První jízda v novém Mini JCW Countryman: Moderní divočák

Nová generace největšího mini v nabídce, modelu Countryman, nejprve na konci léta loňského roku přišla v elektrické verzi, později jsme se ale dozvěděli, že pod kapotou bude i spalovací motor. A právě s tím – co víc, v nejostřejší verzi John Cooper Works Countryman, jak se přesně jmenuje – se mi poštěstilo ho krátce prohnat středočeskými okreskami.

Nové největší Mini se špetkou chilli: Toto je nové Mini John Cooper Works Countryman

Countryman je nový skutečně od základu a do detailu. Nejde jen o techniku, infotainment či palubní systémy, nebo snad design – automobilka pro vůz dokonce vyvinula kompletně nové zvuky včetně všech upozornění. Šla až do takového detailu, jako indikace zapnuté směrovky. A pro verzi JCW dokonce vzniklo i nové logo.

Vzhledové detaily zvenčí či snad světelné podpisy – ty jsou zejména vzadu docela zajímavé – nicméně nemám mnoho času zkoumat a skáču rovnou za volant. Vítá mě nová, recyklovanou látkou potažená palubní deska s jediným klasickým displejem – velkým kruhem uprostřed.

Interiér pro moderní dobu

Ten je, nikoliv nepodobně Tesle Model 3, zároveň přístrojovým štítem i centrálním displejem infotainmentu. Doplňuje ho ještě head-up displej promítaný na destičku, který ale pro svou pozici není tak úplně „head-up“ – oči k němu za jízdy stejně musím sklonit, nikoliv nepodobně běžnému přístrojovému štítu.

Dovolím si tady malou odbočku ke vztahu interiérového designu a homologačních pravidel. Proč mají vozy značky BMW, ale i řada jiných aut, tak málo možností zobrazení v displeji zastávajícím funkci přístrojového štítu? Jelikož jde o přístrojový štít, každé zobrazení a každá jeho verze musí zvlášť procházet homologačním procesem. Nižší variabilita tedy znamená rychlejší a levnější schvalovací proces.

V countrymanu nicméně klasický přístrojový štít není; head-up displej se dá schovat, pokud vám nebude vyhovovat. Kruh uprostřed je centrální displej infotainmentu, který prochází homologací jen jednou, bez ohledu na množství různých možností zobrazení. Snad i proto se tady může točit malinká kopretina jako nula na ukazateli aktuální zátěže pohonného ústrojí, když pustíte plyn, anebo si můžete třemi prsty na displeji roztočit virtuální vinylovou desku, hraje-li vám hudba.

Mini John Cooper Works Countryman ALL4

I když elektrickou sedačku stáhnu do nejnižší pozice, sedím docela vysoko. Je jasné, že countryman nevyrobili pro dlouhány. U sedaček můžeme rovnou zůstat – její vizuálně nepříliš výrazné boční vedení je v zatáčkách docela efektivní, bohužel však hlavová opěrka je na můj vkus nakloněná příliš dopředu, a tak se na silnici musím dívat těsně pod horními linkami obrouček svých brýlí.

Startování neobstarává dnes již běžné tlačítko, nýbrž otočný knoflík uprostřed malinké konzole pod volantem. Otočíte jím doprava, chvíli ho podržíte a dvoulitrový turbomotor pod kapotou záhy naskočí. Pro zhasnutí motoru stačí knoflíkem otočit na druhou stranu. Jak ale záhy zjišťuji, pro nastartování i vypnutí motoru je možno otočit na kteroukoliv stranu.

Podobným ovladačem hned vedle řadím D a rozjíždím se. Kvůli vysokému posezu je palubní deska pocitově dost nízko a v rozhledu mi trochu vadí vnitřní zpětné zrcátko, ale dovedu si představit, že člověk menší postavy bude odtud mít rozhled docela dobrý. Navíc díky poměrně vzpřímenému čelnímu sklu neomezují tlusté A-sloupky výhled nad únosnou míru.

Po pár stovkách metrů jízdy – a zvykání na malý volant s opravdu extrémně tlustým věncem – hledám přepínač jízdních režimů, abych vůz přepnul do Sportu a řádně ho provětral v zatáčkách. Tlačítko s nápisem Mode by však jeden hledal marně, zde to jsou „Experiences“, tedy Zážitky. Když za páčku vzhledově totožnou s voličem převodovky vezmu, hledám dokonce marně i režim Sport. Zde se totiž jmenuje „Go Kart“ – Motokára.

Síly má dost, jen to řízení

Barvy displejů se mění na černou a bílou s červenými detaily, ukazatel zátěže pohonu s kopretinou místo nuly přenechává své místo otáčkoměru a místo zobrazené navigace najednou vidím na displeji kulatý tachometr. Zvuk zhrubne – jen z reproduktorů a dá se to vypnout –, převodovka řadí agresivněji, ale podvozek je pořád stejně tvrdý.

Na přehledné, klikaté a ne úplně rovné okresce pořádně šlapu na plyn – a nestačím se divit. Nejde o rychlost; že 300 koní a 400 newtonmetrů budou znamenat velmi rychlé auto, je jasné už z oficiální hodnoty zrychlení na stovku 5,4 sekundy. Vpravdě, countryman nabírá rychlost ohromným tempem.

Mini JCW Countryman

Divočákem jsem však vůz nazval z jiného důvodu, který pramení z kombinace velkých kol – JCW můžete mít na 19” nebo 20” kolech, zde jsou ta větší – obutých do 245 mm širokých pneumatik s malým volantem a ostrým převodem v řízení. Countryman totiž na jakémkoliv jiném než naprosto hladkém asfaltu dost výrazně tahá za volant.

Vzhledem k poměrně rychlému převodu řízení je to zejména při ostré jízdě poněkud nepříjemné a člověk čeká, kdy dostane do rukou „kopanec“ tak velký, že stabilitu vozu pořádně rozhodí. Ta jinak není vůbec špatná, ale protože se musím prát s volantem, rychlá jízda po klikatých okreskách mě nebaví.

Záhy tedy stáčím příď zpátky ku Praze a zkouším, jak se countrymanu daří na poli automatizované jízdy. Stejně jako nejnovější BMW zvládá poloautonomní změny jízdních pruhů, které ovšem trvají déle, než když to člověk udělá postaru vlastníma rukama. Také má umět jet v dálniční koloně do 60 km/h bez držení volantu, nepotkal jsem ovšem takovou kolonu, v níž by se to dalo vyzkoušet.

Mini JCW Countryman

Konečně, JCW či ne, svými detaily mě nakonec nový countryman docela baví – včetně možnosti různě si nastavovat světelné podpisy. Taky jsem během zhruba dvouhodinové testovací jízdy ani zdaleka nestihl prozkoumat všechna zákoutí centrálního displeje, vybaveného kompletně novým, na Androidu postaveným infotainmentem.

Právě proto se docela těším, až se mi poštěstí vzít countryman na pořádnou týdenní zkoušku. Místo verze JCW sáhnu radši po něčem civilnějším, snad i elektrickém, i když nejsem cílová skupina žádné z jeho verzí. Kdo tou cílovou skupinou je? Někdo, komu jde hlavně o styl a o to, být vidět. Obojí zvládá nový countryman naprosto perfektně.