Africký sen o elektromobilitě naráží na realitu. Lidé se vracejí zpátky k drahým spalovákům
Etiopie letos v lednu zaskočila svět. Oznámila zákaz dovozu aut se spalovacími motory. V podstatě se tak stala první zemí, která alespoň z pohledu nových aut formálně plně přešla na elektromobilitu. Bylo by ale pošetilé si myslet, že předbíhají zbytek světa.
Oficiálně je Etiopie zemí, která se snaží být zelená a moderní. Důvod oznámení přechodu na elektromobily byl ale trochu jiný. Země měla podle agentury AP potíže s platbami za dovoz ropy i s dotacemi na paliva. Potíže připomínají komunistické Československo. Problém nebyl ani tak s penězi, byl spíše s nedostatkovou tvrdou měnou. Takový problém vyvstane vždy, když se nějaká země tváří, že její peníze mají vyšší hodnotu než ve skutečnosti mají.
Sázka na elektromobily měla tento problém pomoci řešit. Etiopie se může opřít i o to, že většinu elektřiny vyrábí ve vodních elektrárnách, které doplňují větrné. Technickou výhodou Etiopie je i dlouhodobé skutečně masivní zdanění dovozu automobilů. Ty tak vycházejí i násobně dráž než v Česku. Stačí poskytnout elektromobilům i nepatrné zvýhodnění a rázem vychází lépe než srovnatelné benzinové auto.
Evropanům se občas může chybně jevit, že v Africe jezdí stará auta, protože jsou chudí. Kvůli tamním daním ale i v Evropě bezcenné vraky mohou mít poměrně vysokou hodnotu. Třicet let stará Corolla v etiopském bazaru stojí v přepočtu 200 tisíc korun, dvacet let starý Yaris pak i 350 tisíc. Taková auta by byla v Česku prodejná maximálně za desítky tisíc korun. I v této relaci jsou ceny elektromobilů v podstatě přijatelné.
Jenže ani pomoc vlády a daní neznamená, že se elektromobily prosadí snadno. Zvláště v Africe. Etiopská vláda už v roce 2015 oznámila, že chce do roku 2025 v ulicích 148 tisíc elektromobilů a stovky nabíjecích stanic jen v metropoli Addis Abebě. Zprávy z dalších let jsou ale vždy stejné - svolávají se konference, na kterých se hovoří o cílech a krocích, které je nutné podniknout. Nic se ale reálně neudělá. Dokonce i letos v létě, půl roku po oznámeném přechodu na elektromobily, vyšly články o tom, jak se už chystají pravidla pro připojování nabíjecích stanic k síti. To vysvětluje i to, proč mnohé avizované stanice stále nejsou spuštěné. Podle dostupných údajů má průměrné české okresní město pravděpodobně lepší nabíjecí infrastrukturu než celá Etiopie, která je rozlohou čtrnáctkrát větší než Česko.
Elektromobily se v Etiopii letos opravdu začaly šířit. Importérům nezbylo nic jiného než je začít dovážet. Nakonec se ale kolem nich šíří skepse. Ti, kteří si je koupili, naráží na celou řadu překážek. Tou první je, že si zpravidla kupují levnější čínské vozy bez vybudovaného servisního zázemí. Některé zdroje dokonce hovoří o tom, že elektromobily umí opravovat „dva nebo tři“ servisy v zemi. Ty mají, protože do země se už dovezlo velké množství elektromobilů, úplně plno. Pro zákazníky to znamená dlouhé čekání a nezvykle vysoké ceny. V řadě případů se musí čekat i na dovoz chybějících dílů z Číny, což vše dál komplikuje.
Agentura AP dokonce uvedla příklady lidí, kteří elektromobil raději se ztrátou prodali a vrátili se k letité ojetině. Tu jim za pár drobných opraví mechanik v každé druhé ulici. Zmiňují i to, že se s elektromobilem bojí vyjet dál z hlavního města, protože mimo něj už nejsou nabíjecí stanice. Právě omezená možnost nabíjení je dalším velkým problémem, kteří tamní majitelé elektromobilů zmiňují. Zákaz dovozu aut se spalovacím motorem také tlačí ceny starších ojetin vzhůru, a ty si tak svou hodnotu drží mnohem lépe.
Jednotlivé zdroje se ale o situaci v Etiopii rozchází. Například CNN referovala o změně pozitivně, podle nich je země progresivní a úspěšná, agentura AP skepticky, tamní média zase uvádí mnohdy rozporuplné informace. Vládní činitelé údajně tvrdí, že se do země dováží přes 100 tisíc elektromobilů měsíčně, což je naprosto nerealistické číslo. V zemi je jen jedno osobní auto na sto obyvatel, tedy celkově zhruba 1,2 milionu. Podle jiných údajů je v zemi už tam přes sto tisíc elektromobilů, jindy se zase uvádí, že 100 tisíc jen aktuální plán.
