Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Rozhovor s Kamilem Holánem, pokořitelem legendární Manx GP

Aleš Jungmann
Diskuze (1)
Co chystá loňský vítěz slavného závodu na ostrově Man? Máme držet palce i letos? A na kolik takový závod vlastně přijde?

Jméno Kamil Holán je běžnému motoristovi nejspíše neznámé, motorkáři však historicky prvního a zároveň jediného českého vítěze těžkého silničního závodu na ostrově Man znají. Zeptali jsme se Kamila nejen na slavný závod, ale také na plány pro letošní sezonu.

ACZ: Tvé loňské vítězství na Manx GP bylo senzací nejen pro české fanoušky, ale jistě i pro místní specialisty.

To je pravda. Není totiž běžné, aby přijel někdo jen tak odnikud a závod vyhrál. Většinou mají výhodu místní závodníci nebo ti, kteří mají možnost učit se tuto náročnou trať na vlastní kůži. Mají to blízko a můžou si trať projíždět libovolně dle potřeby. Navíc britští závodníci jsou jedni z nejdrsnějších. Znalost tohoto 60 km dlouhého okruhu je totiž klíčová a napoprvé je skoro nemožné si všechna úskalí zapamatovat. Byl jsem velmi překvapen zájmem tamních médií a fanoušků, kteří berou jakékoliv vítězství na této legendární trati velmi prestižně.

ACZ: V čem je okruh na ostrově Man tak specifický? Na tvém videu z loňska (pozn. red. - je na konci rozhovoru) to vypadá hodně drsně.

Tato trať je všeobecně považována za nejtěžší na světě, protože její délka je 60 km. Okruh je veden po běžných silnicích, takže je zde velmi proměnlivá kvalita povrchu. Navíc zde trávíte hodně času v rychlostech vyšších než 200 km/h, což jinde nezkusíte. Přes horizonty skáčete ve vysokých rychlostech a většina zatáček se najíždí naslepo, takže musíte přesně vědět, co za ní následuje.

Část okruhu je mezi vesnicemi a část okruhu vede v horách, kde může být často mlha, nebo jsou značné části mokré, ale zbytek trati je suchý. To vám znemožňuje použít speciální pneumatiky na vodu. Průměrná rychlost tohoto okruhu se často pohybuje ke 200 km/h, což samo o sobě vypovídá o vysokém tempu, ve kterém se zde závodí.

ACZ: Co tento úspěch znamená pro tebe a pro tvoji další kariéru?

Už jen účast na Manx GP by stačila k obrovskému úspěchu, ale vítězství je opravdu z říše snů. Jsem moc rád, že jsem dal světu vědět, že se v Česku jezdí kvalitní závody s dobrými jezdci. Já však musím zůstat nohama na zemi. Silniční závody na přírodních tratích stojí mnoho peněz, a byť jsou u nás velmi divácky navštěvované, je obtížné sehnat jakoukoliv podporu.

Díky loňskému úspěchu jsem však dostal pár nabídek od kvalitních týmů jako Kawasaki Motnáže Brož či KTM Autonova Brno, abych za ně jel některé závody, což mě velmi potěšilo a těchto nabídek velmi rád využiju. Stálou spolupráci však pořád nemám. Musím se tak soustředit na jednotlivé závody, jak budou přicházet a řešit vše postupně.

ACZ: Co je tvým cílem v letošní sezóně? Chceš opět vyrazit na Manx GP?

Nejbližší cíl je závod 300 zatáček Gustava Havla v Hořicích, který se koná již tento víkend. Je to největší a nejpopulárnější závod v Česku. Zde budu startovat v barvách týmu Kawasaki Motáže Brož a budu se snažit uspět ve velmi tvrdé konkurenci českých i zahraničních jezdců.

Celkově chci objet celý český šampionát na přírodních tratích a zúčastnit se také evropského šampionátu v této disciplíně. Vrcholem by pro mě měl být znovu Manx GP, na to však zatím nemám dostačující rozpočet. Pořadatelé tohoto závodu však projevili obrovský zájem o to, abych znovu startoval a nabídli mi podporu. Je to paradoxní, že českého jezdce nakonec nejvíce podporují sponzoři ze zahraničí.

ACZ: O jakých penězích se vlastně bavíme, jak finančně náročné tyto velké závody jsou? Kolik stojí cesta na ostrov Man? A co je vše potřeba ke splnění kvalifikačních limitů na Manx GP?

Podmínkou ke startu závodů je speciální licence, která je určena pouze pro TT okruh na ostrově Man. Je to takzvaná Mountain Course Licence vydávaná britskou federací. K jejímu získání musíte v předchozím roce úspěšně dokončit minimálně šest závodů pořádaných oficiálními federacemi FIM. Poté si vaši závodní minulost projdou pořadatelé i několik let nazpět a zjistí podrobně úspěchy, či neúspěchy. Žádost posuzují jednotlivě a pečlivě. Po obdržení licence se však stejně ještě musíte do závodu probojovat v kvalifikaci. Toto je další unikátní záležitost pro ostrov Man.

No a náklady jsou vysoké hlavně díky dopravě a délce pobytu. Závody na Manu trvají celkem 14 dní a při cestě na ostrov musíte absolvovat dva přejezdy trajektem. Další velká položka jsou pneumatiky, kterých spotřebujete opravdu hodně. V loňském roce mě vyšel závod na Manu asi na 150.000 Kč. Letos se mi podařilo zatím zajistit pneumatiky od firmy Auto Zrucký na celou sezonu, což je velmi významná částka. Na dopravu mi však stále ještě peníze schází.

ACZ: Tak třeba se nějaký hodný sponzor ještě ozve. Mimochodem, jaká motorka je na závody na silničních tratích potřeba? Jsou něčím specifické?

Jezdím kategorie supersportů (600 cm3) a superbiků (1000 cm3) a úpravy těchto motorek jsou stejné s těmi, které jsou třeba pro závody na okruzích. Jen nastavení podvozku se většinou přizpůsobuje charakteru tratě. Pouze pro závody na Manu se dělají menší úpravy v aerodynamice motorky, která by měla více chránit jezdce při vysokých rychlostech.

ACZ: Jak se na závody připravuješ? Je možné na přírodních tratích trénovat?

Přírodní tratě jsou specifické tím, že jsou to vlastně běžné silnice, které jsou určeny pro silniční provoz. Je tedy nemožné na nich trénovat mimo určenou dobu k závodům. Na trénování slouží samozřejmě uzavřené okruhy jako je autodrom v Brně nebo v Mostě, kde máte šanci vyzkoušet si technické možnosti stroje. Pro tyto účely spolupracuji s agenturou Racetrack, která pořádá tréninky a závody pro všechny nadšence a závodníky. Závody, které pořádá mají navíc velmi vysokou úroveň.

ACZ: Na jaké značce závodíš? A kterého výrobce bys preferoval?

Závodil jsem hodně na Yamahách, ale na značce tolik nezáleží. Důležité je, jak dobře jsou motorky připraveny a k tomu je třeba dobrý tým se zkušenostmi. Jak jsem zmínil, tak letos se budu snažit využít nabídek od těchto týmů, právě proto budu také startovat v Hořicích na Kawasaki. Hodně mě však překvapilo KTM, na které jsem se mohl svézt při testech v Brně.

Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet.

Přejeme ti hodně štěstí na motorce i mimo ní a děkujeme za rozhovor!

Aleš Jungmann
Diskuze (1)
Avatar - Kolouš
14. 5. 2013 20:03
respekt
roadracing - cira esence zavodeni. Jediny co se za ta leta zmenilo je technika. Atmosfera v boxech je podle pametniku pry stejna. Kdo jednou na vlastni kuzi zkusil atmosferu prirodnich okruhu, ten se uz na okruhove zavodeni kouka jinak.

Jednou se pri TT na Manu ptali Colina Edwardse (nepochybne spickoveho jezdce), jestli si to nechcce zkusit. Jeho odpoved: "Rad bych, ale moje p.r.d.e.l. by strachem sezrala podsedlovku!" hovori za vse.

palec nahoru vsem co jsou schopni se postavit na start bez ohledu na to, jestli dojedou. A jeste vetsi palec nahoru vsem jejich manzelkam, ze nezesili.