TEST Alfa Romeo Giulietta: Na okruhu s 1,4T (88 kW), 1,4 MultiAir (125 kW) a 2,0 JTD (125 kW)

Fiat Group Day byl akcí pro české novináře, ale i zákazníky a příznivce značek Fiat, Alfa Romeo, Lancia, Maserati a Ferrari, ale také Iveco a Ducati. Hlavní důvody k uspořádání dvoudenní slavnosti byly dva: výročí 100 let od založení Alfa Romeo a příchod nové Giulietty na český trh.

Kromě hlavní hvězdy Giulietty nechybělo 35 dalších modelů od všech značek Fiat Group Automobiles. Na statické prezentaci byly k vidění i Alfa Romeo 8C Competizione a 8C Spider a modely Maserati, k jízdám v terénu bylo k dispozici Iveco Massif a na okruhu probíhaly i propagační jízdy Ferrari F430 Challenge českého týmu MenX.

Nechme ale doprovodný program stranou a pojďme se zaměřit na to nejdůležitější. Alfa Romeo Giulietta byla připravena k testování ve verzích 1,4T (88 kW), 1,4 T MultiAir (125 kW) a 2,0 JTDM (125 kW). Z celkem pochopitelných, sebezáchovných důvodů v menu chybělo ostré Quadrifoglio Verde se 173kW osmnáctistovkou (vy litovat nemusíte, jízdní dojmy od kolegy Fokta naleznete na webu AUTOFUN), ale bohužel také slabší turbodiesel 1,6 JTD_M (77 kW).

Giulietta 2,0 JTD_M

Na začátek plním svoji novinářskou povinnost a usedám do dieselové Giulietty. Dvoulitrový JTD_M jsme zatím neměli možnost si v tomto modelu osahat, je to proto potřeba co nejdříve napravit. Papírových 125 kW a 350 Nm slibuje hodně, nebudu ale chodit kolem horké kaše – realita za předpoklady značně zaostává.

Jedná se o motor se vstřikováním MultiJet II, ale ani variabilní geometrie lopatek turbodmychadla mu nebrání v letargickém projevu až téměř do 2000 min^-1. Ostré reakce na plynový pedál v režimu DNA – Dynamic jsou spíše zbožným přáním a motor po dosažení výkonového maxima v 4000 min^-1 znatelně uvadá. Zbývá tedy využitelné pásmo mezi 2000 a 4000 otáčkami, ve kterém je naftová Giulietta relativně svižným společníkem na cesty.

Pokud si ale spojujete značku Alfa Romeo se slovem sport, na 2,0 JTD_M rovnou zapomeňte. Bude se jednat o motor vhodný pro dálniční přesuny, na dynamickou jízdu se nehodí ani svým charakterem, ani hmotností, která narušuje mechanickou přilnavost přední nápravy v zatáčkách.

Zajímavostí je, že Fiat Bravo s jinou verzí tohoto motoru (121 kW, 360 Nm) působí přesvědčivějším dojmem.

Giulietta 1,4T MultiAir

Na řadu se dostává horký favorit mezi Giuliettami – přeplňovaný MultiAir. Hlavním benefitem této techniky je její nenucený projev. Motor nedává pocítit ani svůj malý objem ani přeplňování. Jeho reakce jsou okamžité, navíc prosté turbodíry nebo turboefektu. První náznaky záběru se objevují už těsně nad volnoběžnými otáčkami a výkon graduje až k maximu výkonu při 5500 min^-1. Poté je potřeba zkrotit emoce a v zájmu sportovní jízdy přeřadit na vyšší převodový stupeň – další vytáčení (i když je možné až na 6500 min^-1) už není efektivní.

Nejvyšší hodnota 125 kW je vzhledem k objemu 1,4 litru nadprůměrná. Vysvětlením je vysokotlaké turbodmychadlo, které poskytuje motoru ve středních otáčkách plnicí tlak až 1,5 bar! Mimochodem, tlak turbodmychadla a další telemetrické údaje je možné sledovat na výklopné obrazovce multimediálního systému. Dá se proto říct, že v Giuliettě je i kousek radikálního Nissanu GT-R :-).

Podvozek si s tímto motorem také dobře rozumí. Přenést výkon přes přední kola není problém, stejně jako zachování stability v zatáčkách. Karoserie se navíc málo naklání, méně než i například v případě MiTa. Řízení navíc klade přiměřený odpor s náznakem zpětné vazby. Na hladkém povrchu okruhu mu nechybí ani přesnost.

Nakonec jako optimální se jeví i kombinace bílého laku a 18palcových kol ve stylu 8C Competizione. Nebyl jsem sám, komu se tato konfigurace zdá nejatraktivnější.

Giulietta 1,4T

Přeplňovaná čtrnáctistovka je se svými 88 kW důstojnou vstupní motorizací – srovnatelně výkonný základní motor nabízí z konkurentů jen BMW řady 1. Pro větší řidičské zážitky na okruhu mu především chybí výkon, auto ale jako celek funguje dobře. Tak jako všechny verze přeplňované čtrnáctistovky od Fiatu, i v Giuliettě tento motor ze sebe vydá to nejlepší už kolem 5000 min^-1. Tato vlastnost je ale vykoupena téměř lineární charakteristikou a znatelným zátahem už od zhruba 1500 min^-1. Nahrazení atmosférické 1,6 přeplňovanou 1,4 byl z řidičského hlediska od Alfy jednoznačně pozitivní krok.

Se 159 také na okruhu

K dispozici bylo celé portfolio Alfy Romeo, nenechali jsme si proto uniknout možnost vyzkoušet na okruhu také 159. O největším modelu Alfy Romeo jsme toho už napsali na stránkách Auto.cz hodně, možnost přímo porovnat jednotlivé motorizace na okruhu ale nelze odmítnout.

To, že kombi 159 SW má vyváženější jízdní vlastnosti než sedan 159, je téměř veřejným tajemstvím. Stopadesátdevítka navíc nepřestává překvapovat svým řidičským pojetím s téměř neutrálním nastavením (jistě, odlehčení při loňské modernizaci v tomto výrazně prospělo). Navzdory motoru před přední nápravou a pohonu všech kol není k bezpečnému ovládání auta nutná pomocná ruka stabilizačního systému a kontroly trakce.

Limity 159 jsou velmi vzdálené a chování auta je dobře čitelné. Tendence k nedotáčivosti jsou minimální a když k neotáčivému smyku dojde, jeho příchod je předvídatelný a průběh lze dobře usměrnit. Naopak při hrátkách s volantem a plynovým pedálem není obtížné rozhodit záď a navodit v bezpečí uzavřené trati přetáčivý smyk. Obecná tendence podvozku je ale sledovat požadovaný směr.

Ze zkoušených motorů na mě nejméně zapůsobil 200koňový 1,8 TBi. Nedostatky se vyskytují na straně jízdních vlastností (auto je příliš lehké na předek), okruh zároveň nemilosrdně odhaluje, že motor ve 159 nestačí na o moc víc než průměrné jízdní výkony.

To dvoulitrový turbodiesel 2,0 JTD_M o výkonu 125 kW působí živějším dojmem. Z reakcí auta je cítit, že se konstruktéři (moudře) rozhodli odladit podvozek i řízení tak, aby nejlépe fungovalo právě s relativně těžkým vznětovým agregátem. Dieselové 159 navíc ani nechybí subjektivní pocit rychlosti a podle schopnosti dojíždět na okruhu Giulietty se nejedná jen o dojmy, ale do jisté míry i o fakt.

Pro opravdové automobilové fajnšmekry je pak šestiválec 3,2 JTS s manuální převodovkou a pohonem předních kol. Podobně intenzivní zážitky jsou u nových aut stále vzácnější. Šestiválec dokáže zvýšit tep už svým duněním na volnoběh, už od nízkých otáček zní podmanivě a zvuková kulisa i gradace výkonu vybízí k vytáčení až do omezovače v 7000 min^-1. Podvozek navíc se šestiválcem spolupracuje stejně dobře jako v případě vznětového čtyřválce. K tomu přidejte citlivé a rychlé reakce na plynový pedál, které umožňují balancovat na hranici nedotáčivosti nebo nesmyslně v zatáčkách protáčet kola.

Hlavní chybou této verze Alfy 159 vlastně je jen to, že ji u nás již nepořídíte. V nabídce pro český trh je motor 3,2 JTS už jen s automatem a pohonem všech kol Q4. Tím ale šestiválcový sedan přichází o jistou perverzní dimenzi své osobnosti…

Alfa Romeo Giulietta a 159 nejsou jedinými auty, která jsme na Fiat Group Day vyzkoušeli. Je tomu už více než týden, co jsme se s vámi podělili o první dojmy z Fiatu 500C, získanými na stejné akci.