TEST Hyundai Kona 1.6 T-GDI – Přestup do vyšší ligy

Z první generace vozu Hyundai Kona se stal bestseller, jehož popularita sílila zejména ke konci generačního cyklu. V posledních dvou letech na tuzemském trhu válcoval veškerou konkurenci, s výjimkou domácího Kamiqu. Podlehli mu velikáni přeplněného segmentu v podobě Volkswagenu T-Cross, Suzuki S-Cross, Fordu Puma nebo stálic BMW X1 a Mazdy CX-30. Jihokorejský crossover představoval téměř ideální volbu do městské džungle díky svěžímu designu, vysoké úrovni zpracování, širokému výběru motorizací a cenovkou, která neznamenala likvidaci rodinného konta. 

Lákadlo mladých párů se nedávno dočkalo druhé generace a ta nenechala kámen na kameni. Výrobce tentokrát nasadil trochu jinou strategii - snaží se cílit na vyšší vrstvy společnosti, což ilustrují zejména nové ceny. Vždyť v základu stojí nová Kona o 120 tisíc korun víc, než tomu bylo u jejího předchůdce! 

Během týdenního testu jsem měl možnost zjistit, zda se částka odráží v reálné hodnotě vozu, nebo za novou cenovou politikou stojí především dopad inflace. K dispozici jsem měl jednu z nejvyšších výbav, nesoucí označení „Style Premium“ a nutno říct, že její přítomnost byla cítit v mnoha různých směrech. Včetně designu exteriéru. 

Hyundai zahájil v Nošovicích výrobu nového elektromobilu Kona Electric

Nová generace, nové já

Segment malých SUV je bojištěm s nesmírně tuhou konkurencí, ve kterém každý výrobce hledá jakoukoliv cestu, jak získat pozornost zákazníka. Jednou z nejpopulárnějších a nejjednodušších strategií je cílený apel na náš nejzákladnější a nejrozvinutější smysl - zrak. Tedy nabídnout design, který okamžitě upoutá, aniž by vyžadoval hlubší zkoumání. A zdá se, že v tomto ohledu se inženýrům automobilky podařilo s novou Konou překonat všechna očekávání.

Obsese designérů velice úzkými světlomety je zřejmá napříč celou modelovou řadou a tento specifický prvek byl klíčovou součástí vizuální identity již u první generace vozu. Novinka to ovšem vzala na úplnou hranu. Srovnatelná koncepce světel se objevila již dříve na modelu Staria a jistě si pamatujete, jaký rozruch vzhled rodinného MPV tenkrát způsobil. Nová generace Kony jde tedy z části vyšlapanou cestou, na které se podílel rovněž model Tucson, jehož rukopis je zřejmý při pohledu na profil vozu. Společným znakem jsou charakteristické úhlopříčné prolisy dveří a nápadně podobná silueta karoserie.

Hyundai Kona 1,6 T-GDI

Design přední masky reflektuje potřeby plně elektrické varianty, tudíž průduchy vzduchu nezabírají mnoho prostoru. Inženýři se uchýlili k sofistikovanému řešení v podobě aktivních klapek, umístěných těsně pod světelnou linkou, které se otevírají a zavírají dle aktuální situace.

Nelze opomenout všudypřítomné plasty, které, s výjimkou výbavy „N-line“, zůstávají nelakovány. Díky nim je každá potenciálně rovná plocha rozbita a Kona tak působí velmi robustně a sebevědomě.

Aby také ne. Pod tíhou aktuálních trendů nástupce zároveň znatelně narostl na velikosti a spíše než kompaktní crossover se z něho stalo malé SUV. Mezigeneračně vyrostl o 15 centimetrů do délky, o 2 centimetry do šířky a k nebi se vytáhl o 1 centimetr. Rozvor narostl o 6 centimetrů na 2660 milimetrů. Zbývající centimetry prospěly zejména zavazadlovému prostoru, jehož kapacita nyní činí celkem 466 litrů oproti původním 376. Srovnáme-li novinku s první verzí před faceliftem (z roku 2020), rozdíl v délce činí další 4 centimetry. 

Uvolněte se, roztáhněte se, nadechněte se

Hyundai je znám pro svou nesourodost interiéru napříč jednotlivými modely a jinak tomu není ani tentokrát. Pokud bych měl kabinu nové Kony přeci jen k něčemu přirovnat, nejvíce se blíží elektromobilům Ioniq 5 a 6, ale přesto zde najdeme řadu specifik. Tak třeba obrazovky palubního počítače a infotainmentu jsou dosud těmi největšími, jaké kdy výrobce do evropského automobilu instaloval. Tato dvojice displejů se objeví rovněž v novém Santa Fe.

Obě obrazovky jsou elegantně sjednoceny pod jedním sklem, což dodává interiéru pocit jednotnosti a čistoty. Většina ovládacích prvků je mechanická, s výjimkou dotykového displeje infotainmentu, poskytujícího nám tradiční tlačítka pro ovládání klimatizace, vyhřívání a ventilace sedadel, výběr jízdních režimů a další. Tento přístup je aplikován i na ovládací prvky volantu, což zvyšuje uživatelský komfort a intuitivnost. 

Prostor kabiny působí velmi vzdušně a prostorně. Sedadlo řidiče je umístěno o něco výše a nabízí excelentní výhled, což chvílemi evokuje pocit, že řídíte o třídu větší vozidlo. Jste prostě pěkně „nad věcí“. Snad jen ony sedačky by mohly být o trochu měkčí.

Hyundai Kona 1,6 T-GDI

Při bližším zkoumání interiéru Kony zjistíte, že nabízí víc než jen vizuální pocit prostoru. Největším odkládacím prostorem se stává oblast středového panelu, na kterém se roztahuje jedna velká celistvá schránka. Ta elegantně ukrývá držáky na nápoje, čímž je uspořeno další místo. Po odklopení loketní opěrky tento prostor nerušeně pokračuje dál. Různými přihrádkami a poličkami jej lze navíc přizpůsobovat, takže o perfektní místo na klíče a peněženku jistě nebudete mít nouzi. Mobilní telefon si můžete odložit do speciální přihrádky, která ve vyšších výbavách disponuje bezdrátovou nabíječkou. Na druhou stranu, uvítal bych větší kapsy na lahve ve dveřích a přihrádku nad koleny spolujezdce.

Teprve při usednutí na zadní sedačky naplno pochopíte mezigenerační rozdíl. Osobní test dokázal, že sám za sebou mám před se svými 185 centimetry asi 15 centimetrů místa a navíc je možné schovat nohy pod sedadlo řidiče. Díky nízkému středovému tunelu a přiměřeně širokým zadním sedačkám je jízda v pěti lidech snesitelným scénářem. 

První generace Kony mohla být díky širokému spektru dostupných motorizací téměř čímkoliv - k dispozici byly čistě spalovací varianty, hybridy, elektromobil a výkonná verze divize N. Tuto strategii hodlá novinka převzít. 

Nový Hyundai Kona se odhaluje světu: Povyrostl, na spalovací motory nezapomněl

Novinku pro náš první test pohání 1,6litrový čtyřválec bez jakékoliv elektrické pomoci. Výkon byl přenášen na všechna čtyři kola prostřednictvím dvouspojkové převodovky DCT se sedmi stupni. Toto je prozatím naprostý vrchol čistě spalovací nabídky pohonů. Celkem 198 koní a „krouťák“ 265 Nm dokážou dle tabulek malé SUV rozpohybovat z nuly na stovku během 8,1 sekundy, což v realitě zhruba odpovídá.

Nenápadné stádo koní dusí automatická převodovka

Technicky vzato se jedná o totožný čtyřválec, jakým disponoval předchůdce a druhá generace tedy zdědila všechny slasti i strasti tohoto ústrojí. Přestože motor nabízí dostatek výkonu, závodní stroj nečekejte. Automatická převodovka se dvěma suchými spojkami pracuje poněkud rozvážně a zejména při rozjezdech musíte být trpěliví - odezva může být až sekundu dlouhá a výsledek není úplně plynulý. 

Také ve vyšších rychlostech převodovka mnohdy váhala a často přidělovala zbytečně nízké převody, což se odrazilo nejen na hluku v kabině, ale také na spotřebě. Až v režimu Sport si začne řidič uvědomovat, že má pod kapotou necelou dvoustovku koňských sil, avšak ani zde si převodovka nevede nejlépe a často drží motor v extrémně vysokých otáčkách déle, než by bylo v jakékoliv situaci žádoucí. Nakonec si však uvědomíte, že Kona (minimálně v této verzi) na takový druh jízdy vlastně úplně není.

Hyundai Kona 1,6 T-GDI

Zmiňované neduhy lze eliminovat dvěma různými způsoby - zvolením varianty s manuální šestistupňovou převodovkou, což znamená vzdát se pohonu všech kol, nebo sáhnutím po hybridní variantě HEV, jejíž elektrická asistence by měla efektivně působit proti nežádoucím charakteristikám automatické převodovky. Poslední možností je vyčkání na plnohodnotnou verzi N.

Oproti minulé generaci se ovšem znatelně zlepšila spotřeba. Po týdenním testu palubní počítač ukazoval necelých 7 litrů na 100 kilometrů. Při dálniční rychlosti si vůz řekl o 7,1 l/100km - přesně, jako to říkají tabulky! Ve městě spotřeba stoupla o pár desetin, avšak na oplátku mi radost dělal příjemně naladěný podvozek, který je nastavený téměř dokonale. Na můj vkus malinko tvrdší, což se projevovalo zejména při průjezdu ulicemi centra Prahy, ale byl příjemně tuhý a bytelný.

Závěr

Automobilka Hyundai měla v ruce zaručený bestseller, jehož původní myšlenka s druhou generací tohoto modelu zcela zanikne. Je důvod ke smutku? Inu, Kona již nebude ten drobný rodinný crossover pro každou situaci, který lze ve výhodné nabídce pořídit za nižší stovky tisíc korun. Tuto pozici nyní přebírá model Bayon a většího ze sourozenců proto čekala nevyhnutelná evoluce. Revitalizace malého crossoveru zahrnuje výrazné designové změny, značný nárůst rozměrů do všech směrů a kompletně přepracovaný interiér, zatímco nabídka pohonů zůstává vlastně stejná. 

No a pak je tu ta cena. V základu s označením Comfort novinka stojí 559.990 Kč a je třeba říct, že ačkoliv se nejedná o žádný přepych, i taková verze je velmi dobře použitelná. Stupňů výbavy ovšem nabídka skýtá nespočet a proto přeskočíme rovnou na námi testovanou variantu Style Premium s pohonem všech kol a automatickou převodovkou. Ta vyšla včetně metalízy na 947.890 Kč. 

Plusy

• Neotřelý design exteriéru
• Prostorný a vzdušný interiér
• Převaha mechanických tlačítek v kabině
• Velký zavazadlový prostor

Mínusy

• Nejistá automatická převodovka
• Vyšší základní cena

Hyundai Kona 1,6 T-GDI