Dopravní hluk: Je to jako boj s větrnými mlýny

V horkém srpnovém dopoledni stojíme na pražské ulici 5. května ve směru ven z města, kde se chystáme změřit intenzitu hluku z dopravy. Nastavujeme na stativ měřič hluku Norsonic 40 zapůjčený na dopravní fakultě ČVUT. Zapínáme přístroj, chvíli nabíhá… Okolo zatím projíždějí desítky aut. Na displeji se zobrazují první výsledky: mezi 63 až 82 decibely. Horní hranice se ukazuje, když například projede dodávka v závěsu za nákladním autem. „Takový zvuk má v přírodě středně silná bouřka nebo vlnobití,“ komentuje naše výsledky měření docentka ČVUT fakulty dopravní Kristýna Neubergová. Během hodiny redakčního sběru dat o úrovni hluku projedou kolem nás stovky vozidel. Jsme rádi, že po šedesáti minutách můžeme zmizet, intenzita hluku nám začala vadit. „A to jste měřili jen hodinu. Vezměte si, že kdyby to mělo být měření studie o hluku třeba pro místní zastupitelstvo nebo soud, muselo by ze stejného místa probíhat čtyřiadvacet hodin,“ dodává docentka ČVUT. Jen pro úplnost dodáváme, že maximální přípustná hladina hluku ze silniční dopravy na hlavních tazích je 60 decibelů během 24 hodin. Podle dat Světové zdravotnické organizace WHO již hluk nad 55 dB je do velké míry obtěžující a může způsobit celou řadu onemocnění.

Těžký boj

Snížit hluk na takovou míru, aby odpovídala hygienickým limitům, ovšem není jednoduché. Právě na ulici 5. května se o to hlavní město pokouší už řadu let. „V roce 2010 tu byla snížena rychlost ze sedmdesáti na padesát kilometrů v hodině,“ říká mluvčí magistrátu Vít Hofman. K poklesu hluku o tři decibely tím skutečně došlo, navíc byl v letech 2010 a 2012 nanesen „tichý“ asfalt. To podle mluvčího přineslo další pokles jeho intenzity: v průměru o 6 až 7 dB. „V úseku Na Strži – Jižní spojka hladiny hluku po výměně povrchu v roce 2012 splňovaly hygienické limity. I nadále je ale překračují v nočních hodinách mezi Nuselským mostem a ulicí Na Strži. Přes den tam hodnoty leží v pásmu nejistoty, tedy limity nejsou prokazatelně dodrženy,“ vysvětluje Hofman. A to je jen jeden příklad z mnoha.

Pomaleji, nebo technologicky?

Je lepší v úsecích se zvýšeným hlukem jezdit pomaleji, nebo vytvářet protihluková opatření? „Snížení rychlosti sice přinese mírný pokles hladiny hluku, ale lidské ucho to skoro nepozná,“ připomíná Neubergová a dodává další negativum: „S pomalejší jízdou narůstají emise vozidel, takže tudy cesta spíše nevede.“ Měření třeba na magistrále v Praze navíc ukázala, že pokles hluku je poloviční než při aplikaci protihlukových opatření.

Mezi aktivní, jež brání samotnému vzniku hluku, počítá Neubergová třeba snížení intenzity dopravy nebo zákaz vjezdu nákladních automobilů. Při malých rychlostech ve městě totiž způsobí podle dat z ČVUT stejný hluk jako dvacet osobních aut, při vyšších mimo zastavěné oblasti pak už pouze jako pětice.

Pasivními, která eliminují už vzniklý hluk, míní například zemní valy či protihlukové stěny: ať už klasické nebo v kombinaci se zelení. Musí být ale udělané pořádně. „Při měřeních našich studentů se třeba ukázalo, že v místech, kde nedoléhají betonové bloky stěn, pak hluk v prakticky neztenčené podobě snadno prostupuje dál,“ říká docentka ČVUT. Jako spíše problematické řešení pak vidí gabiony (drátěné klece vyplněné kamenivem nebo dalšími materiály), které mají tlumící hodnotu velmi omezenou. Dalším vhodným řešením by mohlo proto být masivnější používání „tichých asfaltů“. Je to ovšem podle ní dražší technologie, navíc poměrně čerstvá. „Aby se udržely původní akustické vlastnosti, povrch vyžaduje zvláštní speciální strojní údržbu zhruba jednou za rok,“ připomíná Hofman brzdu jejich masovějšího rozšíření.

Sáhněte do portmonky

Vyvěšení značek omezujících rychlost je nejsnadnějším a nejlevnějším řešením, které ale hluk příliš nesníží, a ještě zvyšuje emise. Účinná protihluková opatření jako stěny nebo tiché povrchy jsou určitě dražší. Konkrétního údaje jsme se ale nedopátrali. „Je to individuální, vždy záleží na místních podmínkách, úrovni dopravy, okolní zástavbě či použité technologii,“ tvrdí Barbora Lišková, mluvčí pražské Technické správy komunikací. Je třeba se tedy rozhodnout – investovat do účinnějších, ale dražších protihlukových opatření, nebo postupovat administrativně? Svět motorů má jasno – peněz nelitujte!

Víte, že…

… protihluková stěna dokáže snížit intenzitu hluku až o 20 decibelů? Musí být ovšem nainstalována správně a také být ze vhodných materiálů, jinak je její účinnost jen částečná.

… se zdvojnásobením vzdálenosti od zdroje hluku dojde k poklesu jeho hladiny přibližně o tři decibely?

… relevantní měření hluku pro úřady nebo soudy vychází buď z 24hodinových měření, jejichž výsledky jsou pak zprůměrovány, nebo modelací dat? Tedy že se data odeberou jen z části posuzované doby a pak se podle křivek intenzity dopravy v oblasti zprůměrují na počítači.

… člověk vnímá zvuk na frekvencích od 10 do 20 000 herzů?

... limity hluku pro den (6-22 hodin) činí 70 decibelů? Pro dobu od 22 do 6 hodin pak ještě o deset decibelů méně.

... v Česku je celkem padesát kritických lokalit, kde jsou dosahovány výrazně nadlimitní hladiny hluku?

... v Praze zasahuje nadlimitní hluk celkem 13 procent obyvatel, tedy asi 120 000 lidí?