Porsche Boxster oslaví 25 let. Víte, že pomohl zachránit značku?
Boxster se dnes vyrábí už ve své čtvrté generaci. Nebýt však té první, možná by tu Porsche už nebylo.
Automobilka Porsche je tu s námi už desítky let a dnes její díla patří mezi etalon sportovních automobilů. Ne všechna období v její historii ale byla tak šťastná, například na přelomu osmdesátých a devadesátých let firmu tížily finanční potíže, které ji dovedly málem ke krachu. Zachránil ji až model Boxster. Ten se světu poprvé představil v roce 1996, a tak automobilka s předstihem slaví 25 let od jeho premiéry.
První Boxster vznikal v nelehké době finančních potíží automobilky, a tak se už při jeho vývoji vědělo o tom, že jeho úspěch, či neúspěch rozhodne o další existenci značky. Pro vývojáře nic jednoduchého, zvlášť s odkazem na to, že měli za úkol maximálně snížit vývojové a výrobní náklady, právě kvůli finanční situaci výrobce.
Složité období pro Porsche
Těch důvodů tehdejší špatné situace automobilky bylo několikero. Už v sedmdesátých letech členové rodiny Porsche opustili nejvyšší vedení dříve „rodinné“ automobilky, když zůstali jen v dozorčí radě a jmenovali nové, výkonné představenstvo. V některých ohledech však nebylo nové vedení úspěšné a vizionářské, třeba vůbec první generální ředitel Porsche, Ernst Fuhrmann, zamýšlel, že během osmdesátých let zcela ukončí 911. Nahradit jej měl osmiválcový model 928. Jeho nástupce Peter W. Schutz naštěstí v takovém nonsensu nepokračoval a rozhodl o dalším vývoji 911 (která na rozdíl od 928 přežila dodnes), což spolu s dalším rozšířením nabídky vedlo k nárůstu prodejů.
Jenže na konci osmdesátých let zažil klíčový americký trh propad, což logicky vedlo k pádu tamějších prodejů vozů Porsche. A to v kombinaci s tehdejším nevýhodným kurzem německé marky a amerického dolaru znamenalo ohromný pád tržeb. K tomu přidejme různorodé portfolio s nákladnou výrobou (sporťák 924, luxusní GT 928, tradiční 911 a speciální 959) a je najednou jasné, proč to tehdy s Porsche nevypadalo dobře.
Vedení se navíc na přelomu osmdesátých a devadesátých let rychle měnilo, Schutze v krátkém sledu nahradili Heinz Branitzki a Arno Bohn, až konečně přišel v roce 1993 Wendelin Wiedeking. A právě i díky jeho rozhodnutím se Porsche zachránilo, když pod jeho vedením vznikl nejen Boxster, ale i později Cayenne.
Návrat ke kořenům, nebo luxusní sedan?
Právě Boxster chytře reagoval na tehdejší dobu. Vedení automobilky se tehdy rozmýšlelo, jaký typ vozu nabídnout. Rozhodovalo se přitom právě mezi kompaktním roadsterem a naopak luxusním, čtyřdveřovým vozem, jakýmsi předchůdcem dnešní Panamery. Říkalo se mu Porsche 989 a čile se na něm na přelomu osmdesátých a devadesátých let pracovalo.
Nové vedení se ale rozhodlo vsadit na jiný projekt. Raději se vrátilo ke kořenům a dalo zelenou kompaktnímu roadsteru, který vlastně oživoval zcela původní myšlenku Ferdinanda Porscheho, jež stála za vznikem dnes slavné automobilky. Tedy dostupný sporťák, s nímž měla automobilka tolik zkušeností, který se navíc do té doby náramně hodil. Zákazníci tehdy ztráceli zájem o drahá auta, tehdejší propad prodejů třeba Lamborghini byl toho důkazem, a tak byl takový projekt vhodnější, než následně zrušený projekt luxusního modelu 989.
Optimalizace vývoje
Pro finančně oslabenou automobilku ale nebyl vývoj dostupného sporťáku jednoduchý, nové vedení totiž rozhodlo o tom, že se maximálně musí snížit náklady na jeho vznik. Úkol dostal na starosti Horst Marchant, který se na začátku devadesátých let postupně propracoval až na pozici člena představenstva Porsche, zodpovědného za vývoj.
„Myšlenkou bylo vsadit na dvě modelové řady, jejichž výroba měla být optimalizovaná,“ vzpomíná dnes Marchant. I to byl důvod příchodu roadsteru, takový automobil totiž mohl splnit požadavek na využití komponentů z 911, která měla být logicky tou druhou modelovou řadou značky.
„Řekli jsme si, že uděláme 911, která bude mít stejnou příď, ale využije koncepci uprostřed uloženého motoru. Je to ale jednodušší říct, než udělat,“ připomíná tehdejší strategii tehdejší šéf vývoje automobilky.
Sdílení komponentů se nakonec náramně podařilo, první generace Boxsteru (interně 986) s tehdejší 911 (generace 996), uvedenou o rok později, sdílela asi 50 % shodných komponentů.
Původně se ale něco takového neřešilo. Designér exteriéru prvního Boxsteru, Grant Larson, tak připomíná původní koncept auta, prezentovaný v roce 1993, tři roky před premiérou sériové verze. Základní charakter sice zůstává shodný jako u pozdějšího sériového auta, jednotlivé díly karoserie se ale liší. Vznikaly totiž podle Larsona ještě v době, kdy se nevědělo, že roadster 986 bude muset sdílet komponenty s 911 generace 996. Od konceptu k sériové verzi došlo také k aplikaci střechy, kterou studie původně postrádala, změnil se také interiér, který přišel o originální otvory ventilace ve středovém tunelu.
Ostatně i motor měl být původně jiný. Podle Marchanta se zvažovalo použití čtyřválce, který se měl vyrábět u Audi. Při propočtech se ale ukázalo, že by takové řešení bylo příliš nákladné. Výroba u čtyř kruhů by totiž byla stejně drahá jako vývoj šestiválcového motoru. A tak si Porsche vyvinulo právě nový šestiválec typu boxer. Šlo přitom o první vodou chlazený motor výrobce, který nebyl umístěný vpředu.
Pro větší odlišení od 911 přitom nebyl jen umístěn uprostřed a ne vzadu, ale měl také snížený objem na 2,5 litru. Od roku 1999 však byla dostupná verze o objemu 2,7 litru, stejně jako s vrcholným 3,2litrem.
Šetřilo se, kde se dalo
Postupně se ale snižovaly náklady, kde se dalo. „Museli jsme zvažovat každou částku,“ tvrdí Marchant. Ostatně i dnes charakteristický, původně veřejností tak kritizovaný, tvar světlometů, se směrovkami začleněnými do hlavních svítilen, byl levnější na výrobu, a tak byl použit jak u Boxsteru, tak u 911 (996), což tradicionalisté brali nelibě. Ostatně designér Larson sám vzpomíná na to, kterak do Porsche v roce 1989 přicházel v době, kdy stylisté značky jen postupně inovují původní tvar.
Mimochodem i samotné jméno kombinující slova boxer a roadster, tedy základní charakteristické prvky auta, se vymyslelo interně. „Vzniklo to ve stylistickém oddělení. A tak jsme ušetřili za finančně nákladné konzultanty, kteří by jméno vymysleli,“ směje se Marchant.
I přes snahu o minimalizaci nákladů, s čímž pomáhala i automobilka Toyota, však nedošlo na myšlenku, že Boxster využije z 911 ještě více. Uvažovalo se totiž o tom, že by vlastně šlo jen o další derivát 911, s nižší cenovkou, díky slabšímu motoru nebo horší výbavě. To ale Marchant odmítl a prosadil svébytné auto, se svébytnou konstrukcí, byť s mnoha shodnými prvky jako 911.
Boxster uspěl
Návrat ke kořenům se nakonec povedl a Boxster ke značce skutečně přivedl nové, mladší zákazníky, jak vedení zamýšlelo. Nedošlo ani na ohrožení image značky, jak se někteří kvůli dostupnějšímu modelu báli. Dnes je tak na trhu už čtvrtá generace takto označeného automobilu, který od druhé generace (987) doplňuje také odvozené kupé Cayman. Po letech je Boxster nedílnou součástí značky, v době premiéry šlo přitom o první roadster od dob 914 ze sedmdesátých let, potažmo 550 Spyder z padesátých let, který mu dal základní koncepci.
První generace Boxsteru nakonec vydržela ve výrobě až do roku 2004. Jednalo se o nejprodávanější model značky, do příchodu SUV Cayenne, jehož první generace debutovala v roce 2003. Právě velké SUV vytyčilo směr pro další léta a díky prodejním úspěchům a slušné marži umožnilo získat finance pro pravověrné sportovní modely Porsche. To už je ale zase jiný příběh...
