Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Caterham Roadsport: Nesmrtelná tradice

Vladimír Kadera
Diskuze (1)

Původní myšlenka Colina Chapmana se i po více než šedesáti letech stále vyrábí. Jen už ne pod svou značkou. Co je to vlastně caterham, kde se vzal a proč ho chtít?

Nemají se ani kam schovat před deštěm, na okruhu se k vám přiblíží mimo vaše zorné pole a svým předjížděcím manévrem vás vylekají, nemají si ani pořádně kam odložit peněženku a povídat si se spolujezdcem je pro ně asi tak komfortní jako konverzovat v kotli rockového koncertu. Jsou to řidiči caterhamů, velmi specifický druh automobilových nadšenců, kteří dodnes drží při životě původní myšlenku pro koncepci sportovního auta. Navíc se neustále smějí od ucha k uchu a velmi často si karoserie svých aut polepují jako váleční piloti. Kde se vůbec vzala jejich auta a proč se i jako zbrusu nová dají s přimhouřením oka považovat za veterány?

Příběh výrobce Caterham přímo navazuje na příběh automobilky Lotus, takže se budeme často motat okolo jednoho jména. Colin Chapman postavil své první auto, se kterým také závodil, ještě během svých studijních let. Colin byl fanouškem takzvaných Trail závodů, které byly v Anglii 40. let velmi populární, a šlo o motorsport připomínající dnešní autokros. Jeho prvotinou pro tyto závody byl přestavěný Austin 7.

Colin samozřejmě nebyl jediným, kdo si tehdy stavěl závodní auta, známý se tak stal spíše svým přístupem k autům a zajímavým nápadům než jejich obecným stavitelstvím. Jednoduchým klíčem k úspěchu pana Chapmana tak byl obecný fakt, který vám dnes na potkání rád připomene snad každý majitel vozů Lotus nebo Caterham: Lehkost vyhrává závody. Bylo to v době, kdy nejvyšším kategoriím závodění dominovaly obří motory v čele s Ferrari V12 nebo Maserati.

Chapman však zařadil pomyslnou zpátečku a razil přístup zachování co nejnižší hmotnosti. Na základy Austinu 7 tedy postavil novou karoserii z hliníku a překližky a, což bylo geniální, vrozenou přetáčivost austinu vyřešil jednoduchým otočením zadní nápravy vzhůru nohama. Jednoduché nápady, ale velmi účinné. Tohle byl první schůdek vedoucí k mnohaleté dominanci ve formuli 1, ale jak to souvisí s autem na fotografiích? Dostaneme se k němu přirozenou cestou, stačí jít po časové ose ještě kousek dál.

Po Austinu 7, označovaném jako Mark I, přišel Mark II s dalšími úpravami na podvozku, podobnou karoserií jako u Mark I, širšími pneumatikami a s 1,2litrovým motorem z Fordu Ten. Jenže bahno je bahno a asfalt je zase asfalt. Získat jméno jako výrobce sportovních vozů se dá dosáhnout snáze s úspěchy na závodních okruzích. Colin, tehdy již v povinné vojenské službě, vyrazil v polovině roku 1950 na okruh SIlverstone a v místním závodě se mu podařilo zvítězit. Tato událost je o to zajímavější, že za sebou nechal i Bugatti 37. V autě postaveném doma. Toho už si fanoušci a hlavně ostatní závodníci prostě všimnou. Colin začal pomalu stoupat nejen jako šikovný jezdec, ale jako konstruktér. Po Mark II přišly ještě III a IV, oba dva stále ještě se základy v Austinu 7. Vítězství přibývala a popularita rostla.

Video se připravuje ...

Od Mark VI z roku 1952, tehdy již oficiálně stavěného pod značkou Lotus Engineering, se už nepoužívaly základy Austinu 7, ale vlastní šasi zkonstruované Chapmanem, na kterém přirozeně využil vše, co se doposud naučil. Šestka byla vlastně kit car, a to oblíbený. Vtipné je, že než se Chapman stihl s vozem vůbec svézt, zamířilo už osm kusů k zákazníkům. Bylo to auto pro lidi, kteří si chtějí zazávodit a poté jet tímtéž autem domů a cestu si náležitě užít. Bylo to úplně první auto navržené Chapmanem od podlahy a vydrželo ve výrobě od roku 1952 do roku 1957. Mezitím vznikaly ještě další vozy, extrémnější a závodnější, ale ani jeden z nich neměl číslo 7. Colin si jej nechával až pro nástupce veleúspěšného Mark VI. Bohužel na nástupce nebyl moc čas, automobilka se musela starat o celé modelové portfolio. Byla to Chapmanova manželka Hazel, kdo pronesl, že nástupce šestky by měl být dostupným sporťákem levným na pořízení i provoz.

Práce na voze byly spuštěny. První prototypy byly úspěšné, ale se základy v modelu Eleven stále drahé. Začalo se tedy takřka od začátku. První Lotus Seven měl jednoduchou přední nápravu se spodním A ramenem a stabilizátorem, zadní nápravu z Nashe Metropolitan, řízení Burman, 15palcová kola, motor Ford 100E, hydraulické brzdy a mechanickou ruční brzdu. Stalo se očekávané a z novinky se stal hit. Fanoušci ocenili přesně to, co bylo záměrem vozu, tedy lehkost, snadnou údržbu, čiperné jízdní vlastnosti a bonusem byl styling jako u závodních aut. A až nyní se dostáváme ke značce Caterham.

Neexistoval žádný pan Caterham, bylo to město a hlavní dealerství Lotusů 7, založené Grahamem Nearnem. Samotná sedmička pokračovala ve své krasojízdě čtyřmi sériemi, ale Chapman chtěl od své značky víc. V roce 1972 představila automobilka Lotus nový model s názvem Esprit, který na autosalonu kradl pozornost sportovním autům věhlasných značek, třeba Maserati Boomerang. Kluk, co přestavěl Austin 7 pro závody v bahně, byl najednou tvůrcem konkurence pro Maserati.

Když už tedy Lotus začal hrát vyšší ligu, padlo definitivní rozhodnutí prodat práva na úspěšný model Seven svému majoritnímu prodejci Caterham. Došlo k tomu v roce 1973, kdy bylo dealerství Caterham Cars posledním prodejcem sedmičky v Británii. Šlo o jakési symbolické zakončení éry, ale hlavně o nový začátek. Hodí se zmínit zajímavost, že Caterham nebyl jediným, kdo mohl Seven stavět. Vyráběly jej také Steel Brothers na Novém Zélandu a Lotus Argentina SA.

Pro Caterham se zdálo logické prodat skladové zásoby čtvrté série a poté pokračovat v její výrobě s pár moderními změnami. Nicméně podle průzkumu byla čtvrtá série tou nejméně oblíbenou, nejvíce milovanou byla naopak trojka. V Caterhamu se tedy rozhodli obnovit výrobu Lotusu Seven třetí série, bez větších zásahů do konstrukce. Jednou z úprav byla až výměna zadní nápravy z fordu za nápravu z Morrise Ital. Tu pak zase nahradila náprava De Dion, čímž se Caterham v myšlenkách vrátil k prototypům Lotusu Seven, které byly založeny na modelu Eleven a disponovaly právě touto nápravou.

Další konstrukční změnou byly přední blatníky, které již nebyly jen jakýmsi křidélkem, ale obkreslovaly horní polovinu kola. Postupem času se pod kapotami vozů Caterham vystřídalo několik motorů, od Lotus Twin Cam po motory Ford. Chvíli se také experimentovalo s motory z motocyklů. Nakonec se ale nabídka značky Caterham ustálila na čtyřech základních modelech pro uspokojení potřeb většiny zákazníků toužících po rychlosti. Classic je nejlevnější, roadsport nejvíce odpovídá původní sedmičce, Superlight se více hodí na okruhy a finální CSR je už taková zbraň hromadného zesměšňování supersportů.

Na fotografiích vidíte model Roadsport. Majitelé caterhamů se většinou nezaobírají roky výroby, modely zůstávají mnoho let stejné. Rozdělují se hlavně podle již zmíněných modelů a podle objemu motoru.

Dnešní nabídka Caterham Cars je samozřejmě širší, a dokonce už mají i nějakou výbavu, ale pořád vypadají jako sedmdesát let stará auta a daří se jim držet naživu původní myšlenku sedmičky. Navíc v ničem nebudete blíže klasickému závodnímu autu než právě v caterhamu.

Pro nasednutí je nutné zachytit se rámu, vyhoupnout se na sedadlo, či kousek pod ně, vzepřít se rukama a zaplout do čumáku k motoru. Volant je jen o kousek větší než pivní tácek, řadit kulatou hlavicí v kulise připomíná spíše lovení golfového míčku v jamce, při jízdě je konverzace se spolujezdcem takřka nemožná a i malé osobní auto vám najednou připadá jako mastodont.

Roadsport byl postupem času k mání se dvěma motory - Ford Sigma 1.6 v naladění na 125 nebo 150 koní a dvoulitr Duratec o výkonu 175 koní. To všechno vždy kombinované s manuální převodovkou, pohonem zadních kol, hmotností okolo půl tuny a výfukem vyvedeným do strany. Asi tak není třeba zdůrazňovat, že jízda s caterhamem je maximálně intenzivním zážitkem, a snad se až těžko věří, že je to auto na značkách. Je to takzvaný moderní veterán? V dnešním světě, kdy se význam tohoto sousloví opravdu hodně překrucuje, je tomu dost možná nejblíže.

Jediným problémem je cena. Dnes stojí moderní sportovní auto s výkonem okolo dvou set koní okolo sedmi set tisíc korun, caterham je ale dražší. Úplně základní Seven s motorem 1.6 Sigma stojí okolo milionu korun. Na ojetiny moc nesázejte, nevyzrajete na ně. Vozy značky Caterham si totiž drží cenu jako máloco. Na ceně nerostou, ale drží ji tak pevně, jak to jen jde. Obecně se dá říct, že jestli chcete caterham, bude vás to stát určitě okolo milionu korun. Tento fakt bohužel občas posílá zájemce do otevřených náručí výrobců laciných náhražek.

Za více než 60 let existence je tak Lotus Seven stále s námi, jen se jinak jmenuje a prošel pár úpravami. I nadále je věrný svému původnímu účelu, bohužel už však neplatí jeho finanční dostupnost. Svezte se ale pravým caterhamem a garantuji vám, že následujících pár měsíců strávíte intenzivním hledáním kousku právě pro vás. Takže ano, majitelé caterhamů jsou trochu divní, ale chci být jedním z nich.

Technické data Caterham Roadsport
Motor atmosférický zážehový řadový čtyřválec Sigma 1.6
Výkon  93,5 kW (127 koní) při 6100 ot. min
Točivý moment 163 N.m při 5350 ot. min
Hmotnost 575 kg
Zrychlení 0 - 100 km/h 5,9 sekundy
Maximální rychlost  179 km/h
Převodovka  pětistupňová manuální 
Délka x šířka x výška 3460 mm x 1685 mm x 1115 mm
Rozvor  2305 mm
Objem nádrže  36 litrů
Cena nezjištěna
Vladimír Kadera
Diskuze (1)

Doporučujeme

Avatar - lyon667
12. 6. 2024 11:08
Motokára
...se silniční homologací. :yes: