IAA Hannover 2016: Staré náklaďáky na vlastní oči

Hannoverské výstaviště tvoří celá řada hal o různých velikostech. Kdo se do nich nevešel nebo nechtěl platit za krytou výstavní plochu, mohl vzít za vděk venkovními prostory mezi jednotlivými pavilony. Co v nich najdete, o tom informoval plánek, který jste dostali při vstupu na výstaviště. Pouze hala číslo 22, umístěná nejdále od rušných míst výstaviště nebyla v plánku nikterak popsaná. Čistě ze zvědavosti jsme k ní zabrousili. Teprve u vchodu do ní jste se mohli dozvědět, že hostí americké „náklaďáky“ a oldtimery. Po vstupu jsme pak byli jak u vytržení. Prostě krása, navíc žádné davy. Jen vystavovatelé či lépe řečeno majitelé ukazovaných skvostů. Takže co bylo v trochu tajuplné hale číslo 22 k vidění?

Americké stroje: Kenworth a Peterbilt – americký král a korunní princ

Kdysi dávno jsem v sesterském Auto Tipu četl sérii článků o amerických tahačích a náklaďácích. Někdejší autor tituloval Kenwortha králem tahačů, Peterbilta korunním princem. Na IAA byl k vidění jednak Kenworth W900 a T 800 a dále Peterbilty 379 a 388. Zajímavé je, jak tato auta vypadají na první pohled stále stejně, přičemž v útrobách ukrývají nejmodernější techniku, díky níž plní i přísné emisní normy.

Vystavený Kenwortht W900L se stále vyrábí a to od roku 1989. Prezentovaný kousek ovšem opustil brány závodu v roce 2007. Starším sourozencem byla řada T 800 z roku 1983. Poháněl ji šestiválec Cummins diesel o objemu 14,0 litru a výkonu 295 kW. Alternativou ke Kenworthu je v Americe již zmíněný Peterbilt, zde prezentovaný jednak moderním zástupcem 379 (z roku 2005) a dále řadou 388.

Západoněmecká produkce: Faun, Klöckner Humbolt Deutz a MAN – spolutvůrci „hospodářského zázraku“

Nejvíce zastoupena byla auta vyráběná v někdejším západním Německu. Tehdy zde existovalo až překvapivě velké množství značek, neboť válkou poničené Německo potřebovalo nákladní auta k obnově své země. Značka Faun (Fahrzeugfabriken Ansbach und Nürnberg AG) dnes vystupuje pod jmény Radano Faun a Faun Umweltechnik. Prvně jmenovaná vyrábí zejména těžké autojeřáby, ale také rypadla a jinou stavební techniku. Druhá uvedená značka pak stroje pro komunální služby (čištění komunikací aj.). K produktům Faunu patří také průmyslové roboty Kuka, které najdete v mnoha fabrikách na výrobu aut (Wolfsburg, Mladá Boleslav, TPCA aj).

Faunů bylo k vidění hned několik, všechny se vyznačovaly neobvykle dlouhým „čumákem“. Za všechny zmíníme stroj L7Z. Řada L7 se vyráběla od roku 1950, a to v různých verzích, jako valník či třeba třístranný sklápěč. K pohonu se používal motor od firmy Deutz o objemu 13,5 litru a výkonu 150 koňských sil.

Opodál stál sklápěč Klöckner Humboldt Deutz Pluto 200 D 16 AK. Vyráběl se od roku 1953 a pod jeho kapotou mohly být až dvanáctiválcové motory firmy Deutz, jak je ostatně zřejmé z názvu. Značka svá auta pojmenovávala podle planet naší sluneční soustavy – existoval také Saturn, Jupiter či Merkur.

Stejnou éru jako dva předešlé stroje symbolizoval také MAN 515 L1 z poloviny padesátých let. K pohonu sloužil šestiválcový motor vybavený přímým vstřikováním nafty! Vyobrazený vůz je „pětitunou“. Modernější éru MANu zastupoval tahač návěsů 20.361 FVLS z roku 1987 s motorem o objemu téměř 12 litrů a výkonu 265 kW.

Osobně mě nejvíce zaujal klasický valník Daimler-Benz typ 1932. Asi proto, že doma vlastním věrnou kopii od firmy Matchbox, dokonce s přívěsem a zcela identickým nátěrem – zelený vůz, žlutá plachta. Vystavený vůz se narodil v roce 1979. Zadní nápravu poháněl desetiválec OM 403 a celková hmotnost tohoto stroje činila 19 tun.

Zbytek západní Evropy: Volvo, Scania a Fiat – jezdily i u nás

Koncern Fiat v minulosti vyráběl všechno možné. Od aut, přes námořní techniku až po letadla (divize Fiat Avio). A také těžké užitkové automobily. Ty na IAA 2016 zastupoval typ 691 NB Viberti V18S z roku 1974. Jedná se o čtyřnápravový valník, přičemž první dvě nápravy jsou řídicí. Užitečná hmotnost stroje činila 44 tun a vůz byl k vidění i s přívěsem.

Švédsko reprezentovala jednak úžasná „čumáková“ Scania T143 z roku 1983 a dále Volvo F89 vyrobené v roce 1976. Na obě auta si možná vzpomenete, neboť bývala k vidění i na našich silnicích. T143 poháněl motor Scania o výkonu 500 koní, který tahač dokázal rozjet na rychlost 85 km/h. Volvo nabízelo 330 koní a maximálku až 90 km/h.

Tábor „míru a socialismu“: Škoda, Kamaz a IFA – vzpomínáte na ně?

Malé překvapení nám přichystal náš starý známý trambus, jak se mu tehdy v 80. letech pro jeho koncepci přezdívalo. Jde o Škodu 706 RT, na jejímž podvozku vznikl také legendární autobus Škoda RTO. Vystavený kus vyrobily závody v Plzni v roce 1964. Budka měla původně vínovo-žlutý nátěr, přičemž auto provozovali v Drážďanech. Kompletní renovace stroje tak, jak jej vidíte, proběhla v roce 2009. Stejnému majiteli patřila také vystavená IFA (Industrieverband Fahrzeugbau) L60 z roku 1988. L60 se vyráběla od září 1986 a ve výrobě se tak udržela pouhé čtyři roky. Za tu dobu vzniklo 20 293 aut.

Mezi historickými trucky nechyběl ani ruský (sovětský) Kamaz 53212. Vystavený kus opustil brány továrny v roce 1984, avšak výroba tohoto trambusového typu probíhala už od roku 1976 až do roku 2000. Existoval v mnoha verzích, včetně těch, určených pro armádu.