Motory V12 (4. díl): Ferrari Enzo a spol.
Čtvrtým dílem seriálu o současných dvanáctiválcích se dostáváme ke sportovním vozům. Rudé vozy Ferrari plní vytrvale obsah Formule1.auto.cz a dnes k tomu přidáváme článek věnovaný vozům Ferrari pro běžné silnice. Jak asi předpokládáte, mají mnoho společného.
Velký Enzo
Formulovým speciálům řadu let vévodí vidlicové desetiválce, ale nejvýkonnější civilní Ferrari se nevzdávají výhod, které z uspořádání dvanácti válců do V plynou pro sportovní automobily konstruované bez omezení technickými předpisy. Nejblíže k výkonům a technice vozů F1 má Ferrari Enzo, které je vyráběno v omezené sérii jako supersportovní třešnička na dortu. Vyjímečnost Enza navazuje na obdobné modely více či méně vzdálené historie (288 GTO, F40, F50). Při vývoji motoru Enza, byly na prvním místě vysoký výkon, točivý moment a jeho agresivní průběh, co nejlepší sladění charakteristiky s převodovkou a v neposlední řadě byl kladen velký důraz i na životnost a spolehlivost.
Atmosférický dvanáctiválec dosahuje maximální výkon 485 kW při 7800 ot./min a točivý moment 657 Nm při 5500 ot./min. 80 % maxima točivého momentu je k dispozici již od 3000 ot./min. Dobré hodnoty momentu ve středních otáčkách vylepšilo proměnné sání převzaté z F1. Motor má dvě symetrická šestikanálová tělesa sání. Otevřením klapky uvnitř sání se mění délka sacího potrubí ze 340 na 430 mm.
Kontinuálně proměnné časování ventilů VVT umožňuje posun otevření sacích ventilů o 55° natočení klikového hřídele a o 50° u výfukových ventilů. O vhodné a rychlé nastavení se stará hydraulický systém, kterému dodávají pracovní tlak (25 bar) dvě olejová čerpadla. Změna nastavení je možná rychlostí minimálně 500° natočení klikového hřídele za sekundu, tj. úplná změna nastavení časování ventilů během řádově desetiny sekundy.
Uspořádání spodní části motoru odpovídá motorům Ferrari používaným ve formuli 1. Jedním z cílů konstrukce byla minimální stavební výška (mj. pro dosažení nízkého těžiště), takže například vzdálenost od osy klikového hřídele ke dnu motoru je jen 128 mm. To bylo umožněno díky kompaktním rozměrům dvoukotoučové spojky (vnější průměr 252 mm) a nízkému množství mazacího oleje (suchá skříň). Každá řada válců je vybavena samostatnou řídící jednotkou Bosch Motronic ME 7, motor má elektronicky ovládané škrtící klapky a celkem 6 čidel klepání. Rozměry agregátu 538 x 760 x 800 mm, hmotnost 235 kg.
V12 5748 cm3 pro 612 Scaglietti a 575M Maranello
Cena Enza a zvláštní podmínky pro to, abyste se vůbec mohli kvalifikovat mezi kupce z tohoto vozu dělají extrémně neobyčejné zboží.
V nabídce Ferrari jsou ale i poněkud „lidovější“ dvanáctiválce. Bohužel detaily konstrukce motorů Ferrari nejsou na rozdíl od německé konkurence předmětem prestižních příspěvků na mezinárodních konferencích a tak se musíme spokojit více méně se základními technickými daty. Poslední a nejvýkonnější variantou produkčního dvanáctiválce do V (65°) je motor o objemu 5748 cm3 ve Ferrari 612 Scaglietti. Motor je uložen daleko za přední nápravou a převodovka naopak společně s diferenciálem u zadní nápravy (Transaxle), aby bylo dosaženo co nejlepšího rozložení hmotnosti (46:54%).
Výkon motoru, který vychází z verze v modelu 575M Maranello, se díky vylepšenému proudění v sacím traktu a vyššímu kompresnímu poměru 11,2:1 vyšplhal na 397 kW při 7250 ot/min a točivý moment má hodnotu 588 Nm při 5250 ot/min. Stejně jako u předchůdce i v 612 jsou v nabídce dvě šestistupňové převodovky. První je klasická, ručně řazená, zatímco druhá je vybavena systémem F1, který spojuje účinnost řazení mechanické převodovky a komfortu automatu. Druhá převodovka se dá ovládat také páčkami pod volantem. S touto technickou výbavou pak není pro toto Ferrari problém zrychlit z 0-100 km/h za 4,2 sekundy a jet nejvyšší rychlostí přes 315 km/h.
Na našich snímcích je jednak motor Enza (černé pozadí) a všechny další fotografie jsou ze ženevské expozice Ferrari, kde byl vystaven dvanáctiválec 612 Scaglietti, hned vedle desetiválce Ferrari 049 z formule 1.
Ferrari V12 | |||
Ferrari 575M Maranello | Ferrari 612 Scaglietti | Ferrari Enzo | |
Motor | |||
Druh motoru | zážehový dvanáctiválec V12 | zážehový dvanáctiválec V12 | zážehový dvanáctiválec V12 |
uložený vpředu podélně | uložený vpředu podélně | uložený před zadní nápravou | |
Materiál hlavy válců/bloku motoru | hliník.slit. / hliník.slit. | hliník.slit. / hliník.slit. | hliník.slit. / hliník.slit. |
Vrtání/zdvih [mm] | 89 / 77 | 89 / 77 | 92 / 75,2 |
Zdvihový objem [cm³] | 5748 | 5748 | 5998 |
Počet ventilů na válec | 4 | 4 | 4 |
Kompresní poměr | 11,1:1 | 11,2:1 | 11,2:1 |
Výkon [kW při ot./min] | 379 / 7.250 | 397 / 7.250 | 485 / 7.800 |
Max. točivý mom.[Nm při ot./min] | 589 / 5.250 | 589 / 5.250 | 657 / 5.500 |
Olejová náplň [l] | 10 | 11,5 | 10 |
Chladící kapalina [l] | 20 | 20 | - |
Objem nádrže [l] | 105 | 110 | 110 |
Jízdní výkony | |||
Zrychlení 0-100km/h [s] | 4,25 (4,2 F1) | 4,2 | 3,65 |
Nejvyšší rychlost [km/h] | 325 | přes 315 | přes 350 |
Spotřeba dle 99/100/ECE | |||
Palivo (oktan. č.) | bezolovnatý benzín 98 okt. | bezolovnatý benzín 98 okt. | bezolovnatý benzín 98 okt. |
město [l/100 km] | - | 29,8 | 36 |
mimo město [l/100 km] | - | 11,6 | 15 |
kombinovaná [l/100 km] | - | 12,7 | 23 |
Emise CO2 [g/km] | - | - | - |
Hmotnosti | |||
Pohotovostní hmotnost [kg] | 1730 | 1840 | 1365 |
Celková hmotnost [kg] | - | - | - |
Cena [Euro] | 188.000 | 218.000 | 645.000 |
Další články o dvanáctiválcích:
Motory V12 (1. díl): Volkswagen/Audi W12