„Upravený“ emisní systém je častý podvod i v Česku. Následky mohou být fatální
Nelegální zásahy do systémů vozidel jsou dodnes poměrně časté. Mohou ovlivňovat třeba množství produkovaných emisí. A ani o tom nemusíte vědět.
Čím dál více systémů ve vozidle využívá elektronické řízení, jehož prostřednictvím lze ovlivňovat funkci zařízení, aniž byste museli daný komponent z vozidla demontovat. Zatímco neoriginální, avšak odborně provedená montáž systému, který vozidlu zajistí chybějící streamovací služby (Apple CarPlay a Android Auto), má pro uživatele jen přínos, o jiných podobných „úpravách“ lze velmi pochybovat. Jde zejména o zásahy do systémů ovlivňujících bezpečnost a emise.
V prvním případě se jedná například o nefunkční napínače bezpečnostních pásů, případně airbagy. Ještě horší je náhrada airbagu za falešný, který, i když se po nárazu nafoukne, v žádném případě neplní svoji funkci. Svého času se sem taková ojetá auta občas dostala třeba z Polska, jak mi z praxe potvrdili nezávislí servisní specialisté, s nimiž spolupracuji. Prvotní příčinou těchto velmi nebezpečných „úprav“ byla snaha vozidlo opravit po nehodě tak, aby to moc nestálo.
Nedostatky v bezpečnostní výbavě u konkrétní ojetiny ale nebývají zase tak časté. Přeci jen, pokud by k nehodě došlo a vrak následně zkoumal soudní znalec v oboru motorových vozidel, zcela jistě by neoprávněnou manipulaci s bezpečnostními prvky odhalil. A to už je pak záležitost pro soud.
Navenek nic nepoznáte
Naproti tomu neoprávněné zásahy do emisních systémů jsou mnohem častější. Není to tak dávno, co měly ojetiny běžně „vykuchaný“ částicový filtr. Ostatně několik takových aut mi coby ojetiny prošlo rukama. Poznat, zda má vozidlo DPF, případně zda jej má funkční, je ale poměrně jednoduché. Stačí sáhnout prsty do výfuku. Pokud je budete mít černé, pak jste chybu právě odhalili. Jde přirozeně o velmi orientační metodu. Mnohem přesnější je pohled třeba infrakamerou, ale tu běžně k dispozici nemáte.
A zatímco DPF mají auta v masovém měřítku už od roku 2010, kdy začalo platit Euro 5, další emisní zařízení SCR pracující s kapalinou AdBlue je plošně nasazováno až u vozů v rámci Euro 6. Tedy vyráběných přibližně od roku 2015. Je to o to horší, že nefunkční SCR nelze laicky poznat, tak jako to lze u částicového filtru.
Že něco nefunguje, jak má, odhalí až servis vybavený potřebným diagnostickým zařízením. Přesně to se stalo paní Janě z Prahy, která se svým problémem svěřila Sdružení ochrany vlastníků automobilů (SOVA). Na problém přišla v okamžiku, kdy se rozhodla prodat svůj Opel Zafira. Ten dle jejích slov jezdil bez problémů a spolehlivě. V jejím případě šlo o úmyslně zablokovaný systém SCR s AdBlue, takzvané „AdBlue off“. Auto z toho důvodu nesplňovalo emisní normu Euro 6. Při jízdě se však chovalo normálně a ani nic na palubní desce nesvítilo, a ani nevyskakovala žádná hláška na palubním displeji.
Chybu odhalil až servis s diagnostickým vybavením. Vzhledem k tomu nelze auto legálně prodat. Nejprve je třeba systém zprovoznit. Jenže to v případě AdBlue znamená investici desítek tisíc korun. A to u auta, které právě prodáváte, vážně nechcete. V případě, že takové auto (se zablokovaným SCR) prodáte a kupující to dodatečně zjistí, může to být posuzováno jako snaha jej oklamat, což je protiprávní.
„Případ paní Jany není ojedinělý. Softwarové zásahy do systémů AdBlue, částicového filtru nebo systému recirkulace spalin EGR jsou bohužel v Česku poměrně běžné. Úprava stojí jen pár tisíc, ale ve výsledku porušuje emisní limity, zákony a často i poškozuje motor,“ vysvětluje Zbyněk Veselý, předseda Sdružení na ochranu vlastníků automobilů SOVA.
Jen vcelku, paninko
Důvody, proč někdo vyřadí z činnosti emisní zařízení vozidla, mají obvykle společného jmenovatele. Tím je jednak značná poruchovost a dále drahá oprava. A také skutečnost, že bez těchto systémů auto jezdí většinou normálně. Tedy bez ztráty výkonu nebo se zvýšenou spotřebou paliva.
Kdysi velmi drahé částicové filtry, kdy zejména na asijská auta stávaly klidně desítky tisíc korun, stojí dnes již méně. Také druhovýroba už dokáže mnohem lépe uspokojit poptávku po nich. Navíc, a to především, je zde řada firem, které se zabývají jejich odborným čištěním. Každá navíc uplatňuje jinou metodu. Ty existují minimálně čtyři a v praxi fungují všechny dobře. I profi čištění DPF však něco stojí, protože vyžaduje mimo jiné speciální dílenské vybavení, které si musí servisy koupit, a to rozhodně není levné. Stále jsme ale na částce přijatelné i pro kupujícího ojetiny, řekněme do 10.000 korun. Čili pro takzvané vykuchávání částicových filtrů už dnes opravdu neexistuje jediný racionální důvod.
Horší to je se SCR a AdBlue. Snad v každém specializovaném servisu na konkrétní značku či skupinu značek si na tenhle systém stěžují. Pokud je jím vozidlo vybaveno a vy do přehledu závad při psaní o ojetině napíšete, že má problémy se SCR, v podstatě neuděláte chybu. Příčin je celá řada, a tedy spektrum závad je širší.

Na celé záležitosti mají svůj díl viny i výrobci aut. Jednou z častých závad je selhání dávkovacího čerpadla močoviny do palivové nádrže, jehož součástí je také plovák, který měří, kolik močoviny v nádrži ještě zbývá. Od servisů i automobilek samotných jsem slyšel názory, že za jeho selhání může stará močovina, nebo když někdo nádrž plní až po okraj, ale také třeba tankování z pistolí pro kamiony, které mají vyšší tlak, s nímž nejsou systémy v osobních autech kompatibilní.
Kdyby šlo vyměnit pouze čerpadlo samotné, nebo třeba jen jeho plovák s potenciometrem, nebyl by to až takový problém. Jenže běžně jde o součást nádrže na AdBlue, takže se to musí měnit jako celek, a to opravu velmi prodražuje. Zcela běžně na částky 40 až 50.000 korun. Tedy přesně to, o čem mluví paní Jana v tiskové zprávě SOVA. Mimochodem, u Zafiry Tourer, tedy C, jde dle zkušeností firmy Autotechnik Zralý, která se v pražských Stodůlkách na servis vozů Opel specializuje, u dieselů nabízených od roku 2015–2016 o častou závadu.
Zdroj: Učebnice pro automechaniky, VW SSP 595 EA 288 Evo, TSB v HaynesPro Workshop data, článek auto.cz AdBlue: Co se stane, když močovina dojde? A jak tuhle kapalinu správně doplnit?, Foto: Tomáš Dusil, David Rajdl, Petr Homolka, Svět motorů, Peugeot, video: Volkswagen