Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Rallye Dakar 2021: Podmol a Enge, zkušení borci a stejně nováčci

Michal Štěpanovský
Diskuze (0)

Jeden je mistrem světa ve freestyle motokrosu a druhý jediným Čechem, který jel závody formule 1. Jsou ve věku 36 a 44 let ostřílenými borci ze stovek závodů po celém světě. Přesto se stali letos v lednu nováčky. Oba – Libor Podmol a Tomáš Enge při své premiéře na Rallye Dakar slavnou soutěž úspěšně dokončili.

Trasa Dakaru 2021 čítala 7646 kilometrů, byla rozdělena do dvanácti etap a z toho bylo 4767 kilometrů měřených. Závodnici startovali a končili v Džiddě na pobřeží Rudého moře.

Co předcházelo startu?

Libor Podmol měl v plánu jet Dakar již před rokem, ale v květnu 2019 měl při závodě ve freestyle motokrosu v německém Mnichově těžký pád a polámal si obě nohy. Má v nich 43 šroubů a titanové destičky. Vedle titulu mistra světa ve freestyle motokrosu získal také jako první neamerický závodník zlatou medaili na festivalu adrenalinových sportů X-Games v USA. V roce 2014 vyhrál s motocyklem skok do výšky.

Podmol původně ohlásil účast na Rallye Dakar s týmem Orion – Moto Racing Group pod vedením Ervína Krajčoviče. Postupně však docházelo ke střetům sponzorských zájmů, a tak Libor postavil vlastní tým. Pět set metrů po startu prologu měl těžký pád. „Plival jsem krev, píchl si řídítka do břicha, Naštěstí to nebylo nic vážného, ale základní poznatek byl, že neumím číst duny,“ říkal ještě před tím, než odstartoval do první etapy.

Tomáš Enge, jenž poznal svět formule 1, drží také rekord v Le Mans, kde vyhrál šestkrát kvalifikaci ve třídě GT, což je dosud nepřekonaný rekord slavného čtyřiadvacetihodinového závodu. Enge spojil své sportovní aktivity s týmem Buggyra, když před tím ukončil osm let angažmá u německého týmu Reiter Engineering. Stal se závodním koučem Kolových dcer – Yasmeen a Aliyyah i Davida Vršeckého. Dvojnásobný evropský šampion v závodech tahačů ještě závodí a současně je šéfkonstruktérem speciálů Buggyry pro Rallye Dakar. 

Původně měl startovat s navigátorkou Marcelou Skácelovou, ale ta po návratu z testování v Dubaji onemocněla. Její místo zaujal Vlastimil Tošenovský, který má za sebou dvě účasti jako navigátor Josefa Macháčka, který je rovněž členem Buggyra Zero Mileage Teamu.

Co se dělo v etapách

Náš web auto.cz připravil podle vyjádření obou zkušených jezdců retrospektivní pohled jejich působení na 43. ročníku Rallye Dakar. Etapu po etapě, přes všechny peripetie až do šťastného cíle v saudskoarabské Džiddě.

1.Etapa (622 km, 277 km RZ)

PODMOL – Pád, poničená motorka, naražené tělo. Takhle začal Libor Podmol dakarskou rallye. „Na 205 kilometru jsem musel ve vysoké rychlosti přeskočit dvě díry, schválně přidal plyn. Ale nevšiml jsem si, že za nimi se nacházel pískem zavátý šutr. Skočil jsem na něj a letěl saltem přes řídítka,“ popisoval incident. Jeho Husqvarna se musela opravit. 

ENGE – Potýkal se s technickými problémy a ztratil více než pět hodin. „Auto jelo od začátku jen na zadní pohon a kvůli tomu se přehřívaly zadní poloosy, praskla jedna pak i druhá. Třicet kilometrů před cílem jsme museli udělat provizorní opravu, která nám zajistila to, že jsme tady. Máme velkou ztrátu, ale o to větší zábava to v dalších dnech bude. 

2. etapa (622 km, 277 km RZ)

PODMOL – Zabrzdilo ho vyhořelé palivové čerpadlo a do cíle dojel s téměř dvouhodinovou ztrátou. „Sice jsem tentokrát nehodil tlamu, ale bohužel mě potkal technický problém, který se moc nestává. Abych vůbec mohl pokračovat, musel jsem pomocí hadičky a PET lahve přečerpat benzín ze zadní do přední funkční nádrže,“ popsal své trampoty. 

ENGE – Musel se opět vypořádat s technickými potížemi, které vedly ke ztrátě pěti hodin. „Bohužel jsme nechali rozsvícená světla a baterie zemřela. Naštěstí byl poblíž místní člověk a podařilo se nám s jeho pomocí rozjet auto. Uvízli jsme v duně a motor se přehříval. Bylo to další dobrodružství, ale doufám, že konečně začnu pořádně závodit.“

3. etapa 630 km, 403 km RZ)

PODMOL – Podařilo se mu přeskočit několik soupeřů. „Konečně to byla etapa bez větších problémů. Nebyl pád ani žádné technické potíže. A ani jsem moc nebloudil. Jsem rád, že se mi podařilo postoupit dopředu. Není totiž vůbec lehké tady kohokoliv předjet,“

ENGE – „Povedlo se nám dorazit do bivaku za světla. V jedné rychlé zatáčce jsme sice o jeden kámen udělali gumu, ale takových šutrů tam bylo tisíce. Pak jsme měnili řemen na variátoru, který se nám roztrhnul, ale jinak dobrý. Jeli jsme mezi úplně posledními a hodně jsme tedy předjížděli. Vypadá to, že jsme se vydali správným směrem. 

 

 

4. etapa (813 km, 337 km RZ)

PODMOL –   „Byla to fakt hrozná palba. Písek v dunách byl dobrý, ale pak byly na trati na pistách takový nepříjemný docela dost ostrý šutry, které navíc bohužel nebyly často pod pískem dobře vidět. Zaslechl jsem, že tovární týmy si chtějí jít stěžovat organizátorům soutěže na moc nebezpečnou a rychlou trať. Říkám, že se jim ani moc nedivím.“

ENGE – „Pohoda, jen jednou jsem zastavil a koukal se na zadní nápravu. Jelo se v měkkém písku, auto klouzalo ze strany na stranu a nějak se mi to nezdálo. Pořadatel nás nepustil do časovky ve stanovený čas, startovali jsme o patnáct minut později a předjelo nás mnoho aut.“

5. etapa (625 km, 419 km RZ)

PODMOL – „Bloudil jsem, třikrát spadl, třikrát mi vyletěl airbag, přišel jsem o zadní brzdu a vyhodil si žebro. Udělalo mi radost, že jsem pomohl dojet zraněnému soupeři. Ztratil jsem asi dvěma hodiny, ten kluk mi nakonec přišel v bivaku poděkovat. Takový je Dakar.“

ENGE – „Bylo to hodně pěkný. Mělo to opravdu všechno, co správný Dakar má mít. My jeli bez jediného problému. Posledních asi sto padesát kilometrů jsme lehce zvolnili a asi ztratili i nějaký čas, protože jsme to chtěli hlavně dojet. Za mě to byl hodně povedený den a těším se na další.

6. etapa (655 km, 485 km RZ)

PODMOL – „Po dnešku musím říci, že každý kdo na motorce dokončí Dakar, tak má u mě obrovský respekt. Tentokrát to bylo fakt náročný. Speciálka se jela skoro celá na písku, což je fakt neuvěřitelně vysilující. S motorkou musíte totiž v takovém terénu neustále hodně pracovat a to vám fakt bere spoustu sil a tvrdnou vám ruce.

ENGE – „Je neuvěřitelné, že jsme zajeli s týmovým kolegou, legendou Pepou Macháčkem na sekundu shodný čas. Jsem rád, že se nám den vydařil.“ Později obdržel pětiminutovou penalizaci za překročení rychlosti. V  pořadí kategorie prototypů spadl na šesté místo, ale to mu vrásky nedělalo.

Den odpočinku

PODMOL – „Vzbudil jsem se ve čtyři ráno a nemohl otevřít PET láhev. Mám velký zánět šlach. Moc mě to mrzí. Mažu to různými mastmi, používám magnetickou terapii a dělám si masáže.“ I před maratonskou etapou však dal fanouškům jasný vzkaz: „Chci rozhodně dojet do cíle.“

ENGE – „Spal jsem až do deseti hodin, což je neuvěřitelný. Den byl na jednu stranu poklidný, ale i náročný. Pracovalo se hodně s médii. Dokonce jsme se včera dostali do hlavního mezinárodního zpravodajství. S mechaniky jsme rozebírali, co lze ještě udělat lépe.“

7. etapa (737 km, 471 km RZ, maratonská etapa)

PODMOL – Přestávaly ho bolet ruce. „Vzbudil jsem se a nebyly už skoro vůbec nateklé. S první top třicítkou jsem velmi spokojený. Noc jsem v rámci maratonské etapy přespával se spoustou kluků v jedné velké hale. Byl to zajímavý zážitek.“

ENGE – Problémy se mu nevyhnuly. „Štěstí nám nepřálo. Odnesly to tři pneumatiky, které jsme prorazili o kameny a pro změnu jedna poloosa. Jsme však v cíli, a to je důležité. Snad dáme techniku dohromady.“ Ztratil jeden a půl hodiny.

8. etapa (709 km, 375 km RZ, maratonská etapa)

PODMOL – Stále bojoval s bolestivým zánětem šlach na rukou. „Jsem spokojený. Nespadl jsem a v průběžném pořadí zase poskočil. Navíc už vím, jak na duny. Více předvídám, jedu je hezky a bezpečněji.“

ENGE – „Potýkali jsme se s několika drobnými technickými problémy. Navíc se proti nám při jízdě objevovala spousta aut, která zjevně bloudila. Bylo to náročné a jsem rád, že jsme konečně v cíli.“

9. etapa (579 km, 465 km RZ)

PODMOL – Šéf Podmol Dakar Teamu opět bojoval s namoženými šlachami v rukách. „Když jsem se ráno probudil, cítil jsem se jako Střihoruký Edward. Nemohl jsem hýbat prsty. Hodně mě to limitovalo, protože ta trať byla převážně kamenitá a nedalo se nikde moc pustit řídítka a odpočinout si.“ 

ENGE – „Nejelo se v písku, ale vše vedlo po pistách nebo mimo ně a hrozně se prášilo. Museli jsme předjíždět spoustu aut a ztratili desítky minut. Byla to další zkouška odolnosti posádky a auta. S umístěním jsem spokojený. Doufám, že příště využijeme dobré startovní pozice a poletíme.“

10. etapa (583 km, 342 km RZ)

PODMOL – „Tahle etapa mi přišla zatím nejpříjemnější, ale jsem zase pořádně zničený. Mírně mně zbrzdily dva menší pády, ale nebylo to nic hrozného. Stalo se to v kamenité pasáži, kde jsem jel naštěstí pomaleji, ale bouchl se do palce, což v tom mém stavu nebylo zrovna příjemné. Ruce mám v háji.“

ENGE –  Plnil roli týmového bodyguarda Josefa Macháčka. „Bylo to relativně krátké. Kryjeme Pepovi záda a dnes jsme u něj dělali jeden defekt pneumatiky. Jsem plný dojmů a poznatků a potřeboval bych, aby Dakar začal od začátku.“

11. etapa (557 km, 511 km RZ)

PODMOL – Na Dakaru zraje jako víno. „Bylo to hodně náročné, fyzicky asi zatím nejtěžší. Zatnul jsem zuby a dojel to v tempu, které jsem od začátku etapy nasadil. Nakonec z toho byl můj nejlepší výsledek v etapě.“

ENGE – „Musím přiznat, že je mi líto, že už to končí. Využívám toho, že jedu v zádech Pepovi a koukám na stopu, kterou používá v dunách. Každý den se naučím něco nového a těším se, že to v následujících letech zužitkuji.“

12. etapa (452 km, 225 km RZ)

PODMOL – „Je to hrozně rychlé a nebezpečné. Kameny tady na motorkáře číhají na každém kroku. Viděl jsem několik vážných pádů a jeden sám zažil. Byl jsem u toho, když tři jezdci resuscitovali mladého Inda. Není to sranda.“

ENGE – Poslední tři etapy letošní soutěže kryl při své dakarské premiéře záda Josefu Macháčkovi, který pošesté vyhrál Dakar. Tomášovo desáté místo v kategorii Lightweight Ptototype lze považovat za výsledek z kategorie snových.  

Pojedou na Dakar znovu?

Libor Podmol přiznává, že nečekal, že Dakar je tak fyzicky a psychicky náročný. „Nevím, jestli to příště pojedu na motorce. Tratě jsou tou nebezpečností dělané spíše pro auta, ne pro motorky, na to si tady jezdci hodně stěžovali. Každopádně až se vrátím domů, vezmu medaili a půjdou s ní za tátou na hřbitov. V roce 1994 Dakar nedojel a já jeho odkaz dotáhl do cíle,“ připomněl Podmol.

Tomáš Enge nezapomněl v cíli soutěže na svého nezapomenutelného otce, který už bohužel není mezi námi. „Loni mi odešel táta, pak ale přišlo štěstí v podobě narození dvou, holčiček. Díky Vlastovi (Tošenovský) a týmu Buggyra jsem si tím dokázal projít bez újmy na těle a duchu. Podařilo se mi dojet do cíle. Klidně bych jel dalších čtrnáct dnů,“ hodnotil Enge emotivně svůj premiérový start.

Michal Štěpanovský
Diskuze (0)

Doporučujeme