TEST Mercedes-Benz E 350 CDI – Krize středního věku

Prý nás to potká všechny. Říká se, že poté, co s přibývajícími léty zavrhneme malá, uřvaná sportovní auta a vyměníme je za pohodlné kočáry, nejlépe s automatem, přijde chvíle, kdy zjistíme, že nutně potřebujeme auto, s nímž bychom se vrátili do mládí a koupíme si zase nějaký sporťák. Ale co když bude stačit jen vyměnit staré éčko za to současné? Tak velký mezigenerační skok totiž vyšší střední třída od Mercedesu udělala.

Teď rozhodně nechci říct, že se ze vždy noblesního éčka stalo sportovní náčiní, ale ve Stuttgartu si na nové generaci nechali po jízdní stránce tak záležet, že teď dokáže nabídnout i docela sportovní svezení. Ale začněme pěkně od začátku.

mercedesbenz testy vyssistredni
 

Stuttgartská kontroverze

Vzhled aktuální třídy E vyvolává mezi lidmi dost rozporuplné reakce. Jedni oceňují inspiraci starými dobrými Mercedesy z raných fází druhé poloviny minulého století, jiným se celkové řešení auta zdá být poněkud humpolácké. Ale nebylo tomu stejně, když se objevila „masařka“? Na čem se ale při diskuzi s oponenty určitě shodnete, je interiér. Ten je totiž na trojcípou hvězdu překvapivě strohý (i když stylový) a ani materiály použité na palubní desce už neudávají tón; měkké plasty bývají v autech hlavně proto, že jsou matné a dobře pohlcují světlo, jenže ty v „éčku“ moc měkké nejsou a docela se lesknou. V Ingolstadtu musí mít na tváři spokojený úsměv.

Ale čistě subjektivní vnímání designu a už méně subjektivní názor na vzhled a strukturu plastů jsou to jediné, co v kabině zaslouží výtku. Sedadla sice mají poněkud tvrdší kožené čalounění, i přesto jsou opravdu pohodlná a současně mají perfektní boční vedení. Jsou totiž vybavena aktivním dofukováním bočních polštářů, takže při každém otočení volantem při jízdě poskytnou velmi dobrou oporu. Současně jsou velkoryse tvarovaná, což platí i o těch vzadu.

Ve všech směrech je místa nadbytek a dobrý pocit vyvolá i funkčnost a rozmístění jednotlivých ovladačů. Před řidičem je moderně tvarovaný volant vpravdě mercedesovských rozměrů, což znamená, že má sice velký průměr, ale masivní věnec. A záhy také zjistíte, že umístění a ovládání voliče automatické převodovky pod volantem jen lehkým pohybem prsty je asi tím vůbec nejlepším řešením, jaké si v luxusním autě můžete přát.

Sametových šest

Stiskem tlačítka tam, kde běžně bývá otvor pro zastrčení klíče, startujeme přeplňovaný vznětový motor. Ten se snaží označením 350 CDI tvářit sebevědoměji, než čemu odpovídá jeho kubatura. Nemá totiž objem 3,5 l.

Jde o třílitr, naladěný na výkon 170 kW při 3800 min^-1, disponující točivým momentem 540 Nm, jenž dává k dispozici v rozmezí 1600-2400 min^-1. A věřte nám, není důvod mu spílat, že se snaží svým označením lacině zapůsobit. Stovku zvládne za asistence sedmistupňového automatu za rovných 9 s a po dálnici může uhánět rychlostí až 231 km/h. Ale milovat na něm budete především jeho pružnost, sametový běh a především vynikající odhlučnění, které dává zapomenout na doby, kdy svezení s naftovým mercedesem i v této kategorii znamenalo nutnost poslouchat dieselový klapot. Je asi zbytečné psát, že má dostatek síly, aby v provozu zdolal bez obtíží pomalejší překážku, nebo aby prostě jen tak pro radost zatlačil posádku do opěradel. Správně – pro radost. Tohle slovo tady totiž v souvislosti s éčkovým Mercedesem zazní ještě víckrát.

mercedesbenz testy vyssistredni
 

První věc, která nadchne řidiče, toužícího po větší dávce adrenalinu, než jaký skýtá spořádané plutí otevřenou krajinou, je sedmistupňový automat. Ten dal totiž sbohem dosavadní charakteristické rozvážnosti a řadí teď opravdu rychle, přitom ale neztratil nic ze své kultivovanosti – jak podřazování, tak přeřazování se dějí naprosto plynule. Jakmile začnete častěji používat kickdowny, zjistíte také, že se něco nevídaného mezigeneračně stalo i s řízením.

Výkonný turbodiesel by však měl být nejen zdatným sprinterem, ale i rozumným šetřílkem. Ani v tomto ohledu šestiválec rozhodně nezklame, i když špičku v dané oblasti nepředstavuje. Při stokilometrové rychlosti spálí v průměru 7,3 l nafty, zatímco při dálniční stotřicítce se připravte na hodnoty kolem 8,6 l na 100 km.

Bavorská inspirace

Kolem přímého směru je již zmíněné řízení sice stále typicky netečné, vzápětí ale přijdete na to, že tentokrát to opravdu dává smysl. Místo nutnosti až do omrzení točit volantem, pokud potřebujete z plného pravého rejdu plný levý, tu je velmi ostrý převod, jenž má jen něco přes 2,5 otáčky volantem, což je vzhledem k manévrovacím schopnostem Mercedesů opravdu působivé. Při jízdě to znamená, že auto velmi ochotně a spontánně zatáčí, takže pak přijde vhod, že na každou drobnou korekci přímého směru sedan nadšeně nereaguje. Nejde přece o sporťák, že ano.

Ano, chápete to správně, opatrně se vám tady snažíme naservírovat skutečnost, že má koráb jménem Mercedes-Benz třídy E více sportovních genů, než byste si mohli pomyslet. Pravda, musíte přijmout fakt, že už se nepřenáší přes naprostou většinu silničních nerovností tak nonšalantně, jako tomu bývalo dříve, na některých typech hrbolů, děr a spár vám dokonce přijde, že je pérování tvrdé až dost - i v komfortním režimu. Jenže tímhle směrem jdou všechny značky, takže Mercedes zůstává v této době i nadále asi nejpohodlnějším vozem své třídy, byť se tak v našem případě děje za asistence pouze 17“ kol, což je na tuhle kategorii dost neobvyklý (a trošku podezřelý) jev.

Při měkčím naladění nebudete ochuzeni ani o pověstné noblesní pohupování. Pak bychom tu ale měli ještě režim sportovní, kdy sedan patřičně ztuhne, omezí se jeho náklony v zatáčkách a díky jistotě, jakou řidič i auto v obloucích má, dokážete společně vytřít zrak i nejednomu řidiči vysloveně sportovně orientovaných aut.

mercedesbenz testy vyssistredni Což o to, Mercedesy byly proslulé svou kombinací pohodlí jízdních vlastností, ale tohle je úplně jiná liga. Ale největším rozdílem oproti všem předchozím „éčkům“ je ochota, s jakou 1,83 tuny vážící auto zatáčí. Řidič má pocit, že jede s autem, které má o 400 kg méně. K tomu si přidejte občasnou chuť zadní nápravy pod tlakem newtonmetrů vydat se vpřed, brzdy se sametovým nástupem, ale vynikajícím účinkem a z nabubřele se tvářící limuzíny se vám najednou stane auto, které vás za občasnou touhu vrátit se do časů ještě teplého řidičáku nevytrestá, ale samo si vzpomene na svá mladá léta, kdy bylo ještě gullwingem.

Éčko pro každého

Mercedes-Benz třídy E prošel opravdu radikálním přerodem. Z auta pro „páprdy“ se stal sedanem vyšší střední třídy, který má na to, aby oslovil prakticky každého zájemce o auto z vyšší střední.

I nadále si zachoval svůj noblesní vzhled a komfortní charakter, současně ale dokáže nabídnout i schopnosti, pro které byste si doteď kupovali výhradně BMW.

Už jsem mluvil o spoustě chytré elektroniky? Pokud ne, určitě si nenechte ujít test Mercedes-Benz E 350 CGI BlueEFFICIENCY - Etalon sundal bačkory. Možná právě obrovský mezigenerační skok je tím důvodem, proč je tohle auto mým favoritem v letošní anketě Auto roku.

mercedesbenz testy vyssistredni
 

Plusy

• Silný a velmi kultivovaný motor
• Prvotřídní jízdní komfort
• Přesné a strmé řízení
• Pohodlná sedadla (vpředu i vzadu) s výborným bočním vedením (vpředu)
• Výborné jízdní vlastnosti
• Dobrá spotřeba

Minusy

• Mezigeneračně citelně tvrdší naladění podvozku
• Nepřesvědčivě působící materiály na palubní desce
• Rozměry volantu