Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

TEST Isuzu D-Max: Terénní jízdní dojmy z jižní Moravy

David Bureš
Diskuze (3)
Pick-up Isuzu D-Max je podle svých tvůrců osobní auto z dílny výrobce nákladních vozů. I díky tomu je opravdový pracant.

Isuzu je nejstarší japonský výrobce automobilů, v českém prostředí ale jeho vozy nejsou příliš známé. Není divu, protože Isuzu v Česku nabízí jediný osobní model D-Max, což je pick-up, tedy auto, které není zrovna pro české řidiče typické. Své zaryté fanoušky a majitele si ale D-Max najde a rozhodně není divu.

Značka Isuzu se aktuálně primárně zaměřuje na nákladní auta, proto o D-Maxu představitelé značky říkají, že je to osobní auto od výrobce nákladních vozidel. Není to jen marketingové lákadlo, ale skutečný charakter auta. D-Max je zkrátka těžký dříč, který se nezalekne žádné práce a žádného terénu. Přesvědčili jsme se o tom na motokrosové trati v Dubňanech nedaleko Břeclavi.

Vyjede všechno

Na motokrosové trati nás čekaly náročné podmínky, před kterými by většina SUV stáhla ocas a snad raději nechtěla nastartovat, než aby se do nich řidič s nimi pustil. D-Max se však hlubokého bahna a strmých výjezdů nebál, ba naopak, působil jako by se těšil na to, až se na trať vrhne a bude celý od bláta.

Konstrukce automobilu je velice bytelná. Rám podvozku se sedmi příčníky je opravdu masivní, navíc je vyroben z jednoho kusu, což u konkurence není samozřejmostí (např. Volkswagen Amarok má rám svařený z několika částí). Rovněž odpružení působí tak, že něco vydrží – vpředu jsou dvojitá trojúhelníková ramena, vzadu tuhá náprava s listovými pery. I díky poctivé technice zvládne D-Max na korbě převést 1.000 kg těžký náklad nebo utáhnout až 3,5tunový přívěs. Představitelé značky pak opatrně přiznávají, že v případě nutnosti si D-Max poradí ještě s vyšším zatížením.

Před vjezdem na motokrosový okruh jsme masivním otočným ovladačem na středovém tunelu sepnuli redukci, aby se terénní schopnosti D-Maxu ukázaly v celé své parádě. Ve výchozím režimu je testovaný D-Max zadokolkou jako správný pick-up, vedle tohoto nastavení a redukce je tu ještě mód 4H, který umí při rychlostech do 100 km/h elektronicky připojit přední nápravu.

Isuzu D-Max Double Cab – ceny na českém trhu
Motor 2.5 biturbo 2.5 biturbo
Pohon 4x4 4x4
Zdvihový objem [cm3] 2499 2499
Válce/ventily 4/4 4/4
Největší výkon [kW/min] 120/3600 120/3600
Točivý moment [N.m/min] 400/1400-2000 400/1400-2000
Převodovka 6M 5A
Max. rychlost [km/h] 180 180
Komb. spotřeba [l/100 km] 7,3 8,4
Cena Basic [Kč] 836.900 -
Cena Custom [Kč] 931.300 975.700
Cena Premium [Kč] 992.300 1.036.700

Jízda na motokrosové dráze ukázala, že se D-Max rozhodně žádného povrchu nebojí. Strmé výjezdy a sjezdy? Pro D-Max hračka, stejně tak bahno, terénní zlomy nebo povrch s výraznými nerovnostmi. Na polní cestě pak automobil vysloveně ožije, když řidič sešlápne plyn a dá mu co proto na nerovném podloží. Když už D-Max náhodou v bahně uvízne, není to chyba auta, ale spíše řidiče, který si špatně najel nebo přidal plyn v době, kdy neměl.

D-Max terén jednoduše zvládá díky karoserii uzpůsobené pro náročné podmínky. Přední nájezdový úhel činí více než slušných 30°. U zadního nájezdového úhlu a u přechodového úhlu najdeme hodnotu 22°. Skvělá je i světlá výška 275 mm. D-Max si pak poradí s bočním náklonem 49° a dokáže se ponořit do vody hluboké 600 milimetrů.

Pick-up japonské značky obstojně zvládá i každodenní život. Přední náprava tlumí nerovnosti velice komfortně, záď vozu se ale při minimálním zatížení lehce natřásá. S tím se ale u pick-upů nedá moc dělat. Nejlépe se D-Max cítí na okresních silnicích, na městské ulice je se svými 5,29 metry délky a 1,86 metry šířky přece jen moc velký, na dálnicích pak ztrácí dech.

Skvělý motor s jadrným zvukem

V testovaném D-Maxu byl naším společníkem 2,5litrový turbodiesel kombinovaný s pětistupňovým automatem a pohonem všech kol. Moc na výběr ostatně zákazník ani nemá. Nabízený motor je v nabídce jediný, vedle automatické převodovky je však možné zvolit ještě šestistupňový manuál. Základní verze je pak výhradně zadokolkou.

Pětistupňový automat z dílny Isuzu může na silnici působit možná trochu archaicky, v terénu ale fungoval spolehlivě. Při běžné jízdě trochu vadí, že se v převodovce pocitově ztrácí kus výkonu a že jednotlivé převody mění velice rozvážně, bez zbytečného spěchu. Na druhou stranu automat umí v nízkých rychlostech vyřadit na neutrál a tím šetřit palivo. Také k jeho zpřevodování nemáme výhrad.

Dvakrát přeplňovaný agregát s výkonem 120 kW a točivým momentem 400 N.m dostupným v pásmu 1400-2000 otáček se nám hodně líbí, však Isuzu má s takovými motory bohaté zkušenosti, když je dnes největším světovým producentem vznětových jednotek. Turbodiesel sice zatím nesplňuje emisní normu Euro 6, díky výjimce však Isuzu může s jejím splněním počkat do příštího roku. Na modernizaci jednotky se již pracuje.

Čtyřválec si umí poradit i s nízkými otáčkami, není tak velký problém, když jej automat ve městě drží v otáčkách jen lehce nad volnoběhem. Ostatně do vyšších výšin ani není potřeba motor točit, ve vysokých otáčkách se řidič už příliš síly nedočká, navíc červené pásmo leží už pod 4500 otáčkami.

Práce v nízkých otáčkách spolu se zmíněným vyřazováním na neutrál vede k tomu, že motor naftu nechlemtá, ale jen ji usrkává. Při jízdě na okresní silnici jsme se při svižnějším tempu dostali pod hodnotu sedmi litrů, při započtení jízdy v terénu spotřeba vzrostla na 9,7 litrů. I to je však s ohledem na velikost D-Maxu perfektní hodnota. Jedinou výraznou nevýhodou jednotky tak zůstává její hrubý zvuk pod plynem.

Tvrdý, ale bytelný

Kabina podobně jako exteriér dokazuje, že D-Max je hlavně pracant než nějaký luxusní prostředek. Použité plasty jsou tvrdé jako kámen, ale bytelné. Úroveň zpracování je na výši, v interiéru rozhodně neskřípou panely palubní desky o sebe. Masivní jsou i ovladače.

Trochu nám vadil jen výškově nastavitelný volant, i s ním jsme se však na sedačce řidiče pohodově srovnali. Větším problémem byla navigace Pioneer, která umí zadat cíl jen v případě, že automobil stojí na místě. Bezpečnost je jedna věc, pokud ale cílové místo nemůže zadat ani spolujezdec, je to rozhodně chyba. Zadní sedačky pak i ve větší kabině Double Cab nabízí jen málo prostoru, a to hlavně v prostoru hlavy.

Závěr

Hlavní náplní života Isuzu D-Max je těžká dřina, a přesně tak je ho nutné brát. Jako poctivý dříč je D-Max velice dobré pracovní vozidlo, se svými terénními a užitečnými schopnostmi rozhodně má co nabídnout, a tak zákazník snadno přehlédne hrubý zvuk jinak podařeného motoru nebo pomalejší automat.

Vedle vyjmenovaných vlastností chce Isuzu zákazníky lákat k D-Maxu také pomocí individuálního přístupu. V nabídce je možná jen jeden motor, dvě převodovky, tři karoserie a tři stupně výbavy, Isuzu ale umí auto přizpůsobit podle specifických požadavků klienta nad rámec oficiálního ceníku. I proto na jízdní prezentaci D-Maxu nebyl ani jeden z exemplářů stejný. Vedle verze s luxusní výbavou je tak k dispozici i pouze podvozek s možností nástavby. Tou se třeba může stát prezentovaná sklápěcí korba od firmy Lagermax za zhruba 150.000 korun.

Historie Isuzu
Isuzu je nejstarší japonskou automobilkou, její kořeny sahají až do roku 1896. Tehdy byla firma loděnicí a jmenovala se Tokyo Ishiwaka Shipbuilding & Engineering. Osobní automobily začala společnost vyrábět až v roce 1922, prvním japonským autem byl licenčně vyráběný model Wolseley A9 původně britského původu. První vůz vlastní konstrukce následoval o sedm let později, stal se jím model Sumida. V témže roce se od mateřské Tokyo Ishikawa Shipbuilding & Engineering oddělila automobilová divize Ishikawa Automotive Works.
Označení Isuzu bylo poprvé použito v roce 1933, nesl jej lehký užitkový vůz, přičemž jméno odkázalo na řeku Ike. Jméno Isuzu následně použila i společnost založená v roce 1937, založená Automobile Industries (původně Ishikawa Automotive Works) a Tokyo Gas & Electric. Na užitková vozidla se Isuzu specializovalo i po válce, a to především díky armádním zakázkám od americké armády souvisejícími s válkou v Koreji.
V roce 1972 do Isuzu vstoupil americký koncern General Motors, když koupil přes třetinu akcií. Z toho důvodu mnohé modely Isuzu známe také s logy Opelu (Frontera či Campo). V roce 2002 však GM se svého podílu zbavilo, dnes v Isuzu vlastní část Toyota nebo Mitsubishi, které patří mezi největší akcionáře automobilky.
Od sedmdesátých let Isuzu trápily finanční potíže, a tak výrobce postupně opustil svět osobních aut a soustředil se na nákladní vozy a turbodiesely. Jedinými osobními vozy zůstaly pick-up D-Max a od něj odvozené SUV MU-X, které se však v ČR neprodává. V Asii se pak ještě nadále prodává stařičké SUV Panther, poprvé představené v roce 1991.

Foto: Martina Gonšenicová

David Bureš
Diskuze (3)
1. 6. 2015 20:07
Spotreba
Ta spotřeba je hodně dobra.
1. 6. 2015 17:25
neutral na P
Jak to prosím technicky funguje u mechanické páky voliče na P, že automat zařadí N?
Avatar - Aoyagi
1. 6. 2015 10:22
Zvuk
Zní o jak traktor, ale to asi většina dieselů.

Prodávají se vůbec v Čechách ještě nějaké pick-upy v benzínu? Hilux, Ranger, Navarra i Amarok jsou jen diesely... :-(