Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Zkoušeli jsme autonomní auta: Nabourali jsme?

Matouš Jelínek Matouš Jelínek 24. 9. 2016 • 06:04
8
Zobrazit náhledy (8)
Abarth Abarth Abarth
Nejen vojenským prostorem u středočeských Milovic už se prohánějí auta, která by bez potíží zvládla autonomní jízdu. Vyzkoušeli jsme je.

Vojenský výcvikový areál Milovice – Mladá je zajímavým mementem historie 20. století. Byl založen pro potřeby rakouské armády roku 1904, pamatuje prvoválečné zajatce z Itálie a Ruska, vojáky nacistického Německa, československou a konečně Rudou armádu. Posledních pětadvacet let areál pustl, jenže nyní se kolem masivních betonových hangárů prohání nejmodernější technika. Na části obrovského letiště totiž vznikl testovací polygon francouzské společnosti Valeo – ta jen v ČR zaměstnává přes 3000 lidí. Čeští inženýři z vývojového centra v Praze zde už tři roky zkoušejí systémy, které nás za několik let budou samy vozit.

D1 zvládnu za tebe

„Jsou firmy, které chtějí vyvinout autonomní vozidlo systémem revoluce, tedy z ničeho. My postupujeme evolučně, krok za krokem při zachování

maximální bezpečnosti,“ popisuje náš průvodce z Valea Juraj Prstek, když usedáme do prototypového Passatu CC. Auto vypadá zcela normálně, jen palubní desku zdobí obrovský monitor, na kterém vidíme výstupy z předního lidaru – laserového radaru. Auto se rozjíždí téměř na devadesátku, když míříme do úzké trati z kuželek. Vtom řidič pouští volant a vůz suverénně zvládne vyhýbací manévr. „Tento systém má za úkol usnadnit průjezd místem, kde jsou kvůli opravám zúžené jízdní pruhy, například na dálnicích. Základní princip se podobá asistentu pro jízdu v pruzích,“ říká po zastavení řidič a vývojový pracovník Ondřej Kozák. Rozdílem je, že data neputují z kamery jako u dnešních systémů, ale mnohem přesnějšího laserového skeneru ScaLa. Ten vidí předměty až na 300 metrů. Spolu s ultrazvukovými senzory získává velmi přesný přehled o tom, co se nachází kolem auta. Systém tak dokáže rozpoznat skutečné překážky jako mobilní bariéry či kužely. Ostatně jak si ukazujeme na dalším stanovišti, použít se dá i pro systém nouzového brzdění.

Vidím i do strany

Dalším prvkem autonomní skládanky je boční radar s frekvencí 24 GHz. Konkrétně jej zkoušíme ve Fordu Kuga, kde už dnes majitele informuje o autech přijíždějících z boku. Zařízení velikosti krabičky od cigaret je umístěno v zadním nárazníku. „Radaru je jedno, jestli je mlha nebo třeba prší,“ vysvětluje vývojář Jan Zahradník. Auto tato součástka identifikuje i na vzdálenost 70 metrů. Využít se dá například pro pomoc se změnou jízdních pruhů. Nyní řidiče upozorní, že se blíží rychle jedoucí vůz, jednou však třeba poskytne informace k automatickému předjetí. „Velmi snadno ale může pomoci zmírnit následky zadního nárazu do vozu stojícího třeba na semaforu. Radar pozná, že se k němu zezadu rychle přibližuje auto a hrozí střet. Rozsvítí blinkry, či začne troubit, aby upozornil přijíždějícího řidiče. Těsně před nárazem pak pasažérům přitáhne pásy a zablokuje brzdy, aby auto nepokračovalo vpřed jako kulečníková koule,“ vysvětluje Zahradník.

Jsem v polovině

Docela obyčejně vypadá mezi auty obsypanými senzory tmavě modrý Renault Mégane. Právě na něm Valeo zkouší novou generaci asistenčních

kamer. Čip, který pro lepší vlastnosti za šera snímá černobíle a červeně, nejen analyzuje čáry na vozovce a okolní předměty, ale hledá i auta a chodce. Červenou rozlišuje kvůli dopravnímu značení a semaforům. „Máme za sebou tisíce testovacích kilometrů, kde sledujeme chování systému,“ popisuje vývojář Aleš Cerman. Auta Valea tak běžně jezdí v provozu a zpracovávají data podobným způsobem, jako by měla jet sama. Do řízení ale zatím žádné impulzy nejdou. Jednou se však připojí k dalším signálů a složí mozaiku, na jejímž základě nás snad auto samo doveze z bodu A do bodu B.

Rozlišuje se šest stupňů autonomního řízení od prvního, kdy vše ovládá řidič, až po šestý.

Při jeho dosažení bude auto plně v péči automatiky a posádka může při jízdě třeba spát. „Dnes jsme u stupně dva, v legislativě je zakotven i třetí. Jenže i u něj musí řidič neustále vnímat a být připraven reagovat,“ popisuje Cerman, kde se nyní vývoj nachází. Na tomto stupni je například i Tesla a její hojně zmiňovaný autopilot.

Za čtyři roky

Je jasné, že i námi vyzkoušené produkty se dříve nebo později dostanou do provozu – ostatně plně autonomní vozidlo společnost má a bez potíží jezdí i po našich cestách. Nedá nám proto nezeptat se na funkčnost systému za ztížených podmínek.

„Bezpečnostní analýza předchází každému vývoji. I adaptivní tempomat dnes musí být dle legislativy vybaven dvěma nezávislými senzory i párem procesorů. Když jeden selže, je zde další stejně výkonný. Obdobná praxe existuje v letectví či na železnici,“ říká.

Výkonnému procesoru sekunduje takzvaný host controller. Ten filtruje signály z hlavního procesoru. „Například pokud by se hlavní počítač při jízdě na dálnici rozhodl nečekaně ostře zatočit, právě tato součástka mu v tom zabrání. Ví, že strhnout řízení je v tu chvíli nebezpečně,“ vysvětluje Cerman.

A co se děje třeba při nepřízni počasí? „Systémy jsou vybaveny detekčními algoritmy. Poznají, že je senzor zašpiněný nebo venku sněží a jeho dosah klesá. Následně včas informují řidiče a odpojí se,“ loučí se s námi Aleš Cerman. Jak to funguje v praxi, vyzkoušíme na běžných silnicích už v roce 2020. Tehdy by se systém autonomního řízení mohl dostat do sériových vozů.

Zaparkuji sám

Dojet domů a nechat auto samo zaparkovat? Dnes žádný problém. Technicky to mají pracovníci Valea vyvinuté. Tvrdí, že systém funguje bez potíží jak na příjezdové cestě k domu, tak ve vícepodlažních garážích. Jeho zavedení brání platná legislativa. I zde jsme velmi zvědavi na praxi a právní řešení prvních nehod.

reportaze svetmotoru reportaze svetmotoru

Vzad hleď

Couvací kamera včetně té zobrazující pohled na vůz shora překvapovala tak před pěti lety. Chystají se však změny – podle nové legislativy totiž lze nahradit kamerou a displejem zpětná zrcátka. To měl už Volkswagen XL1. Ano, ale ten získal speciální výjimku. Z pohledu hmotnosti i aerodynamiky je nahrazení mohutných zrcátek logickým krokem. Vyzkoušeli jsme je a rozsahem klasická dalece přesahují. Jsme ale hodně zvědavi na jejich chování ve tmě. A hlavě za deště. Právě otázku jejich čištění teď inženýři dnem i nocí řeší. Když si vzpomeneme na pohled do couvací kamery po jízdě v dešti, ani se jim nedivíme.

reportaze svetmotoru reportaze svetmotoru

Související články

Témata
Autorizovaný prodej Servis osobních aut Autobazary Pneuservisy Náhradní díly

Diskuse: Přidat názor

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku