Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

TEST Focus C-Max - první jízdní dojmy

Ondřej Šuch
Diskuze (24)
Fordova novinka je pouze pětimístná, přesto chce konkurovat i Opelu Zafira či VW Touran. Po prvních desítkách absolvovaných kilometrů se sériovým vozem si myslíme, že ambice jsou to oprávněné...

Předsériový model, vystavený na jaře v Ženevě, upoutal zejména variabilitou pětimístného interiéru. Při praktických testech, které jsme absolvovali v okolí rakouského Grazu, vynikly navíc dobré vlastnosti, které C-MAX přinesl z klasického Focusu: výbornou ovladatelnost, jízdní vlastnosti a úsporné motory.

(Prosím čtenáře o prominutí – kladných hodnocení se v tomto článku dočká ještě víckrát a jakkoli to vypadá podezřele, vyplývají z osobní zkušenosti s vozem, nikoli z propagačních materiálů. Takže přiznám na začátku: Už dlouho jsem nejel s tak vyváženě kvalitním a příjemným autem. Což samozřejmě nevylučuje možná zklamání později – při jízdách s velkosériovým provedením po českých silnicích, při seznámení s cenou a podobně. )

Na začátku bylo u fordu rozhodnutí: Malé MPV bude důsledně pětimístné! Od tohoto okamžiku se tedy konstruktéři přestali omezovat nutností natěsnání třetí řady sedadel a mohli tvořit auto podle svých představ. Ostré linie lemů blatníků či podélných prolisů, jak je známe z Focusu, jsou u C-MAX zjemněny a také podélný profil karosérie je i na MPV plošší.

Z různých úhlů působí C-MAX jako různě velký vůz – na při klasickém focení předního profilu zespodu se opticky téměř vyrovná větší Galaxy, při pohledu na záď shora pak připomíná trochu povyrostlý Fusion. Buďte ale bez obav, C-MAX se z žádným jiným autem od Fordu ani od jiné značky splést nedá, což je nepopiratelná výhoda.

Koeficient aerodynamického odporu vzduchu činí jen cx = 0,31, což je nejnižší hodnota v tomto segmentu. K charakteristickým designérským rysům nového Focusu C-MAX patří nízká přední kapota, výrazně sešikmené čelní okno a klenutá linie střechy, zakončená decentním zadním spoilerem. Kapota motoru prudce stoupá od předního nárazníku, je však poměrně krátká – velmi dobrý výhled jsme osobně vyzkoušeli.

Základ podvozku převzal minivanz úspěšného Focusu a není žádným tajemstvím, že změny představené na C-MAXu se objeví i na inovovaném Focusu. Rozvor vzrostl o 25 mm a rozchod o 40 mm. Standardem jsou brzdové kotouče s větším průměrem (nyní na všech kolech), elektrohydraulický posilovač řízení, zesílené uložení náprav a podobně. Vpředu přibyl pomocný rám, který se v případě havárie zasouvá pod podlahu. Nové jsou také zesílené podélníky absorbující čelní nárazy a příčné výztuhy karosérie pod palubní deskou. Samozřejmostí je montáž až šesti airbagů, přičemž hlavové záclony zasahují i na zadní sedadla.

V interiéru nenajdeme ze „starého“ Focuse téměř nic. Rozměrná palubní deska je o poznání střízlivější, obří ovladače audia a klimatizace zmizely. Před posádkou se rozkládá elegantně a na první pohled kvalitně řešený prostor, do kterého všechny ukazatele a ovladače patří jakoby odjakživa. Krátká řadicí páka se přemístila na pohodlné stanoviště vedle volantu, vestavěné rádio je pohodlně ovladatelné a ve výbavě Ghia překvapí elektrická parkovací brzda.

Tradičně pohodlná sedadla jsou subjektivně trochu tužší než ve Focusu, neubralo jim to ale na pohodlí. C-MAX sice není sportovní vůz, i při velmi dynamické jízdě jsme se ale cítili pohodlně a bezpečně usazeni. Dvouose nastavitelný volant připomíná spíš Mondeo, optimální síla věnce i kožený potah ale nepřipouští estetické ani provozní výhrady.

Množství odkládacích prostor odpovídá třídě rodinných minivanů, ty pravé prostorové orgie se ale odehrávají na zadních sedadlech. Jen pro příklad: Protože ovladač brzdy EPB je mnohem menší než tradiční páka, vytvořili stylisté pro modely s elektricky ovládanou ruční brzdou zvláštní středovou konzoli. Ta nyní obsahuje sklopnou loketní opěrku, držáky šálků s nápoji a velkou schránku pod loketní opěrkou, do které se vejde dvanáct plechovek o objemu 0,33 l, nebo jedna plastová láhev o objemu 1,5 l a devět plechovek. Vzadu jsou do konzole integrovány další dvě odkládací schránky, přičemž spodní obsahuje ovladače na přání dodávaného komunikačního systému pro zadní sedadla.

V pětimístném uspořádání jsou sedadlo i opěradla děleny v poměru 40-20-40 a zavazadlový prostor má objem 550 litrů. Po sklopení středního sedadla a opěradla vzad a posunutí krajních sedadel s opěradly šikmo vzad se prostor pro kolena cestujících vzadu zvětší o 100 mm, místo pro hlavu i navzdory svažující se střeše zůstává zachováno a místo pro ramena se zvětší o 60 mm. Všechna sedadla i opěradla lze samozřejmě i jednotlivě sklápět nebo zcela vyjmout, přičemž ve dvoumístném uspořádání se do C-MAXu vejde 1620 l nákladu. Všechny manipulace se sedadly lze provést jednou rukou.

Na přání je možno objednat dvouzónovou klimatizaci, audiosystém Sony nebo DVD přehrávač s výklopnou obrazovkou ve střeše.

Pod kapotou vozů Focus C-MAX se objevují dva nové turbodiesely „common-rail“ řady Duratorq TDCi, vyvinuté ve spolupráci se společností PSA Peugeot-Citroën.

Nový čtyřválec Duratorq TDCi o objemu 1,6 l disponuje výkonem 109 k při otáčkách 4000 min-1, jeho nejvyšší točivý moment, dosažitelný už při otáčkách 1750 min-1, činí 240 Nm.

Focus C-MAX poháněný čtyřválcem 1.6 Duratorq TDCi zrychluje z 0 na 100 km/h během 11,3 s a dosahuje nejvyšší rychlosti 185 km/h. Spotřeba v normovaném městském provozu je 6,3 l nafty na 100 km jízdy, mimo město činí spotřeba 4,1 l/100 km a kombinovaná spotřeba je 4,9 l/100 km. Emise CO2 činí 129 g/km. Tento motor nebyl při testovacích jízdách k dispozici.

Turbodiesel Duratorq TDCi o objemu 2,0 l a výkonu 136 k je největším „common-rail“ agregátem v nabídce automobilky Ford. Maximální točivý moment 320 Nm, dosažitelný už při otáčkách 2000 min-1 je zkombinován se šestistupňovou manuální převodovkou MMT6.

Focus C-MAX se čtyřválcem 2.0 Duratorq TDCi zrychluje z klidu na 100 km/h během 9,6 s a jeho nejvyšší rychlost činí 200 km/h. Spotřeba v městském provozu činí 7,5 l/100 km, při jízdách mimo město 4,5 l/100 km a kombinovaná spotřeba je 5,6 l/100 km. Emise CO2 činí 148 g/km.

První desítky kilometrů s tímto motorem víceméně potvrzují papírové předpoklady. Velmi dobrá elasticita a nízká hladina hluku patří ke kladům, jinak dobře odstupňované převodovce by ale prospěly o trochu kratší dráhy řazení. Při velmi dynamické jízdě převážně v mimoměstském provozu se spotřeba pohybovala pod sedmilitrovou hranicí, naopak s velmi lehkou nohou a zatížení dvěma osobami si motor řekl jen o 4,9 l/100 km.

Oba nové motory Duratorq TDCi vyhovují emisní normě Euro III.

Zážehový motor Duratec o objemu 1,8 l

Motor Duratec o objemu 1,8 l, který je členem Fordovy rodiny nových řadových zážehových čtyřválců, se objevuje i pod kapotou nového Focusu C-MAX. Motor má proti stejnému agregátu používanému v modelové řadě Mondeo o něco snížený výkon, ale je optimalizovaný z pohledu co nejlepšího průběhu točivého momentu.

Zážehový čtyřválec Duratec o objemu 1,8 l má výkon 118 k při 6000 min-1, točivý moment vrcholí při otáčkách 4000 min-1 hodnotou 165 Nm. Focus C-MAX s tímto agregátem zrychluje z 0 na 100 km/h během 10,8 s a dosahuje nejvyšší rychlosti 193 km/h. Spotřeba paliva tohoto modelu v režimech město / mimo město / kombinace činí 9,7 / 5,6 / 7,1 l/100 km. Emise CO2 činí 170 g/km, motor vyhovuje emisním limitům normy Euro IV.

Praktická zkušenost z tímto motorem je zajímavá – zatímco při jízdách po městě a při rychlostech do 90 km/h je jeho výkon sladěn s převodovkou téměř ideálně, na svazích a při vyšších rychlostech je třeba motor vytáčet o něco více a řadit o něco častěji, než je obvyklé. Chování není na závadu a poměr dynamická/klidná jízda 8,6/6,2 l /100 km dokazuje, že i s touto charakteristikou lze dosahovat solidní spotřeby. Zážehový agregát bude také zřejmě výhodný z hlediska pořizovací ceny.

Jízda s C-MAX je zcela bez překvapení. Vůz se nijak výrazně nenaklání, i do prudčeji najetých zatáček se vrhá bez ztráty stability, přičemž elektrohydraulický posilovač má proměnný účinek skutečně sladěný s rychlostí. Pokus o přetáčivý smyk auto téměř ignoruje, příčné nerovnosti přejíždí i na sedmnáctipalcových kolech celkem bez otřesů a výtluky na rakouských silnicích také nevedou ke ztrátě adheze. Téměř dokonalý výhled do všech stran omezuje přece jen trochu nízké zadní okno s malým stěračem, je to ale asi ta nejvážnější výhrada, kterou k vozu máme.

Sériová výroba nesporně povedeného vozu začala v červnu, uvedení na český trh se předpokládá v listopadu. Ceny jsou zatím velkou neznámou, osobně tipujeme základ okolo 520.000,- za provedení Trend se zážehovým motorem 1.8.

Ondřej Šuch
Diskuze (24)