezdce vyšší a užší ochranné plexi. Nové je také sedlo, které nabízí více pohodlí a navíc i protiskluzovou úpravu. Od tohoto roku jsou tyto změny dostupné i u litrové Multistrady, takže zájemce o silnější model nebudou o nic ochuzeni. Oba modely se jinak liší objemem nádrže (20 l proti 15 l) a také výškou, u šestistovky byly zdvihy pérování zkráceny o 20 milimetrů. O 13 kg menší hmotnost dovoluje s Multistradou 620 manipulovat i méně zkušeným jezdcům.

Šťavnatý design

Když jsme Multistradu poprvé na výstavě spatřili, došlo nám, že na „cestovní enduro“ je to skutečná pecka. Ve skutečnosti to samozřejmě žádné enduro není, tento žánr Ducati připomíná pouze svou výškou a vzpřímeným posazem. Vzhledem k silničním pneumatikám jde o velmi temperamentní funmoto. Jinak řečeno, tato motorka má za úkol hlavně pobavit, a to na libovolném druhu cesty, nejlépe s kvalitním asfaltem. Krásné je na tom to, že ji můžete osadit originálními kufry, připlatit si vyhřívané rukojeti plus další cestovatelské prvky a objet dokola celou Evropu.

Kamkoli pak přijedete, bude z vás umělec na kolech. Ducati Multistrada tak trošku jako experimentální umělecké dílo vypadá. Stačí se podívat na bachratou masku s malým světlometem, jejíž horní část je spojena s řidítky, takže při zatočení se přední kapotáž přepůlí jako nožem jablko. Mezi další prvky, které vám vykouzlí poťouchlý úsměv na tváři, patří blikače integrované v zrcátkách, na odiv vystavený trubkový rám a hlavně dvojice mohutných výfukových koncovek pod sedlem, které vypadají jako hlavně kulometu z akčního scifi filmu.

Sedlo je dvoustupňové, vpředu úzké a vzadu široké, takže svou polohu si najde úplně každý – včetně spolujezdce. Pohodu „v kabině“ dotváří přístrojový panel, který je tvořen klasickým otáčkoměrem na bílém podkladu a digitálním rychloměrem včetně potřebných kontrolek a dalších informací potřebných při jízdě. Ještě než přejdeme k motoru a jízdě, je nutné zmínit, že šestsetdvacítka má úplně jiná kola a pneumatiky, konkrétní rozměry jsou 120/60 ZR17 (vpředu) a 160/60 ZR 17 (vzadu), zatímco litr se může vzadu pochlubit stoosmdesátkou. Zadní kolo je navíc u většího modelu uloženo na jednostranné hliníkové kyvné vidlici, zatímco Multistrada 620 má vzadu pouze ocelovou a oboustrannou kyvku. Vepředu má 620ka nenastavitelnou upside-down vidlici Marzocchi.

Třepe se jak ratlík

Veškerou zábavou má na starosti vzduchem chlazený dvouválec s válci do V, který se prezentuje jako jeden z nejlepších motorů pro začátečníky. Má objem 618 cm³, výkon 46 kW/63 koní při 9 500 ot./min. a maximální točivý moment se chlubí hodnotou 56 Nm při 6 750 ot./min. Někomu se to možná bude zdát málo, ale pocitově to na šestistovku stačí. Výhodou tohoto dvouválce je síla ve středních otáčkách, ručičku otáčkoměru však na žádný rychlostní stupeň nesmíte nechat klesnout pod tři tisíce, jinak se celá přístrojová deska rozklepe, tyto vibrace nejsou nijak nepříjemné, ale pro fanoušky Ducati dost typické. Podobně se choval i Monster 1000, který jsme testovali o něco později.

Velkou lahůdkou je zvuk, který vydává dvouválec prostřednictvím mohutných výfukových koncovek. S takovou zvukovou kulisou si budete akceleraci na kterýkoli rychlostní stupeň velmi užívat. Věřte, že když vezmete pořádně za plyn, digitální tachometr za chvilku ukáže 180 km/h, potom už to jde ztuha, ale nějaký ten kilometřík navíc z malé Multistrady ještě vymáčknete. Výborná je ochrana proti větru, štítek funguje výborně a vy se budete cítit naprosto v klidu i v rychlostech nad 130 km/h.

Sportovní, ale příjemný podvozek

Na to, že jde o italskou motorku, tak podvozek skousne i český asfalt a tudíž i na nepříliš kvalitním povrchu je jízda klidná a příjemná. Největší zážitky na vás čekají, když Multistradu proženete po vašich oblíbených klikatých silničkách za městem, teprve tam vynikne sportovní naladění podvozku a i přes výkonový deficit můžete klidně ukázat záda nejednomu supersportu. Šestistupňová převodovka funguje hladce a přesně, i když občas nám tam místo neutrálu skočilo něco, co jsme vůbec nechtěli, ale to se stává i v lepších rodinách. Brzdám Brembo tradičně nemáme co vytknout.

Kdo touží po univerzální, ale velmi atraktivní sportovní motorce a nevadí mu specifické projevy dvouválce, nezdá se být 269 000 Kč špatnou investicí. A pokud byste chtěli ještě nějakou tu tisícovku ušetřit, za 249 000 Kč můžete mít verzi Dark , která se nabízí pouze v černé barvě a s jedním brzdovým kotoučem vpředu (320 mm). Standardní provedení má dva.