Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Ford Forty-Nine (2001-2002): Retro vzpomínky na poválečné časy se fanoušci nedočkali

Aleš Dragoun Aleš Dragoun 4. 1. 2021 • 13:08
35
Zobrazit náhledy (35)
Ford Forty-Nine Ford Forty-Nine Ford Forty-Nine Ford Forty-Nine Ford Forty-Nine Ford Forty-Nine Ford Forty-Nine Ford Forty-Nine Ford Forty-Nine Ford Forty-Nine Ford Forty-Nine Ford Forty-Nine Ford Forty-Nine Ford Forty-Nine Ford Forty-Nine Ford Forty-Nine Ford Forty-Nine Ford Forty-Nine Ford Forty-Nine Ford Forty-Nine Ford Forty-Nine Ford Forty-Nine Ford Forty-Nine (1949) Ford Forty-Nine (1949) Ford Forty-Nine (1949) Ford Forty-Nine (1949) Ford Forty-Nine (1949) Ford Forty-Nine (1949) Ford Forty-Nine (1949) Ford Forty-Nine (1949)

Ford Forty-Nine byl vzpomínkou na poválečné vozy s modrým oválem ve znaku, ale i rozmach kultury hot rodů a customů. V sérii se ale nakonec neobjevil...

V Detroitu 2001 americký Ford vzpomínal na modelový rok 1949. Na NAIAS (North American International Auto Show) představil kupé Forty-Nine. „Devětačtyřicítka“ v retro stylu byla nejen poctou oněm poválečným klasikům, ve své době poměrně převratným. Vzdala hold i americkým custom cars, tedy individuálně stavěným výkonným automobilům s moderní technikou a nezřídka „historickým“, ale značně modifikovaným vzhledem. Aby ne, navrhl ji totiž Chip Foose, výrazná osobnost scény customů a hot rods za oceánem.

Originály

Fordy modelu '49 byly představeny na autosalonu v New Yorku v červnu 1948. Už nevycházely z předválečných modelů, šlo o první zcela novou konstrukci. Žádné vystouplé blatníky, naopak hladké plochy a nezávislé zavěšení místo tuhé nápravy alespoň vpředu. Ještě předtím, než dealeři vůbec dostali první vozy, evidoval Ford 1,3 milionu objednávek! Prodávaly se v rozličných variantách: jako dvou- a čtyřdveřové sedany, kupé, kombi s módní částečně dřevěnou karoserií a kabriolety.

Získaly několik cen za design. Teenageři po celých Státech je mohutně upravovali, ladili motory, zavalité karoserie modifikovali, aby vypadaly sportovněji, stranou nezůstávaly ani podvozky. Většinu z nich si však oblíbily rodiny, kterým Ford sliboval sedadla měkká jako domácí pohovka. Poslední pak lákal mladší kupce, ty automobilka tolik pro zlepšení image potřebovala. O více než půlstoletí později už byla situace jiná. Modrý ovál se pokusil oživit slavné časy tradičních automobilů a ducha poválečného modelu. Pamětníků žilo tehdy ještě dost...

Pod kapotou

Retro frčelo a dvoudveřové auto s prosklenou střechou se stalo senzací. Techniku nemuseli v Dearbornu hledat dlouho, měli nový Thunderbird, jedenácté generace, také v retro stylu a jeho sériová výroba se právě připravovala. Podlahová plošina pocházela právě z něj. Stejný původ měl i motor, atmosférický vidlicový osmiválec (jak jinak?) objemu 3934 cm3 (průměr 86,1 x 85.1 mm) s výkonem 185 kW (251 koní). Rozvod DOHC a čtyři ventily prozrazovaly moderní techniku, nešlo o žádný historický „ingot“, rozevření válců měl ale klasické devadesátistupňové. Motorový prostor kombinoval černou s chromem a nerezem. Hotové umělecké dílo, radost pohledět...

Fanoušci Jaguaru vědí, jednalo se agregát AJ-V8, který poháněl hlavně britské vozy s divokou kočkou. Prakticky stejný objem 239 krychlových palců (3917 cm3) měl ale i historický vidlicový osmiválec flat-head ve Fordech ´49.

Karoserie

Na předních blatnících se ale skvěla silueta ptáka a v ní nápis „POWERED BY“. Ford se samozřejmě neodkazoval na značku, která tenkrát patřila do jeho portfolia, nýbrž na svou vlastní. Auto nicméně vyznávalo klasickou koncepci, pohonná jednotka byla uložena podélně vpředu a přes pětistupňovou samočinnou převodovku poháněla zadní kola. Jak se sluší a patří.

Čisté tvary karoserie nalakované sametově černou barvou s oblou zádí umocňovaly kulaté hlavní reflektory s vysokou svítivostí (HID) i mlhovky pod nimi v nárazníku. Na kapotě zářil nápis „FORD“. Malá zpětná zrcátka měla elipsovitý tvar, chyběly střední sloupky. Koncové uzounké diodové proužky se zařezávaly hluboko do boků. Kliky byly skryté, stěrače rovněž, aby nerušily vzhled, obří leštěná kola dvacetipalcová. Dvě koncovky výfuku se vměstnaly do zadního nárazníku. Tmavý lak doplňovaly chromované prvky. Kromě modelu '49 byly konečné tvary ovlivněny i Crestline Skylinerem ročníku 1954 a Crown Victorií, ovšem tou z poloviny 50. let.

Interiér

V minimalistické, jednoduché a elegantní kabině takřka vše připomínalo konec čtyřicátých a začátek padesátých let minulého věku. Třeba elektronický rychloměr s analogovým otáčkoměrem, dvouramenný volant s věncem, kolem kterého se nacházely některé ovladače a tlačítka, například rádia a tempomatu. Tady byla jasná inspirace kovovými prstencovými klaksony...

Panel s dalšími „čudlíky“, mezi kterými bychom našli nastavení klimatizace a audia, se vysouval, jinak zůstával decentně skryt, aby nerušil vzhled. Zvuková aparatura zahrnovala měnič CD a subwoofer s 200wattovým zesilovačem. Kolem centrálně umístěných hodin se nacházely digitální teploměry včetně oleje a palivoměr. Čelní sklo dělila opticky na dvě poloviny svislá kovová tyčka, připomínka poválečných dvoudílných oken. Byla ale vsazena uvnitř a namontováno na ni vnitřní zrcátko, takže to šlo libovolně posouvat. A navíc ještě obsahovala anténu.

Zaujala klubovková sedadla bez opěrek hlav, navíc potažená kůží ve dvou barvách, černé a červené. Nastavovala se moderně elektricky. Vypadala jako samostatná, ve skutečnosti byla ale propojena jako celistvé lavice. Interiér rozděloval dlouhý dělicí, tzv. „plovoucí“ panel, který procházel středem a obsahoval ventilační otvory pro přední i zadní část. Tahle široká konzola fungovala zároveň jako další výztuha. Chytré...

Kabriolet

Určitě se našla spousta zájemců, kteří by si takové auto rádi postavili do garáže. O rok později je na stejném místě modrý ovál navnadil vínovým kabrioletem, který byl ovšem na rozdíl od kupé pouze nefunkční maketou v „životní“ velikosti. Ford zde skutečně oficiálně oznámil, že oba půjdou do výroby. Jenže... klientela nakonec ostrouhala, Američané své plány přehodnotili. Obrovská škoda, protože pár kusů by si určitě fanoušci nechali přivézt i do Evropy... Zda by v prodejích překonal obchodně neúspěšný T-Bird, to jsou jen spekulace.

Potěšeni byli alespoň milovníci závodních her, neboť s kupé si mohli zajezdit ve Ford Racing 2 (2003). A sběratelé modelů si postavili zmenšeninu v měřítku 1:18 od Auto Artu do vitrínky. Kabriolet se objevoval na různých výstavách a autosalonech v USA po další dva roky od premiéry. V srpnu 2010 jej vydražila společnost RM Auctions při slavném týdnu v kalifornském Monterey za 67.100 dolarů (1,29 milionu korun v té době). Nakonec jej koupil do své sbírky Wayne Davis. Právě coby součást jeho kolekce byl začátkem ledna 2019 prodán síní Mecum na aukci v Kissimmee (Florida) za 51.700 dolarů, suma tehdy odpovídala částce 1,16 milionu korun.

Počátkem nového tisíciletí ještě tak úplně automobilovému světu nevládly crossovery a všelijaká UV (sportovního na většině není vůbec nic, proto bez písmene S). Natožpak elektrická... Retro auta zpoza Velké louže jsme si ovšem koupit mohli. Třeba Chrysler PT Cruiser, Chevrolety HHR, jezdilo u nás i pár pick-upů SSR s pevnou skládací střechou. Američané zase šíleli po New Beetle od VW...

Zdroje: archiv auto.cz, Ford Motor Company, Supercars.net, Wikipedia, Auto World Press, Cnet Road/Show, Conceptcarz.com, DrivingEnthusiast.net, RM Auctions, Top Speed, diseno-art.com, 3D Warehouse, Ultimatecarpage.com, 1A Auto, ChicagoAutoShow.com, Carstyling.ru, MotorsportTotal.com

Foto: Ford Motor Company

Související články

Témata

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerátZobrazit nabídku