Lada Samara odešla na odpočinek, AvtoVAZ ukončil její výrobu
Ruská automobilka oznámila již dříve, že linky utichnou v prosinci 2013. Posledním kusem, který opustil brány továrny, se stal bílý pětidveřový hatchback 2114. Světlo světa spatřil 24. prosince. V pravoslavném Rusku je, jak známo, tento den pracovním. Sedan 2115 se mimochodem rozloučil již před rokem a třídveřová varianta 2113 letos v létě. Zda se bude Samara ještě někde montovat, není v tuto chvíli jasné. Podobný osud měly klasické žigulíky, neboť klasická řada
2107 se ještě stále rodí v Egyptě! Výrobce však oficiálně oznámil, že nástupcem se stane současná Granta, jejíž pětidveřové provedení přijde na trh příští rok a bude vyjíždět ze závodu IžAvto v Iževsku.
Lada Samara, tedy VAZ 2108 byla prvním moderním hatchbackem s pohonem předních kol v zemích východní Evropy. Podařilo se jí předběhnout konkurenta z Moskvy, Moskvič 2141. Mladoboleslavská Škoda 781 alias pozdější Favorit se tehdy nacházela ještě ve stadiu vývoje. Tehdejší Volžskij avtomobilnyj zavod tak reagoval na globální trendy, které umožňovaly zvětšit využitelný prostor ve voze, snížit jeho hmotnost, zlepšit jízdní vlastnosti nejen za nepříznivých povětrnostních podmínek, ovladatelnost i stabilitu. První skici Lady s předním pohonem vznikly na jaře 1977, v prosinci 1978 už jezdil první prototyp. Sériová výroba byla státními orgány schválena o rok později. Bylo však nutné najít zahraniční partnery a zakoupit licence na různé komponenty od závěsů McPherson přes hřebenové řízení, spojku, přední kotoučové brzdy a dokonce dveřní zámky i pneumatiky! S designem radili odborníci od Porsche. Byla podepsána také smlouva s italskou firmou UTS, technickým konzultantem a zároveň dceřinou společností Fiatu.
VAZ potřeboval auto na úrovni západních standardů. Nutno dodat, že design exteriéru původního modelu se opravdu povedl, jen „okap“ na masce chladiče trochu kazil dojem. Kvalita však hodně kolísala a Samara nakonec beznadějně zastarala. Zpočátku se však rozšiřovala nabídka karosářských verzí, k základnímu třídveřovému hatchbacku 2108 přibyl v roce 1986 pětidveřový 2109. V této fázi se uvažovalo i o kupé, dokonce s odnímatelnými panely střechy! Sedan 21099 se začal vyrábět až v prosinci 1990. Slušná byla i paleta motorizací, zprvu šlo o zážehové čtyřválce 1,1 l/39 kW, 1,3 l/48 kW a 1,5 l/55 kW. Favorit mohl závidět, kombi jako v jeho případě se ale neobjevilo nikdy, několik úpravců se pokusilo o kabriolety. Například designér Václav Král navrhl otevřenou Ladu Bohemia (1992).
Už v jedenadevadesátém prošla Samara (v SSSR a Rusku se jmenovaly tří- a pětidveřové verze Sputnik, tento název nesla pouze tříprostorová) výraznější modernizací. Dostala o něco kulatější nárazníky, nástavce prahů, jinou masku, přístrojovou desku, alespoň výškově nastavitelný volant, nové výplně dveří a zlepšené topení. Zavedení přísnějších emisních norem si vynutilo instalaci vstřikování. Patnáctistovka měla v tomto provedení nižších 52 kW. Ze západní Evropy však Samary zmizely na přelomu století.
Radikálně upravená „druhá generace“ (1997) se sem už nedostala, vyvážela se však do zemí s menšími emisními nároky, například na Balkán. Produkce původních modelů přitom pokračovala až do roku 2004. Samara 2 alias řada 2113/14/15 se dočkala osmiventilové šestnáctistovky s výkonem 60 kW, která splňovala alespoň normu Euro 3. První se na linkách objevil sedan, hatchbacky jej následovaly poté. Poznáme je na první pohled podle upravené přídě a světlometů s oranžovými blikači, které se protáhly do boků. Revolucí park prošel vnitřek, palubní deska se notně zakulatila. Nelze nepřipomenout, že ruská milice používala již dříve vozy s motory Wankel. Licenci na ně volžská automobilka nikdy neměla, šlo o okopírované agregáty Mazda. Samara existuje i v bezpočtu užitkových verzí (dodávky, pickupy...)
Stala se rovněž oblíbeným závodním náčiním nejen v bývalém Sovětském svazu. Tovární tým jezdil mistrovství světa v rallye, legendární Stasys Brundza postavil prototyp EVA skupiny B. Soutěžní auta nasazoval u nás i slušovický Agroteam. Na startu slavného Dakaru se objevily speciály, které ovšem měly motory Porsche a stál za nimi agilní francouzský dovozce Poch. Jeden z nich vyhrál egyptskou Rallye faraónů.
Celkem bylo nejen v Togliatti, ale i u dalších partnerů vyrobeno více než 5,2 milionu Samar. Provedení Baltic se například vyrábělo u Valmetu ve finském Uusikaupunki Původní řada má na těchto číslech sedmdesátiprocentní podíl. Standardní hatchback 2114 stojí momentálně na ruském trhu 272 tisíc rublů, luxusnější verze pak 276.600 rublů. V korunách tyto sumy odpovídají 167, respektive necelým 170 tisícům. Historii Samary se budeme podrobněji věnovat na konci příštího roku na serveru Veterán.auto.cz.
