Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Ojetý Mini Countryman I (2010-2017): Nevšední volba, nevšední starosti!

Svět motorů Svět motorů 27. 6. 2022 • 06:59
34
Zobrazit náhledy (34)
Je to sice nejprostornější dobové mini, ale zázraky nečekejte. Byť jsou zadní sedadla posunuta zcela vzad, fi gurant výšky 183 cm moc volnosti nemá. Sedí se tu ale pohodlně, sedáky jsou vysoko a dostatečně dlouhé. Středové výdechy ventilace bohužel vzadu chybějí. Většina ojetin má bohatou příplatkovou výbavu, takže se sportovním tříramenným volantem a automatickou klimatizací (jen jednozónovou) se setkáte skoro vždy. Vše je tu podřízeno designu, na displej multimediálního systému tak nezbylo moc místa a jeho přehlednost tím trpí. V menu se pohybujete malým joystickem mezi sedadly. Mapy lze aktualizovat přes port USB, schovaný v přihrádce na rukavice. Diesely z rodiny BMW N47 tu jsou ve dvojí kubatuře (1,6 a 2,0 l), mohutně vytěžovaný okruh EGR a nevyzpytatelné rozvody dělají z obou dvou dost rizikovou volbu. Míru protažení rozvodového řemenu umějí servisy zkontrolovat diagnostikou a životnosti trochu pomohl i modifi kovaný hydraulický napínák, montovaný od roku 2013. Čas od času se přesto vyskytne smolař, kterému prasknou plastové vodící lišty, nebo dokonce sám řetěz a motor se prostě „potká“. Míru protažení rozvodového řemenu umějí servisy zkontrolovat diagnostikou a životnosti trochu pomohl i modifi kovaný hydraulický napínák, montovaný od roku 2013. Čas od času se přesto vyskytne smolař, kterému prasknou plastové vodící lišty, nebo dokonce sám řetěz a motor se prostě „potká“. Šmrncovnější, třídveřové provedení Mini Paceman se prezentovalo jako samostatný model, ale technicky jde o dvojče countrymanu ze stejné výrobní linky. Motorizace byly identické, pouze chyběly nejslabší varianty One a One D. Barevné polepy se dají pořídit i dodatečně, široká zákaznická individualizace patří k fi lozofi i značky. U benzinových verzí je všechno mírně snazší. Jejich řetězové rozvody umějí zlobit, ale kompletní zkázu agregátu zpravidla nezpůsobí. Navíc půjdou vyměnit levněji – i bez demontáže motoru z vozu. Riziko zakarbonování motoru jde omezit zkrácenými olejovými intervaly (u verze turbo N18 doporučujeme ideálně 10 000 km) a úniky oleje z hlavy včasnou výměnou těsnění ventilového víka. Zde ho zrovna podstupuje atmosférická varianta N16. Válec vystupující vpravo vzadu z hlavy je servopohon valvetroniku – proměnného zdvihu ventilů. Všechny verze s výjimkou základní naftové One D šlo příplatkově zkombinovat s konvenčním měničovým 6° automatem Aisin TF-60SN (GA6F21WA). Pod kódem 09G ho můžete znát třeba z tuzemské Škody Fabia II 1.6 16V. Není zrovna nejhbitější, ale určitě vydrží bez investic déle než manuál se slabou spojkou. Bonusem je, že verze s automatem nemají stop-start, tedy ani nadměrně netýrají akumulátor. Jeho případné plné vybití či odpojení tu může přinést přidruženou komplikaci v podobě selhání řídicí jednotky osvětlení. Pokud u starších kusů v létě nedostatečně chladí klimatizace, může to být rozpadajícím se chladičem, z nějž vypadávají zborcené zoxidované lamelky. Postupně tak ztrácí svou účinnou plochu, aniž by byl přímo děravý. Nový vyjde v originálu na 10 000 Kč – po započtení 20% slevy pro auta starší pěti let. Vůle v podvozku se vyskytují výjimečně. Případné klepání od zadní nápravy při přejezdu nerovností mívají na svědomí vymačkaná lůžka zadního stabilizátoru za 200 Kč/kus. Nejsnáze na ně nahlédnete od podběhu. Mini Countryman Mini Countryman Přes 160 000 km na stále původní rozvody? V brněnském Renocaru se také divili. S mini se tu setkávají často, takže rozhodně mají s čím porovnávat. Benzinové verze mívají po letech nějakou spotřebu oleje – běžně kolem 0,3 až 0,5 l/1000 km. Zároveň si ale neumějí měřit hladinu oleje. Pokud je nechcete pochovat, musíte kapotu alespoň jednou měsíčně zvednout a hladinu oleje překontrolovat ručně měrkou. O protikorozní ochraně jsme si po zkušenostech se staršími modely Mini nedělali iluze, ale i tak to byl výživný pohled. Plechové nápravnice jsou už místy prožrané do hloubky, zpuchřelé je už i horní čelo v motorovém prostoru. O protikorozní ochraně jsme si po zkušenostech se staršími modely Mini nedělali iluze, ale i tak to byl výživný pohled. Plechové nápravnice jsou už místy prožrané do hloubky, zpuchřelé je už i horní čelo v motorovém prostoru. O protikorozní ochraně jsme si po zkušenostech se staršími modely Mini nedělali iluze, ale i tak to byl výživný pohled. Plechové nápravnice jsou už místy prožrané do hloubky, zpuchřelé je už i horní čelo v motorovém prostoru. O protikorozní ochraně jsme si po zkušenostech se staršími modely Mini nedělali iluze, ale i tak to byl výživný pohled. Plechové nápravnice jsou už místy prožrané do hloubky, zpuchřelé je už i horní čelo v motorovém prostoru. Koroze tu také podstatně komplikuje případné seřízení geometrie. Tyto tyče řízení se obvykle hrubé síle ještě podvolí, ale seřizovací prvky zadních ramen už bývají nepoužitelné. Koroze vylézá dokonce uprostřed víka kufru. A to jde o nebourané auto. V Německu se dost solí, takže starší mini chtějte raději z Itálie. Vůz měl příplatkové bixenony, které šlo ještě nadstavbově vybavit dynamickou regulací. Vůz měl příplatkové bixenony, které šlo ještě nadstavbově vybavit dynamickou regulací. Svítí krásně a i k výbojkám je v případě potřeby snadný přístup – ruku prostrčíte i shora, ale pro jistotu je ještě připravený rozměrný otvor v podběhu. Přední zavěšení vůlemi skoro netrpí, velmi vzácně odejde zadní silentblok ramene za 4000 Kč. Brzdy jsou silné a kotouče běžně vydrží kolem 100 000 km – pokud zrovna nezávodíte. Mini Countryman Mini Countryman Mini Countryman Mini Countryman Mini Countryman Mini Countryman Mini Countryman

Mini Countryman se navenek jeví jako docela roztomilé praktické malé SUV. Jeho první generace R60 z let 2010 až 2017 dokonce nebývá v bazarech o nic dražší než tuctová Škoda Yeti. Ale určitě v té výhodné nabídce podvědomě tušíte háček. Je jich tu víc.

Countryman je vlastně zvětšený derivát New Mini II (2006-2015, R56 až R59), jemuž jsme se věnovali v čísle 36/2020 Světa motorů. Kromě větší a vyšší pětidveřové karoserie se odlišuje i místem vzniku - evropská verze Countrymanu R60 se spolu se sesterským třídveřovým modelem Paceman vyráběla v rakouském Štýrském Hradci v závodě Magna Steyr. Countryman byl prvním mini s možností pohonu všech kol. Nese obchodní označení All4. Nebojte, nejde o přeznačený přecitlivělý systém xDrive od mateřského koncernu BMW, ale jednodušší řešení s elektromagneticky spínanou spojkou, jakou používají třeba nejběžnější korejská SUV.

Na rozdíl od bavorského xDrive vás nebude trestat vzpíráním ani cukáním při každém milimetrovém rozdílu v obvodu pneumatik a díky speciálně vylepšenému odtlumení nepřináší ani vyšší hlučnost. Výjimkou jsou pouze benzinové verze s manuálem, které v kombinaci s All4 dostávaly kratší převody – ty jsou zákonitě díky vyšší úrovni otáček malinko hlučnější.

Za pozornost stojí rozsáhlá křižitelnost motorů, převodovek a pohonu All4. Konkrétně motorizace s výkony 82 kW (Cooper D), 90 kW (Cooper), 105 kW (Cooper SD) a 135 či 140 kW (Cooper S) uměly kompletní čtyřkombinaci, tedy šly objednat jak coby předokolky s manuálem či automatem, tak čtyřkolky s manuálem i automatem. Opravdu pádný argument pro koupi ale vidíme spíš v tom, že tohle auto téměř nikdy nebývalo služební a v naprosté většině případů se o ně staral značkový servis – u prvních vlastníků stoprocentně. Šlo o typický druhý či třetí vůz v dobře situovaných rodinách, bohužel převážně pro městské či příměstské použití, což řadě motorů fatálně zkrátilo život (za chvíli vysvětlíme).

Video se připravuje ...

Nejlíp je mu před kavárnou

Se zdejší nízkou světlou výškou podvozku (13 až 15 cm podle verze) na offroadové dobrodružství zapomeňte, zákazníci ho ostatně ani nevyžadovali. Stejně tak neřešili, že auto průměrně odveze jen 400 kg nákladu nebo že některé verze by ani nešlo osadit tažným zařízením (Countryman One D, Countryman JCW). A když už tu zázrakem je, pak jen na symbolické použití – ani nejzdatnější tahoun s dvoulitrovým dieselem, čtyřkolkou a automatem za sebe nesmí pověsit víc než 1200 kg, s manuálem dokonce jen 800 kg (tolik umí i tříválcová Fabia 1.2 HTP). Otroka na práci hledejte jinde, ve světě Mini to funguje trochu jinak. To není jen auto, spíš životní styl. Tady se nad sklenkou ginu Beefeater řeší polepy karoserie, originální držáčky do interiéru, všemožné nepotřebné blbinky s logem. Zkrátka fetiše životem znuděných lidí s přebytkem peněz. Sami uznáte, že chudák s otlučenou ojetinou, co se ptá na olej do diferenciálu, do tohoto světa nikdy úplně nezapadne.

Přečtěte si článek s předplatným Premium Plus

Získejte neomezený přístup na devět různých služeb včetně Auto.cz

Odemknout článek

Už mám předplatné -

Doporučujeme

Témata