První dojmy MG EHS PHEV: Povedený návrat na scénu
Český trh brzy zažije jeden nečekaný návrat. Ze záhrobí se totiž vrací tradiční britská značka MG, která k nám doveze hned několik modelů. S prvním z nich, plug-in hybridním SUV MG EHS jsme sbírali první jízdní dojmy, netradičně jako účastníci rallye pravidelnosti.
Před pár dny jsme jako první zástupci českých médií dostali unikátní příležitost vyzkoušet si na domácí půdě nové SUV MG EHS, jehož prodeje by měly odstartovat během několika málo týdnů. Vůz jsme si převzali od českého dovozce pár dní po jeho dovozu a společně s kolegou Michalem Dokoupilem ze Světa motorů jsme se ho vypravili otestovat poněkud nevšedním způsobem. První dojmy jsme totiž sbírali na závodech Czech New Energies Rallye 2022 v okolí Českého Krumlova. Teď mi ale dovolte předat slovo Michalovi, který během rallye řídil a z auta byl tak nadšený, že se ještě v Krumlově pustil do sepisování textu, na kterém jsem se také lehce podílel a který nakonec doplním snad jen pár drobnými postřehy.
Z Británie do Číny
Tradiční britská značka MG (Morris Garages) neměla od svého vzniku v roce 1924 snadnou existenci. Firma z Oxfordu od počátku stavěla především sportovní vozy, už v roce 1935 ale přešla pod automobilku Morris Motors, pod kterou začala lepit svá loga na upravené vozy jiných značek. V tom pokračovala i po 50. letech, kdy přešla do nechvalně proslulého koncernu British Leyland. A ačkoliv i nadále MG stavělo vlastní dvoumístné roadstery, jako třeba slavné MG B nebo MG F, i v Česku si značku nejvíce pamatujeme pro sportovnější varianty vozů Rover. Tak totiž působila až do roku 2005, kdy celá skupina MG Rover zkrachovala a postupně přešla do vlastnictví koncernu SAIC (Shanghai Auto), největší automobilky Číny. S vozy jako MG ZR, ZS nebo ZT se dodnes můžeme setkat i na našich cestách, mezi nadšenci se zachovalo dost kusů i přesto, že v Česku značka nikdy moc aktivní nebyla.
Pod čínským vedením se většina vývoje a celá výroba přestěhovala na východ, ačkoliv si v Británii MG zachovalo vývojovou kancelář a z počátku i montáž z tzv. CKD kitů. Až v Číně si slavná značka znovu vybudovala portfolio vlastních modelů a úspěšně expandovala do světa, včetně velké části Evropy. Kromě nezbytných SUV staví také sedany, hatchbacky, elektrický kombík a chystá elektrický dvoumístný sporťák. Nevyhnula se ale ani opětovnému sdílení modelů, na některých trzích se s logem MG prodávají také vozy původem od značek Roewe, Maxus, Baojun a Rising Auto, které rovněž spadají do koncernu SAIC.
Oficiálně v Česku
Letos v létě se MG pod taktovkou AutoBinck (Importér Mitsubishi) oficiálně začne prodávat i v České republice. Zatímco na většině trhů západní Evropy se už MG stalo pouze elektrifikovanou značkou nabízející pouze elektromobily a plug-in hybridy, k nám dorazí i klasické pohony. Jistotou je SUV MG ZS se spalovacími motory a jeho elektrická verze ZS EV, a také větší spalovací SUV HS a jeho plug-in hybridní varianta EHS. Později by měl dorazit také elektrický kombík MG 5, elektrické SUV MG Marvel R a rovněž nástupce hatchbacku MG 3. Velkým lákadlem by přitom měla být sedmiletá záruka, konkrétní plány a především ceníky ale můžeme očekávat až v průběhu léta.
MG EHS PHEV
MG EHS je plug-in hybridní varianta spalovacího MG HS, vyráběného od roku 2018. Stojí na vlastním technickém základě koncernu SAIC, spolu s příbuzným Roewe RX5. S délkou 4574 mm a rozvorem 2720 je o kousek větší než čtvrtá generace Hyundai Tucson, kterou zároveň považuje za svého hlavního rivala. Pod kapotou MG pracuje přeplňovaná čtyřválcová patnáctistovka s označením TGI, vyvinutá ve spolupráci s Opelem ještě v době, kdy patřil koncernu GM, se kterým má SAIC v Číně společný podnik. Její výkon 119 kW doplňuje 90kW elektromotor s permanentním magnetem a svorkovaným vinutím (hairpin winding), se kterým společně pohání přední nápravu. Kombinovaný výkon je 190 kW, energii dodává kapalinou chlazený Li-ion akumulátor s lehce nadprůměrnou celkovou kapacitou 16,6 kWh a elektrický dojezd dle WLTP je 52 kilometrů. Plug-in hybridní varianta s pohonem všech kol neexistuje, na některých trzích se ale pohon všech kol nabízí u spalovací verze s přeplňovaným dvoulitrem.
S čínskými vozy už mám nějaké zkušenosti, a to včetně modelů koncernu SAIC. A tak vím, že ačkoliv se v poslední době podstatně zlepšily, vždy v některých ohledech zaostávaly za zavedenou konkurencí. Dobrým příkladem je nedávno testované elektrické MPV Maxus Euniq 5, produkt stejného koncernu. V MG EHS se nám ale s Ondrou od počátku těžko hledalo něco, co by nám vadilo, a na konci jsme se shodli, že Číňané opravdu mohou začít dělat evropským značkám problémy.
Silná inspirace konkurencí
Tradičním komentářům o kopírování se MG nevyhne, a to i přesto, že podle firmy je právě design jednou z oblastí, na kterou je zaměřena její britská pobočka. Během rallye se tak naše bílé EHS nevyhnulo poznámkám, že vypadá dost jako Mazda. Zjevné je to zejména ve tvaru masky a předních světel, na zádi už MG rozehrává svébytnější styl. Zároveň to ale znamená, že je elegantní a líbí se i evropskému oku. V SAIC jsou si podobných komentářů zřejmě vědomi. V domovské Číně HS nedávno prošlo faceliftem (a změnou názvu na MG Pilot), který zcela změnil přední partie a dal vozu originálnější vzezření. Podobný designový jazyk si osvojují také další modely MG, včetně těch, které od léta zamíří na český trh.
Skvělý dojem mám z interiéru. Téměř všechny povrchy jsou buď z měkčeného plastu, nebo rovnou čalouněné. Tvrdý plast je jen na spodní straně palubní desky, například středový tunel je ale v místě, kde si opírám koleno, čalouněný. Nic nesmrdí, a to máme čerstvě dovezené auto, nic nevrže a nedrncá a tlačítka nepůsobí chatrně. Všechna okna mají elektrické dojezdy a prahy jsou kryté spodní části dveří, takže si neušpiníte kalhoty.
Bez problému by snesl srovnání se zavedenou západní mainstreamovou konkurencí. Od té si vzal tvar některých ovladačů a bohužel i jeden méně povedený prvek – přílišnou minimalizaci. Klimatizace, vyhřívání sedaček, asistenty, vše se ovládá na displeji multimediálního systému. Ten má moderní grafiku, není překomplikovaný a ovládání usnadňuje sada tlačítek odkazující na jednotlivá menu. Většinou i rychle reaguje na dotyk, zažili jsme ale momenty, kdy nás nechal čekat. Zvládá také Android Auto a Apple CarPlay, zatím ale bohužel není česky. Líbí se nám také digitální přístrojový štít, který je standardem od základu a s jednoduchou grafikou přehledně zobrazuje vše potřebné. Nechybí ale ani neobvyklé údaje, jako jsou otáčky elektromotoru, stav 12 V baterie, napětí a proud systému a také teplota pneumatik.
Sympatický je také fakt, že auto po každém nastartování znovu nespouští asistenty, které jsem předtím vypnul. S fungováním asistenta držení v jízdním pruhu jsem ale spokojen, auto drží vždy bez najíždění na pruh. Stejně tak adaptivní tempomat potěšil pozvolným zpomalováním za pomalejším autem, místo toho aby se na něj nahrnul a pak prudce brzdil.
Prostorné hlavně vzadu
S navigátorem Ondrou jsme se shodli, že sedačky by mohly jít ještě o kousek blíže podlaze, oba jsme totiž i v SUV zvyklí sedět co nejníže. Zejména ta spolujezdcova, která nelze výškově nastavovat vůbec, je posazena výše, než řidičova v nejnižší poloze. Navíc nám vadí při výhledu příliš nízko posazené vnitřní zpětné zrcátko. Jinak nám oběma sedačky přišly adekvátně velké i pohodlné. Odkládacích míst je vepředu dostatek, kapsy ve dveřích pojmou 1,5 litrové lahve a standardem je posuvná loketní opěrka s odkládacím místem. Chybí nám vlastně jen bezdrátové nabíjení mobilu, oceňujeme ale dvě USB typu A vepředu a další dvě vzadu.
Cestující na zadních sedačkách mají opravdu spoustu místa, a to jak na hlavu, tak na kolena. Hezkým detailem je výklopná loketní opěrka uprostřed, která působí jako z mnohem dražšího vozu. Je zjevné, že dle čínských tradicí bylo právě místo vzadu prioritou před kapacitou kufru, která je se 448 litry spíše průměrná. Kvůli plug-in hybridnímu pohonu jeho kapacitu omezuje také nádrž, která se přesunula pod jeho podlahu. Po sklopení sedaček ale vznikne zcela rovná plocha bez výrazného přechodu mezi podlahou a opěradly. Asi jediným detailem celého vozu, který působí levně, je roletka v kufru, která nezajíždí do své polohy úplně ochotně.
Půjčené EHS je v nižší ze dvou českých výbav (Emotion) a má proto pouze halogenové světlomety s LED denním svícením. Právě halogeny jsou podle mě nejslabším místem vozu, jejich výkon bych označil jako slabší průměr, a to především na dálku. Také nemá natáčení do zatáček, které mi v nočních etapách na zakroucených silnicích poněkud chybělo. Zbývá jen doufat, že LED světlomety dražší verze Exclusive na tom budou lépe.
MG EHS ale především dobře jezdí. Na jihočeské Eco Rallye jsem s autem vyzkoušel spoustu povrchů, od hladké dálnice, přes rozbité děravé asfaltky až po polní stezky. Podvozek všude obstál na jedničku, plavně se přenesl přes nerovnosti a ani na velkých výmolech jsem se nedočkal velkých ran. Párkrát jsme si jej vyzkoušeli i při ostřejší jízdě, když po nečekané chybě bylo nutné dohánět ztracený čas a navigátor Ondra přešel z počítání metrů na správné závodní „pozor horizont“, „levá ostrá váže“. I tak mě MG s pohotovostní hmotností 1812 kg udivilo lehkostí, s jakou se nechá vodit do zatáček. Prudká odbočení navíc ukázala, že auto nemá problém s nedotáčivostí, naopak jsem jej dostal do smyku přetáčivého. Řízení je přesné, lehčí kolem středové polohy, ale dále sportovně ztuhne, líbí se mi i hezké dávkování brzd. Vlastnost, kterou jsem kritizoval u většiny čínských aut, totiž plavání přední nápravy při vyšších rychlostech, jsem zde nezaznamenal vůbec. Odhlučnění je obecně povedené, rušivější začne být až proudění vzduchu kolem B sloupků při rychlostech nad 140 kilometrů. Trochu lepší mohlo být i tlumení od kol na méně kvalitním povrchu.
Unikátní technika
Zvláštní je systém převodovky, kterou si v SAIC vyvinuli sami a zřejmě nemá obdoby. Společná jednotka totiž kombinuje čtyři stupně vyhrazené pro elektromotor, se šesti stupni pro spalovací motor. Obě jsou navíc robotizovaný manuál, tedy jednoduchý typ převodovky ovládaný elektromotory a známý pomalými reakcemi. Nelze ji ale chápat jako desetistupňovou převodovku, kde by byly všechny převody za sebou. Systém si kombinuje převodové stupně u elektromotoru a spalovacího motoru tak, jak to zrovna vyhovuje stylu jízdy a snaží se obě jednotky držet v nejefektivnějších otáčkách.
To od počátku znělo jako jasný adept na zničení celkového dojmu. Byl jsem ale překvapen plynulým a hladkým chodem převodovky, jen s velmi výjimečným a sotva znatelným cuknutím. Charakteristické pomalé přechody při řazení totiž pomáhá vykrývat elektromotor, což se mu daří na jedničku. Jedinou výjimkou je tak paradoxně jízda na elektrický režim, kde je občas znatelná pomalá změna převodového stupně. Reakce převodovky jsou rychlé, při prudkém sešlápnutí plynu motor naskočí téměř okamžitě a prodleva je srovnatelná s prodlevou turbodmychadla v běžném voze. Přechody mezi elektrickým a hybridním režimem jsou vlastně poznat jen díky zvuku motoru (otáčkoměr je dobře schovaný). S výkonem 190 kW a točivým momentem auto také hezky táhne, zrychlení z nuly na sto za 6,9 sekundy je na takto velké auto velmi slušné. Především když se dostane do otáček kolem 4000 min-1 jde za plynem až nečekaně ochotně. Zvuk má jadrný, občas doprovázený odfukováním blow-off ventilu, ale odhlučnění jej zdatně drží mimo kabinu. Žádné výrazné změny v dynamice jsme nezaznamenali ani se zcela vybitou baterií, auto v takovém případě ostatně pokračuje ve standardním hybridním režimu a vždy si v akumulátoru alespoň trochu energie zachovává. Chybí mi zde ale možnost nastavení rekuperace. V EV režimu má auto k dispozici jen 90 kW a s drahými elektromobily proto nemůže držet krok. Přesto jede velmi obstojně a dá se s ním bez problému pohybovat po městě, akceleruje až ke 130 km/h a spalovací motor nespustí ani při sešlápnutí plynu až k podlaze.
Ve srovnání s jinými plug-in hybridy, dostupnými na našem trhu, má EHS jednu odlišnou vlastnost. Zatímco všechny ostatní se snaží fungovat primárně jako elektromobily, MG je primárně hybrid. Po každém nastartování je tak automaticky v hybridním režimu, ve kterém elektromotor většinu času pouze vypomáhá spalovacímu motoru a při rozjezdech a nižších rychlostech auto sám pohání, podobně jako to známe z klasických hybridů třeba od Toyoty. Nabitá baterie tedy vydrží mnohem déle, my s ní zvládli na rallye jezdit skoro celý den. Zároveň to znamená, že se nám na displeji neukazuje průměrná spotřeba ve stylu 1,5 l/100 km, která rychle přejde v násobně vyšší cifry ve chvíli, kdy baterie dojde. Během asi 600 kilometrů rallye, kde se střídaly pomalé úseky s rychlými, a naší vinnou i vyloženě sportovními, jsme jezdili s průměrem 6,8 l/100 km a 4,4 kWh/100 km. Dálničních 400 kilometrů jsme zvládli za 7,2 litrů a 4,1 kWh. EHS tak může být vhodnější na delší vzdálenosti než jiné plug-in hybridy. Bohužel nádrž je v této verzi pouze 37 litrová, což znamená častější zastávky u čerpacích stanic. Ale samozřejmě i zde je možné tlačítkem vedle voliče převodovky přepnout na EV režim a jet na elektřinu až do vybití baterky a tedy provozovat auto stejným stylem, jako ostatní plug-in hybridy. My jsme při normální jízdě naměřili čistě elektrický dojezd lehce pod 50 kilometrů.
Kdy bude v Česku?
Ceny MG EHS zatím nebyly zveřejněny a ještě pár týdnů zůstanou tajemstvím, mají ale být velmi konkurenceschopné. MG bude stavět také na bohaté výbavě, což bylo vidět už na základní Emotion, se kterou jsme jeli Rallye. Vyšší Exclusive k tomu přidá například LED světlomety, panoramatické střešní okno, dynamické blinkry vzadu, kožené sportovní sedačky nebo 360°parkovací kameru. Větší zájem se v Česku očekává o spalovací verzi MG HS, která přijede s přeplňovanou patnáctistovkou. Tu najdeme i v menším MG ZS, kde ale bude základem litrový tříválec. Je otázka, o kolik bude mít MG v Česku snadnější život díky své britské minulosti. Ostatně britskou vlajku plánuje český dovozce do svého marketingu zakomponovat (jak bylo dobře vidět na stánku MG na výstavě Legendy) a jako jeden z firemních sloganů si zvolil „Since 1924“, tedy „od roku 1924“. Čínského původu se ale zcela nezbaví. Na tradiční otázku o bezpečnosti, zmiňovanou u každého vozu z říše středu, dal v roce 2019 odpověď nárazový test Euro NCAP: MG HSE si odvezlo plných pět hvězd.
Pár slov navigátora
Jak jsem zmiňoval již v úvodu, Michal se pro auto skutečně rychle nadchnul a do sepisování prvních dojmů se vrhnul s nevídanou rychlostí a intenzitou. Abych ale pravdu řekl, vůbec jsem se nedivil. MG EHS PHEV je totiž skutečně zdařilý vůz, který má ambice pořádně zatopit zavedené konkurenci. Stačí si jen odmyslet, odkud vlastně pochází. Jakmile na to totiž zapomenete, samotný vůz vám to ani náznakem nepřipomene.
Už samotný design vozu totiž vypadá velice zdařile a nezkouší uhranout žádnými zbytečnými kudrlinkami. Jak zmiňoval Michal, jeho design byl několikrát přirovnáván k automobilům značky Mazda, čemuž se při pohledu na masku chladiče, chromované dekory a navazujíc světlomety (včetně specifického světelného podpisu) vlastně ani nelze příliš divit. Z profilu pak MG EHS vypadá jako kterékoliv jiné SUV s vyšší stavbou karoserie a plastovým lemováním nárazníků, podběhů i prahů.
Kromě krytých prahů, které už byly zmíněny, bych ještě vypíchl dvojici poctivých koncovek výfuku – skutečně nejde o žádné atrapy. Na fotografiích si také nejspíš všimnete dvojice víček na zadních blatnících – na levé straně je palivová nádrž, na pravé pak nabíjecí zásuvka Typ 2 Mennekes. Co naopak vidět není, je důraz na detail. Všechny spáry lícují, na autě nic neodstává a ze všeho máte dojem solidnosti. První dojem tedy výborný.
Při usednutí na místo spolujezdce, kde jsem tentokrát strávil více času, mě okamžitě zarazila výška, v jaké je sedák ukotven. A bohužel s tím na rozdíl od řidiče nic neuděláte. Pokud si ale potrpíte na vyšší pozici, kvůli které někteří lidé vozy typu SUV upřednostňují, nejspíš budete spokojeni. Navíc se do auta příjemně nastupuje a vystupuje. Jakmile jsem ale přesedl na místo řidiče, okamžitě jsem sedačku spustil o něco níž. Přesto jsem měl trochu zvláštní pocit z poměrně nízko umístěného zpětného zrcátka – stále však nejde o takovou tragédii, jako u Toyoty GR Yaris.
Na první pohled mě pak v kabině zaujaly drobnosti, které si MG naprosto evidentně vypůjčilo u konkurence. Volič řadicí páky? Jasné BMW. Výdech ventilace? Nápadně připomínají Mercedes-Benz. Tlačítka ovládání na dveřích? Podobná najdete v koncernových vozech (včetně Audi). A tlačítka kolem voliče převodovky také odněkud znám – možná Hyundai? To je ale spíš drobnost k pobavení.
Pravdou zůstává, že je kabina zpracována na skutečně vysoké úrovni. Většinu ploch, se kterými se během jízdy dostáváte do kontaktu nebo je máte na očích, tvoří měkčené plasty, které navíc místy doplňuje čalounění s prošíváním. A potěší i čalounění středového tunelu v oblasti kolen, které pomáhá lépe snášet delší cesty.
Obrazovka digitálního přístrojového štítu má jemné rozlišení, svižné reakce a nabízí opravdu nadstandardní množství informací, navíc přehledně utříděných. Příjemné grafické podání má také infotainment, trochu ale zamrzí, že do něj automobilka integrovala i ovládání ventilace, která kromě tlačítka rychlého přístupu nemá ani žádné jiné zkratky pro pohodlnější ovládání. Podle našich informací by se měl infotainment naučit i česky, osobně mě ale trochu zamrzelo padání systému Apple Car Play a několikrát jsme se setkali i s krátkým zamrznutím celého systému. Je však možné, že jde o dětské nemoci, které by mohla vyřešit aktualizace. Až na integraci klimatizace do infotainmentu ale kabina potěší také příjemnou ergonomií a přehledně rozmístěnými ovládacími prvky, na které se rychle zvyká.
Po stránce prostoru jsou pak vyloženě ohromující sedadla v druhé řadě, jejichž opěráky nabízejí i více úrovní sklonu. Se svými 183 cm jsem měl doslova obří rezervu jak před koleny, tak i nad hlavou, kde jsem mohl pohodlně sevřít pěst. A problémy s místem neměl ani vyšší Michal. Vzadu navíc potěší jak dvojice USB-A portů, tak i praktická loketní opěrka s držáky nápojů a odkládacím prostorem. Zadní dveře navíc nabízejí solidní úhel otevření, což usnadní nejen nastupování a vystopování, ale také například manipulaci s dětskou sedačkou a přístup k dětem. I v MG EHS jsou totiž vzadu dva ISOFIX body.
Zavazadelník sice není z největších, potěší ale jednoduchými tvary, díky kterým bude snadno plně využitelný. Ve vyšší výbavě by měl navíc dostat i elektronicky otvíratelné páté dveře. Ani já si ale nemohu odpustit kritiku roletky, která má zvláštně vachrlatý chod. Mimochodem ještě jedna dobrá zpráva pro české chalupáře: MG EHS zvládne i táhnout vozík o hmotnosti až 1500 kg.
Během závodu jsme měli role jasně dané, mimo závod jsem se však i já dostal za volant a docela rychle jsem pochopil, proč si Michal jízdu tak pochvaluje. Robotizovaná převodovka, navzdory příšerné pověsti, podávala v MG velice solidní výkony, svižně reagovala a snad jediným negativem bylo místy velmi jemné zacukání při prudších akceleracích. Při klidné jízdě ale pohonné ústrojí naprosto plynule střídalo elektrický i spalovací motor a prakticky nikdy se nestalo, že by autu došel dech.
Po technické, respektive technologické stránce mě mile potěšil asistent jízdy v pruzích a adaptivní tempomat – cesta z jihočeského kraje zpět do Prahy ubíhala díky těmto pomocníkům výrazně rychleji a příjemněji. Naopak drobným zklamáním byly halogenové světlomety, které na dnešní dobu podávají spíše podprůměrné výkony.
Velkým překvapením se pak kázal být jízdní komfort. Zapůjčený vůz byl sice postaven na větších 18“ litých kolech, zatímco normálně by pro tuto výbavu měly být určeny 17“ lité disky, přesto si podvozek hravě poradil se všemi nástrahami, kterým jsme ho vystavili. A že jich během více než 600 km po jižních Čechách bylo opravdu dost. Od rozbitých okresek, až po šotolinové cesty s dírami připomínajícími pasti na mamuta. Nemluvě o našich zběsilých snahách dohnat časovou ztrátu po špatné odbočce, během kterých jsme si s autem téměř skočili, při předjíždění na úzkých okreskách jsme vymetali krajnice a celkově auto vůbec nešetřili.
Přesto podvozek neodskakoval, auto bylo krásně kontrolovatelné a nedošlo ani na žádné pazvuky. Za limitem pak auto ukazovalo sklony spíše k přetáčivosti, než nedotáčivosti. Rychle však zareagovalo na korekci a jen potvrdilo naše skvělé dojmy.
Nyní už tak zbývá jen počkat na ceny, na které jsou zákazníci v Česku poměrně citliví. Z doslechu však tušíme, že i v této oblasti by mohlo MG bodovat. Minimálně po prvních jízdách tak MG vnímáme jako opravdu zajímavou, komfortní, skvěle ovladatelnou a především neokoukanou alternativou k mainstreamovým modelům.
Plusy
- Kvalitní interiér
- Komfortní podvozek
- Dobře sladěný hybridní systém
Minusy
- Slabá světla
- Chybí možnost vypnout rekuperaci
- Nízko posazené zpětné zrcátko
