Na horké sedačce Fabie R5 na sněhu a ledu. A ještě jedné zajímavější sedačce

Vlastně bychom nově měli říkat Fabia Rally2 evo, původní označení R5 z názvu vypadlo, teď se kategorie nazývá Rally2. Asi nejen pro mě ale bude tahle fabie ještě dlouho prostě er-pětka.

Není to nakonec jedno? Po svezení s maskovaným prototypem fabie čtvrté generace na nás zkrátka v Zell am See čekala ještě její soutěžácká ségra, pochopitelně postavená na základech trojky. Ještě letos by se však měla ukázat i fabia čtvrté generace jako speciál Rally2. Jedna z nejlepších zpráv, jaké jsem v Rakousku slyšel. Škodovácký motorsport má evidentně budoucnost zajištěnou. Snad na dlouho.

Historie je totiž bohatá, přebohatá, letos mladoboleslavští slaví 120 let motorsportového působení. Všechno začalo na konci června 1901, kdy se závodník Narcis Podsedníček zúčastnil dvanáct set kilometrů dlouhého závodu z Paříže do Berlína. Odstartoval za řídítky motocyklu Laurin & Klement Slavia typ B, který se zachoval a je dodnes pojízdný. Do cíle však Narcis dorazil ve tři ráno, kdy byla oficiální časomíra uzavřena. A i když byl ve své kategorii první, oficiálního posvěcení se jeho vítězství nedočkalo.

Škoda slaví 120 let v motorsportu. Víte, že na začátku bylo neuznané vítězství?

I tento vůbec první mladoboleslavský soutěžní stroj jsme si v Rakousku mohli prohlédnout, vyzkoušet (alespoň tedy na sedačce spolujezdce) jsme však mohli až kousek z pozdější škodovácké produkce. A rovnou možná ten nejlegendárnější – úžasné kupátko 130 RS. Za volantem seděl poměrně povolaný pán, šestinásobný mistr Německa, Matthias Kahle.

Když mě dvaapadesátiletý sympaťák pozdravil v interkomu, znělo to skoro až omluvně. „A teď zpátky do minulosti,“ narážel německý soutěžák na to, že jsem se k němu přesunul z Fabie Rally2 evo, kterou na kraťoučké improvizované trati vodil Honza Kopecký. Jasně, v porovnání s nejnovější technikou jsem měl nejdřív pocit, že budu muset Matthiase snad potlačit, jak kupátko pocitově vůbec nejelo. Nakonec to ale byl za mě daleko větší zážitek než ve Fabii Rally2 evo.

Jak by mohla vypadat moderní Škoda 130 RS? Takto si ji představuje designér automobilky

Občas si vzpomenu na motocyklovou legendu Milana Chalupníka. Ve své strašnické prodejně nám vydával tenhle pamětník časů Františka Šťastného novinářské motorky Honda. A občas připojil i nějakou tu vzpomínku, průpovídku… Jednou jsem se ho ptal na přírodní okruhy, že mi to přijde strašně nebezpečné. Pan Chalupník pokrčil rameny. „My jsme nic jinýho neměli. Dneska mi to na těch obřích autodromech přijde jako závodění podle pravítka.“

A přesně takhle na mě působila Fabia Rally2 evo v bezprostředním srovnání se 130 RS. Dokonale přesný a efektivní stroj, který je možné i na ledu a sněhu vodit centimetrově přesně a v rychlostech, které si sedmdesátkové kupátko ani neumělo představit. Až mě napadlo, že v těchto naprosto bezpečných podmínkách (krátký, ale velmi široký okruh lemovaný poddajnými sněhovými bariérami), bych si za volant fabie troufl i já. A že bych se třeba za chvilku zvládl kontrolovaně smýknout skoro jako Honza Kopecký. Velmi vzdáleně podobně, samozřejmě, a v těchto konkrétních, bezpečných podmínkách. Abyste mě náhodou nebrali za slovo, že bych se snad chtěl porovnávat s Honzou.

Škoda 130 RS: Historie slavné stotřicítky byla bohatá na úspěchy

Bylo to prostě takové trošku pravítkové, už velmi exaktní disciplína. Kdežto Matthias za volantem 130 RS… Jak si před obloukem auto rozhodil, naprosto vzorně po skandinávsku, meziplyn, kontra a ve vhodný moment plný plyn! A jak musel s volantem ručkovat! Kde Honza jenom pootočil volantem, Matthias zběsile ručkoval na jednu a pak druhou stranu, aby udržel kupátko v nádherně plynulém a dlouhém smyku. Tohle byla fakt práce a já nevěděl, kam koukat dřív. Jestli na nohy, nebo se usmívat, jak mistr bleskově točí volantem.

Tady bych se pro změnu vsadil, že bych hodně dlouho neměl nárok. A že bych možná dřív utahal techniku (i sebe), než bych našel ten sweet pot, v němž kupátko na sněhu v zatáčce funguje. A ještě škodovku v tomto miniokýnku udržet. Těžká, titěrná, ale nádherná práce!

RS mi připomnělo jeden z mých největších řidičských zážitků, sněžnou Porsche driving academy. Udržet plynulé smýknutí dalo nejvíc práce a potřebovalo nejvíc citu v nejslabších 911, s Turbo S bylo už celkem jedno, jakou rychlostí jsem do zatáčky přijel, nebo kdy a kolik plynu přidal. Obrovský točivý moment a sofistikovaná čtyřkolka se vždycky postaraly o to, že jsem i já svištěl zatáčkou bokem. To v zadokolce 911 Carrera S se jednou i instruktor mezi kuželkami roztočil. Tady jsme museli být velmi, velmi citliví a trefit úplně všechno – nájezdovou rychlost, plyn i natočení volantu. A Matthias měl násobně víc práce.

TEST Na vlastní kůži: S Porsche za polárním kruhem

A ještě jednu dobrou zprávu jsem se v Rakousku doslechl. Letošního českého mistráku se sice tovární tým po dlouhých letech nezúčastní, škodovácké podpory se však dostane hned osmi posádkám ze sedmi dealerských týmů. Škodovka poskytne půl milionu prostřednictvím marketingového bonusu a 900.000 Kč v náhradních dílech. Pro fungování soukromníků naprosto zásadní injekce. Letos by mohl být český mistrák velmi zajímavý! Uvidíme, jestli se stihne první podnik, Valaška by totiž měla odstartovat na konci března…