Jaká je budoucnost českých měst? Ukázala to konference City & Mobility
Svět automobilů prochází velikou transformací a spolu s ním i celé odvětví mobility. Jaká je buducnost pohybu ve městě probírali hosté na konferenci City & Mobility, jejíž partnerem byl i Svět motorů.
Svět motorů se v půlce října stal partnerem akce City & Mobility, kterou pořádá ekonomický magazín e15. Setkali se tam lídři automobilového průmyslu, architektury i městského plánování a v několika panelech diskutovali o tom, jak technologie a udržitelnost mění způsob, jakým se pohybujeme i žijeme ve městech.
Ľuboš Dinka, generální ředitel MOL Česká republika, promluvil o budoucnosti čerpacích stanic, které se v době elektrické stanou spíše servisními stanicemi. Mol se na to připravuje třeba tím, že už má 33 stanic vybavených dobíječkami a těší se na to, až se zde nabíjející elektromobilisté zdrží desítky minut a využíjí další služby stanice. „Větší a větší podíl mají nepalivové prodeje. Prodáme třeba pět milionů hotdogů ročně, jsme i velká kavárna,“ upozornil Dinka.
Do budoucna se navíc firma vydá také cestou franšíz. by část čerpacích stanic mohlo přejít do režimu franšízy. „Zabýváme se tím, máme 300 stanic, ale není to lehké. V Česku je velmi hustá síť. Pokud bychom příští rok měli pět franšíz, bylo by to pěkné,“ prozradil.
Trochu z druhé strany situaci přiblížil Adam Čečák, vedoucí oddělení Realizace projektů Emobility PRE, kterého na podiu vyzpovídal Martin Vaculík. V Praze je podle něj už dnes k dispozici přes 600 dobijecích bodů, a další se plánují. Největší překážkou podle Čečáka pro nové nabíječky je v tom dostat se k místu, kde by se dala nabíječka postavit. V technické části se dá s distributorem vždy domluvit. „Nikdo to ale nechce budovat jako charitu, každý chce mít nějakou návratnost,“ upozornil Čečák.
Velkou budoucnost mají nabíječky vestavěné v lampách, které už PRE na několika místech vybudovalo. V Praze je teď dalších asi 150 míst, které jsou na toto nachystané. Plány má přímo hlavní město Praha, které chce nabíjecí síť rozšířit,“ řekl k tomu Čečák.
Úplně jiná je situace v Číně. „Tam je totiž staví samotné automobilky, zato u nás je to prakticky jen Tesla. Zcela jiné je to ještě v Norsku, tam jsou běžné wallbaxy. A rychlonabíječky jsou úplně běžné, třeba když dorazí člověk do běžného Lidlu, má tam na parkovišti řadu různých typů nabíječek,“ porovnal situaci Michal Dokoupil, vedoucí technického oddělení Svět motorů.
Jan Huk, PR Manager Boltu, který v Česku poskytuje alternativní taxislužbu a sdílené automobily se rozpovídal o budoucnosti sdílení. „Když jsme před deseti lety přišli do Česka, chtěli jsme zmodernizovat taxislužby, které zaspaly dobu. Tehdy všechno běželo přes dispečinky, i když svět už byl na telefonech,“ vzpomíná Huk. „Dnes je naše vize širší – jde o městskou mobilitu obecně. Mikromobilita, carsharing, možnost nevlastnit auto, ale mít alternativu.“
Podle Huka sehrál klíčovou roli covid. „Z Prahy tehdy zmizelo devadesát procent cestovatelů. Zaměřili jsme se na místní klientelu, a to nám pomohlo růst.“ Proměnila se i skladba zákazníků – zpočátku převažovali mladí technologičtí nadšenci, dnes Bolt využívají lidé všech generací. Změny nastaly i mezi řidiči. „Po roce 2022 k nám přišlo hodně ukrajinských uprchlíků, kteří začali jezdit hlavně přes flotily. Dnes ale přibývá těch, kteří jezdí sami na sebe,“ doplnil Huk.
Do budoucna firma sází na carsharing. „Hlavní zůstává klasický byznys, ale velký potenciál vidíme i v mikromobilitě. Uživatelé, kteří se potřebují dopravit na poslední míli, tu budou vždy. A zákazy to nezmění,“ uzavřel Huk.
Fanoušky motorismu příliš nepotěšili bývalý náměstek pražského primátora pro dopravu Adam Scheinherr a Václava Novotného z IPR, v ulicích českých měst totiž prý v budoucnu bude především méně aut. Podle Scheinherra se nevyhneme omezování automobilové dopravy, a budoucnost dopravy v Praze je už nyní podle obou řečníků vidět v zahraničí. „Mají mýto, zákazy vjezdů pro nerezidenty a podobně. Určitě to nebude bez aut, balíčky nám nebudou létat drony,“ řekl k tomu Novotný.
Doplňkem ke všemu by měly být i alternativní způsoby dopravy, například cyklistika. „Nic se nezařídí lusknutím prstu. Dávám za příklad Curych, ten je podobně kopcovitý, ale cyklodoprava tam má podíl osm procent, u nás je to jen jedno. Pak to ale pomůže i MHD a v důsledku i automobilům. Oproti jiným metropolím máme velmi dobrou hromadnou dopravu, ale na tomhle musíme ještě zapracovat,“ prohlásil Scheinherr.
Hlavním hostem konference byl Daniel Libeskind, polsko-americký architekt a zakladatel Studia Libeskind, autor Židovského muzea v Berlíně, hlavního plánu obnovy Ground Zero v New Yorku či přístaveb muzeí v Torontu a Denveru. „Praha pro mě vždy znamenala svobodu – kdykoliv jsem přijel z Polska, i v době komunismu. Mám k ní blízko díky kultuře, umění i architektuře,“ řekl na úvod.
Zkušenost s komunismem ho naučila, že města musí zůstat otevřená lidem. „Architektura má vlastní jazyk a poezii, nesmí sloužit ideologiím. To je její smysl,“ vysvětlil Libeskind. Jeho tvorba bývá označována jako „architektura vzpomínek“. „Podstatou architektury je pro mě paměť, ne styl. Když jsem navrhoval Ground Zero, chtěl jsem přenést tragédii do duše města – ale s pohledem do budoucnosti,“ popsal. K berlínskému Židovskému muzeu dodal: „Nemusel jsem dělat výzkum v knihovně – moji rodiče přežili holocaust. Muzeum má vytvářet prázdno uprostřed města a promlouvat hlavně k mladým.“
Na závěr se vyjádřil i k Praze: „Je výjimečná tím, že zůstala nezničená. Pracoval jsem v Berlíně, v Paříži... ale Praha si uchovala své kouzlo. Města však musí být nejen krásná, ale i živá a inovativní,“ uvedl Libeskind a dodal, že moderní architektura nemusí být nutně dobrá – a mnohé staré stavby jsou stále hodnotnější.
Závěrečný panel konference ukázal, že česká města postupně posouvají elektromobilitu kupředu. Podle Petra Sušky z ICT se Praha intenzivně připravuje a brzy přibydou další veřejné nabíjecí stanice. „Většina majitelů elektromobilů – zhruba 69 % – nabíjí doma, pro ostatní jsou klíčové veřejné huby,“ připomněl. Investice do nabíjení v bytových domech sice nejsou zanedbatelné, ale dlouhodobě se vyplatí a evropské regulace zajišťují vysokou úroveň bezpečnosti.
Roman Srp, prezident Sdružení pro dopravní telematiku, upozornil, že v Česku jezdí kolem 40–50 tisíc elektromobilů a rozvoj se neomezuje jen na Prahu. „Ideální auto je to, které do města vůbec nevjede,“ zdůraznil Srp a vyzdvihl význam podpory veřejné a cyklistické dopravy. Nabíječky by podle něj měly být umísťovány tam, kde lidé přirozeně tráví čas – například u obchodních center či kancelářských zón.
Podle Traiana Urbana z EIT Urban Mobility moderní baterie výrazně zvyšují bezpečnost elektromobilů a snižují riziko požárů, které dříve představovalo problém. Dodal, že budovy s nabíječkami musí splňovat přísnější technické normy, a upozornil, že vodík má v dopravě spíše smysl pro hromadnou a nákladní dopravu než pro osobní vozy.
Zdroj: e15, zdroj foto: e15, zdroj videa: Auto.cz
