Citroën Xsara Picasso (2000-dosud) - umění a prostor

14. 3. 2005 • 00:00

Drahá a velká MPV získala v devadesátých letech na popularitě, ale výraznější příjmy automobilek měl přinést až větší objem prodaných vozů, což si uvědomil jako první Renault, které přivedl na trh Mégane Scénic – malé MPV na podvozku vozu...

Citroën chtěl využít rostoucí segment mini MPV stejným způsobem a povedlo se. Od počátku roku 2000, kdy se nový van začal prodávat na domácím trhu, sklízel automobil jeden úspěch za druhým. Bohužel krása a velký prostor nejsou všechno a tak Xsaru Picasso trápí řada neduhů, na které si musí zájemci o relativně mladý model dávat pozor.

Úspěch Méganu Scénic nedal spát většině konkurentů na evropském kontinentu. První roky byl tento Francouz na trhu osamoceným reprezentantem a tak Renault mohl v klidu chrlit na trh vše co byl schopen vyrobit, aniž by mu šlapaly na krk konkurenční výrobky, jak je to běžné v ostatních třídách. Citroën přišel se svou odpovědí mezi prvními, zatímco třeba srovnatelný Volkswagen Touran se na trhu objevil až o další tři roky později. Úspěch na domácím francouzském trhu byl zopakován také na dalších evropských odbytištích, včetně toho českého. Citroën novinku nabídl za příznivou cenu lehce nad půlmilionovou hranicí a tak se v roce 2001 prodalo 1233 kusů Xsar Picasso, v roce 2002 pak 1030 ks, v roce 2003 732 kusů a v minulém roce již jen 514 ks. Klesající tendence prodeje odpovídá stárnutí modelu (prakticky jediné lehké vylepšení v minulém roce), ale také zavádění zcela nových modelů, které v době uvedení Picassa vůbec nebyly na trhu.

Snad nejdůležitějším charakterovým znakem Picassa je prostorný interiér, který tvůrci rozumně uspořádali jen do dvou řad sedadel. Přicházíte tak o možnost přepravovat až sedm cestujících, což byl trumf třeba Opelu Zafira, ale kultura cestování šestého a sedmého pasažéra stejně nebývá vysoká, takže volbu Citroënu chválíme. V zádi díky tomu zbyl velký prostor pro zavazadla (výrobce udává 550 až 1970 dm3!). Zavazadlový prostor je velmi dobře přístupný výklopným víkem, které se nejprve otevře do výšky 1720 mm a je-li to málo, lze víko přizvednout do vyšší polohy 1860 mm nad vozovkou. Výška nákladové hrany kufru nad zemí je u nezatíženého vozu 560 mm a stejná hodnota platí i pro výšku zavazadlového prostoru pod plato. Mezi zadními podběhy je minimální šířka 1150 mm. Náhradní kolo je umístěno pod vozem.

Ze siluety Xsary Picasso jsou nejpatrnější neobvyklé proporce vozu se značně skloněným zadním sklem. Zlí jazykové tvrdí, že není zřejmé kde má Picasso předek a kde zadek, ale je tu i druhý tábor, který si vzhled Picassa nemůže vynachválit. Velký rozvor 2760 mm je vítaná vlastnost tohoto Citroënu, protože cestující mají k dispozici dostatek prostoru v podélném směru. V době uvedení nadprůměrná šířka 1,75 m dnes již byla dostižena i těmi nejlepšími v nižší střední třídě. Vnitřní prostor v oblasti ramen vzadu dosahuje dobrých 1500 mm, takže tři lidé nejsou utlačováni tak moc jako v jiných vozech obdobné velikosti. Zcela rovnou podlahu ocení prostřední pasažér, který tak může pohodlně odložit nohy v místech kde konkurenční vozy mívají zvýšený podlahový tunel. Praktičnost Xsary Picasso se ukáže ve chvíli kdy se rozhodnete sklopit nebo dokonce demontovat tři samostatná sedadla v zadní řadě. V prvním případě se překlopí opěradla a sedáky vpřed, ve druhém případě můžete nechat tři sedačky doma. Zavazadelník pak pokračuje rovnou plochou, až ke zlomu mezi podlahou vozu a úrovní kufru. V běžném pětimístném uspořádání je v pravé části zavazadlového prostoru upevněna plastová rozkládací přepravka na kolečkách, která se bude hodit třeba při nákupech.

Jízda s Xsarou Picasso bude vyhovovat rodinným výletům, automobil i posádka se cítí nejlépe při poklidné jízdě, kdy vynikne dobré odpružení a nevadí místy nepřesné řazení. Velký rozvor je nepraktický snad jen při otáčení, na které potřebuje tento minivan alespoň 12 m širokou cestu. Sedadla mají spíše charakter křesel s minimálním bočním vedením. V interiéru je k dispozici řada odkládacích prostor včetně „pašeráckých“ schránek v podlaze.

Rodinnému charakteru odpovídá také nabídka motorů. Základní zážehový čtyřválec 1,6 l (70 kW) zpřístupnil minivan širokým vrstvám, ale dynamické chování 1,3 tuny těžkému MPV právě neposkytuje (0-100 km/h za 13,1 s). Lépe je na tom verze 1.8 16V s 85 kW resp., motor Xsary Picasso 2.0 16V (100 kW) dodávaný výhradně s automatickou převodovkou.

Velkou oblibu si právem vysloužily vznětové motory HDI. K nejvíce doporučovaným patří 2.0 HDI (66 kW), který má díky točivému momentu 205 Nm při 1900 ot./min dobré předpoklady pro provoz s plným zatížením, ale celkově je dynamika jen o málo lepší než u základního zážehového motoru. Plus je poměrně nízká spotřeba, která se bude běžně pohybovat okolo 7 l/100 km, kladem ve srovnání s konkurencí je klidnější projev common-railu. Teprve nedávno se ve výrobním programu objevily maloobjemové motory 1.6 HDI (80 kW), které lze také bezpochyby doporučit, ale jejich cena bude dozajista položena podstatně výše. První Xsary Picasso z roku 2001 lze u nás v bazarech nyní dostat až desítky tisíc korun pod hranicí 300.000,- Kč.

Až dosud jsme spíše chválili, jenže nové jméno bohužel definitivně nezmění kvalitativní pověst Citroënů. Nejčastěji kritizovanými položkami bývá ledabylé zpracování dílů v interiéru, které po čase začínají vrzat, sedadla jsou pod tíhou hmotnějších pasažérů rychle vysezená a samostatnou kapitolou mohou být všemožné závady jejichž společným jmenovatelem je problémová elektronika. Bezdůvodně se tak například spouštějí varovné blikače, nebo v horším případě imobilizér (odstavení motoru). Vadné bývají alternátory a nepříjemný je nepřesný palivoměr, který již mnoho řidičů přinutil k vycházce k čerpací stanici s kanystrem v ruce.

Časopis Auto Motor und Sport přidává další sadu závad: časná koroze výfuku, předčasné zahlcení palivového filtru, vadný snímač množství nasátého vzduchu a vysoké opotřebení brzdového obložení.

ADAC počítá mezi konstrukční nedokonalosti slabé topení, které se zdá být nedostatečně účinné hlavně cestujícím na zadních sedadlech. Statistika TÜV Xsaru Picasso samostatně nevyhodnocuje, model je zahrnut pod řadu Xsara, kde převažují hatchbacky a kombi.

Autobild informuje, že při průměrném zatížení je třeba měnit tlumiče přibližně po 70.000 km a často diskutovaná koroze podvozkových komponentů není ve skutečnosti příliš závažným problémem, protože je zpravidla jen o povrchovou rez. Kuriózní závadou prvních Xsar Picasso bylo potkání se netradičně uspořádaných stěračů.

Chytře navrženému automobilu s velkým prostorem pro posádku i zavazadla bohužel schází k dokonalosti důslednost a disciplína při výrobě a následném odstraňování problémů. Nespolehlivá elektronika je problémem řady dnešních automobilů a zákazníky nepotěší, že jde mnohdy o nákladné opravy. Na svůj věk je automobil podle crash testů Euro NCAP nadprůměrně bezpečný, další dobrou zprávou je, že Citroënovo MPV je pod úrovní cen konkurenčních MPV a je jich přitom v oběhu stále mnoho, takže zákazníci, kteří se pro Xsaru Picasso rozhodnou, mají z čeho vybírat.