Hamburg-Berlin Klassik, 1.den: Snídaně je základ

Jestliže mám před sebou nějaký závod, nikdy si nedám k snídani kafe, vždycky jenom čaj. To mi říká s kamennou tváří nad croissantem s marmeládou John Haugland před startem rallye Hamburg-Berlin Klassik 2014.

Když to povídá závodnický guru, v jehož norské škole rychlé jízdy se učil třeba Petter Solberg, asi na tom něco bude. A zcela vážně dodává, že talent a peníze jsou jen částí dispozic k tomu, stát se dobrým závodníkem.

Hned od rána mám šanci hltat od Johna řidičské zkušenosti. Jakmile zjistí, že „naše“ Škoda Popular přezdívaná Malá dohoda z roku 1937 je původně čistokrevným závoďákem, hned k vozu více přilne.

Rozhovor s Johny Hauglandem: Škoda 130 RS byla lepší než Porsche 911

Po prvním osahávání už řadí zcela bezchybně a nijak mu nevadí, že je v třístupňové převodovce synchronizovaný jenom přeskok mezi dvojkou a trojkou. Náramně si pochvaluje motor a brzdy. Mimochodem škodovky jsou mezi diváky velmi oblíbené – „Skóda“ jak místní Němci vyslovují, asi nepůsobí tak nabubřele jako Mustangy, Buicky či Mercedesy, co kolem sebe vídáme.

Bohužel se nám během prvního dne příliš nedaří. Výsledky zkoušek sice na jeho konci ještě neznáme, o pár vlastních chybách ale víme. Jedno chybné zabočení následovalo krátce na startu v Hamburku, další na konci soutěžního dne.

Časový limit dojezdu naštěstí pro nás nestihnul skoro nikdo, takže nás to zase tak moc netrápí. Bohužel jsme asi nasekali trestné setiny (ve veteránské rallye co setina, to bod) i v krátkých časovkách. John říkal, že spánek je stejně důležitý jako čaj a uklidněné srdce. Tak uvidíme zítra…

John Haugland radí

Dobrý závodník se musí umět soustředit a tedy dobře ovládat své tělo – zklidnit tepovou frekvenci srdce, dýchání a potlačit nervozitu. Jedině tak je schopen jezdit na 99 %. Stoprocentní nasazení už je na hranici nepřípustného rizika a co je nad ní, to zodpovědného jezdce nezajímá. Jedno zda jede rallye na šotolině, nebo s naleštěným veteránem.

Foto: Petr Homolka a autor

Pojedeme rallye jako navigátoři Johna Hauglanda