TEST Mini Cooper SD Countryman - Kokosy na asfaltce

Auto, s nímž jezdil při své loňské návštěvě Česka Usain Bolt (sice na sedadle spolujezdce, řídila nějaká slečna, ale co na tom...), zvlášť když je to Cooper S, to je rozhodně lákavé sousto, nicméně když se řekne Jamajka, ještě daleko před Boltem a Bobem Marleym se mi vždycky vybaví dokonalá komedie Kokosy na sněhu o patáliích prvního jamajského bobového týmu. Nebude se stejným způsobem jako oni trápit na českých silnicích i dieselový Countryman Cooper S? To by řidiči do smíchu moc nebylo.

Diesel power

S potenciálem modelu Countryman Cooper S už jsem vás seznámil v testu Mini Countryman Cooper S: WRC pro každého, v tomto případě se však jedná o variantu Cooper SD, což znamená, že máme co do činění s autem, vybaveným vyhlášeným dvoulitrovým turbodieselem BMW. Ten má výkon pěkných 105 kW při klasických 4000/min a maximum točivého momentu 305 Nm nabízí v rozmezí 1750-2700 otáček.

mini testy minivozy

Na stovku zrychlí za slušných, ale nijak dramatických 9,3 s a trošku překvapí maximálka jen 198 km/h. Countryman je prostě slušná „cihla“. Co se váhy týče, podle technických údajů na oficiální stránce má diesel v minimální výbavové náloži jen o 10 kg více než 1.6 Turbo, tedy 1320 kg. To se asi někdo drobet upsal a nebo v Oxfordu zaměstnávají Merlina.

Mini for four

Co se interiéru týče, je to "starý známý" countryman, což znamená, že se jedná o první skutečně čtyřmístné mini, v němž zbylo i místo na zavazadla. Palubní deska je klasické mini, v němž jsou vedle sebe ve vzácném nesouladu efektní kovové ovladače a ten nejlacinější plast.

Posaz se dá ještě považovat za nízký, sedadla disponují sympatickým bočním vedením a vyhlášeným už se stačil stát malinký volant s tlustým věncem. Škoda jen, že řidič musí kvůli malému rozsahu podélného seřízení sedět trošku na krátké nohy. Kulisa řadicí páky šestistupňového manuálu s krátkými a přesnými drahami se teď chválit nebude, auto bylo vybaveno šestistupňovým automatem a pádly pod volantem.

Motor (části) kouzla zbavený

Po zastrčení lízátka do štěrbiny a zmáčknutí startovacího tlačítka se probudí bavorácký dvoulitr, jenž byl považován za jeden z nejlepších ve své kategorii a zejména v trojkové řadě se stal bezmála kultem. Tyhle ambice ale v miníku nedokázal zcela naplnit. Byl prostě také namontován v autě, které patřilo na trošku jiný level.

V countrymanu by vás vůbec nenapadlo, že je to TEN 2.0d. Do kabiny proniká klapot jako do každého jiného malého auta a vibrace, jimiž trpěla i trojka, jsou zde cítit poměrně výrazně. A nejen to. Protože jsem s autem absolvoval i cestu pěkný kus za Mnichov, bylo také možné vyzkoušet chování na dlouhé trati a ve vysokých rychlostech, což ukázalo, že tím správným revírem pro tohle auto je opravdu spíše country než highway.

Karoserie s aerodynamikou kuchyňské linky měla vliv na to, že byl problém se dostat na tachometrových 200 km/h a když jsem držel rychlost nad 160 km/h, spotřeba vyhlášeného dieselu přesáhla desetilitrovou hranici, v kabině byl nehorázný aerodynamický kravál a auto bylo hodně citlivé na nápor vzduchu, rozrážený v pravém pruhu kamiony.

Jedinou světlou stránkou bylo řízení, které ve vysokých rychlostech extrémně přesně reagovalo a současně nebylo afektované, takže se na místy dost klikaté a zajímavě zvlněné dálnici na Mnichov velmi dobře prováděly korekce. Ale honem pryč z dálnice, tohle opravdu není revír naftového countrymana...

mini testy minivozy

I don´t like reggae

Oč rozpačitější jsem byl z autobahnu, o to více mě překvapila obratnost SD Countrymana na okreskách. Buď ty technické údaje opravdu nelžou a váhově je na tom benziňák a diesel nastejno, čemuž moc nevěřím, nebo se velmi dobře povedlo znamenitě eliminovat nedotáčivost.

Minimální náklony z zatáčkách a vyhlášená přilnavost přední nápravy způsobují, že se nedotáčivost dostaví mnohem později, než bych si myslel. Jistě, benzinový Cooper S Countryman si nechá líbit ještě víc, rozdíl mezi nimi je ale překvapivě malý. To je ale zřejmě dáno i tím, že nafťák má o poznání tvrdší naladění pérování. A vzhledem k tomu, že už benziňák je hardcore, na rozbité okresce je už posádka SD zralá na chrániče zubů, o rehabilitaci páteře nemluvě.

Zatímco benzinová verze zvládne udržet kola na vozovce prakticky neustále, SD už je na roletkách o poznání nervóznější, množství drobných nerovností, které jsou tlumiče schopné pohltit, rapidně kleslo a tak jsou tupé rázy od obou náprav takříkajíc denním chlebem. Na kvalitním povrchu se ale stává z countrymanu dieselová poloSUV motokára a jeho jízdní vlastnosti odskočí potenciální konkurenci ještě mnohem více.

Důvodem, proč budete do tohoto maximini vždycky znova a znova usedat s radostí, je jeho řízení a ovladatelnost. Nadšení, s jakým mění countryman směr jízdy, je přímo nakažlivé, reakce na pohyby volantem jsou přesné, ostré a rychlé. Navíc posilovač řízení pilota rozhodně nerozmazluje a s autem se člověk musí poprat, což má také svůj vliv na celkové vnímání auta. Takže si nejsem úplně jistý, že bude vaše křehká polovička po pořízení bezpochyby stylového dieselového countrymana Cooper S nějak zvlášť vrnět blahem.

Úklid v mnichovském skladu

Na druhou stranu si lze každodenní boj zpříjemnit, jako v našem případě, šestistupňovým automatem. Ten není extra sportovní, rychlostí přeřazování dnes patří někam do běžného průměru, malinko rychlejší je podřazování, ale rozhodně nejde o sportovní automat, jeho silnými stránkami je především plynulost. Když se vám splaší hormony, lze volit rychlosti manuálně buď vychylováním voliče (podřazování je správně dopředu) nebo prostřednictvím "pádel" pod volantem, které bavoráku zbyly, když je s tímhle nelogickým systémem, kdy lze každým pádlem podřazovat i přeřazovat, zákazníci vypráskali.

V běžné realitě našich silnic a a rychlostních limitů při občasném využití plného potenciálu silného dieselu počítejte se spotřebou mezi 8-9 litry, při normálním jízdním stylu se ovšem určitě nebude problém dostat někam k sedmi litrům.

Otázkou nicméně je, jestli Cooper SD Countryman vůbec dává smysl. Nebude přece jen lepší pořídit tu verzi bez D?

mini testy minivozy

Plusy

• Dost místa pro čtyři osoby
• Relativně prostorný kufr
• Výborné jízdní vlastnosti
• Ovladatelnost, přesné a strmé řízení
• Hladké řazení automatu
• Výkonné brzdy

Minusy

• Extrémně tvrdý podvozek
• Ergonomie pracoviště řidiče
• Nízká užitečná hmotnost
• Vysoká cena