TEST Škoda Superb 3,6 V6 4x4 - luxus po česku na druhou

Nevím, jak vypadají schvalovací procesy nových modelů v rámci mamutího koncernu Volkswagen (který mimochodem útočí na pozice největších výrobců automobilů na světě), ale i když nastavím fantazii pořádně vysoké mantinely, přichází mi na mysl hodně barvité výjevy. Není asi pochyb o tom, že každá značka koncernu Volkswagen musí následovat firemní strategii, zároveň ovšem na otevřeném trhu bojuje sama za sebe.

Značky si mohou vzájemně pomáhat technikou, zkušenostmi a třeba jen hloupou radou, zároveň ovšem nesmí jít proti sobě, nijak zvlášť si konkurovat a požírat se navzájem. Kanibalizace je nejen nemorální, ale hlavně přísně zakázaná. Ve většině případů se zřejmě daří Volkswagenu modely jednotlivých značek vzájemně odlišit, často jde ale hlavně o to vysvětlit klientům, že Volkswagen Polo bude vždycky Volkswagen, zatímco Škoda Fabia bude pořád „jenom“ Škoda.

Superb vs. Passat

Co na tom, že technicky se auta často podobají jako vejce vejci. Abyste lidem vnutili, že Seat je sportovní, Volkswagen lidově-prémiový a Škoda praktická a za dobrou cenu, stačí vám šikovný designér, hromada plastů a nějaká technická inovace dostupná výhradně v modelu dané značky. Výsledkem je, že auta jinak vypadají zvenčí i uvnitř, podobně se v nich sedí, podobně tlumí nerovnosti, stejně řadí, hodně podobně zní a dost podobně brzdí.

Auta koncernu Volkswagen poznáte se zavázanýma očima, ale možná vám bude dělat problémy rozeznat, zda právě sedíte v Škodovce, Seatu nebo Volkswagenu. Neříkám, že je na tom něco špatného, některé značky možná trochu ztrácí charakter, ale jiné na spojení se silným partnerem jenom vydělávají. Každopádně tímto se oklikou vracím k myšlence z úvodního odstavce. Docela dlouho přežívaly v médiích spekulace o tom, že nejluxusnější Škoda nedostane nástupce.

skoda superb testy vyssistredni
 

Konec Superbu zněl logicky. Volkswagen prodává Passat, který se nesmí zamíchat mezi Audi A4 a Audi A6. Je prostorný, komfortní, částečně luxusní, ale zase ne tolik, aby si zájemce o Audi rozmyslel čtyři propletené kruhy a skončil u VW. Passat stojí rozumné peníze. Škoda Superb ovšem teritorium Passatu mohla narušit poměrně zásadně, neboť na Audi ideově ani fakticky nedosáhne, ale Volkswagenu Passat se velmi přiblížila už v předchozí generaci.

TEST Škoda Superb 2.0 TDI CR 4x4 – Všemi čtyřmi

Boje o to, jak bude nový Superb vypadat a jako moc či málo a hlavně čím se bude lišit od Volkswagenu Passat, proto mohly být velmi zajímavé. Superb se nakonec nástupce dočkal a to asi v přesně takové podobě, v jaké v co nejmenší míře ohrozí postavení Passatu ve střední třídě. Škoda Superb míří sice do vyšší střední třídy, ale například na šířku měří o 3 mm méně než Passat, je i nižší, ale zase jej o 73 mm překonává na délku a má hlavně o 52 mm delší rozvor.

Neřeš to, lidi si zvyknou

Abyste to špatně nepochopili. Nemám v úmyslu srovnávat nový Superb s Passatem ani jiným vozem střední nebo vyšší střední třídy, jen chci na příkladu rozměrů ukázat, jak Škoda asi musela kouzlit s platformou, designem a technikou, aby Passat nebyl nejlépe vůbec na dostřel. Design zřejmě nevznikal s ohledem na možnou kanibalizaci, i když někteří motorističtí odborníci z řad lidu jsou odlišného názoru. Superb prý dostal nehezkou záď hlavně proto, aby v něčem za Passatem pořádně zaostal.

Nová Škoda Superb vypadá, jak vypadá a myslím, že mi nepřísluší, abych vynášel ohledně designu nějaké zásadní soudy. Jako řidiči a člověku, který vládne základním estetickým cítěním, se mně zadní část počínaje robustními C-sloupky a konče zvláštními zadními svítilnami nijak zvlášť nelíbí. Narozdíl od prvních dojmů z fotografii nemohu říct, že by se mi vyloženě hnusila, ale jednoduše v ní nenacházím zalíbení. Neříkám ovšem, že je škaredá. Vždyť krása je tak relativní pojem.

Zepředu nicméně musím před autory designu smeknout. Při čelním pohledu působí Superb nesmírně dynamicky, majestátně a luxusně, i když se jeví nezvykle úzký. Každopádně dojem luxusní limuzíny je úspěšně navozen během prvních několika sekund vzájemného setkání. V podobném duchu pokračuje i další komunikace mezi vámi a autem. Přestože nepadne jediné slovo, nenechá vás na pochybách, že konečnou stanicí je vyšší střední třída.

Oproti minulé generaci zaznamenávám příjemnou změnu už během otevírání dveří a nastupování. Mezi délkou předních a zadních dveří nepanuje někdejší nepoměr, dveře jsou podobně dlouhé, v tomto případě velmi dlouhé, na pohled těžké a robustní. Otevření dveří do maximálního úhlu odhaluje rozlehlý vstupní otvor a hlavně nechává řidiče poprvé ochutnat o generaci lepší interiér. První dojem skutečně je (jak už se ostatně vyjádři kolega Láník v prvním testu Superbu) impozantní.

Není všechno zlato, co se třpytí

Předchozí Škoda Superb dosti trpěla na barevné kombinace. Zatímco variace tmavé a béžové dodávala limuzíně luxusní nádech, levnější ponuré varianty mohly zanechat v člověku pocity strohosti i lacinosti. Nový Superb jsem dostal možnost prozkoumat s luxusním béžovým i základním tmavým interiérem a musím říct, že citlivost na barevné provedení zmizela. Interiér vypadá prémiově v tmavé i světlé barvě, kožené čalounění autu sluší, ale pro dosažení efektu limuzíny není nezbytně nutné.

Na vyšší kvalitativní i vizuální úroveň se podařilo pánům ze Škody Auto posunout plasty palubní desky. Měkčené plasty pokrývají celou horní část palubní desky, částečně středovou konzolu, středový tunel a tvoří horní hranu výplní dveří. Slícování odpovídá standardu koncernu Volkswagen, to znamená vysokému standardu. Hrany jednotlivých plastových dílu vytváří učebnicové rovnoběžky, dekory dřevo pouze imitují, ale ostudu Superbu neudělají.

skoda superb testy vyssistredni
 

V oslavném tónu pokračuji dál. Přístrojový štít s bíle podsvícenými budíky uzavřenými v tubusech vypadá skvěle a přitom nepostrádá přehlednost, pochvalu zaslouží i grafické ztvárnění rozhraní barevné dotekové obrazovky, tradičně bezchybně se Škoda vypořádala s rozmístěním ovladačů okolo řidiče. K ovladačům snad jediná připomínka – otočná tlačítka nastavení teploty si zaslouží lepší aretaci, protože v současném provedení jsem požadovanou hodnotu trefoval několik sekund.

Nikoho asi nepřekvapí, že v zadních partiích Superb překypuje místem. Málokteré auto v dané cenové kategorii nabízí na zadních sedačkách tolik prostoru, že byste ho mohli pytlovat a vyvážet. Superb ano. Špatně na tom „česká“ limuzína není ani nad hlavou, ale aby to celé nevypadalo příliš růžově, musím objektivně přiznat, že na šířku poskytnou někteří konkurenti prostoru víc. Tento fakt ovšem nezmění nic na tom, že si pasažéři vzadu budou připadat jako holywoodská star.

To řidič si v tomto směru vyskakovat nemůže a spíše než jako celebrita si bude v některých chvílích připadat...no jako řidič limuzíny. Nejde o to, že by posaz za volantem nebyl příjemný, sedačky nepohodlné a jízda uskákaná. Jde o to, že se nějak pozapomnělo na řidičovy nohy, a tak jej místo lenošení čeká souboj pravého kolena s přerostlou (do šířky) středovou konzolou. Ta sice netlačí, ale objektivně schází u pravého kolena asi tak 6 cm místa do šířky.

Řidiči menší postavy možná nebudou mít s uložením nohou problém, od Superbu bych nicméně čekal větší použitelnost napříč celým řidičským výškovým spektrem. Pokud se chystáte nad touto malicherností mávnout rukou a přeskočit k pasáži věnované motoru nebo jízdním vlastnostem, zadržte. Nový Superb vykazoval v testované verzi (a nejen v ní) další nedostatky.

skoda superb testy vyssistredni Možná vám to přijde uhozené, ale od limuzíny „superbovského“ typu očekávám dokonalost nejen v celku, ale i detailech. Detaily dělají výjimečné auto a přestože spousta detailů na takové auto nejen uvnitř ukazuje, jiné zase výsledek zbytečně shazují. Tak třeba hloupý zvuk dojezdu oken. Představte si, že necháte boční okénko automaticky dovřít a ono při kontaktu s dveřní konstrukcí vydá hlasitou ránu.

Ta rána je tak hlasitá, že dostanete strach, zda okénko neprojelo ocelovým rámem. Evidentně někdo zapomněl vystlat vnitřek rámu gumou, do které by se okno zabořilo jako do peřinky, nebo nestihl rozjeté sklo na konci zpomalit, aby nenarazilo do konstrukce takovou silou. Podobný neduh vykazuje i posuvné víko popelníku. Víko se pohybuje dopředu a dozadu v plastových kolejničkách a během pohybu i při dovření vydává laciný skřípavý zvuk. Hloupost? Asi ano, ale úplně zbytečná.

Superb = TwinDoor

Když se řekne nový Superb, mnoho lidí důkladně zpracovaných zaváděcí reklamní kampaní, řekne TwinDoor. Anglický název, který neanglicky mluvící populaci řekne asi tolik co maďarský dotaz Beszél angolul? (vůbec se to netýká Angoly) zní z televize, visí na billboardech a promlouvá ze stránek časopisů. Nový Superb se v očích mnohých rovná právě TwinDoor neboli dvojité dveře či v tomto případě spíše dvojité víko kufru.

Krása technologie spočívá v kombinaci výhod (či spíše nevýhod) sedanu a liftbacku. Standardně do obrovského zavazadelníku přistupujete nevelkým vstupním otvorem, který odhalí otevření ocelového víka kufru – jednoduše „sedanovská“ klasika. Stačí ovšem zmáčknout kouzelné tlačítko, počkat dvě nebo tři sekundy, během kterých to v zadních partiích auta několikrát zachrastí, a společně s ocelovým víkem se otevře i celé zadní okno. Ze sedanu se najednou stane liftback.

skoda superb testy vyssistredni Můžete si říkat, že je to mnoho povyku pro nic. Někdo spojil do sebe dva systémy a postavil na tom kariéru. Ono to tak sice není, ale i kdyby bylo, nebude na tom vlastně nic špatného. Systém TwinDoor totiž v průběhu testování nesčetněkrát prokázal své kvality a dokázal, že nejde o nějakou marketingovou povídačku, ale skutečně velmi praktický systém, který zřejmě najde uplatnění i v dalších vozech koncernu VW.

Význam TwinDooru se navíc přímo úměrně zvyšuje s velikostí zavazadelníku a jelikož tahle škodovácká limuzína disponuje obrovským kufrem s objemem 565/1670 litrů a ložným prostorem 1000 x 1000 m (délka x šířka), byl by skutečně hřích něco nevymyslet a soukat zavazadla dovnitř úzkou štěrbinou mezi zadním nárazníkem a sklem.

Vrchol se vším všudy

Člověk nemusí být velký znalec českých automobilových poměrů, aby dokázal předpovědět, které z nabízených motorizací budou mít největší úspěchu u klientů. V minulosti šly v Česku na dračku hlavně modely s naftovými motory a to nejvíce 1,9 TDI a případně „prémiový“ 2,5 TDI. V nové Škodě Superb narazíte na staré dobré „jednadevítky“ i čtyřválec 2,0 TDI PD, zároveň ovšem můžete zvolit modernější variantu se vstřikováním common-rail 2,0 TDI CR (tento motor jsem měl možnost vyzkoušet a musím konstatovat velký pokrok v kultivovanosti).

Nafta minimálně v České republice v Superbu převáží. Milovníci tiché benzinové jízdy dostali naservírovánu na úvod dvojici přeplňovaných motorů – 1,4 TSI a 1,8 TSI. Osobně jsem velmi zvědavý na úspěch dvojitě přeplňované čtřnáctistovky, ale abych neodbíhal od tématu, tuto přeplňovanou dvojku doplní vrcholná motorizace – šestiválec 3,6 V6, který poháněl právě testovaný model. Šestiválec kompaktních rozměrů známý například z Passatu CC, poskytuje ve Škodě Superb maximální výkon 191 kW/6000 ot./min. a točivý moment 350 Nm/2500 – 5000 ot.min.

skoda superb testy vyssistredni
 

Síla motoru se standardně přenáší na všechna čtyři skrze dvouspojkovou převodovku DSG, o dělení točivého momentu se stará elektronicky řízená spojka Haldex čtvrté generace. Tolik nezbytná teorie a nyní praxe. Zvuk. Zvukový projev motoru odpovídá objemové i cenové kategorii. V nízkých otáčkách se motor chová nadmíru kultivovaně, za studena téměř nevibruje a do středních otáček o sobě nedává vůbec vědět.

Ve středních otáčkách zůstává stále velmi tichý, otáčky vysoké ovšem znamenají změnu charakteristiky v příjemný zvonivý zvuk, který se hezky poslouchá. Benzinové šestiválce koncernu Volkswagen ve mně většinou žádný hluboký zážitek nezanechaly, ale 3,6 V6 znamená sympatickou změnu. Tento motor novému Superbu skutečně velmi sluší, snížený výkon oproti např. Volkswagenu Passat CC přitom nepřináší žádné komplikace.

Jednotka krásně táhne v celém rozmezí otáček, síla jí neschází v nízkých, středních ani vysokých otáčkách. Limuzína velice ochotně akceleruje, nezklame ani pružným zrychlením, excelentně si vede na dálnici a minimálně reaguje na obsazení vozu. Ať už jedete sami nebo ve čtyřech a s plným kufrem, vykazuje auto prakticky stejnou dynamiku a pokud s kily navíc ztratí něco ze své svižnosti, pak opravdu minimálně.

Krásné na tom vše přitom je, že šestiválec není nijak zvlášť náročný na přísun paliva. Cestu Česká Republika (Zlín) – Itálie (Maranello) jsme zakončili se spotřebou 9,2 litru, což není na šestiválec a vůz této velikosti vůbec špatný výsledek. Městský provoz sice kombinovanou spotřebu postrčí nad 10litrovou hranici, ale i naměřených 10,6 litru není nic, z čeho by se měli potenciální kupci hroutit, spíše naopak.

Jízda

...je nad očekávání komfortní, jistá a velmi tichá. Superb se svou stavbou těla rozhodně nemá sportovní ambice, ale práci coby prostorná limuzína na dlouhé cestování odvádí skvěle. Za prvé podvozek vytvořený spojením prvků z platformy Octavie a Passatu výborně tlumí nerovnosti. Hravě se vypořádá s podélnými nerovnostmi, účinně odfiltruje rovněž příčné nerovnosti, průjezd větším výtlukem neprodukuje nepříjemné vedlejší efekty v podobě rázů.

Superb si zaslouží jedničku s hvězdičkou za nízkou úroveň aerodynamického hluku, dobře se podařilo odhlučnit také nápravy a prahy. Sečteno a podtrženo, Superb je komfortní limuzína skrz na skrz, sportovní naturel byste v něm hledali marně. To není katastrofická zpráva, auta vyšší střední třídy kvůli hmotnosti a rozměrům nemají obecně předpoklady k tomu být hbitá, obratná a komunikativní. Není to problém jenom Superbu, ale třeba i Audi A6, Lexusu GS nebo BMW 5.

TEST Škoda Superb 1,8 TSI – Luxus po česku

Problém vidím trochu v tom, že Superb dostanete do svízelné situace o poznání snadněji než například právě Audi A6 nebo BMW 5. Na vině bude zřejmě kombinace velké délky, dlouhého rozvoru, ale docela nevýrazné šířky a rozchodu, možná i rozložení hmotnosti a poloha těžiště, každopádně pokud budete nuceni provést náhlý vyhýbací manévr ve vyšší rychlosti, buďte připraveni na to, že se limuzína docela snadno rozhodí, zadní část začne ujíždět do strany a rovnání auta kvůli všem uvedeným parametrům dá více práce než například u Octavie.

Testovanému modelu přidával výrazně na jistotě pohon všech kol, verze s poháněnou přední nápravou jsou na tom v tomto ohledu hůře. Převodovka DSG pracovala ve spojení s benzinovým šestiválcem prakticky bezchybně, nahoru řadí tradičně rychle a hladce, při podřazování občas zaváhá, podřadí úplně zbytečně nebo vybere nevhodný převodový stupeň. Na brzdách Škoda evidentně dost zapracovala, za což zaslouží velkou pochvalu. Narozdíl od Octavie, jejíž brzdy nebyl dříve problém unavit, brzdy ve vrcholném modelu Superbu vydrží i soustavnou delší zátěž.

Závěr

Nový Superb lze s klidným svědomím označit za vydařené auto. S benzinovým šestiválcem mu neschází prestiž, síla ani komfort, podvozek velmi dobře tlumí nerovnosti, auto je stabilní i ve vysokých rychlostech (zejména v příčném směru), zpracování interiéru i vnitřní prostor odpovídají až na výjimky premiantům třídy.

Uvnitř i vně auta se najdou také chyby, ale není jich mnoho a nijak výrazně nesnižují celkový dobrý dojem. Náhrada za Audi A6 nebo BMW 5 Superb nikdy nebude, ale pokud hledáte auto prostorné, komfortní a důstojně vypadající, můžete se na něj spolehnout.

Plusy

• Silný a kultivovaný benzinový šestiválec
• Výborná aerodynamika
• Obrovský prostor na zadních sedadlech u kolen
• Objemný kufr
• Praktický systém TwinDoor
• Komfortní podvozek – účinné tlumení nerovností

Minusy

• Nedostatek prostoru v oblasti nohou u řidiče a spolujezdce
• Hlučný chod a dojezd bočních oken
• Subjektivně malá šířka interiéru