Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Zajištění auta proti pohybu: Je lepší ruční brzda, nebo zařazená rychlost? A jak je to s automaty?

Jan Mička
Diskuze (120)
Zajištění automobilu proti pohybu není žádná věda, kdyby jej ale všichni prováděli správně, nečetli bychom o případech, kdy se vůz samovolně rozjel a do něčeho narazil…

O případech, kdy se automobil z kopce samovolně rozjel kvůli špatnému zajištění, čteme na internetu a v tisku docela často. Takové případy se prostě stávají, a je zcela jedno, jestli je ten či onen automobil vybaven klasickou, nebo elektronickou parkovací brzdou. Přitom existuje několik jednoduchých pravidel, jejichž dodržováním zajistíte vůz proti samovolnému rozjezdu a nehrozí nepřirozené namáhání jeho vnitřních dílů.

Řada řidičů má zažito, že po zaparkování musí zatáhnout ruční brzdu, ta ale dokáže automobil perfektně zajistit pouze v případě, že je v dokonalém stavu. U třicet let starého automobilu nelze očekávat, že se po aktivování „ručky“ nepohne ani o centimetr, za což obvykle může vytahaný lanovod brzdy nebo unavené brzdové obložení. Řešením je zařazení rychlostního stupně, v tu chvíli ale vzniká otázka, který vlastně použít. Záleží volba rychlostního stupně na tom, zda vůz stojí „čumákem“ z kopce nebo do kopce? A co automobily s automatickými převodovkami, které mnohým řidičům zajistí klidné spaní pouhým zařazením parkovací polohy?

Začneme u vozů s manuálními převodovkami. Řada řidičů se domnívá, že pokud automobil stojí „čumákem“ do kopce a hrozilo by u něj samovolné rozjetí dozadu, je vhodné zařadit první rychlostí stupeň. Stejně tak existují řidiči, kteří při parkování „čumákem“ z kopce raději řadí zpátečku. Není však potřeba z toho dělat vědu, stačí zařadit libovolný nízký převod, při jehož používání má motor vysoké otáčky. Tím jasně dostáváme jedničku a zpátečku, nezáleží však na aktuální pozici automobilu.

Parkovací brzdu je při stání z kopce nebo do kopce vhodné aktivovat vždy, vždyť k tomuto účelu v autech je, v mrazivém počasí však hrozí přimrznutí obložení na kotouče či bubny a bývá o zábavu postaráno. Stává se to, pokud přijedete s mokrým autem a v noci mrzne, obvykle ale brzdy povolí s prvním pohybem vozu, a pokud ne, je chyba například v zaseknutém lanovodu a to už je mnohdy na rozborku brzd.

Někteří řidiči se přirozeně chtějí problémům vyhnout a při stání z kopce v mrazivém počasí nechávají pouze zařazený „kvalt“, jiní ale zase mohou namítat, že si tak zadělávají na potkání ventilů s pístem. Četl jsem o tom na diskusních fórech spoustu názorů a bavil se i s odborníky, obecně však platí, že aby se motor potkal, musí být k této závadě z jakéhokoliv důvodu náchylný už z výroby. Jenom samotným stáním „na rychlosti“ si rozvody nepoškodíte.

Jak tedy automobil správně zajistit? U vozidel s mechanickou převodovkou je vhodné při stání z kopce nejdříve stát na brzdě, následně zatáhnou ruční brzdu, poté povolit brzdový pedál, nechat auto lidově řečeno zhoupnout, a nakonec zařadit nízký převodový stupeň, lhostejno jaký. Samotné převodovce to nevadí, ale co pružiny tlumiče kmitů spojky? Po dobu stání vozu jsou namáhány staticky, což je to menší zlo a jde o přirozený jev. Při cyklickém namáhání v provozu dostávají zabrat mnohem více.

U vozidel s automatickými převodovkami je správný postup zajištění proti pohybu vlastně stejný, bez parkovací brzdy se ale tak či tak neobejdete. Sám jsem byl kdysi svědkem, kdy neopatrný kolega v BMW X5 zařadil při stání z kopce parkovací polohu převodovky, nechal auto „zhoupnout“ pouze na blokovacím mechanismu skříně a pak nemohl vyřadit. Nakonec se mu to povedlo, neobešlo se to však bez „uši rvoucího“ cinknutí blokovacího zařízení, které mohla hmotnost automobilu klidně ustřihnout. Parkovací poloha převodovky neslouží k zajištění vozu, tak na to myslete a raději používejte správný postup zmíněný o odstavec výše.

Nakonec se ještě hodí stočit přední kola tak, aby vůz v případě jakéhokoliv selhání převodovky a ruční brzdy (pořád se bavíme o mechanice, stát se může cokoliv) neměl šanci ujet moc daleko. Osobně vždycky stočím kola k patníku a mám klid, pokud ale chcete být opravdu důslední, ještě k tomu zašpalkujte kola.

Jan Mička
Diskuze (120)
7. 5. 2017 08:53
Kvalt i ručka
Na rovině je to skoro jedno, zejména v kopci kombinuji vždy obojí. Jednak samotné ruční brzdě se věřit nedá, dále když bude jen na kvaltu, tak starším vozům to je jedno, ale nejen automat za zablokování na západce nepoděkuje, ale u soudobých manuálů s dvouhmotnostním setrvačníkem jsou na "šprajc" náchylné právě tlumící gumové elementy. O případu, že by se motor potkal při jen stáním na kvaltu, jsem nikdy neslyšel, toho bych se bál leda tehdy, kdy by někdo jiný to auto na sílu popotahoval z místa jiným autem. A v tom případě to asi ani ručka nezachrání...

Ostatně z cvičných důvodů mít zapamatováno dávat ručku vždy má své výhody, třeba i když motor běží a jen si vyřazuji, tak nemít na ručku návyk, může si člověk z roztěkanosti zadělat na problém... Navíc roky ji používám i v zimě a klepu na dřevo, jaktěživ nepřimrzla. Sic se jí nějak tak instinktivně vyhýbám v zimě, když je hodně mokro...

2. 3. 2017 23:21
Re: a nebo taky
Dobře.
Je-li převod od kola na klik.hřídel 15, pak u 4-válce, kde přijde komprese každou 1/2 otáčku, je to na kole 360°/(2.15) = 360°/30 = 12°. A ten tlak, který udrží auto, stačí menší než je v horní úvrati a přijde proto ještě o nějaké stupně dřív - při menším úhlu kola než 12°.
Tak je to tedy, že.
2. 3. 2017 17:28
Re: a nebo taky
Pokud by svah byl příliš prudký a přemohl kompresi, taky by se motor začal točit a auto by se rozjelo.
To co píšu já je něco jiného. Tlak ze spalovacích prostor zvolna uniká kolem kroužků (a naopak u expanzního zdvihu vzduch proudí nahoru a vyrovnává podltak nad pístem. Pár vteřin nebo desítek vteřin motor postupně povoluje o jeden zdvih. Je to prostě tak, opravdu vyzkoušeno na desítkách motorů a olej nežral ani jeden
2. 3. 2017 09:10
Re: a nebo taky
Právě že jsem měl Žigulíka a ventily a předstih zapalování jsem pomocí kliky dělal. Nic takového, co myslíš, nebylo. A ani nemůže být. To by byl za provozu v kartéru přetlak. Malý tam vždycky je - a karterové plyny se taky odsávají do sání motoru (jsou pro člověka škodlivé a pod kapotu proto nesmějí přijít).

A právě tak se zkouší, jestli je starý motor ještě dobrý:
Za chodu motoru se při otevřeném víčku pro nalévání mot. oleje a dlaní nad ním zkusí tlaky. Za volnoběhu je cítit "pumpování" pístů, ale na otáčkách se musejí vzájemné tlaky pístů vyrušit a na dlani nesmí být cítit tlak žádný. Stoupne-li však tlak a zpravidla k tomu i stříká olej, je motor v háji - pístní kroužky nebo těsnění dříků ventilů. Co je z toho příčina, na to je další jednoduchá zkouška.

Tvůj příklad s ujížděním vozu při zařazené rychlosti je buď proto, že vůz je na příliš velkém stoupání, a nebo máš (nedej pánbů) těsnění pístních kroužků nebo dříků ventilů špatné (to by se projevilo spotřebou mot. oleje). Je-li to prudčí svah, přemůže Tebou spočtený moment kompresi, podobně jako ji Ty přemůžeš roztlačváním vozu.
Avatar - JiRkA997CZ
1. 3. 2017 19:15
Re: Hlavně když to není el. P brzda!
Jak k tomu pak přijdou lidi, co je ve skutečnosti zajímá po čem jedou, v čem jedou a hlavně že jedou. Člověk, který chce sportovnější jízdu, chce mít auto pod kontrolou a řízení si patřičně užít má teda asi smůlu... Auta vždycky nebyly a nebudou jen na přesun z bodu A do B s co nejmenší námahou a největším pohodlím...