TEST Honda Insight – květinové dítě
Jde totiž o hybridní auto, které si klidně můžete koupit, pokud máte dost peněz na slušné kompaktní auto. Jeho základní verze se dá pořídit za cenu jen lehce přes půl milionu korun. Co za relativně malé peníze tento vůz dokáže nabídnout?
Hybridní auta si vydobyla pověst luxusního zboží za spousty peněz. Je to pochopitelně relativní, Honda Insight, začínající na 519.000,-Kč už však nevypadá tak nedosažitelně. Jenže zajímavá cena není jediným lákadlem.
Ono totiž tohle auto i opravdu dobře vypadá. Žádná nafouklá bublina, karoserie je na současné poměry velmi nízká, vždyť je jen o 21 mm vyšší než kupé Volkswagen Scirocco. Nezaměnitelná štíhlá silueta navíc nenechá nikoho na pochybách, že nejde jen o další obyčejné auto, v našem případě tohle bejby navíc zdobila květina. Sice ne v hlavě, jak káže hymna květinových dětí od Scotta McKenzieho, ale rovnou na karoserii.
Kabina 2+2
I kabinu by patrně hippies ocenili souhlasným potřesením svých dlouhých vlasů. Tady žádné nebezpečí výparů ze změkčujících chemikálií určitě nehrozí, všechny plasty jsou tvrdé jako skála a ani jejich struktura a barva se nesnaží o přetvářku. I přesto však působí útulně.
Nízký posaz připomíná sportovní auto, sedadla jsou sice poměrně mělká, ale pohodlná. Hippermoderně působící palubní deska má i vzdor svému vzhledu znamenitou ergonomii, působí vzdušně a řidiče ani spolujezdce nijak neomezuje. Volant z Civicu nemá chybu a také umístění rychloměru v horní části palubky, převzaté ze zmíněného vozu, je při jízdě velmi užitečné.
Trošku méně důvodu k radosti skýtají zadní sedadla. Ačkoli cestujícímu s výškou kolem 180 cm zbývá před koleny ještě pár centimetrů místa, kdokoli vyšší než 170 cm už bude mít hlavu v kontaktu s čalouněním stropu, sedáky jsou navíc krátké. Reputaci si ale insight zlepší po zvednutí pátých dveří. Kufr má totiž objem parádních 408 l, a to i přesto, že se vzadu muselo najít i místo pro NiMH akumulátory. Po sklopení opěradel zadních sedadel ale nevznikne rovná ložná plocha, samba bus to tedy zrovna není.
Japonské hi-tech
Pojďme se ale věnovat důležitějším věcem, než je sklápěni sedadel, máme tady přece hybridní automobil. Benzinový motor o objemu 1339 cm3 má výkon 65 kW a točivý moment 121 Nm. Navíc je zkombinován s 10kW elektromotorem, jenž pomáhá točivým momentem 78 Nm. Proto překvapí konvenční startování klíčem – nikde žádné startovací tlačítko. Asi si inženýři řekli, že jedno tlačítko v kabině stačí. Jedno zelené se symbolem květiny (kdepak, žádná tráva) už je totiž vlevo od volantu.
Po nastartování naskočí benzinový motor, Honda Insight není schopna se rozjet na elektromotor, ten zde plní pouze podpůrnou funkci. Pak stačí na voliči bezestupňové převodovky nastavit D a můžete s tímhle autem jezdit jako s jakýmkoli jiným. Stejně tak je ale možné proniknout hlouběji do toho, jak insight funguje, a co víc, nechat se naučit, jak jezdit co nejúsporněji.
Ke sledování toho, v jakém režimu zrovna hybrid pracuje, stačí sledovat analogový ukazatel vlevo od volantu. Informuje o tom, zda elektromotor pomáhá, jestli se dobíjí akumulátory nebo jestli je nečinný. Jednotlivé toky energií lze potom sledovat podrobněji na displeji uprostřed otáčkoměru. Elektromotor asistuje při zrychlování a pokud řidič poleví tlak na pedál nebo brzdí, začnou se dobíjet baterie. Při ustálené jízdě vyššími rychlostmi je elektrická asistence neaktivní a naopak při ustálené jízdě nízkými rychlostmi je honda schopna jet krátkodobě čistě na elektřinu. A tím se dostáváme k již zmíněnému zelenému tlačítku. To přepíná elektroniku motoru do úspornějšího režimu, což se v praxi projeví letargičtějšími reakcemi na sešlapování plynového pedálu a intenzivnější rekuperací. Jakmile jde ale plyn pedálu na podlahu, Insight zrychluje, co mu síly stačí. A pokud v tom teď cítíte lehký sarkazmus, tak se vám to jen zdá, předjíždění je (zejména ve sportovním režimu) lepší, než byste podle tabulky technických údajů čekali.
Učit se, učit se...
Tento vůz ale umí i to, co doposud žádný jiný – jednoduchým způsobem učí řidiče, jak jet co nejúsporněji. Podsvícení digitálního rychloměru totiž mění barvu podle toho, jak těžkou nohu řidič má. Když šlape na plyn moc intenzivně, displej září výraznou modří. Ta se mění v modrozelenou při méně ostrém zacházení, optimum ovšem představuje podsvícení zelené.
Rozjezdy z klidu doprovází lehké škubnutí, pak je už ale všechno v nejlepším pořádku. Auto má díky elektromotoru dostatek síly v nízkých otáčkách, takže je vcelku svižné, současně však i příjemně tiché. V kabině neruší zvuk motoru ani aerodynamický svist, více o sobě dávají vědět jen podběhy kol. To se ovšem změní při potřebě intenzivní akcelerace. CVT okamžitě pošle motor do vysokých otáček a v nich ho drží, dokud nedojde ke zmírnění tlaku na plyn. Výsledkem je monotónní nářek čtrnáctistovky v 5000-6000 otáčkách, jenž proniká do interiéru více, než by bylo vhodné. Jasně, Insight není závoďák. Jenže problémem je, že hlučnost motoru je značná již od 4000 otáček, což je hodnota, na níž se dostanou otáčky v dálničním stoupání i při stotřicítce, ačkoli v této rychlosti točí za běžných podmínek jen 2700 min-1.
Someliér
Náš tradiční test spotřeby ukazuje, že při povoleném dálničním maximu spálí 6,4 l benzinu, zatímco při stovce si řekne o rovných 5,0 l. Jen pro zajímavost – to je o 0,6 l, respektive 0,1 l méně, než u menšího sedanu Honda City se stejným motorem bez podpůrného systému IMA. Ale ani to ještě nevypovídá o schopnostech hybridu v běžném provozu.
Pokud se budete, stejně jako my, řídit „barevnou hudbou“ displeje a přidáte k tomu trošku předvídavosti provozu, při dodržování povolených rychlostí ve městě i mimo něj se lze dostat na 4,3 l, což je dokonce méně, než pro tuto vrcholnou verzi výbavy Elegance uvádí výrobce. Méně opatrný jízdní styl znamená spotřebu od 4,5 do 4,7 l a dostat se pod 5 litrů není vůbec nic obtížného, kazí to jen ta zpropadená dálnice. Spotřeba na konci testu činila 5,2 l, a to po najetí 1800 km při průměrné rychlosti 54 km/h, což je parádní výsledek.
Honda po řidiči navíc nechce úspornou jízdu zadarmo. Jeden z módů palubního počítače ukazuje pět stonků květin, na jichž přibývají (nebo ubývají) lístky a na konci každé jízdy se ukáže skóre za poslední jízdní cyklus.
Podvozek nezaostává
Nízkou spotřebu od hybridu očekáváme, nás ale překvapil i zbytek auta. Naladění podvozku pokračuje v té nejlepší tradici Hondy – je tvrdší, takže kopíruje povrch vozovky více, než byste asi od hybridu čekali, současně ale překvapivě dobře tlumí rázy od méně výrazných nerovností a kapituluje až na propadlých kanálech a podobných pastech na mamuty. V zatáčkách se naklání jen lehce, ale co je zásadní – lehká příď a dobré rozložení váhy spolu s nízkým těžištěm způsobují, že zatáčí s velkou ochotou a je velmi málo nedotáčivý. Překvapivě dobře také drží stopu a více hmotnosti vzadu způsobuje, že si lze hrát s lehkou přetáčivostí. To má ale i stinnou stránku – Insight nemá rád prudké změny směru, tehdy se rozvlní a těžší záď citelně znervózní. Řízení je lehké, poněkud odtažité a málo strmé, co do přesnosti mu však nelze nic vytknout.
Jako každý hybrid, i tahle honda má perfektní brzdy. Sice je třeba si zvykat na ostrý nástup, takže se hůře dávkují, jsou ale velmi účinné. Ve výjimečných případech se může stát, že se vám brzděním zcela dobijí akumulátory a Insight pak zpomaluje pouze pomocí konvenčních brzd. Pak je třeba se připravit na propad pedálu a citelně horší účinek soustavy.
Hybrid už není posměšek
| První cena vozu | 519 000,-Kč (1.3 S, 65 kW) |
| První cena vozu s testovanou motorizací | 519 000,-Kč (1.3 S, 65 kW) |
| Základní cena testovaného vozu | 579 000,-Kč (1.3 Elegance, 65 kW) |
| Cena testovaného vozu vč. příplatků | 579 000,-Kč (1.3 Elegance, 65 kW) |
Plusy:
- Posaz za volantem
- Úsporná pohonná soustava
- Slušné jízdní vlastnosti
- Přesné řízení
- Účinné brzdy
- Velký kufr
Mínusy:
- Prostor pro hlavu na zadních sedadlech
- Hlučný motor ve vysokých otáčkách
- Málo strmé a odtažité řízení
- Horší výhled vzad
