Opel Rekord – království středu (1. díl)
Historii modelu Opel Olympia a Olympia Rekord jsme sledovali až do roku 1957 v článku Opel Olympia – od olympiády k Rekordům. Na tomto místě se podíváme na další vývoj tohoto typu a jeho postupný přerod na oblíbený vůz střední třídy, Opel Rekord.
Opel Rekord P I (1957–1960)
Na podzim roku 1957 přišel Opel se zcela novým modelem, interně označovaným jako typ P I. Vůz se setkal s velkým zájmem odborné i laické veřejnosti a na autosalonu ve Frankfurtu byl zavalen řadou obdivovatelů. Základní provedení se jmenovalo Olympia, luxusnější Olympia Rekord nebo jen Rekord a třídveřové kombi tradičně Caravan. Nechyběla ani užitková verze, odvozená od kombi a od roku 1959 také čtyřdveřová karoserie. Vůz se líbil i Američanům a tehdejší šéf General Motors Harlow Herbert Curtice dokonce prosadil, že se jako vůbec první Opel v historii prodával v USA v prodejní síti značky Buick.
Vůz s rozměry karoserie 4433 x 1616 x 1490 mm (proti svému předchůdci byl téměř o 20 cm delší) a rozvorem 2541 mm poskytoval uvnitř dostatek prostoru pro cestující i jejich zavazadla a navíc měl mimořádně atraktivní tvary s panoramatickým předním a zadním oknem, napodobujícím svoje příbuzné za oceánem. Bohatým prosklením kabiny se podstatně zlepšil výhled všemi směry (Opel uváděl hodnotu 92 %). Americký vliv nezapřel ani interiér s dvouramenným volantem a vodorovně uspořádaným tachometrem. Nejlevnější provedení Olympia vypadalo dost chudě, nemělo boční lišty ani chromované rámečky oken. Prodávalo se za 5625 marek (Rekord stál 6385 a Caravan 6685 marek).
Starý dobrý čtyřválec OHV 1,5 l (pocházel z roku 1937) byl převzat vcelku beze změn, jeho výkon se ale zvýšil na 33 kW (45 k). V roce 1959 dostal Rekord ještě navíc motor 1,7 litru s výkonem 40,5 kW (55 k), se kterým jezdil až 132 km/h. Podvozek měl nové zavěšení předních kol s trojúhelníkovými rameny a vinutými pružinami s progresivním účinkem. Nabídku výbavy rozšířila poloautomatická převodovka Olymat. Na dolním konci ceníku nahradil Olympii model Opel 1200 s motorem 1,2 l (29 kW/40 k), který se vyráběl až do roku 1962 (68 tisíc kusů). Opelů Rekord P I bylo vyrobeno kolem 307 tisíc. V letech 1959–60 vznikl v malé firmě Autenrieth z Darmstadtu přestavbou z dvoudveřových Rekordů menší počet kupé a kabrioletů.
Opel Rekord P II (1960–1963)
V období hospodářského zázraku obměňovaly německé automobilky svoje modely velmi často a Opel nezůstával pozadu. Není proto divu, že už po třech letech přišla další generace Rekordu s kódovým označením P II. Při stejném rozvoru povyrostl Rekord znovu do délky (vnější rozměry 4516x1633x1488 mm) a dostal zcela přepracovanou karoserii, tentokrát už bez panoramatického předního a zadního okna. Dodával se opět ve verzi se stupňovitou zádí a dvěma nebo čtyřmi dveřmi, nechyběl ani třídveřový Caravan se zesílenými listovými pery na zadní nápravě. Od Caravanu bylo odvozeno 33 tisíc vyrobených dodávek. Od srpna 1961 se začalo v továrně Opel (ve spolupráci s firmou Autenrieth) vyrábět kupé s odlišně tvarovanou zadní částí snížené kabiny (více skloněné zadní okno) a dlouhou zádí. Název Olympia se už vyskytoval jen sporadicky a v další generaci definitivně vymizel.
Motor 1,5 l měl nyní 37 kW (50 k) a sedmnáctistovka 40,5 kW (55 k). Od června 1962 se do luxusnější verze 1700L a do kupé montoval motor 1700S, jehož výkon díky zvýšené kompresi narostl na 44 kW (60 k). Na přání se dodávala čtyřstupňová převodovka s řadicí pákou pod volantem. Firma Autenrieth pokračovala v dodávkách kabrioletů upravovaných z kupé. Celkem bylo Rekordů P II vyrobeno necelých 756 tisíc.
Opel Rekord A (1963–1965)
Důležitým milníkem v historii vozů Opel Rekord se stal březen 1963, kdy byl představen model, dnes označovaný jako Opel Rekord A se zcela přepracovanou karoserií, vycházející tvarově z Chevroletu Nova (Chevy II). Typickými prvky byly ostré hrany blatníků a americká maska chladiče se zabudovanými kruhovými světlomety. Prodloužený rozvor (2639 mm) a vnější rozměry (4521 x 1697 x 1466 mm) dokázaly nabídnout opravdu velký vnitřní prostor. Jinak se toho proti P II mnoho nezměnilo. Podvozek klasické koncepce měl nadále poháněnou tuhou zadní nápravou, odpruženou listovými pery. Novinkou příplatkové nabídky byly přední kotoučové brzdy s posilovačem. Karosářské verze opět zahrnovaly tudor, sedan, kombi, kupé a dodávku. Kolínská firma Deutsch vyrobila menší počet kabrioletů.
Motory 1.5 a 1.7 posílily o pět koní (na 55 a 60 k) a 1.7S (pro Rekord L a kupé) na 49 kW (67 k). V březnu 1964 představil Opel modely Rekord L-6 a Coupé-6 poháněné řadovým šestiválcem 2,6 l, převzatým z většího typu. Výkon tohoto motoru (74 kW/100 k) dokázal rozparádit kupé až na 167 km/h. Čtyřstupňová převodovka měla tentokrát řadicí páku na podlaze. Počet vyrobených Rekordů A dosáhl čísla 885.292.
Opel Rekord B (1965–1966)
Inovovaný Opel Rekord B se od svého předchůdce zvenku odlišoval jen v detailech, např. obdélníkovými předními světlomety nebo kruhovými zadními světly. Jinak tomu ale bylo pod kapotou. Tam se totiž usídlily úplně nové čtyřválce s rozvodem OHC nazvané CIH (cam in head) a označované podle objemu 1500, 1700S a 1900S (44 kW/60 k, 55 kW/75 k a 66 kW/90 k). Tyto motory se pak udržely v Rekordech až do konce jejich výroby v roce 1986 a spolu s dále dodávaným šestiválcem znamenaly posun Rekordu mezi všestranně moderní automobily.
Novinkou příplatkové nabídky byla americká dvoustupňová automatická převodovka Powerglide. Standardní výbavou se staly přední kotoučové brzdy a u silnějších modelů posilovač. Za necelé dva roky vyrobil Opel téměř 300 tisíc Rekordů B. O dalších osudech Opelu Rekord a jeho generacích C, D a E si povíme příště.
