Geniální Colin Chapman a jeho revoluční Lotus: Od oprav ojetin až k F1
Colin Chapman patří mezi nejslavnější konstruktéry historie Formule 1. Připomeňme si jeho příběh.
Snadno nastavitelná geometrie podvozků závodních monopostů F1, přítlačná křídla pro omezení vztlaku a zlepšení ovladatelnosti v zatáčkách, skořepinové konstrukce hlavní nosné části s využitím uhlíkových vláken, experimenty s turbínovými motory, všechna poháněná kola, aerodynamický tvar spodní části formule vytvářející podtlak a přisávání k vozovce, aktivní zavěšení kol… Za všemi těmito revolučními a průkopnickými řešeními v druhé polovině 20. století stál právě Colin Chapman.
Vraťme se ale nejdříve do jeho dětství. Colin Chapman se narodil v roce 1928 a vyrůstal v anglickém Richmondu v hrabství Surrey. Jeho rodiče neměly s technikou a automobily nic společného, provozovali totiž vlastní malou restauraci. Bylo to tedy především jeho nadšení a zájem o automobily, které ho nasměrovaly na University College v Londýně, kde začal studovat v roce 1945.
Od ojetin k prvnímu autu
Díky svému talentu a vynikajícím výsledkům na univerzitě si našel dostatek času pro založení své firmy na obchod s ojetými automobily. Protože byl manuálně zručný, vozy také sám opravoval. Právě kombinace univerzitního prostředí s teoretickými poznatky a současně praxe s opravami automobilů dala Colinovi skvělý základ pro jeho budoucí úspěšnou kariéru.
Pro ambiciózního Colina Chapmana pak bylo dalším logickým krokem a současně výzvou postavit si vlastní automobil. Konkrétně šlo o závodní vozidlo pro tzv. jízdy zručnosti – trialy. Ty byly v tehdejší době v Anglii velmi populární. Colin přitom mohl naplno využít své zkušenosti z oprav starých aut a vybral si jako základ Automobil Austin Seven z třicátých let 20. století. Během jediného roku stihl automobil postavit a představil ho jako Lotus Mk I v roce 1948. Zároveň dostudoval v roce 1948 univerzitu v oblasti materiálového inženýrství a své poznatky a inovativní přístup následně naplno využil po celou svou kariéru.
Po ukončení studií absolvoval vojenskou službu u RAF jako letec. Samotná letecká technika ho fascinovala podobně jako ta automobilová, navíc letadla a závodní automobily měly už tehdy jedno společné – byla zde potřeba inovativních, pevných a přitom dostatečně lehkých materiálů, které pak často rozhodovaly o tom, kdo bude úspěšný a kdo ne.
V období povinné vojenské služby využil Colin svůj čas také na vývoj a stavbu nového závodního automobilu – Lotusu Mk II. Poprvé s ním závodil v roce 1950 na okruhu Silverstone, kde zvítězil. Toto vítězství a jeho konstrukce vozů Lotus ho dostatečně zviditelnily, umožnily mu prodat oba závodní stroje pro trial a získané prostředky použil na další svůj závodní automobil, označený chronologicky jako MkIII, a určený pro závody na okruzích. To byl významný milník i pro samotného Colina, tento krok ho totiž nasměroval postupně až do samotné formule 1.
V porovnání s konkurencí bylo přitom vidět, jak je Lotus MkIII výrazně rychlejší, přičemž hlavní zásluhu na tom měla odlehčená a přitom dostatečně pevná konstrukce rámu závodního stroje. To umožnilo Colinovi vyhrát většinu závodů. Ač sám výborný řidič, hlavní zásluhu na tom měla právě jeho konstrukce vozu MkIII.
Přichází firma Lotus Engineering
To nezůstalo bez povšimnutí u dalších závodníků, kteří chtěli mít pro své závody stejně rychlý stroj značky Lotus. Proto se obraceli na Colina Chapmana a objednávali nejen některé komponenty, ale také celé vozy. To bylo hlavním impulsem pro založení firmy Lotus Engineering v roce 1952. Hned ze začátku se firma věnovala vývoji nového závodního stroje MkVI. Projekt se vydařil. O nový vůz byl mezi závodníky velký zájem, a tak ho Colin začal nabízet jako kit a současně si mohl zákazník upřesnit specifikaci a vybavení. Ačkoliv bylo zázemí firmy Lotus Engineering v té době velmi skromné, vzniklo tímto způsobem okolo 80 závodních vozů Lotus MkVI.
Postupně se závodní automobily Lotus staly vyhlášenými nejen v Británii, ale také na evropském kontinentu. Věhlas značky přitahoval mimo jiné i další nadšence, kteří se stali známými až o řadu let později (např. Graham Hill, dvojnásobný mistr světa F1 - původně jako mechanik u Colina Chapmana, nebo pozdější spoluzakladatel firmy Cosworth, Mike Costin). Právě u firmy Lotus získávali jako zaměstnanci své cenné zkušenosti. Zajímavé je také to, že ačkoliv další vůz Lotus Mk VIII s motorem MG nedisponoval nejvyšším výkonem, tak právě díky odlehčené konstrukci a dalším inovacím byly tento i další vozy Lotus tak úspěšné.
Zajímavostí však je, že nikdo dodnes neví, proč Chapman se svým spolužákem Colinem Darem založil firmu právě s názvem Lotus Engineering Ltd. I sama automobilka na svých stránkách píše, že „v průběhu let vzniklo mnoho teorií o původu názvu Lotus, to všechno jsou ale jen dohady. Pravda zemřela spolu s Chapmanem“. Samotné logo značky však na zakladatele odkazuje, písmena nad nápisem Lotus jsou jeho iniciály. Úplné jméno totiž znělo Anthony Colin Bruce Chapman.
Roku 1954 se Colin Chapman oženil se svou dlouholetou partnerkou a o rok později opustil profesi materiálového inženýra, aby se mohl plně věnovat závodění a zejména dalšímu rozvoji firmy Lotus. V té době už měla firma 15 zaměstnanců a vyráběla vozy Lotus MkVI a MkVIII. Právě Mike Costin nicméně prosadil ve firmě i vývoj pohonných jednotek pro závodní speciály, tedy motorů a převodovek.
Vstup do Formule 1
To už totiž Colin Chapman pomýšlel na další významný krok a milník – zúčastnit se se svým týmem závodů v Le Mans. Konkrétně to bylo s vozem MkIX, který ale nakonec do cíle nedojel, protože byl tým v průběhu závodu diskvalifikován. Následně se firma Lotus zaměřila výhradně na výrobu typu Eleven, který byl velmi úspěšný.
Do Formule 1 se Colin Chapman dostal rovněž díky svým originálním a inovativním konstrukcím. Nejdříve navrhl na zakázku podvozkový rám a závěsy kol pro Vanwall. Pak se souhrou okolností ocitl Colin jako náhradník v závodním speciálu VW56, nicméně nedopadlo to dobře. Při tréninku měl vážnou nehodu a poškodil formuli 1 natolik, že nemohl do hlavního závodu nastoupit.
Ačkoliv ve své závodnické kariéře ve formuli 1 Colin Chapman štěstí neměl, prosadil se nesmazatelně do historie motorsportu jako konstruktér a inovátor. Jeho první formulí byl Mk12 pro kategorii formule 2, kterou představil v roce 1957. Unikátní byla zejména trojúhelníkovými závěsy kol na přední nápravě a tzv. Chapmanův zkrut na zadní. Současně byly na všech kolech ráfky z hliníkové slitiny – další inovace Colina Chapmana, kterou rychle převzaly i další závodní stáje, protože tím došlo k úspoře neodpružených hmot a k zlepšení akcelerace, resp. zkrácení brzdné dráhy.
Ačkoliv byla hmotnost Mk12 oproti konkurenci nízká – necelých 300kg, tak nebyl v závodech tak úspěšný, jak se od něj očekávalo. Bylo to zejména kvůli problémům s převodovkou, která zapříčinila, že rok 1957 nebyl pro stáj Lotus úspěšný. V tomto roce navíc naplno pocítil nástrahy motorsportu a balancování na hraně mezi životem a smrtí – tragicky zahynul Herbert Mackay Frazer, jezdec stáje Lotus.
Další projekty
Nezastavitelný a nápady chrlící Colin Chapman už ale měl brzy dva další projekty – vozy určené na běžné silnice. Byly to Lotus Seven a dále Lotus Elite. Přitom typ Seven se de facto bez velkých změn vyrábí dodnes, ať už přímo pod značkou Caterham, nebo v podobě stavebnic řady dalších firem. Ostatně, jedna taková je i v ČR ve Smržovce – firma Kaipan. Oba projekty byly velmi úspěšné a umožnilo to Colinovi věnovat se dále svému hlavnímu cíli – závodní stáji Lotus.
Premiéra závodní stáje Lotus proběhla na městské trati v Monacu na středomořském pobřeží francouzské riviéry. Závodními jezdci byli Cliff Allison a Graham Hill, tehdy ve voze Mk12. Šesté místo Cliffa Allisona bylo rozhodně při premiéře velkým úspěchem.
To, že byl Colin Chapman zvyklý využívat na maximum možnosti použitých materiálů se současnou snahou vozy co nejvíce odlehčit, se pochopitelně projevilo také v tom, že se jezdci dostávali poměrně často do nebezpečných situací. Tehdy prostě ještě nebyly k dispozici simulace namáhání a pevnostní výpočty s koeficienty bezpečnosti tak, jak je známe dnes, a předimenzování konstrukce znamenalo být těžší a tudíž pomalejší.
V roce 1958 Colin Chapman stále ještě závodil v závodech GT, kde soupeřil třeba s Jimem Clarkem, tehdy začínajícím amatérem, který se proslavil až později. Colin se ale především soustředil dále na Formuli 1 a větší prosazení svého týmu, což se zatím stále nedařilo ani v sezóně roku 1959. Navíc tým Lotus opustil Graham Hill. Současně s tím se ale firma Lotus, zabývající se také paralelně výrobou sportovních vozů pro běžné silnice, přestěhovala do nové výrobní haly, kde se připravovala sériová výroba modelu Elite.
Pro další sezónu v roce 1960 připravil zcela novou formuli Lotus Mk 18. U této formule navíc vymyslel Colin Chapman snadnou záměnu motoru pro formuli 1, nižší formuli 2 a také juniorské formule, přičemž další hlavní komponenty zůstávaly stejné, což by pochopitelně dnes nepřicházelo do úvahy kvůli rozdílným požadavkům, předpisům atd. Tehdy to byl ovšem geniální tah, protože firma Lotus získala mnoho objednávek na juniorskou kategorii svých formulí.
V kokpitu formule Lotus Mk 18 se pak objevil poprvé i legendární Stirling Moss, který zvítězil na městském okruhu v Monacu. V témže roce nicméně Colin Chapman znovu pocítil nástrahy formule 1. Jezdec Alan Stacey, který musel zaskočit za Stirlinga Mosse kvůli nehodě, měl také vážnou nehodu a svým zraněním podlehl.
Na další úspěchy závodní stáje v průběhu 60. let 20. století se zaměříme v pokračování tohoto článku.
Autor: Jan Plomer
Doporučujeme
Škoda
Volkswagen
Cupra
Mercedes-Benz
Ford
BMW
Audi
Opel
Renault
Toyota
Mazda
Fiat