Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Peugeot Eco Cup: Jízda na spotřebu z Paříže do Ženevy (reportáž)

Michal Fokt Michal Fokt 30. 4. 2010 • 16:21
54
13
Zobrazit náhledy (54)
Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207 Peugeot 207
Zaznamenali jste v reklamách Peugeotu zmínky o nízkých spotřebách aut, dosažených v závodě Eco Cup? Celého závodu jsme se zúčastnili, a tak můžeme poreferovat, o co vlastně šlo a jak to celé probíhalo.

Akce Peugeot Eco Cup jsme se zúčastnili jako novinářský doprovod českého soutěžního týmu, jenž se na cestu z Paříže do Ženevy vydal proto, aby dosáhl co nejnižší spotřeby. Motivace byla veliká – posádka s nejmenší spotřebou měla dostat stejný typ vozu, s nímž se závodu zúčastnila. Ale začněme pěkně od počátku.

Před časem Peugeot na svém webu vyhlásil soutěž o účast na Eco Cupu – zájemci měli krom přihlášky napsat, kdo je dobrý ekologický řidič. Na základě posouzení těchto odpovědí byly vybráni čtyři soutěžící, kteří si s sebou mohli vzít spolujezdce. Vznikly tak čtyři páry, určené pro čtyři soutěžní Peugeoty: Tomáš Beroun a Radim Bartek (Peugeot 207 1.6 HDi 90k), Robert Poleščuk a Zdeňka Nosková (Peugeot 308 1.6 HDi 110 k), Jaroslav Horčička a Lenka Sajdlová (Peueot 3008 1.6 HDi 110 k) a Jiří Štěpánek a Milada Řeháčková (Peugeot 5008 1.6 HDi 110 k). Tyto týmy čekalo v Čechách školení úsporné jízdy a následně se mohlo vyrazit směr Paříž.

Začátku závodu předcházelo vážení posádek, aby mohly být vozy v každé kategorii dováženy na hmotnost prostorově nejvýraznějšího týmu a dlouhé školení, na němž byla účastníkům vysvětlena pravidla a předány rady. Smyslem soutěže bylo dojet ve stanoveném časovém limitu do cíle (se zastávkou na spaní v Mulhouse) po stanovené trase s co nejnižší spotřebou a s neporušenými plombami na nádrži, víku motoru a schránce se zátěží. Odbourat předzávodní stres pomohla návštěva slavného kabaretu Lido. Co vám máme povídat, bylo to opravdu moc pěkné pokoukání, ale žárlivou manželku nebo přítelkyni s sebou raději neberte...

Nedělní start závodu probíhal přímo před budovou centrály Peugeotu na třídě Grande Armée. Pokud jste příznivcem značky se lvem ve znaku a ještě jste tohle místo nenavštívili, určitě to musíte napravit. Je to asi největší showroom Peugeotu na světě, umístěný v hale o výšce dobře třípatrového domu, kde najdete krom levitujících automobilů v životní velikosti také značkový butik s opravdu nepřeberným množstvím suvenýrů, člověk by tam nechal výplatu, ani by nemrkl. Nám ovšem kazilo radost doslova psí počasí – ledový vítr a prudký déšť si užili zejména organizátoři, přesouvající vlastními silami (a s pomocí gravitace) natankovaná a zaplombovaná auta na start.

Novinářská tříčlenná posádka v Peugeotu 308 SW, obtěžkaná na rozdíl od soutěžících i vlastními zavazadly (soutěžícím je vezla doprovodná vozidla zvlášť) vyrazila v závěsu za českými soutěžícími a následovala fáze focení, kdy jsme objížděli a dojížděli všechny české posádky, z nichž každá začala úplně jiným tempem. Následně jsme stáli před rozhodnutím, jak naložit se zbytkem dne. Rozhodli jsme se pro zajímavost naordinovat si také úsporný jízdní styl, abychom měli možnost alespoň přibližného srovnání se soutěžícími.

Po dálnici jsme se tedy pohybovali rychlostmi od 80 do 100 km/h, tak, abychom nepřekáželi kamionům, ovšem předjížděli jsme kvanta posádek, které nejely více, než 60 km/h. Bylo totiž zcela jistě chybou, že jim bylo na brífinku řečeno, že rychlost v levém pruhu by neměla být menší než 80 km/h, zatím co v pravém by se nemělo jet méně, než šedesátkou. Vznikala tak celá řada konfliktů, zejména se řidiči zmíněných tiráků, kterým se pomalu se ploužící aut a v pravém pruhu vůbec nelíbila a ještě méně nadšení byli z těch, kteří se za nimi vezli ve vzduchovém pytli. Posádky také v řadě případů zvolily režim minimálního odběru energie, takže nebyla výjimkou zapocená okna a deky přes nohy kvůli vypnutému topení a klimatizaci, občas jsme potkali i vozy se sklopenými zrcátky, ale pravidla nic takového nezakazovala, cílem organizátorů bylo zcela jistě to, aby soutěžící dosáhli co nejnižší spotřeby, bez ohledu na to, jak moc bude jízdní režim odpovídat realitě. To jim ovšem rozhodně nelze mít za zlé.

Zatímco my si dopřáli v odpoledních hodinách oběd, celá řada posádek jela nonstop, aby využila čas ve svůj prospěch a mohla jet volněji, takže jsme museli následně pokračovat trochu rychleji, v naději, že v cíli první etapy v Mulhouse ještě nějakou posádku chytíme. Přijeli jsme bohužel předposlední, ovšem s parádní spotřebou – na 575 km dlouhé trati jsme spálili při průměrné rychlosti 62 km/h jen 3,6 l nafty na 100 km.

Další den ráno jsme byli svědky startu posádek do druhé etapy, které předcházela kontrola střízlivosti. Po pár kilometrech nás čekala volitelná přestávka v podobě návštěvy muzea Peugeotu v Sochaux. To je rozhodně další místo, které byste neměli coby příznivci značky minout. K vidění byly nejen zajímavé automobilové exponáty, jízdní kola a motocykly, ale k našemu velkému překvapení i kompletní sady domácích spotřebičů (rádia, myčky, šicí stroje, mlýnky, pračky), nářadí, zbraní a střeliva. Že měl Peugeot v minulosti širší zájmy, to jsme tušili, že byly ale takhle široké, to nás opravdu překvapilo. Jak říkáme, určitě stojí za shlédnutí a lokalita poblíž hranic s Německem není až tak vzdálená třeba pro víkendový výlet.

Není divu, že jsme se v muzeu docela „zasekli“ a měli jsme co dohánět, abychom byli v cíli, jenž byl ve městě Annecy nedaleko Ženevy, tak, abychom měli přehled o tom, co se tam děje. I tak jsme si ale nechtěli zkazit spotřebu, takže ačkoli jsme zrychlili na dálničních 110-120 km/h a do cíle jsme dorazili jako druhá česká posádka a palubní počítač na této druhé, 447 km dlouhé trase ukázal spotřebu 4,6 l, a to při průměrné rychlosti parádních 87 km/h. Nechceme se nějak chlubit, ale takhle nějak by měla vypadat skutečná ekojízda – žádné ploužení se v závěsu za kamionem - i svižný a plynulý styl rozumnými rychlostmi může vést k zajímavým výsledkům. A celkové skóre na 1022 km dlouhé trase? Průměrná rychlost 71 km/h a spotřeba rovné čtyři litry. Potlesk pro naftovou 308.

Ještě téhož dne večer se dozvídáme konečné výsledky, které jsou pro české barvy velmi potěšující. Posádka Štěpánek/Řeháčková dosáhla spotřebou spotřeby 3,3 l na 100 km a zvítězila tak ve své kategorii. Vůbec nejlepšího výsledku ze všech vozů dosáhl Peugeot 308 se slovenskou posádkou – pouhých 3,14 litru nafty na 100 km. Nejlepší „dvěstěsedmička“ s belgickou posádkou zvládla trasu se spotřebou 3,24 l na 100 km a nejlepší Peugeot 3008 měl na karoserii chorvatskou vlajku (3,56 l na 100 km). Poněkud hůře si Česká republika vedla v pořadí zemí, kde jí patřilo až osmé místo, což dělá při osmnácti účastnických státech téměř konec první poloviny. Nejlépe si vedli naši bývalí federální souputníci - Slováci, následovaní Belgií/Nizozemskem a Chrovatskem. Českou výpravu překonali i Turci, Francouzi, Portugalci a Maďaři.

Celá akce měla z českého pohledu vyvrcholení koncem března v pražském hotelu St. Havel, kde byl šéfem českého zastoupení francouzské značky panu Štěpánkovi předán černý Peugeot 5008. Šťastný výherce byl mimochodem jediným z českých účastníků, jenž doma zatím vůz značky Peugeot neměl; v tomto ohledu byl náš tým také rekordmanem. Výherci srdečně blahopřejeme a doufáme, že příští rok dopadne český tým ještě o něco lépe.

Témata
3. 5. 2010 13:22
Re: V reálu
No tak si zkus sklopit zrcatka, gumy nafoukej na max co snesou, povypinej vsechny spotrebice v aute co muzes a vyjed na dalnici 60kmh nebo se hakni pul metru za kamion jako tihle "borci" a uvidis jakych zazracnych hodnot dosahnes :-)
2. 5. 2010 12:21
Re: Clio II 1,5 dCi
kazdopadne by to chtelo aspon orientacne promerit i protismer, nekdy zdani muze klamat.
kazdopadne dostat se na tak dlouhe trase pod 3l je hodne dobre vykon, i kdyby to byl lepsi smer a s vetrem v zadech
klobouk dolu
1. 5. 2010 21:01
Re: Clio II 1,5 dCi
byla to trasa "jednim smerem", nebo tam a zpatky? muze tam byt hodne podstatny rozdil...
do prace se s trochou snazeni dostanu za 3.0-3.5 ale z prace horko tezko za 4.5
Avatar - positivemind
1. 5. 2010 01:04
V reálu
Bojím se, že v reálném provozu na českých silnicích tahle spotřeba nebude možná... mám 407 s 2.0HDi a můj rekord byl na trase 70km s průměrnou rychlostí 72km/h 4,5 litru, méně ani prd - a to jsem jel večer v podstatě téměř konstantní rychlostí, žádné prudké brzdění ani rozjíždění
30. 4. 2010 17:31
pěkné
Pěkná reportáž, víc takových.
Člověk by pak ten diesel skoro i chtěl.

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerátZobrazit nabídku