TEST Volvo C30 2,0D R-Design – Zrzek Drzek

Zepředu je to málem o leknutí. Protáhlé světlomety, sebevědomý nárazník, dolů prohnutá maska – je to ještě onen hlaďoučký hatchback, ve kterém se prohánějí mladé ženy s pocitem bezpečí, stylu a jistoty?

Facelift, kterým nejmenší model Volva nedávno prošel, je znát na první pohled a přibližuje vzhled současné hyperpopulární řadě XC60.

Paket R-Design, který se nachází cenově na půl cesty mezi prostředním stupněm výbavy Momentum a vrcholným Summum, pak maskulinnější zacílení ještě podtrhuje: Rozšířené lakované lemy blatníků, prahové nástavce a doplněné spodní části nárazníků způsobují, že i bez změny v odpružení vypadá auto nižší a přimknutější k vozovce. Dojem korunuje výrazná anténní ploutev a především nová oranžová metalíza.

Naopak v interiéru je vše při starém, tedy aspoň na první pohled. Hladce působící a skvěle zpracovaná palubní deska s tenkým středovým panelem je již klasikou, celek pak rozhodně nepůsobí sportovně, spíše kvalitně až útulně.

volvo testy nizsistredni Odkládací kapsy ve dveřích jsou téměř nevyužitelně tenké a ve schránce před spolujezdcem také není místa nazbyt, vyloženě nepraktické ale auto není. Na dvojici zadních sedadel je poněkud zdlouhavý přístup, přední sedadla totiž kombinují nutnost manuálního sklopení opěradla a elektrického odsunutí sedadla vpřed, což nástup poněkud zdržuje. I vzadu ale naleznou průměrné postavy překvapivě málo nepohodlí, zejména prostor na kolena bychom čekali horší.

O zavazadlovém prostoru nemá cenu mluvit – 233 litrů základního objemu kryje jen měkká roleta, vysoké dno a nakládací hrana pak omezují využití jen na skutečně menší akce. Ve dvou na lyže se ještě vypravit lze a týdenní nákup se také směstná, v obou případech jen za cenu sklopení obou zadních sedadel. Nic proti designu, zákazníkům to zjevně nevadí a jde alespoň o odlišení vůči litrově maximalistickému mainstreamu.

volvo testy nizsistredni  

Zatímco zvenčí je vůz dobře vysvalen, pod kapotou čeká překvapení. Prostřední z dostupných turbodieselů 2,0D je cenovým i nákladovým kompromisem, týdenní svezení ale potvrzuje, že jde o dobrou volbu. Kupodivu velmi dobré odhlučnění, maximum výkonu 100 kW a především 320 Nm točivého momentu stačí na velmi solidní dynamiku. Turbodmychadlo zabírá téměř bez prodlevy a motor jde za plynem stejně ochotně jako nejlepší zážehoví konkurenti. Nadstandardně příjemné je řazení – krátká páka s krátkými, přesnými drahami řazení je příjemná do ruky a převodové stupně do svých podob krásně zaklapávají.

Co do komfortu je jízda i s 18“ koly bezproblémová: ani na méně kvalitních cestách vůz posádku zbytečně nevytřásá a přitom drží stopu jako jeho praotec Focus. Bez bočních náklonů ani sklonů k výrazné nedotáčivosti by mohlo jít o ideální kombinaci. Ale není – řízení je málo strmé a informací k řidiči přenáší také nemnoho. Ve výsledku tak motor i podvozek umožňuje pohodovou jízdu i docela veselé řádění, řidič ovšem netuší, co dělají přední kola a jak daleko má k případnému smyku. Na druhou stranu se s obřím účinkem posilovače dobře parkuje.

volvo testy nizsistredni  

Návratem do příjemné reality je spotřeba – i při docela rychlých přesunech je problém překročit hodnotu 6,5l /100 km. Je přitom jedno, zda budete uhánět po dálnici nebo okreskách – to první si díky dlouhé šestce motor vychutná v nízkých otáčkách (2500 min^-1 a 7 l/100 km při 130 km/h), to druhé si více užijete vy.

Zejména v poměru k provozním nákladům pak vyniká pořizovací cena, která se s vcelku běžnými příplatky pohybuje u neskutečné hodnoty 850 tisíc Kč.

Zájemce tak má volbu zjednodušenou. Z našich zkušeností vyplývá, že auto jako takové je v porovnání s konkurencí víceméně velmi dobré až skvělé. Zda bude ochoten připlácet si za značku, je jen na něm.

volvo testy nizsistredni  

Plusy

• Originální design
• Úsporný a živý motor
• Dobrý komfort odpružení
• Vysoká kvalita zpracování interiéru
• Skvělé řazení
• Pohodlná sedadla

Minusy

• Vysoká cena
• Necitlivé řízení
• Málo odkládacích prostor
• Praktičnost prostoru pro zavazadla