Rychlostní komunikace Brno-Vídeň se spojí u Mikulova
Dohoda mezi Rakouskou spolkovou vládou a vládou České republiky o propojení rakouské dálnice A5 a české rychlostní silnice R52 byla podepsána v pátek 23. ledna 2009 ve Vídni. Dokument vymezuje místo propojení české a rakouské dálniční sítě v katastrálním území obcí Mikulov a Drasenhofen. Podepsali jej český velvyslanec v Rakousku Jan Koukal a představitel rakouského ministerstva zahraničních věcí Rudolf Lennkh.
Podpis mezivládní dohody navazuje na celou řadu rozhodnutí českých a rakouských orgánů, které již v roce 1999 předpokládaly spojení rychlostní silnice R52 s tzv. severní rakouskou dálnicí A5 na místě bývalého hraničního přechodu Mikulov/Drasenhofen.
Podle představitelů Ředitelství silnic a dálnic ČR je podpis dohody důležitý, nicméně ještě důležitější je akcelerace přípravných prací na projektu rychlostní silnice R52, kterou podpis umožní. „V procesu přípravy R52 to znamená výrazný impuls směrem k podpoře veřejného zájmu na realizaci této stavby a současně jeden z důležitých podkladů pro dokončení územní přípravy,“ připomíná Martin Cetl, vedoucí manažer Projektového týmu R52, R43.
Podepsání dohody přivítala náměstkyně hejtmana Jihomoravského kraje Anna Procházková. „Pro nás to znamená nastartování přípravy a realizace stavby R52, která je pro kraj nezbytná. Je dobré připomenout, že místo propojení R52 s dálnicí A5 bylo v České republice a Rakousku známé již v roce 1999. U nás jsme ještě stavět nezačali, rakouská dálnice A5 je ale již z jedné třetiny rozestavěná,“ říká.
Rychlostní silnice R52 je považována za klíčovou stavbu pro rozvoj regionu jižní Moravy. Měla by se začít stavět v roce 2010 a kolem roku 2014 by se mohla napojit na rychle budovanou rakouskou dálnici A5. Jde o úsek dlouhý 23,1 km mezi Pohořelicemi a státní hranicí nedaleko Mikulova. Trasa vede přibližně v místě současné silnice E 52, jejíž součástí je také úsek vedoucí po hrázi jedné z novomlýnských nádrží.
Varianta ve směru na Mikulov byla vybrána z celé řady vyhledávacích a srovnávacích studií, které potvrdily, že z dopravně inženýrského hlediska plní lépe dopravní funkci, má menší negativní dopady na životní prostředí, je ekonomicky příznivější a vyžaduje menší investiční náklady. Ve srovnání s ekology navrhovanou tzv. břeclavskou variantou je o 1 až 3 mld. Kč levnější.
