Budoucnost aut na vlastní kůži. Naučí se sama parkovat a budou jim chybět reproduktory!

Automobilový svět čeká v nadcházejících letech mnohé změny. Ze všech stran padají takové výrazy jako elektrifikace, automatizace a konektivita, které jsou stále častěji používány i v souvislosti se sériovými auty. Před námi je ale ještě spoustu novinek, na kterých se teprve pracuje. Jaké to jsou, nám naznačila firma Continental, na svoji letošní akci TechShow.

Možná se budete divit, ale německá společnost Continental nepodniká jen v pneumatikářském průmyslu. Obutí automobilů i dalších strojů je pouze jedna z pěti divizí tohoto kolosu, který v 56 zemích světa zaměstnává přes 227 tisíc zaměstnanců. Jedná se tak o významného konkurenta patrně známějšího Bosche, který se vedle pneumatik zabývá také podvozkovými skupinami pro auta, pohonnými jednotkami, automobilovými interiéry nebo lehkými materiály. Výsledkem toho je, že jedno ze čtyř vyrobených aut používá nějaký díl od Continentalu, třeba v případě Škodovek to bývají navigace.

A jakožto takový obří dodavatel dílů má Continental velký vliv na to, co se v teprve chystaných automobilech objeví. Připravované novinky bude prezentovat na zářijovém autosalonu ve Frankfurtu, pozvaným novinářům je ale Continental odhalil s předstihem, na pravidelně konané akci TechShow, kterou hostí testovací centrum firmy Contidrom nedaleko Hannoveru. Té jsme se účastnili i my, přičemž tam nám bylo ukázáno množství zajímavých novinek, chystaných ve většině případů pro rok 2020. U některých z nich se ale ukázalo, že jejich příchod do sériové výroby ještě nějakou dobu potrvá.

Zkoušeli jsme autonomní auta: Nabourali jsme?

Jelikož je dnešní trend hlavně v elektrifikaci, konektivitě a automatizaci, zaměřila se letošní TechShow právě na tyto oblasti. Přestože mohou na první pohled působit jako nesouvisející trendy, sám Continental tvrdí, že jsou vzájemně propojené. Elektrifikace je totiž jedním z trendů snižujících spotřebu paliva u nových aut. Jenže pomalu se blížíme na limit techniky, k dalšímu výraznému skoku ve snížení spotřeby dojde jen při zavedení komunikace mezi automobily a dopravními systémy, což sice jednak povede k zvýšení bezpečnosti na silnicích, ale také právě ke zvýšení účinnosti provozu. Auta budou vzájemně vědět o nebezpečí nebo třeba červeném světle na semaforu před sebou, a tak přizpůsobí tempo, aby nejela nešetrně. A když už vozidla budou pečlivě znát své okolí, obejdou se bez řidiče, protože díky záplavě známých dat zvládnou jezdit sama. A to je nyní hlavní cíl v budoucí strategii Continentalu.

Sám Continental tvrdí, že k autonomní éře dojde v roce 2025. Za osm let budou podle firmy autonomní auta běžně dostupná a budou fungovat i v reálném prostředí. Už dnes se na této technice pečlivě pracuje, třeba v USA i na běžných silnicích, zatím ale takové automobily fungují vlastně jen na uzavřených tratích a jen při specifických podmínkách.

Plnohodnotný autopilot je daleko

Ukázalo se to i při prezentaci jednoho z vyvíjených systémů. Také Continental pracuje na „autopilotovi,“systému v jeho případě nazvaném cruising chauffer (křižující systém), který zvládne sám řídit automobil na dálnicích. Stále je ale potřeba počítat s tím, že systém chystaný pro rok 2020 z nějakého důvodu přestane fungovat, nebo že řidič nebude nijak reagovat na fakt, že auto opouští dálnici a tudíž autopilot přestává fungovat. Proto je součástí systému využívajícího systému kamer, radar, lidar a mapové podklady funkce, která řidiče upozorní na situaci, a pokud řidič nereaguje, sjede automobil sám ke krajnici a bezpečně zastaví. Tedy něco jako ve Volkswagenu Arteon, který už takhle umí sjet z rychlého do pomalého pruhu na dálnici. V budoucnu bude tato funkce ještě potřebnější, a to společně s tím, jak řidiči už nebudou muset hlídat řízení a za volantem si třeba budou moci číst. Na nastalý problém přitom nezvládnou rychle reagovat (nebudou koncentrovaní), a tak vůz raději sám zastaví.

Naftové motory ještě zdaleka nejsou mrtvé, tvrdí specialista v oboru

Jenže při prezentaci se automatické sjetí na kraj silnice a zastavení povedlo jen jednou z několika pokusů, elektronické systémy si zkrátka postavily svojí hlavu, a to přestože podle přítomného technika se navenek zdálo všechno v pořádku. Na uzavřeném okruhu se nestalo nic, jenže ve skutečném světě takové zaváhání může být fatální... I proto se zdá, že plnohodnotné autonomní řízení není tak blízko, jak se některé automobilky snaží tvrdit.

Právě pozornost řidiče bude v blízkých letech stále důležitá, i proto se už v sériových autech objevují různé systémy monitorující bdělost řidiče. V mnoha případech moc nefungují, nebo jen doporučují pauzu po několika hodinách jízdy, a tak Continental pracuje na vylepšení. Součástí nového monitorovacího systému bude speciální kamera před řidičem, která pomocí polohy nosu a očí účinně sleduje jeho pozornost. Díky tomu pozná nejen to, že jste usnuli, ale i to, že si hrajete s mobilem a nedáváte pozor na řízení. Právě tenhle systém se při prezentaci ukázal jako účinný, jeho reakce nicméně pro potřeby akce byly dost zpřísněny, a tak pomocník upozorňoval na nepozornost už chvíli poté, co jsme se nedívali na silnici před sebe. Usnutí totiž nelze snadno nasimulovat, protože systém díky získaným datům přesně ví, co se ve tváři unaveného a usínajícího řidiče postupně děje, a tak nám nebylo ukázáno „sériové“ naladění. Jednu chybku jsme ale našli, při dlouhém sledování obrazu ve vnějším zpětném zrcátku (třeba superauta jedoucího v levém pruhu) systém nijak nereagoval.

Pomocníci s parkováním

Jestliže autonomní jízda na dálnici nebo snad ve městech je otázkou ještě hodně vzdálené budoucnosti, samočinné zaparkování se už stalo realitou a postupně se rozšiřuje. Vždyť vybraná BMW a Mercedesy už umí zaparkovat bez řidiče za volantem, na dálku pomocí speciálního klíčku. Continental přitom pracuje na dalším vývojovém stupni tohoto asistenta, který přitom používá už dnes známé systémy, jen jejich funkce propojuje dohromady.

Zatímco dnes tyto systémy zvládnou pohybovat s vozem jen dopředu a dozadu, jak jim dáte pokyn, v blízké budoucnosti se dokážou také otočit. Řešení Continentalu počítá s tím, že automobil jednou naučíte vjet na určené místo (třeba z ulice do vaší garáže) a v následujících případech se už o proces parkování postará sám. V závislosti na použité paměti se dokáže naučit více tras, klidně desítky metrů dlouhých. Bude stačit vjet na výchozí určené místo a vozidlo už následně zaparkuje samo, třeba do omezeného prostoru. Systém by do sériové výroby mohl vstoupit v roce 2020, kdy na jeho funkčnost bude potřeba dohlížet (tím, že celý proces budete držet určené tlačítko na smartphonu nebo klíčku), později ale vůz zaparkuje zcela automaticky. Každopádně se sám zvládne vyhnout překážkám, které dokonce dokáže objet, zatímco před pohybujícími se překážkami (třeba dětmi) automaticky zastaví.

S parkováním bude potřeba do budoucna pomoci i jinak. Třeba BMW už letos do výroby uvede bezdrátové dobíjení (u plug-in hybridu 530e iPerformance), které se v následujících letech stane stále používanějším řešením. Jenže nasměrovat auto tak, aby poloha cívky na podvozku auta přesně odpovídala poloze nabíjecí podložky pod ním, není nic jednoduchého. Aby nabíjení fungovalo, musí se obě plochy překrývat (poloha se může lišit jen asi o 10 centimetrů), což parkování znesnadňuje. Zaparkovat přesně tak, aniž byste na plochu viděli je složité, a tak Continental přišel s řešením.

Mohlo by se zdát, že by šlo využít dat z navigace, respektive GPS, jenže to není přesné, takový systém funguje jen zhruba s pětimetrovou přesností, navíc v parkovací garáži nemusí fungovat kvůli chybějícímu signálu. A tak Continental vyvinul vlastní polohovací zařízení na bázi magnetů, které funguje s přesností 10 cm. Řidiči tak auto na obrazovce multimediálního systému ukáže, kam jet, a to pomocí jakéhosi „terče.“ Do budoucna se nicméně počítá s tím, že by auto zaparkovalo na indukční podložku zcela automaticky.

V budoucnu bez reproduktorů?

Právě takové zcela samočinné parkování patří mezi reálnou techniku, kterou si již brzy dovedeme představit i v sériové výrobě. Takových prvků Continental ukázal ještě více, a to hlavně v oblasti příplatkové výbavy.

Dalším vývojem projdou dnes stále oblíbenější digitální přístrojové štíty, které do budoucna mají použít trojrozměrné obrazovky. Ty pomohou v zorientování se řidiče v zobrazených datech, kterých je na těchto displejích stále více. Pomocí trojrozměrného displeje totiž některé informace budou lépe zvýrazněny. Obrazovka využívající speciální průhledný polykarbonát je přitom podle Continentalu již připravená pro zavedení do sériové výroby. Vyvíjený displej multimediálního systému zase zvládne v blízké době pracovat s pohyby dvou prstů. Pomocí několika zapamatovatelných gest se tak zvládne vrátit na domácí obrazovku (trojúhelník jako domů) nebo vytočit zvolené číslo (srdíčko pro číslo přítelkyně).

Blízko realizaci je také automatické čistění parkovací kamery. Můžete namítat, že parkovací kameru už umí „ošplouchnout“ třeba Škoda Octavia, Continental ale pracuje na systému, který se o vše postará samočinně, a to jen v případě, že kamera bude skutečně zašpiněná. Jakmile automobil uvidí, že velké množství pixelů v obraze kamery se nehýbe, pozná, že je zašpiněná, a tak ji ostříkne proudem vody. Pokud to nepomůže, půjde kameru očistit i tlakem vzduchu, který případně může usušit zanechané kapky vody. K dispozici má být i vyhřívání, které se bude hodit v zimním období Continental přitom zdůrazňuje, že právě tento systém bude v budoucnu hodně potřebný. Bez funkčních senzorů a kamer s jasným obrazem totiž asistenční systémy nebudou účinně fungovat.

Nejmenovaná automobilka vyrábějící elektromobily pak má zájem také o další vyvíjenou techniku, kterou je hudební systém bez reproduktorů. Continental totiž umí rozvibrovat vybrané prvky v interiéru (strop, obložení A sloupků) tak, aby vytvářely zvuk. A to ne jen tak ledajaký, ale naprosto čistý, který se vyrovná i těm nejlepším konvenčním systémům, ostatně poslechněte si hranou hudbu v přiloženém videu. Jednoznačnou výhodou tohoto řešení je přitom fakt, že nepotřebuje prostorově náročné a hlavně těžké běžné reproduktory. To se v době hledání lehčích materiálů a hledání prostorů pro stále více čidel a nových systémů bude hodit. Klíčem je podle Continentalu hluboké poznání hluku a vibrací (tzv. NVH), s čímž má firma s ohledem na své další aktivity opravdu bohaté zkušenosti.

Naopak jiné systémy jsou hudbou vzdálené budoucnosti a v některých případech bychom se jich nejraději vůbec nedočkali. Řeč je o kompletním propojení s okolím a monitorováním snad všech dat o řidiči. Auto by tak do budoucna sledovalo, jaké rádio často posloucháte a podle nalezeného vzorce by vám třeba při jízdě z práce naladilo Radiožurnál, zatímco při cestě na dovolenou Rádio Beat. Stejně tak by automobil mohl komunikovat s okolními čerpacími stanicemi. Informace o cenách pohonných hmot by se sice jistě hodily, jenže na multimediálním systému by vůz klidně zobrazil reklamu na nějakou akční nabídku té které stanice. A nebo by vám vůz samočinně ukazoval osoby hledající služby spolujízdy. Podobně se nám ani moc nelíbí snaha Continentalu mít všechna data (mapu navigace, hudbu) v cloudu a nikoliv přímo ve vozidle. Firma sice tvrdí, že díky stále lepšímu internetovému pokrytí to nebude problém, zároveň ale přiznává, že se auto bude moci dostat mimo signál a z toho důvodu si bude stahovat potřebné mapy, které podle odhadu bude na stanovené trase potřebovat. Nebylo by tak lepší mít jako dnes data pořád u sebe v autě?