Přes 100 Kč za litr benzinu. Kubě docházejí valuty, zdraží benzin na pětinásobek
Spolu se zdražením litru benzinu z 25 na 132 kubánských pesos tamní vláda také otevírá 29 vlastních čerpacích stanic, na nichž se bude dát platit výhradně americkými dolary. Komunistická země závislá na turismu a importu je totiž ve velkých ekonomických problémech.
Legendami opředený motoristický svět na Kubě, vytvořený dekády platnými extrémními omezeními na dovoz aut, se opět dostává do mezinárodních zpráv. Tentokrát je důvodem zdražení paliva tak obří, že kdyby o něm nepsala renomovaná média, jako agentura Reuters či britská BBC, těžko by se mu věřilo.
Od února 2024 vzrostou ceny benzinu – státem regulované, samozřejmě – o více než 500 % z 25 na 132 kubánských pesos za litr. V přepočtu to je zdražení z 23,30 Kč za litr na 123,07 koruny za litr. Motorista, který běžně tankuje 40 litrů benzinu, tedy místo 1.000 pesos (932 Kč) za plnou nádrž nově zaplatí 5.280 pesos, tedy 4.923 korun.
To by byla naprosto extrémní cena kdekoliv na světě včetně Spojených států, Česka či třeba bohatého Švýcarska, na Kubě je to však naprosto mimo realitu běžných lidí. Průměrný měsíční plat pracovníka ve státním sektoru tam je podle Reuters 4.209 pesos, tedy 3.924 korun.
Důvodem pro tak obrovské zdražení benzinu je klopýtající ekonomika tohoto ostrovního státu, z níž vláda viní kromě strukturálních slabin v ekonomice zejména zpřísnění amerických ekonomických sankcí a také koronavirus. Ten na čas zmrazil cestovní ruch na celém světě a právě pro Kubu představovali zahraniční turisté velmi významný zdroj valut.
V souvislosti s docházejícími zásobami cizích měn kubánská vláda oznámila otevření 29 vlastních čerpacích stanic, kde ovšem bude palivo k mání výhradně za americké dolary. Podle vlády jsou dolary nutné k tomu, aby byly peníze na import paliva ze zahraničí. Kuba je obecně velmi silně závislá na importu zboží i komodit ze zahraničí.
Americký dolar je v globálním obchodu nejpoužívanější a i na Kubě je dobře zavedený jako sekundární platidlo, řada lidí však dostává výplatu v pesos a k dolarům se dostane jen na černém trhu. Tam je samozřejmě kurz úplně jiný, než kdyby člověk třeba kupoval dolary za české koruny, podobně jako tomu před rokem 1989 bylo v Československu s tuzexovými korunami, tzv. bony. Jeden dolar stojí na černém trhu zhruba 270 pesos, tedy 252 korun. V oficiálním kurzu je přitom dolar jen za 24 pesos.
Na Kubě roste inflace i veřejný dluh a ministr hospodářství Alejandro Gil se v minulém měsíci nechal slyšet, že vláda nemůže palivo lidem dotovat a že dosud bylo nejlevnější na světě. Ve srovnání s průměrnou mzdou tam je však palivo velmi drahé, připomíná podle BBC profesor ekonomie Omer Everleny Pérez.
Zvýšení cen paliv – nafta zdraží zhruba stejně – samozřejmě znamenalo okamžité zformování mnohakilometrových front před benzinkami, jak se lidé snaží nakoupit co nejvíce benzinu ještě za staré ceny. Podle Péreze bude zdražení mít vliv na celou kubánskou společnost. Zvýšení cen paliv se totiž promítne do růstu cen úplně všeho v řetězové reakci. Kubánská vláda navíc oznámila, že zdraží i elektřinu a plyn.