Rozhovor: České silnice jsou podfinancové, tvrdí odbornice

Na krajské vozovky připadá v České republice 87 % ze všech silnic, zatímco stát spravuje jen třináct procent tvořených dálnicemi a silnicemi I. třídy. Potíž je v tom, že při převádění silnic ze státu na kraje před patnácti lety nedostaly regiony také dostatek prostředků na údržbu. Vidět je to hlavně na stavu silnic třetích tříd, které tvoří celých 61 % ze všech komunikací v zemi!

Závažnost situace příliš nezmírňuje ani fakt, že na dopravním výkonu země se státní silnice podílejí zhruba stejně jako ty krajské.

Krajům pomáhají kromě veřejných rozpočtů také evropské peníze, jež přerozděluje Ministerstvo pro místní rozvoj. Hovořili jsme o tom s náměstkyní pro řízení sekce regionálního rozvoje Klárou Dostálovou, která je českou odbornicí na získávání evropských dotací a jednu dobu se o ní dokonce hovořilo jako o další ministryni pro místní rozvoj.

Dnes kandiduje jako jedna ze čtyř státních úřednic do krajských voleb za „svůj“ Královéhradecký kraj. Pochází z tamních Hořic v Podkrkonoší, kde se jezdí motocyklové závody. A jak říká, každý se tam rodí s „motorkou u zadečku“. Však je sama motoristickou fanynkou a ostatním řidičům by přála silnice bez děr.

Paní náměstkyně, jezdíte také sama na motorce, když pocházíte z Hořic?

Motorky jsou krásné, ale popravdě je moc ráda nemám. Ta krása a rychlost totiž hodně často stojí lidi život. Jsou nebezpečné. Ale autem jezdím moc ráda.

Kolik najezdíte ročně?

Služebně moc. Čtyřicet až padesát tisíc kilometrů. Občas sice mám řidiče, ale jezdím také hodně sama a rychle. Nejsem na silnici žádný šnek. Mám ráda rychlá auta, dokonce jsem se svezla s mistrem Evropy panem Matějovským. To se mi líbilo. Je to zážitek, když šoférují profíci a tahají vás v zatáčkách.

Máte kvůli rychlosti nějaké trestné body?

Nemám. Jak se říká, mám oči všude a musím se přiznat, že někdy trochu hřeším na to, že jsem blondýnka. Musím to tedy zaťukat, ale pokuty zatím moc neplatím.

Dá se podle vás jezdit na českých silnicích rychle? Speciálně na krajských?

Zrovna krajské silnice a místní komunikace na rychlou jízdu určené nejsou, ať máte jakkoliv silný vůz. Jejich kvalita je někdy katastrofální.

Proč to tak je?

Protože jsou podfinancované. S převodem komunikací silnic druhé a třetí třídy na kraje nešly současně peníze a defi cit narůstal. Před dvěma lety se hovořilo už o sedmi miliardách. To jsou velké peníze.

Zlepšila se od té doby situace?

Ano, díky čerpání z evropských fondů. Letos poprvé dává peníze krajům také Státní fond dopravní infrastruktury na to, aby uměly investovat a rekonstruovat silnice zejména třetích tříd.

Byly by kraje samy schopny financovat opravy?

Ano, ale jen ve velmi malém měřítku. Kraj má velmi mnoho aktivit, které musí zajistit a stanovit si tedy priority. Má na sobě také sociální služby, zdravotnictví, školství a dopravní obslužnost regionu.

Copak kraje nedostaly žádné peníze na rekonstrukce svých silnic?

Dostaly, ale jen v omezeném množství v objemu jednotek až desítek milionů. Zato v případě zapojení evropských fondů či státního rozpočtu už hovoříme o stovkách milionů. Obrovskou pomocí pro kraje bude do roku 2020 Integrovaný regionální operační program v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Kraje získají z evropských fondů miliardy na silnice zejména druhých tříd.

Ve kterém kraji je situace nejhorší?

To se těžko porovnává. Netroufnu si ukázat na jediný kraj, který je nejhorší Rozhoduje hustota sítě. Takže je logické,

že největší deficit bude mít Středočeský kraj, kde je síť silnic druhé a třetí třídy nejhustší. Spíš bych upozornila na silnice, které vedou kolem dálnic a kamiony se po nich snaží objíždět placené úseky. Vysočina či Jihomoravský kraj s tím mají pochopitelně problém.

Proč potřebujeme evropské peníze?

Protože slouží na rozvoj regionů, který je z evropského pohledu i stát. Rozvoj dopravy a komunikací je úplně základním předpokladem regionálního rozvoje. První, na co se investoři vždycky ptají, je kvalita dopravní sítě v dané zemi.

Jak je obtížné získat evropské peníze?

Prioritní je dobře zpracovaný projekt. Na druhou stranu mezi sebou soutěží jen třináct krajů České republiky, žádní další konkurenti nejsou. Světlo na konci tunelu tak je, protože investují jak evropské fondy, tak státní peníze z fondu dopravní infrastruktury, a všechny peníze na to v minulém období kraje vyčerpaly. Mnohem horší situace je u místních komunikací, které jsou ve správě obcí. V Královéhradeckém kraji jsou dokonce ještě takové, kde se jezdí po nezpevněných cestách.

Proč na to obce nemají peníze?

U obcí je deficit skutečně obrovský. I kdyby krajům vypadly dotace, mají velký rozpočet a jsou schopny to financovat. Obce ne. Přitom kolikrát vede obcí strategická místní komunikace, po které jde intenzivní doprava. Těmto obcím by bylo potřeba také pomoci, a proto naše ministerstvo přišlo s programem na obnovu místních komunikací.

Umějí vůbec obce o takové dotace žádat?

Poprvé měly možnost letos a požádalo jich 1007. Jenže šanci získat dotace dostalo jen 281 z nich. Alokováno bylo dvě stě milionů, poptávka však byla někde k jedné miliardě. Z toho je zřejmé, že obce touží po tomto financování a žádat umějí.

Kolik činí maximální výše dotace?

Milion korun. Spolufinancování je padesát na padesát, takže obec ještě musela další milion přidat.

Je podle vás správné, že se kvůli tomu mnohé obce zadluží?

Obec je samospráva a každá si musí stanovit svou prioritu. Pokud zastupitelé vědí, že už je silnice v takovém stavu, že se po ní nedá jezdit, stejně by si museli půjčit na opravu. A jestliže vám k tomu někdo půlku věnuje, je to přece dobrý obchod. Voliči pak musejí ohodnotit, jestli vedení zadlužuje obec správným směrem.

Jak často musejí obce vracet dotace?

Nejčastější je chyba ve výběrovém řízení. Za to pak obce dostanou pokutu. Obvykle je ale ve výši deseti až pětadvaceti procent. Málokdy je stoprocentní korekce, kdy by musely vracet všechno.

Jak se posuzuje oprávněnost žádosti o dotaci?

Jedním z hodnotících kritérií je skutečný stav vozovky. Pokud totiž nabídnete dotační titul, zkusí to všichni, přestože ještě není vozovka v katastrofálním stavu. Naši hodnotitelé posuzují opravdovou potřebnost. Určitě nepodporujeme komunikaci ve vilkové zástavbě, která slouží jen pár občanům. Musí to být strategické užitkové komunikace, po nichž jezdí co nejvíc lidí.

Takže třeba silnice u průmyslových podniků, které primárně neslouží běžným občanům?

Opakuji, že podmínkou je co nejširší využití. Dlouhá léta jste měla na starosti získávání evropských peněz v Královéhradeckém kraji.

Čeho se vám za tu dobu podařilo dosáhnout pro místní motoristy?

Do silnic šly až dvě miliardy na základě projektů, které připravovala mnou řízená organizace Centrum evropského projektování. Spoustu komunikací se podařilo rekonstruovat, namátkou třeba v Broumovském výběžku. Pomáhali jsme jako projektoví manažeři různým žadatelům do aktivit za více než pětadvacet miliard.

V krajských volbách se ucházíte o místo hejtmanky za ANO. Co konkrétně v oblasti dopravy nabízíte?

Především vím, jak na projekty a jak je připravit. To se hodí, protože štěstí vždy přeje připraveným. K tomu je potřeba hledat další zdroje. Hlavně se budu snažit o exponovaná území. Jedním z nich je třeba vyřešení kolon v Náchodě. Pro všechny kandidáty na funkci hejtmana či hejtmanky jsou důležité otázky dostavby dálnice D11 nebo silnice R35, ale pro mě jsou stěžejní komunikace nižších tříd, protože jsou podstatné pro rozvoj regionu. Pokud jednám s investory, kromě školky pro jejich děti je zajímá, po čem budou jezdit.

Jak je možné, že tak stěžejní tahy jako D11 a R35 ještě nejsou dokončeny?

Byly tam známé problémy s výkupy a teď i s posudky na životní prostředí. Vláda už zasáhla a vybrala deset úseků, které podpoří – mezi nimi i dostavbu D11 do Smiřic. Odtamtud k polské hranici už je stav také před vydáním stavebních povolení. Já jen nerozumím tomu, jakým způsobem se staví poslední úsek dálnice před Hradcem Králové. Proč tam nejsou stavaři 365 dnů v roce a nikdo se tam nepohybuje? Jak jsem zjišťovala, stavba je plánována na dva a půl roku. Přijde mi to u tak krátkého úseku neuvěřitelné.

Když vyhrajete volby, co byste s tím z pozice hejtmanky mohla dělat?

Ve výběrových řízeních by se rozhodně mělo zohlednit, aby se naši řidiči dostali k silnicím rychleji.

Existuje vůbec šance ovlivnit z pozice krajů rychlost výstavby dálnic v regionu?

Je potřeba jednat, jednat a zase jednat. Kraj může pomoci s výkupy pozemků a tak dále. Tím připraví některé věci pro ŘSD.

Ohrozí brexit bezprostředně financování oprav českých silnic z evropských peněz?

Velká Británie byla jedním z velkých plátců do celkového rozpočtu. Takže je logické, že pokud vypadne, projeví se to i na objemu zdrojů pro rozvoj méně vyspělých regionů. Česká republika stále nedosahuje úrovně pětasedmdesáti procent hrubého domácího produktu Evropské unie. Lze ale očekávat, že se limit sníží třeba až na padesát procent, aby se pomáhalo opravdu jen nejpotřebnějším regionům, jako je například Rumunsko. Může se tedy stát, že Česká republika přijde o zdroje proto, že už se dostane nad vytyčený průměr HDP.

Jak rychle se to projeví na kvalitě silnic nižších tříd v České republice?

Čím víc se teď investuje a připraví do budoucna, o to bude deficit nižší. Ale bude pořád. Peněz není tolik, aby se vyřešily všechny úseky. Pak už si kraje budou muset vyčlenit víc peněz na opravy dvojek a trojek. A do oprav silnic nižších tříd by se musely zapojit i obce.