Mercedes-Benz A (1997-2004) - německá bonsaj

Nejprve nadšení, poté zděšení

Uvedením třídy A vstoupil Mercedes v roce 1997 do nižší střední třídy s vozem, který měl pokrokovou koncepci, svěží design a přitom to byl Mercedes se vším co k němu patří. Nic menšího se pod touto značkou nikdy nevyrábělo a zřejmě asi už nikdy vyrábět nebude.

Nový produkt v konkurencí nabitém segmentu byl dlouho před zahájením prodeje propagován a jeden z marketingových průzkumů dokonce tvrdil, že v době uvedení na trh znalo novou třídu A až 86% respondentů. To je u zcela nového modelu mimořádně vysoké číslo. Pozornost zákazníků na podzim 1997 zkrátka směřovala směrem k novému baby-benzu. Jenže 21.října 1997, tři dny po oficiálním uvedení na domácí německý trh, došlo k nečekanému převrácení nového áčka v tzv. losím testu, který prováděl jeden švédský autočasopis. Koncern Daimler-Benz se ocitl ve středu nechtěné pozornosti a 11. listopadu 1997 zaznělo z úst šéfa Mercedesu Jürgena Schremppa: „Nechceme vyrábět žádné auto, o kterém dnes víme, že jej můžeme vyrábět lépe.“ Pro Mercedes-Benz A to znamenalo stop-stav na 12 týdnů, během kterých se dostal tento produkt do lepší formy. Koncern Daimler-Benz nechtěně přispěl do učebnic praktickou ukázkou krizového managementu. I přes neslavný začátek kariéry si áčko rychle získalo početnou klientelu a vozů první generace bylo vyrobeno více než 1,1 miliónu.

Krátký, ale vysoký

Přechod od Mercedesu třídy C s délkou 4,5 metru k minimalistickému Mercedesu třídy A s délkou jen málo přes 3,5 metru nebyl snadný. Aby se do tak krátkého vozu vešlo alespoň teoreticky pět cestujících a aby přitom současně nebyla poškozena image bezpečného vozu, musel výrobce přijít s něčím výjimečným. Zásadní novinkou malého Mercedesu byla sendvičová konstrukce podlahové plošiny a extrémně vpřed skloněné a vpředu napříč uložené motory. V případě čelního nárazu se motor vydal ne přímo proti cestujícím, ale dolů pod vozidlo. Cestující sedí výše nad vozovkou, takže ani boční náraz není tak nebezpečný, jako u konkurenčních vozů podobné velikosti. Nevýhodou vysoké dvojité podlahy je malá výška interiéru, přestože automobil samotný má výšku úctyhodných 1,7 metru.

Variabilita již od roku 1997

mercedesbenz malevozy | Zdroj: aczNejmenší Mercedes je jedním z průkopníků na poli všestranného využití interiéru. Zadní dělenou lavici lze sklápět nebo posunovat v podélném směru a dokonce i vyjmout ven z vozu. Ani tím ale možnosti prvního Mercedesu A nekončí! Pokud si první majitel za tuto položku připlatil, je možné vyjmout také sedadlo spolujezdce vpředu, a pak lze ve 3,575 m dlouhém automobilu převážet celé jízdní kolo nebo jiný předmět dlouhý až 3 metry.

Vysoký bezpečnostní standard

Po skandálním začátku kariéry dostalo áčko do vínku úplnou sadu bezpečnostní výbavy, což byl v roce 1998, v této velikostní třídě, naprosto ojedinělý krok. V základní výbavě bylo ABS, brzdový asistent, ESP, airbag řidiče a spolujezdce, boční airbagy, automatická deaktivace airbagu spolujezdce. Pro jednoznačné chování vozu byly provedeny úpravy na podvozku, sníženo těžiště a automobil měl standardně patnáctipalcová kola.

mercedesbenz malevozy | Zdroj: aczDíky úpravám, které z nebezpečného Mercedesu udělaly nejbezpečnější kompakt na trhu, se bohužel komfort posádky dostal až na samý konec pořadí priorit. Vzhledem k tomu, že naše silniční síť je dnes dosti zubožená a stav se spíše zhoršuje, je velmi tuhý podvozek trochu na obtíž. Při překonání prakticky každé nerovnosti na silnici áčko bez výrazného tlumení přenese otřes na posádku. Delší jízda, kterou je áčko schopno bez problémů absolvovat, bude na našich nekvalitních silnicích pro posádku únavná.

Je to vůbec Mercedes?

Tlak na cenu nejmenšího vozu značky s třícípou hvězdou ve znaku přivedl do interiéru jen průměrné a překvapivě ledabyle zpracované materiály. Uvnitř byl dostatek místa spíše jen na předních sedadlech. Srovnáváme-li však Mercedes A s podobně velkými konkurenty, nevede si špatně ani prostor ve druhé řadě. Délka vozu je přeci jen obtížně překonatelným omezením. Mercedes dělal co mohl aby se cestující do krátkého vozu vměstnali. Zavazadlový prostor má dostatečný objem 390 litrů, lze jej však dále rozšiřovat sklopením resp. vyjmutím zadních sedadel.

Kvalita interiérových materiálů u prvních vozů nebyla příliš přesvědčivá, takže není divu, že automobilka v roce 1999 a 2001 v rámci modelové péče právě tyto oblasti vylepšila. Od roku 2001 jsou na středové konzole místo posuvných táhel ventilace kruhové ovladače. Právě kvůli řadě vylepšení v interiéru a zavedení modernějších světlometů s čirou optikou jsou ke koupi doporučovány spíše modely od r. 2001 dále.

mercedesbenz malevozy | Zdroj: aczKomfortní výbava obsahovala i u nejlevnějších modelů centrální zamykání, imobilizér s plovoucím kódem, el. ovládaná přední okna, elektricky ovládaná a vyhřívaná zpětná zrcátka, tónovaná skla, mlhová světla, posilovač řízení, stěrač zadního okna, ukazatel vnější teploty, ukazatel servisních intervalů, prachový filtr, výškově stavitelné sedadlo řidiče, sklopná a vyjímatelná zadní sedadla (1/3, 2/3) nebo výškově nastavitelné bezpečnostní pásy. Ceny v roce modelovém roce 2003 jsou uvedeny v tabulce jednotlivých motorizací.

Motory

Mercedes třídy A začal svou kariéru jen se dvěma zážehovými motorizacemi v modelech A140 a A160, později se nabídka rozšířila o i turbodiesely, ve druhé polovině modelového cyklu přišly výkonné verze A190 a A210 Evolution. Naše praktické zkušenosti s benzínovým Mercedesem A 160 a oběma diesely si můžete přečíst ve zveřejněných testech. Odkazy naleznete na konci článku.

V nabídce áček z druhé ruky figurují převážně pětistupňové manuálně řazené převodovky, setkat se můžete s automatickou pětistupňovou převodovkou a také s automatizovanou převodovkou. Mezi zajímavé prvky výbavy patřila lamelová otvírací střecha, která ale může být u ojetého vozu zdrojem nepříjemností (hluk, netěsnost vůči vodě).

Současně s faceliftem v roce 2001 přišla na trh o 17 centimetrů prodloužená verze s písmenem L v názvu. Z malého Mercedesu se rázem stal ve druhé řadě nadprůměrně prostorný automobil.

Časté závady

Ani po tom, co výrobce zažehnal skandál se stabilitou vozu při vyhýbacím manévru, nepřestal být podvozek problematickým místem malého Mercedesu. Přední náprava bývá dost často slyšet, což je nemoc, kterou vyléčí výměna uložení stabilizátoru nebo kulových čepů. Také se zadní nápravou bývají občas potíže.

Poloautomatická převodovka se sem tam nenechá přeřadit z parkovacího do jízdního režimu. Poměrně měkký lak obvykle podlehne odlétávajícím kamínkům či ulpěnému hmyzu, což je v lepším případě jen estetický nedostatek, v horším případě má poškozený díl na přídi (kapota, A-sloupky) již začínající korozi.

Ne právě prémiově působící plasty prvních vozů nejsou jediným překvapením uvnitř malého Mercedesu. Relativně malá sedadla v některých značně zatěžovaných vozech občas skřípou. Ani problémy s elektronikou nejsou výjimkou, ať už jde o centrální zamykání, řídicí jednotky nebo imobilizéry. Plastové zadní výklopné víko je slepeno ze dvou částí, které se u některých vozů na slunci oddělují. Palivoměr občas neukazuje skutečný stav paliva v nádrži.

Závěr

mercedesbenz malevozy | Zdroj: aczK doporučovaným modelům patří zejména vznětové verze kvůli nízké spotřebě, kdo chce jen auto do města a nenajede příliš mnoho kilometrů, měl by zvážit zda není rozumné investovat menší částku do zážehového áčka. I základní A 140 přitom ve městě svou roli splní. Z Mercedesu je díky vyšší poloze cestujících dobrý výhled, karoserie je přehledná, takže parkování s krátkým autem nebude dělat velké problémy ani nezkušeným řidičkám. I když Mercedes třídy A patří v velmi malým zástupcům nižší střední třídy, vzhledem ke svému věku patří podle dobových výsledků testů Euro NCAP k nadprůměrně bezpečným vozům.

Další informace najdete také na odkazech:

Test Mercedes-Benz A 160 1998

Test Mercedes-Benz A 160 CDI 1999

Test Mercedes-Benz A 170 CDI 2001

Představujeme Marcedes-Benz A 190 1999

Crash test Euro NCAP Mercedes-Benz A 1999

Přednosti

• velká variabilita interiéru
• vysoká úroveň aktivní i pasivní bezpečnosti
• pohodlné nastupování
• nadprůměrně prostorná karoserie verze L

Nedostatky

• průměrný dojem z interiéru
• nízký komfort odpružení
• nepohodlná sedadla
• malá stabilita vozu při jízdě v přímém směru

Nejčastější závady

• závady elektroniky (imobilizér, řídící jednotky, centrální zamykání)
• netěsnosti lamelové střechy
• problémy s přední i zadní nápravou
• rozlepení zadního výklopného víka
• měkký snadno poškozený lak
• nepřesný palivoměr